TEST Renault Zoe R90 – Na elektřinu do Brna a zpátky?
Design, interiér
První nesmělé pokusy komerčních elektromobilů dopadly neslavně. Jízdní vlastnosti nestály za nic, dojezd byl mizerný sám o sobě, a co teprve když jste potřebovali topit nebo chladit. Pak dojezd okamžitě klesal k hodnotám, kdy začíná běžný motorista netrpělivě hledat čerpací stanici. U elektromobilů šlo přitom o hodnotu znázorňující plně nabité akumulátory. Prvotní kontakt s Renaultem Zoe ale naznačuje, že doba pokročila.
Na český trh se sice Zoe dostává s šestiletým zpožděním, je to ale kvůli tomu, že přichází rovnou v nové verzi, která autu nadělila téměř dvojnásobně velké akumulátory. Namísto původní kapacity 22 kWh tak Zoe disponuje akumulátory o kapacitě 41 kWh, což nabízí reálný dojezd až 300 kilometrů. Velmi optimistické standardy NEDC dokonce slibují dojezd rovné čtyři stovky kilometrů. A to už je hodnota, které dosahuje lecjaký hatchback se spalovacím motorem. Teoreticky by tedy měl Zoe dojet z Prahy do Brna a zpět. Tak se mu pojďme podívat na zoubek.
Po stránce vzhledu se Zoe nesnaží brnkat na futuristickou notu, řada lidí si ho zcela jistě zařadí jako „nějaký nový Renault“ do chvíle, než za zvuku šumění elektromotoru projede kolem. Tvary jsou relativně konvenční a řekl bych, že do značné míry i líbivé. Že by mohlo být něco jinak, prozrazují v zásadě jen modré prvky v předních i zadních světlometech a velmi malé nasávací otvory v přídi. To je mně osobně sympatické, většina elektromobilů se naopak předhání v soutěži o co nejdivnější design. Za obyčejně vyhlížející auto má tedy u mě Renault rozhodně plus.
Proporčně má Zoe velmi blízko ke konvenčnímu malému hatchbacku. Když ho ale postavíte vedle Clia, se kterým má bez jednoho milimetru shodný rozvor, zjistíte, že Zoe je o více než deset centimetrů vyšší. Můžou za to akumulátory umístěné v podlaze, kvůli kterým karoserie narostla do výšky. Vedlejším efektem je zvýšená pozice za volantem a tedy výhled skoro jako z nějakého esúvéčka.
renault elektromobil testy minivozy
Jako dvojčata
Příbuznost s Cliem je větší, Zoe dokonce vzniká na stejné výrobní lince ve francouzském Flins. Především uvnitř tak Zoe vypadá jako jeho jednovaječné dvojče. Velmi podobný je tvar palubní desky či panel s infotainmentem a klimatizací.
A to je podle mého kámen úrazu. Zatímco Cliu to s jeho čtvrt milionovou cenovkou s klidem odpustíte, u auta, které stojí bezmála devět set tisíc, už se něco takového akceptuje hůře. Samozřejmě chápu, že vysoká výrobní cena elektromobilu vychází především z velmi drahých akumulátorů, takže nemůžete očekávat palubní desku obšitou krokodýlí kůží, hodnotnější interiér by si ale Zoe rozhodně zasloužil. Inspirovat by se mohl třeba u BMW i3, které dokázalo zabít dvě mouchy jednou ranou. K výrobě interiéru používá konopí, PET lahve, vlnu nebo dřevo. Ekologickou myšlenku přitom dokáže přetavit v opravdu prémiový dojem.
Z hlediska prostornosti je na tom Zoe velmi dobře. Díky bateriím v podlaze nabízí velmi prostorný interiér vpředu i vzadu. Sedadla sice neoslní bočním vedením, ani použitými materiály, ale na pohodlí jsem si nemohl stěžovat. Postrádal jsem však loketní opěrku, která je k dispozici za příplatek 3.490 Kč. Alespoň takové drobnosti by mohly být standardem. Vadila mně také palubní deska z lesklého plastu, která za slunečného počasí nepříjemně oslňovala. Příjemným překvapením byl však zavazadlový prostor, který standardně nabídne 338 litrů. Počítejte ale s tím, že něco z jeho kapacity uzmou nabíjecí kabely.
