Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Téma: Jízda bez řidiče. Blízká realita? Ale pozor na hackery!

David Bureš David Bureš 29. 10. 2015
88
51
Zobrazit náhledy (88)
Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth
Na autech bez řidiče pracují mnohé firmy. Automobilky vidí hlavně výhody takových vozů. Kdy se z nás stanou pasažéři?


Úvod


Úvod

O autonomních vozidlech sní vizionáři již několik desítek let. Až v poslední době se však automobily, které umí samy řídit, stávají pomalu realitou. Ve výrobě již jsou mnohé asistenční systémy usnadňující jízdu, skutečná auta bez řidiče jsou ale zatím stále několik let daleko.

Na autonomních vozech pracuje většina důležitých automobilek, zřejmě nejblíže realitě mají samořídící auta z dílny Volva, Mercedesu nebo Tesly. Švédský výrobce chce zákazníkům nabídnout omezený počet autonomních aut již v roce 2017, stuttgartská automobilka by takový vůz ráda uvedla na trh do roku 2020. Tesla Model S pak už dokáže s příplatkovou funkcí Autopilot sama řídit i bez držení volantu (což třeba Mercedes-Benz třídy S neumožní), ale jen za omezených podmínek – prakticky jen na dálnici. I proto Tesla zatím tvrdí, že autonomní auta jsou daleko.

Vedle automobilových výrobců ale autonomní vozidla přilákala také společnosti z jiných branží – na systémech pro auta bez řidiče pracují také Apple a Google. Druhá z těchto firem už dokonce představila prototyp takového automobilu, který je svým vzhledem všechno, jen ne konvenční auto – dokonce mu chybí pedály i volant. Pro počítačové firmy je zájem o autonomní vozidla logický, pokud lidé nebudou muset řídit, budou mít více času na používání jejich ostatních výrobků.

Vývojáři zdůrazňují především výhody autonomních automobilů, ne všechno zlato se ale třpytí, a tak tyto vozy mají i mnohé slabé stránky, které je před zahájením jejich prodeje nutné odstranit nebo alespoň minimalizovat. Shrňme si, co výrobci musí vyřešit, než autonomní vozidla skutečně vstoupí na trh.

Problémy s legislativou


Problémy s legislativou

Hlavním problémem rozvoje autonomních vozidel je v tuto chvíli platná legislativa. V Evropské unii platná Vídeňská konvence vyžaduje, aby každé pohybující se vozidlo mělo řidiče, přičemž ten musí vozidlo neustále ovládat. Systémy automatického řízení jsou povoleny pouze za předpokladu, že je řidič může kdykoliv vypnout. Prototypy automatizovaných aut tak v tuto chvíli musí mít speciální povolení na jejich testování.

V USA je situace podobná. Zatím jsou takové automobily povoleny jen ve státech Nevada, Florida a Kalifornie, které v příštím roce doplní Michigan. Tamější zákony však nařizují, aby i za volantem těchto vozů někdo seděl. Tento „řidič“ navíc musí být řádně vyškolen, aby věděl, jak automobil ovládat v případě poruchy. Plnohodnotný rozvoj automatizovaných vozidel tak ani zde zatím nastat nemůže.

Aktuální vývoj legislativu trochu předběhl, což je patrné i na již nabízených systémech automatizovaného řízení. Mnohá auta už za určitých podmínek umí řídit bez zásahu řidiče, každé si ale v tuto chvíli s nejednoznačnými zákony poradilo po svém. Třeba Mercedes-Benz třídy S zvládne sám řídit, ale pouze v případě, že řidič drží ruce na volantu. Jakmile je sundá, systém se deaktivuje. Nové Audi A4 zase umí převzít řízení pouze v koloně, do rychlosti 65 km/h. BMW zase klidně zcela samo zaparkuje, neujede však vzdálenost vyšší než 1,5 délky karoserie. Primárním důvodem těchto omezení jsou právě zákony.

Hlavní problém s povolením autonomních aut je spjat se zodpovědností za případnou nehodu způsobenou takovým vozem. Automatizovaná vozidla sice mají zvýšit bezpečnost na silnicích, zatím ale stále dělají chyby, a tak nás jistě čekají srážky těchto aut, které se ostatně během jejich testování již udály. Je tak zatím nezodpovězenou otázkou, kdo má být za takovou nehodu zodpovědný – automobilka, která auto navrhla, nebo řidič, který jej podle současných zákonů musí ovládat.

Volvo už na otázku odpovědělo slibem, že společnost přijme plnou odpovědnost za chování vozu v režimu autonomního řízení. Pokud tedy autonomní vůz švédské značky způsobí jakoukoli škodu, zaplatí ji Volvo včetně adekvátní náhrady v případě úmrtí. To naznačuje, že Volvo vyvíjeným systémům hodně věří, pokud by však došlo k nějakému vážnějšímu problému, mohlo by to automobilku stát pěkně vysokou částku.

Bezpečnější, nebo ne?


Bezpečnější, nebo ne?

