TEST Fiat Tipo hatchback 1.6 MultiJet (88 kW) – Výhodný Ital?

Design, interiér

Kompaktní hatchbacky navzdory rostoucím prodejům SUV stále patři mezi nejoblíbenější automobily evropských zákazníků. Fiat, jedna z největších automobilek Evropy, však v tomto důležitém segmentu delší dobu chyběla, po konci Brava v roce 2014 nastala dvouletá pauza, než tuto mezeru vyplnil nový model se staronovým označením Tipo. Nyní se nám ve formě hatchbacku konečně dostal do rukou na českých silnicích, a tak jsme ho podrobili tradičnímu redakčnímu testu.

Hatchback je jednou ze tří nabízených karosářských verzí Tipa. Jako první na trh přišel před koncem roku 2015 sedan, o pár měsíců později následovalo kombi a právě pětidveřový model. Zatímco tříprostorovou verzi jsme již vyzkoušeli s různými motory (1.4 a 1.6 MultiJet) nebo porovnali se Škodou Rapid a kombík srovnali Peugeotem 308 SW, hatchback se u nás dosud neobjevil. Je tak nejvyšší čas ho vyzkoušet, přičemž do testu dorazil s nejsilnějším turbodieselem v nabídce, čtyřválcem 1.6 MultiJet (88 kW).

Elegán s mezerami uvnitř

Jestliže mnohá konvenční auta čerpají v poslední době inspiraci z módních SUV, Tipo zůstává typickým představitelem segmentu kompaktních hatchbacků. S délkou 4.368 mm a rozvorem 2.638 mm přesně zapadá i do velikostního průměru dané kategorie.

Italové design vždy uměli a dnešní Tipo je toho důkazem. Přestože se z hlediska charakteru jedná o obyčejný hatchback pro masy, Fiat ho oblékl do povedeného kabátu, který skvěle maskuje jeho nižší cenovku. Je jedno, zda se díváte na příď s rozšklebenou maskou chladiče, elegantně pojatou siluetu s tlustými C sloupky nebo záď s úzkými koncovými světly, tenhle hatchback se vám bude ze všech stran líbit. Já osobně bych si tedy odpustil ty chromované detaily, až na kliky dveří (standard od verze Plus) jsou ale stejně dodávané až za příplatek (1.500 Kč za lišty na přídi, 2.200 Kč za lišty pod bočními okny), a tak si je zkrátka nemusíte objednávat. Ve výsledku tak Tipo patří mezi nejhezčí zástupce segmentu kompaktních hatchbacků.

To k interiéru se už pár výhrad najde. Na první pohled je vše v pořádku, jednoduše řešená palubní deska je přehledná a zároveň i pohledná. Volant se silnějším věncem se dobře drží, skvělá je i jemná kůže použitá na jeho věnci, a pochvalu zaslouží také kulaťoučká hlavice řadicí páky – z designérského pohledu dává vzpomenout na dávná auta z Apeninského poloostrova a navíc parádně padne do dlaně. Obrazovka multimediálního systému Uconnect je pak umístěna na vrchu středového panelu, aby byla hezky na očích.

Při bližším pohledu si ale všimnete, že některé použité materiály působí lacině. Třeba ve dveřích tak sice najdete v testovaném voze vložky z pohledného semišového čalounění, podivná struktura použitých plastů jak z asijských „devadesátkových“ aut ale kazí celkový dojem. Ještě že slícování jednotlivých ploch je na slušné úrovni a ve finále i ty plasty vypadají podivně jen na pohled a jinak působí bytelně. Navíc proti sedanu jde o krok kupředu.

fiat testy malevozy  

Přístrojový štít sice zaujme jednoduchou přehlednou grafikou, jenže ručička tachometru je příliš tlustá, a tak při jízdě městem najednou váháte, zda jedete padesátkou, nebo spíše už šedesátkou. Zvyknout si budete muset i na tlačítka ovládání rádia ukrytá z druhé strany volantu, tedy pokud už je neznáte z jiných aut koncernu FCA. A hledat patrně budete i zapnutí vyhřívaných sedadel, to je umístěno v dolní části středového tunelu, kde je ukryto v odkládacím prostoru.

