TEST Mercedes-Benz E 300 de 4Matic – Král komfortu s unikátním pohonem

Třída E je mnohými označována za ten ryzí Mercedes. Ostatně je i z historického hlediska nejprodávanějším modelem výrobce, který včetně svých předchůdců (W124 nebo W110) má na svém kontě už více než 14 milionů prodaných sedanů a kombi. Aktuálně se prodává pátá generace E-Klasse, respektive desátá generace Mercedesu vyšší třídy, pokud počítáme i předcházející modely, která po třech letech na trhu přijíždí v modernizované podobě. Po prvních jízdách jsme ji vyzkoušeli i v rámci týdenního redakčního testu.

S modernizovaným Mercedesem E na českých silnicích. Pořád je úžasný

Boubelaté tvary

Rozhodně to přitom tentokrát nebyla jen nějaká decentní modernizace, jen jemně, tu a tam upravující vzhled nebo s lehce inovovanými motory. Naopak automobilka hovoří o jedné z nejrozsáhlejších inovací, kterou kdy u svého modelu provedla.

Je to přitom vidět už na první pohled. Mercedes-Benz E se totiž po vzoru aktuálních modelů dočkal harmonických boubelatých linií bez ostrých hran a záhybů, místo nichž využívá na sebe navazující plochy. Poznávacím znakem jsou přitom primárně světla, už ta přední mají jiný tvar, především však ta koncová mají zcela novou koncepci. Nově jsou totiž dvoudílná, protažená do víka zavazadelníku.

Mercedes-Benz E 300 de 4Matic

Osobně však musím říct, že vnější design považuji za nejslabší článek tohoto auta. Verze před faceliftem se mně rozhodně líbila více. Modernizované éčko z mnohých úhlů na mně působí zavalitě a opticky těžkopádně. Rozhodně ne dynamicky, jak se Mercedes snaží tvrdit.

Změny v duchu doby

To uvnitř jsou už provedené změny méně výrazné, koncepci s dvěma, na sebe opticky navazujícími obrazovkami používala už dosavadní varianta, po vzoru větší třídy S. Multimediální systém je však nový, Éčko totiž přebírá nejnovější variantu infotainmentu MBUX známého z ostatních modelů s trojcípou hvězdou na přídi. Jeho poznávacím znamením je přitom nově řešený touchpad na středovém tunelu.

V základu má dvojice displejů úhlopříčku 10,25“, lze si však připlatit za větší řešení s 12,3“ obrazovkami (tzv. Widescreen Cockpit). Platí přitom to, co jsme o MBUX psali již v minulosti. Ne že by šlo o špatný systém, u konkurence se nám ale zdají jejich řešení lepší. Mnohdy zareaguje pomaleji a celková logika ovládání není tak intuitivní jako třeba u BMW. Příliš nefunguje ani mnohokrát propagované „inteligentní“ hlasové ovládání, které mnohdy nezareaguje na hlasový povel. Chválím však detailní rozlišení displejů a možnost ovládat funkce infotainmentu přes volant.

Právě volant je mimochodem také novinka faceliftu. V případě linie AMG má atypická dvojitá ramena, prim tu hrají dotykové plochy s kapacitními senzory místo dosavadního optického fyzikálního principu, což znamená konec mechanických tlačítek. Zvyká se na to rychle, přičemž to usnadňuje právě práci s multimediálním systémem.

Jinak je to samozřejmě Éčko, které dobře známe. Tedy auto s hezkým, kvalitně zpracovaným interiérem. Vzadu tedy není zrovna přehršel místa, což se plně projeví na dlouhých cestách. Příplatkové přední sedačky však nadchnou poskytovaným pohodlím. Chválím poctivé boční vedení, stejně jako prodlužitelný sedák. Ten se totiž prodlužuje pomocí postupně se zvedajícího předního lemu sedačky, což je lepší řešení než třeba u BMW. Bavoráky posouvají přední část sedáku, což u některých vytváří mnohdy nepohodlnou mezeru pro hýždě.

TEST Dlouhodobý test: Mercedes-Benz E 220 d kombi – Jak se s ním jede do Paříže a zpět ve čtyřech?