Právě snaha o zvýšení bezpečnosti silničního provozu je v mnohých případech hlavní motiv vývoje autonomních vozů. Volvo dokonce tvrdí, že od roku 2020 v jeho vozech nebudou umírat žádní lidé, čemuž pomůže i automatizované řízení. Samořídící vozy totiž překonají lidský faktor, který je v tuto chvíli důvodem naprosté většiny dopravních nehod.

Autonomní vozidla mají být pečlivě naprogramována tak, aby se zvládla vyhnout jakémukoliv hrozícímu nebezpečí. Tomu pomůžou už známé bezpečnostní systémy jako asistent pro jízdu v pruzích, čtení značek, adaptivní tempomat nebo hlídání mrtvých úhlů, které však budou dále vylepšeny.

V reálném provozu ale na automatizovaná auta čeká nepřeberné množství různých jízdních situací, které se automobilky v rámci jejich vývoje snaží nasimulovat. A jak známo, počítače (zatím) neumí improvizovat, a tak je potřeba je na každou situaci připravit, což vývoj autonomních vozidel výrazně prodlužuje (a prodražuje).

Zatímco ideální podmínky (široká silnice s jasným dopravním značením, bezproblémové počasí) už prototypy autonomních vozidel snadno zvládají, na nečekané situace se ještě musí připravit. Problémem je hlavně jízda ve městě, kde je vůz obklopen ostatními vozidly nebo chodci, případně nejednoznačnými značkami – například vybledlé značení. Právě kvůli simulaci těchto situací v Michiganu vyrostlo speciální tréninkové centrum Mcity pro testování autonomních vozidel.

Počítače navíc sice dělají méně chyb než lidé, stále se ale mohou mýlit. Ostatně každý z nás někdy zažil situaci, kdy nějaký bezpečnostní asistent auta zachyboval. Mediálně známým příkladem je třeba selhání Volva S60, které v roce 2010 při prezentaci tehdy nového systému automatického brzdění narazilo do překážky. Technika jednoduše není neomylná, navíc může přestat fungovat v ten nejméně vhodný okamžik. Někdy stačí i nepříznivé klimatické podmínky – čidlo zašpiněné třeba sněhem začne hlásit chybu. U automatizovaných aut to může být obzvlášť nebezpečné – řidič nebude ve střehu a nebezpečí nebude vůbec čekat, protože bude předpokládat, že to za něj vyřeší samo auto.

Hrozba útoku


Hrozba hackerského útoku

Vážnou hrozbou pro bezpečnost automatizovaného vozidla může být také útok hackerů. Černým scénářem jsou teroristické útoky za pomocí automatizovaných vozů. Stačilo by vyřadit z provozu některé systémy, což by mohlo vést k hromadné nehodě. Vozidlo by navíc mohlo být naprogramováno tak, aby někam samo dojelo a tam za pomoci výbušného systému explodovalo. Autonomní vozy by tak mohly pomáhat i kriminálníkům – na útěku před policií by se zločinci nemuseli soustředit na řízení a místo toho by mohli střílet po pronásledovatelích.

Hackerský útok rozhodně není nic nereálného. Před dvěma lety američtí experti na softwarovou bezpečnost Charlie Miller a Chris Valasek zjistili, že do některých aut (Jeep Cherokee, Cadillac Escalade a Infiniti Q50) je opravdu snadné se nabourat a na dálku ovládat jejich systémy. Loni pak dokonce byla vyhlášena soutěž, v rámci níž se hackeři měli pokusit ovládnout Teslu Model S. Jen pár dní po vyhlášení soutěže se čínská firma Qihoo ozvala, že zvládne na dálku ovládat zámek, klakson nebo výstražná světla automobilu. Zatím se jedná o nevinné hackerské hrátky, v budoucnu se ale může jednat o seriozní problém.

Více komfortu, ale…


Více komfortu, ale…

Větší komfort je zřejmě tím největším lákadlem autonomních vozidel. Vždyť koho by nelákalo si během dlouhé jízdy zdřímnout nebo při stání v koloně vyřídit pracovní e-maily? Navíc i parkování má být snazší – v budoucnu by mělo stačit přistavit auto před parkovací dům a ten už by si sám našel vhodné místo. Podle Land Roveru pak automatické řízení pomůže i v terénu.

Dopravní institut univerzity v Michiganu ale naznačil, že pro posádku jízda v autonomním vozidle nemusí být tak příjemná, jak si malujeme. Celá desetina lidí totiž podle studie Institutu může při jízdě v samořídícím autě trpět kinetózou, tedy „nemocí“ z pohybu. Nepříjemný stav nastává v době, kdy lidské tělo „nerozumí“ nesouladu mezi zrakovými vjemy a stavem rovnovážného ústrojí ve vnitřním uchu, tedy hlavně v době, kdy pasažér nesleduje jízdu a věnuje se jiné činnosti. Právě kinetóza je důvodem, proč mnoho lidí nechce sedět v dopravních prostředcích proti směru jízdy. Z výzkumu dále vyplynulo, že 6 až 12 % dotázaných by bylo v autonomním voze za určitých situací nevolno a mohlo by zvracet.