Multimediální systém je takový průměr dnešní doby. Dovedli bychom si představit jednodušší ovládání při nastavování navigace, po pár dnech soužití jsme si však na něj zvykli. Sedmipalcová obrazovka navíc vcelku hbitě reaguje na pokyny. Při jízdě ale vadí malá ovládací tlačítka, která zhoršují práci s navigačním systémem. Třeba zadat cíl během jízdy je pro řidiče takřka nemožné, s klávesnicí musí pracovat opravdu jemně, aby se do malých písmenek strefil.

A velkým zklamáním je zadní parkovací kamera, v rozlišení Tipo překonává i nedávno testovaná Lada Vesta. Z rozkostičkovaného obrazu toho při couvání s italským hatchem moc nepoznáte. A když byste se rozhodli ovládat multimediální systém hlasovými pokyny, vězte, že česká lokalizace není k dispozici. V Česku tak hlasové ovládání nefunguje. I samotné menu je dostupné třeba jen v angličtině...

Průměr v rámci dané třídy je to i z hlediska prostornosti. V prostoru pro kolena a nad hlavou je na tom Tipo na zadních sedadlech o něco hůře než konkurenční Škoda Rapid Spaceback, naopak v prostoru v oblasti loktů je kabina italského hatchbacku širší. Vzadu pak potěší vcelku vysoko umístěný sedák, na němž si bude pohodlně hovět i dospělý. Sedák mu totiž slušně podepře stehna. Podobně jako vpředu jsou ale sedadla hodně tvrdá.

Kompaktní hatchback si obvykle nikdo nekupuje kvůli co největšímu zavazadlovému prostoru, tuto roli zastávají kombíky, v tomto ohledu ale Tipo dokáže zaujmout. Udávaný objem činí 440 litrů, což je jedno z těch vyšších čísel v segmentu. Výhodou Itala jsou pravidelné tvary, pod podlahu se pak vejde příplatková plnohodnotná rezerva a nechybí ani praktické háčky na nákupní tašky. Nakládací hrana je ale dost vysoká, kvůli snaze o co nejtužší karoserii je zadní nárazník hodně vysoký, což ztěžuje nakládání bagáže.

fiat testy malevozy  

Motor, jízdní vlastnosti

Jezdí rychle a za málo

Nabídka motorů pro Tipo je poměrně široká, čítá tři druhy pohonu. Vedle atmosférických benzinových motorů tu je i turbobenzin, zážehová čtrnáctistovka na LPG a naftové agregáty. A právě nejsilnější z nabízených turbodieselů jsme v podobě 1.6 MultiJet (88 kW) vyzkoušeli.

Udávaným výkonem o hodnotě 88 kW sice motor jako vrchol nabídky tolik nenadchne, v segmentu najdeme i podstatně výkonnější turbodiesely, šestnáctistovka ale nabízí točivý moment 320 N.m, což už hodně je. A to nejen vzhledem k výkonové kategorii.

Motor má tak v praxi síly opravdu hodně – ani jednou jsme si při testování Tipa neřekli, že bychom toho výkonu chtěli více. Italský hatch jezdí nadmíru čiperně, jen musíte počítat s výraznou turbodírou. V nízkých otáčkách je motor prakticky mrtvý, aby se v nějakých 1750 otáčkách splašil nafouknutým turbem a auto až příliš ostře popohnal kupředu. Jednotka táhne až do nějakých 4000 otáček, to už se ale dočkáte hlasitého naftového vrnění, které do kabiny proniká i v nižších otáčkách, zvláště v době, než se motor zahřeje.

Slušná je také spotřeba. Z dlouhodobého hlediska jsme se snadno vešli pod šest litrů. Dálniční jízda si vzala 5,5 l/100 km, ve městě jsme jezdili za sedm, zatímco defenzivní jízdou se dá dostat hluboko pod pět. A chválíme Fiaťácký stop-start. Jak ho jednou vypnete, zůstane vypnutý i při další jízdě. Vypnout lze mimochodem i funkci adaptivního tempomatu, což nebývá zcela obvyklé.

fiat testy malevozy  

Šestnáctistovku je sice za příplatek 57.000 korun možné pořídit se šestistupňovou dvouspojkovou převodovkou DDCT, chybu ale neuděláte ani s výchozím šestistupňovým manuálem. O perfektní hlavici řadicí páky už řeč byla, chválíme též jasně vymezené dráhy. Ty jsou však delšího ražení, pro jedničku a dvojku musíte táhnout skoro až k sobě, zatímco kvůli pětce a šestce se natahujete až ke spolujezdci.

