S čím to v Česku sdílíme silnice?! Přesvědčit se o zabrždění auta je prý zbytečnost
Zajištění auta proti pohybu by měla být naprosto základní věc, kterou člověk udělá, když vystupuje. Někdo si zvykl, že to jeho elektromobil dělá za něj, a tak na to v jiných autech zapomíná. Jiní však tuhle základní věc považují za zbytečnost či přežitek.
Svědomitý řidič bere jako naprostou samozřejmost přesvědčit se, že je auto zajištěné proti pohybu, když z něj vystupuje. U vozu s manuální převodovkou je to zařazená rychlost a zatažená parkovací brzda, u vozu se samočinným řazením poloha P a k tomu zatažená parkovací brzda; na rovině stačí jen jedno z toho, v kopci však je záhodno použít oboje.
Jezdíte-li starším autem, je to pro vás samozřejmost. Auta vyrobená v posledních pár letech často jedno nebo druhé udělají sama v rámci snahy vývojářů o „blbuvzdornost“ – o předejití situaci, kdy někdo prostě zapomene vůz zajistit. Když tedy např. otevřete dveře, některá auta zařadí P a zatáhnou parkovací brzdu, příp. udělají jedno z toho. Nebo aspoň začnou pískat jak zběsilá.
Proti řidičům-blbcům jsou tedy moderní auta obrněna dobře. Elektromobily k tomu často přidávají ještě funkci, že netřeba sahat na startovací tlačítko, pokud vůz nějaké takové tlačítko má. Často stačí sednout dovnitř, šlápnout na brzdu, připoutat se, zařadit D a vůz je „nastartovaný“. Na konci jízdy platí opačný postup – odepnete si pás, otevřete dveře a auto samo zařadí P a následně se vypne.
Tohle celé má být jednak komfortní, jednak bezpečnostní prvek. Nutno uznat, že se na to zvyká opravdu dobře. Zejména má-li vůz ještě bezklíčový přístup, tedy když s klíčem v kapse prostě přijdete k autu a ono se nejpozději sáhnutím na kliku odemkne, a následně poté, co se klíč vzdálí nad nějakou hranici, samo se zamkne. U řady aut dokonce stačí propojený mobil, nemusíte ani tahat v kapse ten klíč.
K čemu se chci takto obsáhlým úvodem dostat? K problému, který nastává ve chvíli, kdy řidič uvyklý na takto zcela automatizované chování svého vozu sedne do auta, které se takto chovat neumí, které je třeba skutečně manuálně zajistit proti pohybu, když vystupujete. A právě návyk řidiče-blbce na plnou automatizaci procesu nastupování a vystupování, kterou nabízejí některé elektromobily, může znamenat problém pro všechny ostatní účastníky silnic.
K sepsání tohoto komentáře mě popohnala debata na facebookové skupině Majitelé a příznivci elektromobilů v ČR / SK (sic), kde jeden z členů napsal, že po delší době jel klasickým autem se spalovacím motorem a samočinnou převodovkou. Nebudu se pozastavovat nad tím, že je „strašný opruz“ tankovat; upřímně, když jste zvyklí nabíjet elektromobil denně doma, bude strašný opruz i najednou muset jezdit k veřejné nabíjecí stanici, pokud se vám wallbox porouchá.
Zaujalo mě něco jiného: „Při vystupování (…) zapomínám přepnout řadicí páku z D na P“ a „zapomínám klíč v autě“. Ten klíč komentovat nebudu – od doby, co jsem si párkrát v různých autech zabouchl klíče vevnitř, příp. se desítky kilometrů doslova přes hory vracel kvůli zapomenutým klíčům od bytu, mám jasnou rutinu, jak se do takové situace už nikdy nedostat, ale každý máme životní zkušenosti jiné.
Jde o to zapomínání zařazení parkovací polohy, resp. obecněji zajištění auta proti pohybu. Autor původního příspěvku pochopitelně dostává patřičnou bídu, ať už přímo nebo sarkasticky („No to musel být vskutku otřesný zážitek, nejeden by z toho začal koktat,“ například), ale někteří ho i chápou: „Člověk si zbytečnosti velmi rychle odvykne.“
Původně jsem si říkal, že to je taky sarkasmus, ale nebyl. Podle některých majitelů elektromobilů je prostě zbytečnost ujistit se, že je vůz zajištěný proti pohybu. Samotné zajištění proti pohybu je dnes opravdu často automatizovaný proces a řidič-člověk ho sám dělat nemusí. Zbytečností má být ujistit se, že auto vše provedlo správně. Přitom stačí pohled na displej.
Jsou zdokumentované situace, kdy lidé zemřeli poté, co nezajistili dostatečně svůj vůz proti pohybu. Nejznámější obětí této nedbalosti je Anton Viktorovič Jelčin, americký herec ruského původu, známý ze svých rolí navigátora Pavla Čechova z filmových Star Treků. Ten v červnu 2016 vyskočil ze svého Jeepu Grand Cherokee, aby si otevřel bránu, ale neujistil se, že je vůz skutečně zajištěn proti pohybu. Auto ho následně přimáčklo k bráně.
Abych předešel naštvaným komentářům trekkies, že zrovna za tuhle nehodu může Jeep – je pravdou, že volič převodovky vracející se do původní polohy mohl být matoucí. Auta s tímto voličem dotčená následnou svolávací akcí, tj. Chrysler 300 a Dodge Charger z let 2012–2014 a Jeep Grand Cherokee z let 2014–2015, nezatahovala samočinně parkovací brzdu při otevření dveří, není-li volič v poloze P. NHTSA tehdy identifikovala 100 nehod souvisejících s touto vlastností dotčených vozů, z nichž 28 mělo za následek zranění a nejméně jedna úmrtí, a koncern FCA svolal 811 tisíc aut kvůli opravě.
Ve finále však je pořád na řidiči, osobě zodpovědné za auto od odemčení před jízdou do zamčení po ní, aby se přesvědčil, že je auto zajištěné proti pohybu, když leze ven, ať je volič navržený jakkoliv.
A přesto se najdou lidé – a my všichni s nimi sdílíme české silnice! – kteří považují za „zbytečnost“ či „zastaralou proceduru“ ujistit se, že je auto řádně zajištěno proti pohybu, než ho opustí.
Co s tím? Mám obavu, že nic. Zakázat automatizaci procesu vypínání a zajišťování auta proti pohybu už nelze, když si na to někteří lidé tak moc zvykli, že na to spoléhají. Žehrat, že něco takového vůbec nemělo vzniknout, je zbytečné – stojí za tím dobrý úmysl zabránit nehodám z nedbalosti. Nezbývá tak, než šířit osvětu a poukazovat na lidi, kvůli kterým tenhle komentář vznikl.
zdroj: Autorský text | zdroj foto: auto.cz | zdroj videa: Auto.cz