Mercedes-Benz E 300 de 4Matic

Široké portfolio pro každého

Jestliže v mainstreamové kategorii dnes řada značek omezuje nabídku dostupných motorizací, pro co nejnižší flotilové emise, prémiové automobilky nic takového neřeší a nadále nabízejí širokou paletu verzí, aby si všichni zákazníci mohli vybrat opravdu podle svých představ. Nadále to platí i pro třídu E, jejíž portfolio zahrnuje jak čtyřválce, tak šestiválce, tak pořád i osmiválce, v případě vrcholných variant od AMG.

Z různých variant si mohou vybírat i zájemci o plug-in hybrid. Vedle dnes už obvyklého benzinového hybridu do zásuvky, navíc s možností pohonu všech kol, totiž Mercedes u třídy E nabízí i jeden unikát, v podobě naftového plug-in hybridu. A právě ten jsme v rámci testu modernizovaného Éčka vyzkoušeli.

TEST Vyzkoušeli jsme naftové plug-in hybridy Mercedesu: Proč musely také reagovat na nové emisní…

Hlavní novinkou faceliftu jsou sice nové mildhybridní motory, čtyřválec M 254 a šestiválec M 256, také naftový plug-in hybrid je ale pořád relativně novinkou. Nabídku rozšířil v roce 2018 a na trhu vlastně nemá ekvivalent.

Mercedes-Benz mu říká E 300 de a v jeho útrobách pracuje kombinace dvoulitrového naftového čtyřválce o výkonu 143 kW (tedy vlastně motor z E 220 d) a elektromotoru o výkonu 90 kW, který čerpá svoji energii z baterií o kapacitě 13,5 kWh. Součástí ústrojí je také devítistupňový automat a za příplatek dokonce i pohon všech kol. Kombinovaný výkon pak čítá 225 kW a točivý moment 700 N.m.

Hladká práce, ale co spotřeba?

Tyto parametry naznačují, že plug-in hybridní naftové Éčko nabídne parádní odpich, což se při jízdě opravdu potvrzuje. Více mně však potěšila spolupráce obou pohonů, ze které jsem byl u dříve testovaném plug-in hybridním Mercedesu B 250 e tak zklamán. U E-Klasse je vše v pořádku, a tak jak v případě nabitých baterií, tak v případě, že v nich dojde šťáva. Při takové situaci se spalovací motor spouští znatelně hladčeji než v B 250 e. Citlivější je také reakce brzdového pedálu.

TEST Mercedes-Benz B 250 e – Myšlenka ideální, praxe složitější

Naprosto hladká je také práce devítistupňového automatu. Leda se tak musíte smířit s tím, že turbodiesel se nevyhnul charakteristickému zvuku. Po jeho nastartování uslyšíte typický dieselový rykot, než se dostatečně zahřeje, kdy už je naopak naprosto kultivovaný. Z tohoto hlediska umějí být benzinové plug-in hybridy tišší.

Mercedes-Benz E 300 de 4Matic

Plusem však je, že si plug-in hybridní Éčko zachovalo velkou palivovou nádrž o objemu 60 litrů. Jasně, vrcholné verze E-Klasse mají 80litrovou, běžné varianty ale 66litrovou, což není o tolik více než u plug-in hybridu. Výrobce tak slibuje více než 1000km dojezd bez nutnosti tankovat či nabíjet, my v praxi v zimních podmínkách dosahovali spíše 700km dosahu, což je však pořád slušné.

Právě zimní podmínky nicméně silně ovlivňovaly elektrický dojezd. Že udávaných 54 kilometrů v elektrickém režimu podle NEDC je silně nadhodnocené číslo, jsme čekali už předem, ono ale v zimě nedosáhnete ani těch 46 kilometrů podle realističtější metodiky WLTP. V městě totiž za chladných ranních cest do práce se vším tím potřebným pohodlím, jako je třeba vyhřívaní sedaček, spotřeba elektrické energie rostla až ke 30 kWh, což už je opravdu hodně. Čistě elektrický režim tak najednou stačil jen na nějakých 20 kilometrů. Alespoň, že jde baterie rychle dobít z wallboxu za nějakých 1,5 hodiny.

Spotřeba nafty se nicméně dá z dlouhodobého hlediska udržet na nějakých šesti litrech, zhruba 6,5 l/100 km si auto vezme na dálnici. Rychlejší tempo pak zvyšuje spotřebu k 9 l/100 km. Když pak dojde šťáva v bateriích a tu ranní kolonu musíte celou absolvovat při jízdě na naftu, počítejte klidně s 10litrovou spotřebou.

A co slabiny?

