Rozhledny Zlínského kraje: Nejen slavný mrakodrap!

Nejstarší rozhlednu v tomto kraji najdete na vrchu Hostýn (730 m). Stavba z konce 19. století má v přízemí kapli svatého Kříže. V roce 1957 začala na 14 let sloužit jako retranslační sanice pro přenos televizního signálu. Znovu zpřístupněna byla v roce 1997 a na začátku 21. století se dočkala celkové rekonstrukce. Nyní ji opět „zdobí“ vysílače, ale přístup zůstal zachován.

Tato rozhledna je jedinou starší, všechny ostatní – celkem 35 – byly postaveny v posledních desetiletích, i když například Jurkovičova rozhledna nad Rožnovem pod Radhoštěm vyhlíží jako z přelomu 19. a 20. století. Je to ale novodobá stavba navržená podle dochované kresby architekta Dušana Jurkoviče. Jako dříve narozená se tváří i kamenná rozhledna Brdo, umístěná na nejvyšší vrchol pohoří Chřiby (587 m). Stavební materiál sem postupně nanosili dobrovolníci, takže není divu, že od položení základního kamene trvalo budování tři roky. Stálo to za to, z ochozu rozhledny Brdo při dobré viditelnosti lze zahlédnout i Alpy, standardně Jeseníky, Beskydy, Malé a Bílé Karpaty a Pálavu.

Rozhledny Olomouckého kraje: Málo, ale zase daleko! Hodně daleko!

Výjimečným počinem ve Zlínském kraji je pak šest identických dřevěných vyhlídkových rozhleden, které pro přilákání turistů nechaly postavit některé obce (Bystřice pod Lopeníkem, Březová, Korytná, Nivnice, Bánov, Vlčnov) mikroregionu Východní Slovácko. Rozhledny propojuje turistická trasa (50 km, 18 infopunktů). Dojeli jme reportážní Škodou Karoq k věži Králov nad Bánovem, kam vede od této obce dobrá polní cesta. Ačkoliv se dá pokračovat Šumické pole – Králov, doporučujeme se vrátit stejnou cestou. Polní cestu poznamenala voda, takže jsme velmi ocenili čtyřkolku Karoq.

Při výstupu na dvě třetiny „zlínských“ rozhleden se moc nezapotíte (100 a méně schodů). Nejnáročnější je výstup na Vartovnu (215 schodů), výhled je třeba si zasloužit zejména z Kelčského Javorníku (156), Doubravy (174) a Čarťáku (137). Ti, kteří nehledají jen rozhledy, ale zajímá je i architektura těchto vyhlídkových staveb, by neměli minout Maják – Šrotík ve Starém Městě u Uherského Hradiště, který si v areálu postavila společnost zabývající se zpracováním kovového odpadu. K návštěvě láká i Kovozoo a přístupné letadlo. Jedinečná na pohled je i rozhledna Salaš, ovšem rozhled nic moc. I z nedalekého Velehradu zahlédnete jen špičky věží tamní baziliky. Architektura s výhledem se však snoubí v případě rozhledny Kelčský Javorník u Rajnochovic. Vybíralo se z 56 návrhů a z ochozu ve výši 30 m jsou vidět Beskydy, Javorníky, Vsetínské, Hostýnské, Vizovické i Oderské vrchy. Z míst, kde se dá parkovat (pozor na pokuty za auta v lese nebo na zákazu v obcích), je to k výhledu zhruba čtyři kilometry!

Svět motorů 38/2021

Originální jsou i rozhledny Královec u Valašských Klobouků a Čubův kopec u Francovy Lhoty, které jsou si velmi podobné. Z té první (Královec) je výhled kruhový (Valašsko, Javorníky, Bílé Karpaty, Vizovické vrchy a město Valašské Klobouky), u té druhé podobnou možnost postupně omezily okolní stromy. Naopak moderně a zajímavě vyhlíží rozhledna Vartovna, která má ze všech ve Zlínském kraji nejvýše položený vyhlídkový ochoz (35 m).

Top tip: Baťův mrakodrap – budova č. 21

Ve své době to byla jedna z nejvyšších budov v Evropě (77,5 m). Terasa v 16. patře je volně přístupná denně od 8 do 21 hodin včetně státních svátků. Kavárna na střeše je letos bohužel v rekonstrukci, ale možnost výhledu na všechny čtyři světové strany není omezena. V pracovní době finančního úřadu je možná i prohlídka 8., ředitelského patra (expozice o osobnostech firmy). Raritní klimatizovaná pojízdná kancelář ve výtahu je k nahlédnutí v rámci stálé přízemní expozice a po rezervaci komentované prohlídky (recepce Baťova institutu) se lze i svézt!

