TEST Ford B-Max 1.0 EB – The Doors
Za normálních okolností by přítomnost přeplňovaného litrového tříválce pod kapotou B-Maxu bylo nosné téma celého testu, to by však nesmělo mít toto malé MPV o sloupek míň.
Stačí otevřít oboje dveře a je jasno: Ford jde vstříc starším lidem a rodinám s dětmi. To jsou totiž přesně ty správné cílové skupiny, vyžadující co nejlepší přístup na přední i zadní sedadla a zároveň rozumnou pořizovací cenu. Ostatně, model B-Max by měl být nástupcem výborně prodávaného Fusionu, na jeho úspěch však s jistotou nenaváže. Nejde totiž o žádný low-end, s klimatizací jej pod 300 tisíc nepořídíte.
Ford B-Max není jediný, kdo se pustil tak trochu do neznáma: podobně je na tom třídní sok Opel Meriva se zadními dveřmi otevíranými proti směru jízdy. S klasickými dveřmi je totiž potíž: mezi zaparkovanými auty se na zadní sedadla už tak těžko dostáváte, když navíc ještě přijde na řadu usazování juniora do autosedačky, jde o výkon hodný artisty z Cirque du Soleil. Posuvné zadní dveře v kombinaci s chybějícím B-sloupkem jsou v této situaci rozhodně příjemnější, navíc po jejich úplném otevření má otvor v nejširším místě neuvěřitelných 155 centimetrů. Nezávislé otevírání všech dveří je samozřejmostí.
A co bezpečnost? Není absencí sloupku karoserie snížena? Ford tvrdí, že ne a nárazové testy EuroNCAP mu dávají za pravdu. Posuvné dveře tvoří s klasickými předními dveřmi tuhou strukturu, důraz na bezpečnost dokládá i masivnost jednotlivých komponent. I zde však funguje něco za něco: oproti klasickému uspořádání je toto o zhruba 50 kilogramu těžší.
Interiér
Ojedinělý systém dveří na sebe upozorní i po usednutí za volant. Bezpečnostní pásy totiž (logicky) nemohou být upevněny na tradičním místě a proto jsou integrovány do sedadla. Pozice za volantem je vzpřímená, což šetří místo vzadu: dospělý člověk se za sebe bez problémů posadí, což je v autě dlouhém 4077 milimetrů vždycky dobrá zpráva. Posádka nestrádá ani v příčném směru, zde je interiér překvapivě velkorysý.
Se zadními posuvnými dveřmi se žije dobře, musíte si však zvyknout na jistá specifika. Zvenčí je manipulace lehká a bezproblémová, trochu jinak je tomu na zadních sedadlech. Když chcete dveře otevřít, musíte použít vzdálenější ruku, protože v cestě bližší paži směrem vzad stojí vystouplá hrana nástupního otvoru. Při zavírání se pak musíte rukou natáhnout pro madlo poměrně hodně za sebe, což méně flexibilnějším cestujícím nemusí vyhovovat.
Zavazadlový prostor má základní objem pouhých 304 litrů (s dojezdovým kolem, se sadou na opravu pneu pak 318 l), po sklopení druhé řady sedadel se objem zvýší až na 1386 litrů. Po jednoduchém sklopení sedadel, dělených v poměru 60:40, vznikne téměř rovná ložná plocha bez schodu a to díky dvojité podlaze zavazadelníku. Na 4077 mm dlouhé auto nabídne B-Max po sklopení opěradla spolujezdce sympatických 2,35 metru využitelné délky, převážení dlouhých tyčových předmětů či krabic se tak obejde bez nutnosti hledat červený praporek.
Středový panel je focusovský, vyznačující se velikým počtem malých tlačítek a pěkným klavírním lakem. O jeho čistotu se však musíte starat. Šířka středového tunelu je, stejně jako u Focusu, možná až příliš velká. Potěšil nás počet i rozmístění odkládacích prostor, kterých je opravdu hodně. Na druhou stranu zde v zadních dveřích chybí postranní loketní opěrky. Sedadla mají spíše tužší polstrování, vzhledem k naturelu auta se „sportovnější“ sedadla hodí.