Celkově tak tohle řešení hodnotím pozitivně, jednu kaňku však má. Bohužel je totiž znát, že plug-in hybrid je u Éčka kompromisním řešením, u něhož se při návrhu teprve hledala správná cesta. Dobíjecí zásuvka je tak poněkud nešťastně umístěna v zadním nárazníku, kde se značně špiní. Hlavně jsou ale baterie umístěny částečně zavazadelníku, jemuž značně ukrajují objem. Ten udávaný se tak zmenšil z 540 litrů na pouhých 370 litrů. Hlavním problémem je ale velký hrb v zavazadelníku, významně omezující jeho využití. Sklopné sedačky tu tak sice jsou, avšak průchod má minimální výšku.

Složitá technika, respektive kombinace elektrického ústrojí a vždy obecně dražšího turbodieselu, pak znamená vyšší cenovku. E 350 de tak pořídíte za 1.637.130 korun, za testovaný pohon všech kol pak doplatíte 72.600 korun. To benzinová alternativa E 300 e s kombinovaným výkonem 235 kW vyjde na 1.587.520 korun, se stejným doplatkem za čtyřkolku jako u naftové verze.

Levný tedy plug-in hybrid není, na druhou stranu cenová politika dokazuje na něj kladený důraz. Vždyť za takový vznětový šestiválec E 400 d4Matic s 243 kW dáte 1.821.050 korun.

Takový má Mercedes být

Co se pak týče jízdy, tak plug-in hybrid neznamená nějakou zásadní změnu charakteru. Jestli hledáte ten typicky pohodlný houpavý Mercedes, jste i v případě hybridu do zásuvky na správné adrese. Podvozek komfortně tlumí nerovnosti, ani na těch větších se od 18palcových kol neozývají nějaké hlasité rány.

Mercedes-Benz E 300 de 4Matic

Vynikající je také úroveň odhlučnění. Při 140km/h tempu si turbodiesel ševelí lehce nad 2000 otáčkami a o okolním světě prakticky nevíte. I kolem 160 km/h pak auto pořád s nadšením zrychluje.

Komfortní charakter ale zároveň znamená to, že v zatáčkách auto působí přece jen poněkud těžkopádněji, kvůli silnějším náklonům karoserie. Automat pak sice řadí naprosto hladce, zato však na manuální pokyn páčkou pod volantem reaguje pomaleji.

Éčko je ale odjakživa králem komfortu, což pro něj platí i nadále. Vedle samotného nastavení tomu pomáhá také záplava asistenčních systémů. Asistent pro poloautomatickou jízdu nicméně pořád vyžaduje přesné vodorovné značení, aby nebyl zmatený. Líbí se mně však třeba sepnutí čelní kamery při zastavení. Díky tomu tak třeba na křižovatce lépe vidíte na semafory.

Závěr

Mně osobně se myšlenka plug-in hybridu léta líbí. Auto, které jezdí ve městě na elektřinu a zároveň zvládne dlouhé cestování bez nutnosti častého tankování nebo nabíjení, považují za optimální řešení pro dnešní dobu. Bohužel výsledek nebývá vždy povedený, mnohdy vadí horší sladění pohonů, jindy zase malá palivová nádrž omezující celkový dojezd na jednu nádrž.

Mercedes-Benz E 300 de 4Matic však tyto trable netrápí a naopak je skutečně tím vyjádřením hybridu do zásuvky, o jakém léta sním. Turbodiesel a elektromotor spolupracují naprosto hladce, díky jejich kombinaci máte nejen slušný odpich, ale také slušnou spotřebu paliva. A co víc, 60litrová nádrž už zajistí dostatečný dosah bez nutnosti často stavět u čerpací nebo dobíjecí stanice.

I v případě plug-in hybridu tak E-Klasse zůstává tím komfortním společníkem, který vás pohodlně převeze přes celý kontinent, tedy pokud to zrovna epidemiologická situace umožňuje. Výrazným negativem je tak jen omezený zavazadelník a menší dojezd čistě na elektřinu. Cenovka 1,7 milionu korun je pak sice spíše vyšší, v rámci nabídky vozu ale plně odpovídá. Jestli tak máte na myšlenku plug-in hybridu podobný názor jako já, rozhodně se vám bude E 300 de 4Matic líbit.

Plusy

• Komfortní podvozek
• Slušná spotřeba
• Sladění pohonů
• Luxusní výbava

Minusy

• Nízký dojezd na elektřinu
• Omezený zavazadelník
• Vysoká pořizovací cena