TEST BMW M235i Gran Coupé – Vlastně dobré, stačí to ale?
Na vrcholu nabídky nového BMW 2 Gran Coupé stojí čtyřválcová verze M235i s výkonem 225 kW. Vyplatí se po ní pokukovat?
Design, interiér
BMW letos rozšířilo modelovou řadu o zcela nový model - kompaktní sedan s pohonem předních kol nazvaný 2 Gran Coupé, které sdílí svoji techniku s aktuální generací hatchbacku řady 1. Stejně jako v jejím případě na vrcholu nabídky stojí sportovní model s benzinovým čtyřválcem a pohonem všech kol, v tomto případě nazvaný BMW M235i xDrive Gran Coupé. Jak na nás zapůsobil?
Co se týče designu, tak musím říct, že značně rozporuplně. Z různých stran jsem totiž slýchal na nejmenší Gran Coupé v nabídce BMW různorodé názory. Zatímco jedněm vcelku nízká silueta s výškou jen 1.420 mm (proto je to podle výrobce čtyřdveřové kupé a nikoliv sedan) sedla, jiným se moc nelíbily poněkud neforemné tvary. Já osobně patřím spíše do té druhé skupiny, příď mi přijde poněkud neforemná, záď zase otylá a výsledné tvary poněkud komplikované.
Srovnání s dříve testovanou dvojkou s turbodieselem 220d navíc dokazuje, kterak je „M paket“ vzhledově blízký vrcholné „eMkové“ verzi z řady M Performance. Příď se totiž ve finále liší jen diodovými mlhovkami (které M235i xDrive paradoxně postrádá), vzadu zase koncovkami výfuku, kdy M235i xDrive nahrazuje krásné kulaté koncovky ne tak zajímavým lichoběžníkovým řešením. I proto se vnější rozměry nijak nezměnily proti slabším variantám – M235i xDrive je 4.526 mm dlouhé, 1.800 mm široké a 1.140 mm vysoké auto.
Luxusní s perfektním posazem
To interiér na mě hned na první pohled udělal mnohem větší dojem. Menší BMW v minulosti trápily laciněji působící materiály, což se však u nové generace kompaktů změnilo. Použité materiály i jejich zpracování tak najednou snese srovnání s bavoráky vyšších kategorií, což vedle jedničky platí také pro odvozenou dvojku.
Chybu nemá ani posaz. Sportovní sedačky výtečně podrží tělo i v utažených obloucích, plusem je rovněž vysoká integrovaná opěrka – se svými 185 centimetry mě tak netrápila potíž jako nedávno v Audi S5, kde mi opěrka končila v půlce týla. Sedadla jsou navíc pohodlná na dlouhých cestách.
Obvyklou chválu pak pronesu směrem k multimediálnímu systému – řešení s konvenčními ovladači na středovém tunelu podle mě zkrátka nic nepřekoná a já jen doufám, že zvěsti o přechodu iDrivu čistě na dotykové ovládání jsou kachny. Navíc se mi líbí využití pokročilé techniky i v kompaktním segmentu – třeba parkovací kamery mají výtečné rozlišení, díky němuž se skvěle zorientujete v okolí. Pochvalu zaslouží též skvěle hrající příplatkový hudební systém Harman/Kardon nebo bezdrátová nabíječka na chytrý telefon ve středové konzole. Díky svému umístění je totiž telefon pořád hezky na očích a přitom se může dobíjet.
Co se však týče místa na zadních sedadlech, už tak pozitivní nebudu. Bavorák nahrává k nízkému posazu na dlouhé nohy za volantem, výsledkem čehož je průměrný prostor pro kolena vzadu. Nízká silueta karoserie pak znamená, že se svojí výškou 185 centimetrů mám nad hlavou jen zhruba centimetrovou rezervu. Samotné sedačky však zaslouží pochvalu, jsou pohodlné, snad jen sedák by mohl být ukotven výše.
Motor, jízdní vlastnosti
Silný motor, ale ta převodovka...
O kabině jsme se ale rozepsali už v testu BMW 220d Gran Coupé, zaměřme se teď konkrétněji na motor v útrobách M235i xDrive. Jedná se o tu samou jednotku jako v M135i xDrive, což znamená, že jde o nově vyvinutý dvoulitrový zážehový čtyřválec s přeplňováním, který je díky výkonu 225 kW nejvýkonnějším čtyřválcem BMW Group. Točivý moment mimochodem dosahuje hodnoty 450 N.m.
Kvůli své síle motor dostal zesílený klikový mechanismus s větším hlavním ložiskem, nové písty se změněným kompresním poměrem nebo upravené ojnice. Turbodmychadlo s vestavěnými výfukovými svody a integrovaným rozdělovacím ventilem bylo zvětšeno a je termodynamicky účinné při teplotách výfukových plynů až 1025 °C. Pro zvládnutí vší té síly je pak standardem nejen osmistupňový automat, ale také pohon všech kol.