Motor a jízda
Jízdní vlastnosti B-Maxu jsou velkým překvapením. U malého MPV byste opravdu neřekli, že vám dokáže nabídnout ve třídě nevídané sportování za volantem.
Řízení je nepřeposilované, na MPV dokonce nadprůměrně citlivé, a brzdy se dají hezky dávkovat. I zákazníci Fordu, kteří mají rodinu, oceňují tužší, jistější podvozky – kdyby to bylo naopak, neprodával by se S-Max tak dobře. U tohoto modelu si tužší nastavení podvozku vynutila i kombinace vyšší stavby a relativně útlejší karoserie. V zatáčkách auto na šestnáctipalcových kolech poslušně drží stopu, nezjančí ani při rychlých změnách směru a náklony podvozek drží v přijatelných mezích. Horší tlumení příčných nerovností je malou daní za nadprůměrné silniční výkony, obutí příplatkových sedmnáctipalcových kol by však už mohlo být nic nepřinášejícím luxusem.
Karoserie se na nerovnostech nevlní, ostatně podle inženýrů Fordu má vyšší torzní tuhost než Fiesta. Očekávaná citlivost na boční vítr se nekoná, B-Max není na dálnici při vyšší boční složce větru o nic nervóznější než moderní malé (a taktéž vysoké) hatchbacky.
Řadicí páka je hezky na dosah, jednotlivé rychlosti zapadají bez protestů. Chod páky v kulise je dobře vymezen, mezipoloha se vyznačuje absencí výrazné „gumovosti“, kterou byste u malého MPV čekali. On je ostatně tento model Fordu celkově tak trochu jinej gang, myšleno vesměs v dobrém.
Přeplňovaný tříválec o výkonu 88 kW (nyní se již prodává verze s 92 kW, proto je v tabulkách uvedena tato) uděluje autu velmi slušnou dynamiku a bezpečnou rezervu při předjíždění. A to i s naloženým vozem. Zvuku tříválce se nebojte, jeho lehce nakřáplý projev ve vyšších otáčkách se vám možná bude docela líbit. Průměrná spotřeba kolem sedmi litrů potěší, klidná jízda stokilometrovou rychlostí znamená přiblížení se šesti litrům. Ani po městě jsme v hustém provozu nespotřebovali víc než 8 litrů benzinu na 100 km.
Závěr
Líbí se vám B-Max? Vymlouvat vám jej určitě nebudeme, zvažte však, zda vám stačí spíše menší zavazadelník. Absenci B-sloupku karoserie ve spojení s posuvnými zadními dveřmi hodnotíme velmi pozitivně.
Druhý pohled (Lukáš Vaverka) |
Pohledný a vyvážený design karoserie je mezi MPV vzácnou vlastností, konstrukce dveří bez bočního sloupku pak naprostým unikátem. Jinak ale B-Max příliš nevyčnívá. Špičková ovladatelnost je typickým rysem Fordů a mezi MPV zcela unikátní hodnotou, zde je ale vykoupena nekomfortní jízdou. Interiér je pro rodinné využití podměrečný, palubní deska není z nejhezčích ani nejpřehlednějších a zaváděcí ceny jsou relativně vyšší. Celkově hodnotím B-Max jako sympatické MPV, ale mělo by být o nějakých 10-20 % větší. Pak by nabídlo prostor jako Fiat 500L, který v tomto segmentu považuji ve všech zmíněných ohledech za optimum. |
První cena vozu | 291.150 Kč (1,4 Duratec 66 kW Ambiente) |
První cena vozu s testovanou motorizací | 372.150 Kč (1,0 EcoBoost 92 kW Trend) |
Základní cena testovaného vozu | 403.150 Kč (1,0 EcoBoost 92 kW Titanium) |
Cena testovaného vozu vč. příplatků | 478.350 Kč (1,0 EcoBoost 92 kW Titanium) |
Plusy
- Pružný a ve většině situací tichý motor
- Jízdní vlastnosti
- Přístup k zadním sedadlům
Minusy
- Malý zavazadelník
- Menší tlačítka rádia a klimatizace
- Chybí loketní opěrky v zadních dveřích
Foto: Petr Homolka