Autonomní vozidla by navíc mohla pomoci s dopravními zácpami. Díky komunikaci mezi sebou by auta v případě husté dopravy snadno vybrala objízdnou trasu, díky vyspělým asistenčním systémům by mohla jezdit blíže sobě, protože by na nebezpečí reagovala mnohem rychleji než člověk.

Toyota se ale naopak obává toho, že autonomní vozidla mohou dopravu v centrech měst ještě více zahustit. Analytik japonského výrobce Ken Laberteaux tvrdí, že pokud je řízení jednodušší, lidé mají tendenci jezdit dále. Místo toho, aby ušetřili čas, raději pojedou dále, zvlášť v případě, že místo řízení se budou moci během jízdy věnovat i jiným činnostem.

A co zákazníci?


A co zákazníci?

Vůbec největším problémem pro výrobce ale bude přesvědčit zákazníky, že autonomní vozy opravdu chtějí. Šéf Tesly Elon Musk si sice myslí, že v budoucnu mohou být člověkem ovládané automobily nelegální, výsledky současných průzkumů ale ukazují, že mnozí řidiči vlastně automatizovaná auta nechtějí. Mnoho lidí se pak bojí poruchovosti takových automobilů.

Třetina hlasujících v americkém online průzkumu společnosti Harris na jaře uvedla, že by si autonomní vozidlo nikdy nekoupila. Zároveň si ale třetina respondentů myslí, že takové vozy jsou budoucností. Zpovídaní Američané si pak nejsou jistí s bezpečností aut bez řidiče – 48 % si myslí, že jsou pro posádku bezpečná, zbývajících 52 % ale tvrdí, že nikoliv.

Britové pak v loňském průzkumu tamější pojišťovací společnosti Churchill Car Insurance dokázali, že jsou opravdovými milovníky řízení. Hned 56 % dotázaných uvedlo, že by si autonomní vozidlo nekoupilo, přičemž jen 8 % tázaných nemá z takových vozidel žádné obavy. Šest z deseti respondentů se bojí nespolehlivosti, když si myslí, že samořídící auta mohou podobně jako počítače znenadání „zamrznout.“

Související články

Zobrazit celý článek
Témata

Diskuse: Přidat názor

Co nehoda?
fisero
| 30. 10. 2015
PS: Toto je klasická otázka robotiky. Položil ji ve svém díle už Isaac Asimov! A rozebíral tam její důsledky.
Co nehoda?
fisero
| 30. 10. 2015
To auto ten autobus z vedlejší "uvidí" dlouho dopředu a podle jeho rychlosti v řádu milisekund dopočítá, že to nedobrzdí a vjede na hlavní. Po pár dalších milisekundách začne naplno brzdit. Díky tomu do toho autobusu v nejhorším ťukne. Možná i najde lepší trajektorii, aby se vyhlo jak autobusu, tak lidem na ostrůvku a zastaví někde na kolejišti. (Lidé na ostrůvku jsou rozpoznáni jako překážka, do které se nesmí vrazit ani pomalu)

Člověk by za volantem ten autobus přehlídnul (nebo začal brzdit asi vteřinu po jeho rozpoznání a dopočítání trajektorie) a na poslední chvíli by to napálil do ostrůvku s lidmi, aby si podvědomě zachránil krk.

Za mě by z dané situace lépe vyšel autopilot s řádově rychlejšími reakcemi.
Avatar - speedfred
Jak pomalu přicházejí...
speedfred
| 30. 10. 2015
Terminátora som mal v podvedomí,ale spatne som sa vyjadril v príspevku hore.
Co nehoda?
Wolf45
| 29. 10. 2015
Co kdyz nastane situace, kdy bude nehoda nevyhnutelna? Uvedu priklad: Jedu v tomto "samohybu" rychle (podle predpisu, ktere to auto bude dodrzovat) vlevo ostruvek plny lidi vpravo zed. Najednou mi do cesty vjede autobus z vedlejsi. Srazka nevyhnutlena. Jak se ten pocitac v aute rozhodne? Bude se za kazdou cenu snazit zachranit me a ohrozit tim na zivote potencialne mnohem vice lidi kdyz by to nechal rapnout do toho aoutobusu? Anebo by si spocital ze bude vetsi sance zachranit vic lidi v autobusu nebo na ostruvku a posle to se mnou do zdi? Vim, zni to hodne nepravdepodobne, ale stat se muze vsechno...
Avatar - Bully_
Autopilot
Bully_
| 29. 10. 2015
Zeptal jsem se bezelstne sveho 7-i leteho syna, jestli by chtel auto, co ridi samo. Jenom otazka, bez ovlivnovani, bez kontextu. Odpoved: "A na co by takove auto bylo? Vzdyt by nas nebavilo s tim jezdit" a neco ve smyslu jako ze by to bylo podobne, jako se vozit v autobusu.
Vypada to, ze za par let poleze zpatky na stromy se mnou. Rodina ma drzet pohromade :-)

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerát Zobrazit nabídku