Tradiční budíky nahradil úzký displej s velmi jednoduchým a přehledným uspořádáním. V levé části se zobrazuje dojezd společně s úrovní nabití akumulátorů. V závislosti na tom, jestli z nich zrovna čerpáte, nebo naopak doplňujete, dochází ke změně barvy a směru šipek. Střed vyplňuje digitální rychloměr, pravá část je vyhrazena palubnímu počítači, kde se můžete proklikat ke všem podstatným informacím. Displej infotainmentu je naprosto konvenční, navíc má jen několik aplikací, kde si můžete zobrazit tok energií nebo průměrnou spotřebu. Stejně jako v jiných Renaultech ale potěší rychlostí reakce a snadným ovládáním.
Motor, jízdní vlastnosti
Tichošlápek
Zoe se probouzí k životu stiskem tlačítka Start. Ozve se kosmická znělka na znamení, že je vše připraveno a na displeji se rozsvítí Ready. A to je vše. Pak už jen stačí sáhnout po voliči rychlostí, který má stejné režimy jako běžná automatická převodovka, a můžeme vyrazit. V levém rohu displeje svítí plně nabité akumulátory a ukazatel dojezdu jen lehce překračuje hodnotu tří set kilometrů. Uvidíme, co si o tom bude myslet Zoe po pár ujetých kilometrech se zapnutou klimatizací.
Jako každý elektromobil i Zoe ohromuje tichým provozem, takže si prvních pár dnů budete připadat jako se špunty v uších. Auto jen tiše bzučí a kola se s šuměním odvalují po silnici. Klasickou vlastností elektromobilu je nutnost prakticky pořád šlapat na plyn, byť třeba jen málo. Auto postrádá jakoukoli setrvačnost, jakmile povolíte plynový pedál, začne okamžitě rekuperovat a tedy ztrácet rychlost. Když si na to ale zvyknete, budete brzdový pedál používat jen ve výjimečných případech.
Na co si budete muset také zvykat, je velmi průměrná dynamika. Elektromobily sice mají své nesporné výhody v okamžitě dostupném výkonu a ani tady tomu není jinak. Nečekáte až se motor dostane do otáček nebo až se roztočí turbodmychadlo. Stačí jen šlápnout na plyn a Zoe okamžitě vyrazí. Ovšem velmi vlažně. Výkon vpředu umístěného synchronního motoru dosahuje hodnoty 68 kW a 220 N.m točivého momentu, hýbat přitom musí s autem o hmotnosti 1.555 kilogramů. Vždyť zmiňované BMW i3 má skoro dvojnásobný výkon, výrazně lépe je na tom i Nissan Leaf a další.
renault elektromobil testy minivozy
Je to kliďas
Zrychlení z klidu zhruba do třicítky je sice svižné, z křižovatky auto zmizí stejně rychle jako skútry. Ale podobně rychle mu také dojde dech. Z 0 na 50 km/h se Zoe dostane za 4,1 sekundy, z klidu na 80 km/h mu to zabere 8,6 sekundy a na rovnou stovku se podívá až za 13,2 sekundy od startu. Zrychlení na stokilometrovou rychlost mu tedy trvá zhruba stejně dlouho jako tolik vysmívané Fabii 1.0 MPI.
To Zoe pasuje do role primárně městského auta. Tady ostatně funguje nejlépe. S krátkou karoserií se snadno parkuje, navíc dnes v Praze zdarma v modrých a fialových zónách. Spotřeba se v průběhu testu pohybovala okolo 16 kWh/100 km, na ukazatel dojezdu se přitom dalo velmi dobře spolehnout. V městských podmínkách není problém najet okolo 250 kilometrů, normálním tempem s komfortem klimatizované kabiny, což považuji za velmi slušné. Se snahou a režimem Eco by pak mohlo padnout i těch udávaných 300 kilometrů, reakce motoru jsou ale v tomto režimu opravdu ospalé a maximální rychlost je omezena na 96 km/h.
Na okreskách není Zoe žádný rychlík, takže předjíždění si musíte hodně dobře naplánovat. Z podvozku je navíc cítit hmotnost, která se také začne brzy projevovat nedotáčivostí. Podvozek je i s šestnáctipalcovými koly tužší, než bych si představoval, je to ale pravděpodobně daň za vysokou karoserii a ne zrovna muší váhu. Na výmolech navíc kola tu a tam vyloudí tupou ránu, která díky tiché pohonné jednotce vynikne o to více.
