TEST Jeep Avenger 1.2 Turbo e-Hybrid – A nechcete raději elektromobil?
S elektrickým pohonem se stal Evropským autem roku 2023, ale jaký je Jeep Avenger s tříválcovým mild-hybridem? Musíte v něm překousnout pár nepříjemností.
Design, interiér
Už od uvedení do prodeje se nový Jeep Avenger pyšní velkými úspěchy. Odborná porota složená z motoristických novinářů jej v prestižní anketě Evropské auto roku 2023 jmenovala vítězem, jakožto prvním vozem své značky, a v následujících měsících si jej oblíbili i zákazníci. Značka letos v červnu uvedla, že se v Evropě prodalo už přes 100 tisíc kusů a po stopách úspěchů nejmenšího jeepu se v minulých měsících vydal kolega Marek Bednář.
Nový Jeep Avenger se nejprve odhalil jako vůbec první elektromobil slavné americké značky, který se nachází ve vzkvétajícím segmentu B a zakládá na nové koncernové platformě STLA Small od Stellantisu. To znamená, že je sourozencem dalších podobně velkých vozů, jako jsou Peugeot 2008, Opel Mokka, Fiat 600 nebo Alfa Romeo Junior. A už před rokem se začal prodávat i s tradičnějším čistě spalovacím a mild-hybridním pohonem.
Specifika spalovací verze hledejte lupou
Mild-hybridní avenger, který se mi právě dostal do rukou, je na první pohled téměř stejný jako elektrická verze. Abyste jej na ulici poznali, musíte se zaměřit na několik specifických detailů. Ten nejvýraznější přitom není dílem automobilky, ale české legislativy, protože žádný ze spalovacích motorů nemá lokální emise pod 50 gramů CO2 na ujetý kilometr, takže nemá nárok na nízkoemisní registrační značku ve formátu „EL“. Potkáte jej na klasických poznávacích značkách.
Elektrický avenger se od spalovacích modelů liší hlavně malým modrým písmenkem „e“ (hybrid má zelené) na masce a absencí výfukové koncovky, ale můžete na něm najít ještě jeden specifický detail. Je jím povrchová úprava pro značku ikonické patentované masky, která je sice u obou variant lesklá, ale elektrická verze nese nenápadné horizontální proužky. Spalovací verze je nemá. A to je snad vše, co se mi při porovnávání obou modelů povedlo najít.
Malá praktičnost
Jak už tomu u stylových aut bývá, nezahrne vás nekonečnou praktičností. Jeep Avenger je malé městské SUV pro čtyři osoby, ale nedovedu si představit, že by s ním někdo takto dlouhodobě fungoval. I na předních sedadlech je pro osoby většího vzrůstu, nebo jinak prostorově řešené, méně místa. Na zadních sedadlech se pak budou cítit komfortně spíše malé děti, protože i jako nouzová jsou relativně malá.
Z pohledu praktičnosti ani nezáleží na motorizaci, jakou si vyberete, protože se všemi typy pohonu je avenger ideálním druhým nebo třetím autem do rodiny. Elektromobil láká hlavně na uživatelskou jednoduchost, spalovací verze zase na trochu prostornější zavazadlový prostor. Zatímco elektrický avenger má kufr se základním objemem 355 litrů, spalovací modely mají až 380 litrů.
Jako v peugeotu nebo fiatu
Jakkoliv je Jeep Avenger zvenku originální, už při prvním nastoupení si začnete všímat prvků společných pro novou platformu STLA Small. Volič jízdních módů nebo startovací tlačítko znám z aktuálních peugeotů, přičemž i tady musíte pro startování nebo zhasínání čudlík krátce přidržet, a s horizontálním voličem automatu a velkou odkládací schránkou vedle jsem se poprvé setkal v novém Fiatu 600.