Důraz na komfort

Jestliže máte pocit, že cokoliv italského musí jezdit jako Ferrari, Lamborghini nebo aspoň Alfa Romeo, Tipo vás vyvede z omylu. Určitou jiskru v sobě sice má, dává ale jasně najevo, že než na ostré průjezdy zatáčkou je laděn na absolutní komfort. Což u rodinně orientovaného vozu není na škodu, ba naopak, je to plusem.

Tipo se tak v oblouku poměrně výrazně naklání a rychle pískajícími gumami (Continental ContiEcoContact 5) dává najevo, že rychlé tempo v zákrutách moc nemusí. Zároveň ale jednotlivé nerovnosti měkce překoná, aniž by od podvozku něco hlasitě bouchalo. A to má přitom Tipo zadní torzní příčku, u níž je s tímto problémem nutné počítat. Šestnáctipalcová kola zkoušeného exempláře jsou tak ideální volbou.

Horší je to však s odhlučněním, které je pouze průměrné, vzhledem k ceně auta ale plně odpovídající. Na dálnici zkrátka uslyšíte jemné vrnění motoru, aerodynamický hluk je na podobné úrovni jako u Lady Vesta. Není tedy špatné, čekali bychom ale větší klid.

Řízení není zbytečně přeposilované, což kvitujeme. Navíc pro manévrování po městě je tu pro Fiat již typický režim City, v němž se volantem otáčí opravdu hravě. Co bychom naopak nejen při parkování ocenili, jsou tenčí A sloupky. Ty u Tipa jsou dost masivní, zhoršují tedy výhled šikmo vpřed a vytvářejí široký mrtvý úhel.

A co cena?

Přestože vznětový agregát není obvyklou volbou pro zákazníky hledající co nejnižší cenu, testovaný 1.6 MultiJet (88 kW) svojí cenovkou dokáže zaujmout. Jeho základní cena činí 402.900 korun, čemuž se nejvíce přibližuje výběhový Citroën C4 s 1.6 BlueHDi o stejném výkonu, který je nabízen za 409.900 korun.

Základní výbava ale nabízí opravdu jen to nejnutnější. Ve standardu je Tipo vybaveno dálkově ovládaným centrálním zamykáním, manuální klimatizací, vyhřívanými vnějšími zpětnými zrcátky s elektrickým nastavováním, rádiem nebo šesti airbagy.

Cena příplatkových prvků je ale lákavá. Tempomat dostanete za 2.800 korun, zadní parkovací senzory za 4.000 korun a vyhřívaná přední sedadla za 4.400 korun. I po započtení vybrané příplatkové výbavy (viz tabulka) je tak Tipo ve srovnání s konkurencí stále atraktivní volbou.

Závěr

Závěr

Fiat má po letech konečně povedeného zástupce v kompaktní třídě, nejoblíbenějším segmentu českých zákazníků. Tipo je v podobě hatchbacku pohledným automobilem, který vedle líbivé karoserie umí zaujmout i komfortně naladěným podvozkem, který pro mnoho majitelů bude v českém prostředí ideálem. Líbí se nám i turbodiesel 1.6 MultiJet, přestože jeho dieselové ševelení je v kabině přece jen slyšet, nabízí slušný zátah a nízkou spotřebu paliva.

Ve srovnání s podobně silnými turbodiesely je lákavá i základní cenovka 402.900 korun, kterou nenabízí jen tak někdo. V této kategorii ale cena hraje velkou roli, a tak i přes atraktivní cenu 1.6 MultiJet si myslíme, že většina zákazníků stejně raději bude vybírat z benzinové nabídky. Se základní (značně apatickou) čtrnáctistovkou o výkonu 70 kW se dokonce dostanete pod 300.000 korun.

Právě cenovka vyvažuje těch pár chybek, které tu najdeme, ať už průměrné odhlučnění nebo použití některých levnějších materiálů uvnitř. Celkově tak hodnotíme Tipo velice kladně, což si podle všeho myslí i zákazníci. Na českých silnicích je totiž tento Ital stále častějším úkazem.

fiat testy malevozy  

Plusy

• Pohledný vzhled
• Pohodlný podvozek
• Velice nízká spotřeba
• Slušný vnitřní prostor
• Přesné řazení
• Trvale vypínatelný stop-start systém
• Nízká základní cena

Minusy

• Hrubší zvuk motoru
• Průměrné odhlučnění
• Levnější materiály
• Gumové řízení

Foto: Petr Homolka