A jak asi tušíte, ani dálnice pro něj není ideálním prostředím. Maximální rychlost je elektronicky omezena na 135 km/h, což vás spolehlivě odsoudí k jízdě v pravém pruhu. Dojezd navíc v takovém režimu začne klesat rychleji. Naštěstí ne tak, aby vám na čele začaly vyskakovat vrásky. Necelých 200 dálničních kilometrů na plné nabití je však reálných.
Přesto se při delší cestě pravděpodobně nevyhnete plánování trasy ne podle nejkratší cesty do cíle, ale podle umístění dobíjecích stanic. Rostou ale jako houby po dešti, takže s čipy elektrárenských společností v kapse nemusíte mít obavy, že byste zůstali stát u cesty s vybitým autem.
Nejezdí (úplně) zadarmo
A tady si myslím, že je vhodné nakousnout ceny dobíjení, protože jízda s elektromobilem není zdarma, rozhodně ne vždy a všude. U společnosti ČEZ platíte za čip paušální poplatek ve výši 450 Kč bez DPH za kalendářní měsíc. A je úplně jedno, jestli budete u stojanu obden nebo jednou za měsíc.
To v případě PRE platíte čtvrtletní poplatek ve výši 30 korun, plus platíte 2,50 Kč za odebranou kilowatthodinu a dále 20 halířů za minutu nabíjení. Prvních 120 minut je však zdarma. Má to vést k tomu, aby na dobíjecích místech auta nestála celý den. Pokud tedy zanedbáme ztráty a dobu nabíjení, tak by kompletní dobití akumulátorů stálo zhruba stovku bez daně.
Nejrychleji se Zoe s úplně vybitými akumulátory dokáže nabít za 2 hodiny a 40 minut ze stanice s výkonem 22 kW (32 A), pokud byste ho chtěli nabíjet z klasické domácí zásuvky, počkáte si 16 hodin.
Závěr
Jako primárně městské auto odvádí Renault Zoe velmi dobrou práci s minimem kompromisů. Z jeho úhlavních konkurentů má největší akumulátory v nabídce a reálné zkušenosti potvrzují dojezd několika stovek kilometrů na jedno nabití. S kapacitou 41 kWh už skutečně nemusíte mít obavy, že se nezvládnete vrátit z práce domů. I těch nejvíce pesimistických 200 kilometrů je pro většinu řidičů více než dostatečná hodnota. S trochou snahy pak Zoe bez problémů ujede i udávaných 300 kilometrů, elektromobiloví experti se jistě podívají i za tuto hranici. Vzpomeňte si přitom na první elektrické modely, které reálně ujely 90 kilometrů…
Na rozdíl od konkurentů však Zoe trochu ztrácí svým interiérem. Málokdo si jeho koupi obhájí jako stylový prostředek k vyjádření svého ekologického smýšlení. K tomu mu chybí zajímavější materiály a luxusnější zpracování, které by alespoň trochu vyvážilo jeho cenovku. V rámci kategorie však Zoe patří k těm nejlevnějším elektrickým autům, a jak už tady několikrát padlo, nabízí největší akumulátory a tedy největší dojezd. Přesto je cena v absolutních hodnotách vysoká, stejně jako u všech elektromobilů.
renault elektromobil testy minivozy
Návratnost takové koupě asi zavaří nejednu kalkulačku. Základní cena startuje na částce 829.900 Kč, přičemž Clio se zážehovým motorem v nejvyšší výbavě stojí o půl milionu méně.
Nejlevnější verze modelu | 829.900 Kč (R90 Life) |
Základ s testovaným motorem | 829.900 Kč (R90 Life) |
Testovaný vůz bez příplatků | 889.900 Kč (R90 Intens) |
Testovaný vůz bez příplatků | 907.400 Kč |
Plusy
- Výborný reálný dojezd
- Kompaktní rozměry
- Nenápadný vzhled
- Levný provoz
- Bezplatné parkování v centru Prahy
Mínusy
- Průměrná dynamika
- Laciný interiér
- Hlučný podvozek
Foto: Ondřej Kroutil