Přibývající střety auta s tramvají: Na vině bývá nepozornost i neznalost
Stále intenzivnější doprava ve velkých městech přináší celou řadu nástrah, mezi které patří i rostoucí riziko střetu tramvají s motorovými vozidly.
Podle dostupných statistik došlo v minulém roce na území ČR k celkem 2730 mimořádným událostem, při kterých došlo k usmrcení 7 osob a vážnému zranění 485 osob. Nejvyšší počet střetů tramvají s automobily, ale i chodci, registruje Praha. V závěsu pak je Brno a Ostrava.
Letošní rok se zatím vyvíjí nepatrně pozitivněji. Od jeho začátku do konce května došlo v českých městech k 828 mimořádným událostem, během nichž bylo zraněno 128 osob. Zatím nikdo naštěstí o život nepřišel.
Klesající číslo ovšem není ani tak zásluhou vyšší pozornosti řidičů, jako spíš nedávného nouzového stavu. „Při porovnávání údajů nehodovosti je nutné vzít v úvahu jejich částečné ovlivnění nedávným vyhlášením nouzového stavu a následně zavedenými opatřeními proti šíření koronaviru COVID-19,“ uvedl Lukáš Hutta, výkonný manažer Asociace Záchranný kruh.
„Závažnost tohoto tématu tak zůstává nadále aktuální, a to nejen v Praze, kde se nedávná vážná dopravní nehoda vozidla taxislužby s tramvají stala námětem dalšího edukativního videa pro naši kampaň, s cílem posílit prevenci proti takovým nehodám s často vážnými následky,“ dodává Hutta. Asociace záchranný kruh totiž stojí za kampaní „Ty to zvládneš – Setkání s realitou“, která nedávno upozorňovala i na zranitelnost motocyklistů na českých silnicích.
Rostoucí počet srážek tramvají s automobily lze přitom nejčastěji přičítat nepozornosti a mnohdy i neznalosti pravidel silničního provozu, jak dodává Ing. Veronika Krajsová, prezidentka Asociace Záchranný kruh.
„Pokud jede tramvaj po tramvajovém pásu v úrovni vozovky, může na něj řidič vjet při objíždění, předjíždění či pokud nemá dost místa mezi okrajem vozovky a tramvajovým pásem. Jestliže je však tramvajový pás nad či pod úrovní vozovky, nebo od vozovky oddělený, může ho řidič přejíždět jen příčně a v místech k tomu přizpůsobených.“
Následky střetů tramvaje s automobilem pak bývají závažné především kvůli výraznému váhovému nepoměru obou strojů. Zatímco hmotnost automobilů se nejčastěji pohybuje v rozmezí jedné až dvou tun, tramvajová souprava se pohybuje v řádech desítek tun. Není tedy divu, že po střetu vypadá auto výrazně hůř, než při simulovaných srážkách s jiným automobilem v podobných rychlostech.
„Největším problémem při střetu tramvaje s automobilem je jejich váhový nepoměr. Poškození osobního automobilu je tak mnohem rozsáhlejší a tomu odpovídá i poměrně velký rozsah zranění osob uvnitř vozu, kdy dochází k poranění nejen končetin, ale i hlavy a hrudníku z různě deformovaných částí karosérie. Následná péče a rekonvalescence je poté dlouhá a často mají tito lidé i trvalé následky,“ potvrzuje MUDr. Jiří Smetana, ředitel Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje.
Řidiči tramvají přitom nemají ze své pozice příliš prostoru srážce zabránit. Dokonce i neobsazená souprava, cestující rychlostí asi 40 km/h, zastaví zhruba po 18 metrech.