Jeep to doplňuje svou originální palubní deskou a volantem, ale jinak nijak neskrývá hledání dílů v koncernových skladech. A z hlediska ergonomie mám k vozu dvě různé výtky. Při nastupování a vystupování musíte nohu přehodit přes spodní práh, ač se to nejprve nezdá, a kvůli nízké střeše a vnitřnímu zpětnému zrcátku máte horší výhled na semafory nebo do pravotočivých zatáček, zejména když vedou do kopce.
Motor, jízdní vlastnosti
S dalšími specifickými vlastnostmi Jeepu Avenger vás už seznámil kolega Marek Bednář při testování elektrické verze, a tak se rovnou pojďme věnovat technice. Spalovací avenger se v Česku prodává ve dvou různých verzích – neelektrifikované 1.2 Turbo a elektrifikované 1.2 Turbo e-Hybrid. První z nich je dostupná výhradně se šestistupňovým manuálem, druhá zásadně s dvouspojkovým automatem.
Mild-hybridní tříválec
Jeep Avenger e-Hybrid zakládá na koncernovém turbodmychadlem přeplňovaném 1,2litrovém zážehovém tříválci a kombinuje jej s novou šestistupňovou dvouspojkovou automatickou převodovkou s integrovaným elektromotorem, kterou koncern Stellantis označuje e-DCS6. Oficiálně to je mild-hybrid, ale v určitých provozních režimech se umí chovat jako full-hybrid.
Technicky je motor obou spalovacích avengerů stejný a disponuje maximálním výkonem 74 kW (100 koní), ale testovaná elektrifikovaná verze e-Hybrid si díky elektromotoru může pomoci dalšími 21 kW (29 koňmi) a 55 newtonmetry. Bohužel i v avengeru je celkové nastavení nového hybridu od Stellantisu trochu nešťastné, protože funguje zvláštním způsobem a občas vám může připravit i nepříjemnou chvilku.
Nešťastné připojování spalovacího motoru
Už při stání v kolonách si můžete všimnout, že avenger svůj tříválec neustále zhasíná a opakovaně startuje, k čemuž bohužel dochází dost hrubě. Nezaznamenal jsem byť jedinou chvíli, kdy by motor nenastartoval bez záškubů, když s tímhle procesem trávíte dlouhé minuty v koloně, prostě to neumí naštvat. Avenger jej zhasne, třeba 20 vteřin je klid a následně hrubě nastartuje na 10 sekund a poté jej zase uspí. Takhle se to děje pořád dokola.
A pokud tohle ještě zvládnete, tohle chování hybridu vás začne štvát kdykoliv, když se snažíte zaparkovat na milimetry. To můžete provádět čistě na elektřinu, pouhým odlehčováním nohy na brzdě, ale nekontrolovatelně se stává, že se systém rozhodne nastartovat spalovací jednotku a připojit ji k pohonu. V tom okamžiku to s celým avengerem škubne ve směru jízdy a vy máte co dělat, abyste neskočili do auta před sebou, nebo za sebou.
Absence plachtění
I když by tedy systém teoreticky mohl fungovat skvěle a zpříjemňovat každodenní život ve městech, inženýrům Stellantisu se zatím nepovedlo jej dotáhnout do konce. U každého z testovaných aut s touto motorizací navíc pozorujeme, že se chová trochu jinak. Zároveň ani neumí plachtit, takže na dálnici nebo z kopce po uvolnění plynu okamžitě rekuperuje a maří již vyvinutou kinetickou energii.
Absence plachtění mi u nového mild-hybridu vadí asi nejvíce, protože jsem zvyklý toho při jízdě využívat celkem často a tady si jí musíte „vynutit“ lehkým stáním nohou na plynu. Současně můžete rekuperaci eliminovat sportovním režimem, ale v tom převodovka drží vyšší otáčky a motor je hladovější po benzinu.
