První policejní auto? Kočár poháněný elektromotory měl dojezd 48 km
Dvanáctimístný „kočár“ v policejních službách vydržel až do roku 1907, kdy ho nahradil vůz se spalovacím motorem.
Policejní automobily jsou dnes naprosto běžnou součástí většiny policejních oddělení, napadlo vás ale někdy, kdy a kde se objevil vůbec první motorizovaný policejní vůz? Jejich předchůdci byly většinou kočáry tažené koňmi, situace se ale změnila s představením prapředků moderních automobilů. Připomeňme, že Benz Patent-Motorwagen vznikl v roce 1886. Bratři Frank a Charles Duryea pak svůj první americký vůz představili v roce 1893.
Na přelomu devatenáctého a dvacátého století pak vznikla celá řada společností, lépe řečeno automobilek, z nichž mnohé přežily dodnes. A to zejména v zámoří, kde byla nutnost často cestovat na delší vzdálenosti, které nemusela vždy pokrýt železnice. S rozvojem motorismu se navíc objevila potřeba motorizovat i bezpečnostní složky, tedy zejména policii, která dohlížela na pořádek.
Jako vůbec první si služební automobil mělo pořídit policejní oddělení města Akron v americkém státě Ohio – a to již roku 1899. Za návrhem policejního vozu stál inženýr, vynálezce a podnikatel Frank Fowler Loomis, který měl velkou zásluhu na modernizaci policejního a hasičského sboru města Akron.
Základ automobilu, kterým byl vlastně kočár, postavila podle nákresů Loomise společnost Collins Buggy Company z města Akron. Kočár samotný vážil zhruba 2,5 tuny a jeho cena byla tehdy 2.400 dolarů. Přepočteno na dnešní poměry se bavíme zhruba o částce zhruba 86.172 dolarů, tedy cca 1.970.000 korun.
Namísto koní zajišťovaly pohon dva elektromotory o výkonu 4 koně. Vůz měl tři převody a byl schopen dosáhnout maximální rychlosti 26 km/h, některé zdroje ale uvádí až 29 km/h. Plně nabitá baterie vystačit k dojezdu pouze cca 48 kilometrů, provoz ale vycházel levněji, než kdyby se policejní oddělení muselo starat o koně.
Vůz navržený pro přepravu až 12 lidí byl vybaven elektrickými světly, zvukovým upozorněním, nosítky pro přepravu zraněných (v roli ambulance) a některé zdroje uvádí i celu pro převoz vězňů. Celková hmotnost vozu se měla vyšplhat až na 3 tuny. Pro parkování, nabíjení a údržbu vozu vznikla u policejní stanice speciální budova.
Podle webu The Vintage News mělo být prvním nasazením vozu zatčení opilého muže, který dělal v roce 1899 potíže na ulicích města Akron. Následně měl být vůz využíván k běžné policejní práci a především k přepravě policistů na místo činu. Tedy až do roku 1900, kdy zažil křest ohněm.
Během občanských nepokojů ve městě Akron, které bývají dodnes označovány za jedny z nejhorších v historii státu Ohio, byl totiž vůz vážně poškozen. Příčinou nepokojů bylo napadení teprve šestileté dívky, ke kterému došlo v srpnu roku 1900. Pachatele se policistům podařilo rychle zadržet, veřejnost ale chtěla vzít spravedlnost do svých rukou a požadovala jeho vydání k lynčování.
To policisté a představitelé města odmítli, což vedlo ke zničení nové radnice, poškození policejní stanice, řadě zranění i několika úmrtím. Během nepokojů, které ukončilo až vyhlášení stanného práva a povolání armády, došlo také k poškození policejního vozu, který nakonec skončil ve vodním kanálu Ohio & Erie, vedoucím skrze město. Vůz byl ale z kanálu vyproštěn, opraven a vrátil se do služby.
Za roku 1901 měl mít vůz okolo 226 služebních výjezdů a jen při transportu vězňů za mříže měl najet okolo 322 kilometrů. Do roku 1907, kdy byl vyřazen ze služby, pak vůz celkově najel okolo 26.000 kilometrů. Údajně se navíc stal inspirací pro další policejní oddělení z USA, která si nechala postavit podobný typ automobilu. Od roku 1904 se policejní vozy začaly stávat poměrně běžnou součástí policejních oddělení větších amerických měst, kde nahrazovaly kočáry tažené koňmi.
Originální policejní vůz města Akron byl nakonec roku 1908 prodán jako šrot za pouhých 25 dolarů. Jeho roli zastal automobil se spalovacím motorem, který byl rychlejší a stačil modernějším vozům. Loomisův vůz koupila společnost Selle Company, která do něj dodávala převody, a roku 1913 ho zrenovovala. V roce 1915 byl vůz vystaven na výstavě Panama–Pacific International Exposition v San Franciscu, o dva roky později ho ale společnost rozebrala a jeho komponenty použila pro jiné projekty.
Zhruba od roku 1911 začala americká policejní oddělení ve velkém využívat motocykly, které byly populárnější volbou až do doby, kdy se automobily staly rozšířenějším (a dostupnějším) zbožím. Většina policejních vozů, vycházejících z nabídky pro civilní trh, se přitom od běžných osobních vozů příliš nelišila.
Policejní vozy byly často lakovány tmavou barvou a na jejich karoserii se objevovaly bílé a rukou kreslené nápisy PD – tedy Police Department. Červená výstražná světla se začala objevovat zhruba ve třicátých letech, v roce 1948 se pak objevil první rotující maják, jak připomínají kolegové z The Vintage News. Již v roce 1912 se však policisté z Detroitu poprvé pokusili osadit policejní vůz vysílačkou.
Jedním z prvních populárních vozů mezi policejními odděleními v USA se měl stát ve třicátých letech Ford Model 18, který pro policejní oddělení nabízel i speciální verzi. Zhruba v padesátých letech pak většina velkých amerických automobilek začala nabízet vozy speciálně určené pro policii, které se od běžné produkce odlišovaly například robustnější stavbou, vyšším výkonem i rychlostí a dalšími úpravami.