TEST Jeep Grand Cherokee 2.7 CRD – Vlastní cesty (05/2003)

A tak jsme po pár desítkách kilometrů ve městě poslali Jeepa tam, kde by mu mělo být dobře - do místa, kde je málo silnic, ještě méně lidí a hodně kopců - do Rychlebských hor.

Image nelze hodnotit objektivně. Čelo s mohutnou chromovanou maskou chladiče naznačuje městské sebevědomí, masivní ustupující nárazník pak napovídá, že nájezdový úhel tu není prázdný pojem. Boční pohled pak odhalí podobnou kombinaci: nadprůměrná světlá výška a rozměrná kola jako pravý off-road, samotná karosérie je pak relativně nízká a z profilu připomíná přikrčenou šelmu. Zatmavená zadní okna a poměrně úzká záď pak vnější verdikt dovrší. Stojíme před sexy offroadem, což je kombinace, kterou hned tak na silnicích nepotkáme.

TEST Jeep Grand Cherokee L 5.7 V8 HEMI 4x4 Summit – Plnotučný mazák

Dojem ze sedadla řidiče ale prozrazuje další zvláštnosti: sedadla se základními látkovými potahy jsou extrémně měkká a na palubní desce čeká ovladačová všehochuť. Interiéru dominuje černá barva a i když jsou plasty kvalitně zpracovány i slícovány, časté rovné plochy mohou působit fádně. Dosti skloněný volant má velký průměr, přiměřeně silný věnec a díky příplatkovému koženému potahu mu nelze nic vytknout. Pohodlné a intuitivní jsou i na něm umístěné ovladače audia a tempomatu a ocenit je třeba i progresivní účinek posilovače. Světle podbarvené přístroje umožňují bezchybný odečet, v praxi pak trochu zlobil palivoměr, který zvláště u poloprázdné nádrže ukazoval střídavě optimistické hodnoty i "sucho". Klasický volič pětistupňové automatické převodovky je doplněn o stejně masivní páku redukce. Každý manévr s touto pákou provází velmi intenzivní pocit kontaktu s převody, což například Kia Sorento či Hyundai Terracan díky elektronickému přepínači postrádají. Tady někde si řidič začíná uvědomovat, že až obklopen komfortem, sedí v drsném offroadu... Již zmíněná relativně nízká stavba karosérie tak trochu zmenšuje i využitelnou vnitřní výšku vozu a vyšší cestující na předních sedadlech by určitě ocenili možnost "propadu" sedáků ještě o dva tři centimetry. Vzadu je situace obdobná - zatímco pro kolena je místa celkem dost nárty už přicházejí do kontaktu s předním sedadlem. Dobře přístupný zavazadlový prostor trpí vysokou podlahou - je to daň za bezpečně ukryté plnohodnotné náhradní kolo. Sklápění dělených sedadel (se samostatně sklopnými opěrkami) je bezproblémové, vzniklá plocha je zcela rovná a dá se dobře využít.

Předchozí vznětový agregát 3.1 TD je nyní nahrazen moderním pětiválcem 2.7 který známe z řad ML či E Mercedes-Benz. Výměna to byla vskutku generační, neboť se snížením objemu, a hmotnosti vzrostl výkon na dostatečných 120 kW a především točivý moment na velmi sympatických 400 Nm. Nový agregát se také projevuje především kultivovaností, problému mu nedělají ani studené starty. V jakémkoli jízdním režimu se k uchu řidiče dostane jen tlumené hučení, po klepání či jiných pazvucích není ani památky.

Pomineme-li pochopitelnou prodlevu automatu, jsou dynamické vlastnosti dvoutunového vozu velmi dobré a řidič se ani při ostřejším stylu jízdy nemusí bát nepříjemných překvapení. Potěšující je také spotřeba, kterou je možno bez zvláštních ohledů držet pod osmilitrovou hranicí a to při slušných jízdních průměrech. V hornatých oblastech pak nepřesáhne deset litrů, ve městě jsme bez problémů jezdili za jedenáct litrů na 100 km.

TEST Jeep Avenger EV – Po stopách vážených porotců

Pohled na podvozek odhalí dnes už ojedinělou koncepci obou tuhých náprav. Na silnici je auto velmi citlivé na přejezd nerovností a s řízením je třeba se sžívat. Auto vysloveně nemiluje rychlé vyhýbací manévry, kdy se vlastnosti tuhých náprav střetávají s poměrně komfortním odpružením karoserie. Výsledek není nikterak nebezpečný, je ale dobré s ním počítat. Lehká nedotáčivost je očekávatelná a boční náklony vzhledem k výše uvedenému asi nikoho nepřekvapí...

Sjedeme-li ale mimo silnici, poznáme pravé kvality tohoto netypického vozu. Teoreticky víme, že Grand Cherokee je vybaven systémem Quadra Drive s rozdělovací převodovkou Quadra-Trac a nápravovými diferenciály Vari-Lok. V běžném režimu je 90% točivého momentu přenášeno na zadní nápravu a při prokluzu kol je systém schopen distribuovat sílu motoru buď na přední nápravu, nebo na kolo s nejlepší trakcí. V praxi to vypadá tak, že s režimem 4H jsme se dostali všude, kam jsme si s autem troufli. Redukci s poměrem 1:2,72 jsme pak museli použít jen jednou - když jsme tahali z příkopu zapadlé osobní auto. Mimochodem - Grand Cherokee dokáže táhnout i přívěsy těžší než tři tuny a s přehledem tak poráží většinu v tuzemsku dostupné konkurence.

Přes 1200 kilometrů najezděných ve všech režimech (s průměrnou spotřebou 8,4 l nafty na 100 km) prokázalo, že Jeep Grand Cherokee je přes rozměry a hmotnost úsporným a agilním off-roadem, který si může troufnout i na tu nejdrsnější konkurenci. Klasická koncepce čistě terénního podvozku pak prokazuje své limity na silnici, jako daň za sexy drsnost je to při samozřejmém zachování bezpečnosti přijatelné. Takže s trochou nadsázky: proč se trápit v koloně na dálnici, když se dá sjet z náspu a pokračovat po poli...