To určitě nepřispívá reálné spotřebě paliva, protože ač značka láká na atraktivních 4,9 l/100 km v režimu WLTP, reálně se při vyšší zátěži blíží až k 7 l/100 km. Jen ve slabém provozu se mi povedlo jet za 5,5 l/100 km. Na konci testu se tak moje počítadlo zastavilo na kombinovaných 6,1 l/100 km.
Elektromotor v převodovce navíc řeší jednu vlastnost, která mi u tohoto tříválce bez elektrifikace vadí – dlouhou reakci na plyn a váhání motoru. Elektrifikace to úplně eliminuje, takže avenger je v městských ulicích sympaticky pružný a umí se protahovat v provozem. Se stovkou koní mu však chybí větší dynamika v dálničních rychlostech.
A jak se jízdou liší spalovací verze od elektrické? Největší rozdíl je pochopitelně v nastavení podvozku, který se u mild-hybridního modelu v zatáčkách více naklání. Jízdním projevem je tužšího charakteru a na dobrém asfaltu je avenger relativně hbitý. Na rozbitém asfaltu bohužel trochu odskakuje, ale nepřekvapivě záleží i na míře nahuštění pneumatik. Testovací auto jsme totiž dostali lehce přefoukané, a když jsme odpustili trochu vzduchu, jízdní komfort se zlepšil.
Závěr
Jeep Avenger je jedním z těch aut, při jejichž nákupu bych váhal při výběru ideální motorizace. Minimálně, pokud bych se rozhodoval mezi hybridní a čistě elektrickou verzí. Hybrid se spalovacím motorem sice může oslovit zákazníky z řad staromilců, ale celkové chování pohonu je diskutabilní a ne zrovna nejlepší.
U avengeru tak nic asi nic nezkazíte čistě elektrickou verzí, byť dražší, protože je kultivovanější a při každodenním provozu ve městech nepochybně příjemnější. S tímhle autem se stejně jen málokdy vydáte někam dál, protože vám nedovolí moc věcí, co byste si mohli naložit s sebou.
| Srovnání s hlavní konkurencí | Jeep Avenger e-Hybrid | Fiat 600 Hybrid | Peugeot 2008 Hybrid 136 |
| Motorizace | přeplňovaná zážehová | přeplňovaná zážehová | přeplňovaná zážehová |
| Zdvihový objem [cm3] | 1199 | 1199 | 1199 |
| Válce/ventily | 3/4 | 3/4 | 3/4 |
| Maximální výkon spalovacího motoru [kW/min] | 74/5500 | 74/5500 | 100/- |
| Maximální výkon elektromotoru [kW/min] | 21/- | 21/- | 15,6 |
| Převodovka | šestistupňová dvouspojková | šestistupňová dvouspojková | šestistupňová dvouspojková |
| Max. rychlost [km/h] | 184 | 184 | 206 |
| Zrychlení 0-100 km/h [s] | 10,4 | 10,5 | 8,3 |
| Komb. spotřeba [l/100 km] | 4,9 | 4,8 | 4,9 |
| Emise CO2 [g/km] | 111 | 109 | 110 |
| Objem zavazadlového prostoru [l] | 380 | 385 | 434 |
| Pohotovostní hmotnost [kg] | 1288 | 1280 | 1372 |
| Rozměry d x š x v [mm] | 4084 x 1766 x 1536 | 4171 x 1781 x 1592 | 4304 x 1775 x 1523 |
| Rozvor [mm] | 2557 | 2557 | 2605 |
| Cena od [Kč] | 569.900 | 549.900 | 619.000 |
Plusy
Minusy
| Nejlevnější verze modelu | 499.900 Kč (1.2 Turbo, Longitude) |
| Základ s testovaným motorem | 569.900 Kč (1.2 Turbo e-Hybrid, Longitude) |
| Testovaný vůz bez příplatků | 689.900 Kč (1.2 Turbo e-Hybrid, Summit) |
| Testovaný vůz s výbavou | 764.900 Kč (1.2 Turbo e-Hybrid, Summit) |