Rozhledny Jihomoravského kraje: Našli jsme vůbec nejstarší výhled!

Věže kostelů, radnic, hradů a zámků

Přístupných věží k výhledu je ve Zlínském kraji méně než v kterémkoliv jiném kraji, jen 15. Pokud porovnáme se Středočeským krajem (60), je to hodně málo, ale Praha jich nabízí „jen“ 20.

Chlubit se Zlínsko může Baťovým mrakodrapem a také výhledem z hradu Buchlov, z jehož 29 m vysoké hradní věže, přístupné v rámci prohlídky, lze zahlédnout i Malou Fatru, Pálavu, Velehrad, Bílé Karpaty s Javořinou a samozřejmě okolní města. Na sousedním kopci je nyní přístupné i keltské oppidum s kaplí sv. Barbory, odkud jsou rovněž dobré výhledy a kde najdete mnohem méně návštěvníků. Přístupny jsou také věže některých hradů (Hluk, Brumov, Vizovice – Janův hrad, Lukov, Malenovice) a zámků (Uherský Ostroh, Bojkovice – zámek Nový Světlov, Vsetín) i pár kostelů (Vizovice – kostel sv. Vavřince, Kroměříž – věz Arcibiskupského zámku a věže kostela sv. Mořice). Z radničních věží jen ta v Napajedlích, ale jen při akcích nebo po domluvě předem v informačním centru.

Vybrali jsme pro vás ty nejkrásnější rozhledny v Praze: Věže nad rozhlednami!

Až na Baťův mrakodrap si je třeba na všechny věže vyjít po svých. Pod sto schodů je to jen čtyřikrát na hradech Hluk, Brumov, Janův hrad a Lukov, kostelní a zámecké věže jsou náročnější: 111 až 206 schodů, přičemž nejvíce jich je třeba zdolat na velmi navštěvovanou vyhlídku, věž Arcibiskupského zámku v Kroměříži.

Parkování do 150 m: Pod Vojanskú/Bystřice pod Lopeníkem, Králov, Lhotka u Hradčovic, Slovácký dvůr, Floriánka, Doubí u Važan, Maják, Modrá u Uherského Hradiště, Ranč Kostelany, Na Strážné u Hotišové, U Holáňů, Bůřov u Valašské Bystřice

Výtah: Zlín – budova č. 21

Skryté skvosty

Sekvoj a skála: V Chabani nedaleko Břestku roste sekvojovec obrovský, který má pravděpodobně 150 let. Dorostl již výšky přes 30 metrů a přežil i zásah bleskem (1972), který ho po délce rozpůlil. Místo uschlého vrcholu narostl nový, který se blíží k délce 10 metrů. Nedaleko a blízko hradu Buchlov se nachází ještě přírodní památka Břestecká skála.

Strom života: Ve valašské obci Liptál vyrostl v roce 2008 zvláštní objekt, zvaný Strom života nebo také Koloběh života. Jeden ze stoletých stromů, který padl kvůli rekonstrukci komunikace, dostal k dispozici řezbář Zdeněk Matyáš. Na oloupaném kmenu vytvořil 17 reliéfů, zobrazujících běh života a výjevy ze života Valachů.

Projeli jsme rozhledny v Ústeckém kraji: Kde je nejvyšší výhled?

Skanzen Rymice: Soubor lidových staveb v Rymicích u Holešova je známý také jako Muzeum Kroměřížska. Návštěvník zde nahlédne do života na hanáckém venkově v 18. a 19. století. Kromě obvyklých vesnických usedlostí, kovárny a sedlářské dílny zaujme nejen kvůli své dominantní pozici větrný mlýn německého typu, jehož ramena lze nastavovat podle směru větru, ovšem natáčením celé nosné konstrukce. Součástí je i tvrz Albrechta Valdštejna, kde najdete expozici věnovanou například větrným mlýnům na Moravě a ve Slezsku.

Betlém v Horní Lidči: Lidečský betlém je novodobý. Na tomto česko- slovenském projektu se podílelo 14 řezbářů (třeba autor výše zmíněného stromu v Liptálu Zdeněk Matyáš). Samotný betlém zabírá 50 m2 a obydlelo ho 230 figur, z toho 75 pohyblivých, obsahuje i 100 staveb. Zvláštností betléma Horní Lideč jsou i dřevořezby 40 nejzajímavějších míst Zlínského a Trenčínského kraje, třeba. Hostýn, Buchlov, Velehrad a zámek Bojnice.

Autor: Tomáš Pudil