Výsledkem těchto konstrukčních zásahů je povedený motor s obří silou. Použití velkého turba však znamená, že v nízkých otáčkách se motor neprojevuje nějakým zázračným elánem. Dostat ho musíte nad hranici 1500 otáček, přičemž nejvyššího zátahu se dočkáte kolem 2000 otáček. Pak už táhne až k omezovači, což doprovází hutné brumlání. Zní to sice zajímavě, působí to ale poněkud uměle, jelikož je jasně patrné, že jde o syntetický, dobarvený zvuk.
Spíše mi ale vadilo spárování s osmistupňovým automatem. Bavorákům s motorem napříč a pohonem předních kol nějakou dobu trvalo, než automat Aisin naladily k dokonalosti, zde opět ale výsledek není zrovna přesvědčivý. Řazení v některých případech není zrovna hladké, převodovka rovněž pomalu reaguje na manuální pokyn řadicí páčkou pod volantem. Je to přitom zvláštní, v M135i xDrive jsem k tomu samému automatu neměl připomínek.
Co se pak týče spotřeby, ta odpovídá silnému čtyřválci pod kapotou. Dlouhodobý průměr činil po týdnu našeho testování 11 l/100 km, ten ale spíše vypovídá o svižnějším tempu. Při agresivnější jízdě spotřeba roste k patnácti litrům, třeba na dálnici si ale M235i xDrive vystačí s osmi litry na 100 kilometrů.
Předokolku nezapře
K svižnému tempu M235i xDrive jako vrchol nabídky 2 Gran Coupé vyzývá, přičemž při takovém stylu jízdy se přece jen cítí nejlépe. Automobil si je na klikaté silnici velice jistý, v oblouku je ale jasně patrné, že si musí pomáhat čtyřkolkou. Na limitu se pak plně projeví nedotáčivost – předokolka zkrátka fyziku neoklame.
Ve výsledku tak máte z auta smíšený dojem. Jako auto samo o sobě jezdí M235i xDrive výtečně, když si ale vezmete, jak jezdí jiné bavoráky s pohonem zadních kol, zjistíte, že je vlastně co zlepšovat. Respektive že tenhle charakter účinně jezdícího auta bez kapky zábavy navíc je jako u jedničky poněkud zaměnitelný s jinými ostrými kompakty s pohonem všech kol. Zvlášť když řízení není zrovna na jedničku, jeví se odtažité a neposkytne příliš informací o dění pod koly.
Pokud se pak M235i xDrive rozhodnete používat jako gran turismo k rychlým dlouhým přejezdům, vězte, že se v dálničních rychlostech musíte smířit s aerodynamickým šumem. Bezrámová okna jsou sice efektní, v praxi ale znamenají horší odhlučnění, čehož je 2 Gran Coupé důkazem. Samotné naladění podvozku se mi ale zamlouvalo, tuhost se jeví optimální. Ve vyšším tempu navíc začne fungovat lépe a lépe, jak bývá u bavoráků zvykem, snad pouze na opravdu rozbitých cestách se už M235i xDrive přece jen zdá tvrdé.
Závěr
Závěr
BMW M235i Gran Coupé není špatné auto, ba naopak. Hledáte-li rychlý kompaktní sedan, je skvělou volbou. Má velice jisté jízdní vlastnosti, skvělý zvuk a vlastně při běžném používání není ani zbytečně tvrdé. Jenže celkový dojem paradoxně kazí znáček na kapotě, když se kvůli modrobílé vrtulce na kapotě a ledvinkám neustále ptáte, zda by BMW nemělo být ještě lepší a hravější. Jednoduše řečeno, zda s tím pohonem na předek není příliš zaměnitelné s konkurencí. Když si totiž vzpomenu, jak jezdilo někdejší šestiválcové BMW M140i, dodnes se usmívám – tak mě to auto bavilo. M235i na mě i přes své kvality tolik nezapůsobilo. Cílové klientele ale bude jistě vyhovovat – interiér je krásný, má skvěle hrající hudební systém Harman/Kardon a ani k tomu motoru vlastně není co dodat, snad jen to, že spárování s automatem by mohlo být lepší.
Já osobně bych ale kvůli koncepci pokukoval spíše po větší řadě 3 – vždyť po započtení příplatků není ta 340i xDrive s třílitrovým šestiválcem o výkonu 275 kW cenově až tak daleko. Podle ceníku vyjde v základu na 1.639.300 korun, zatímco konkrétní exemplář M235i Gran Coupé na 1,49 milionu korun. A to už stojí za úvahu...
| Nejlevnější verze modelu | 698.000 Kč (218i/103 kW) |
| Základ s testovaným motorem | 1.250.500 Kč (M235i xDrive/225 kW) |
| Testovaný vůz bez příplatků | 1.250.500 Kč (M235i xDrive/225 kW) |
| Testovaný vůz s výbavou | 1.488.998 Kč (M235i xDrive/225 kW) |
Plusy
- Silný motor
- Jisté jízdní vlastnosti
- Dobře hrající hudební systém Harman/Kardon
- Pohodlné sedačky
- Kvalitní interiér
Minusy
- Poněkud nudný charakter
- Ne tak hladké spárování automatu a motoru
- Omezený prostor vzadu
