TEST MG GT 1.5 TGI – Exot se známou technikou
Na auta značky MG jsme si již z našich ulic zvykli, proto překvapí pohled na auto s povědomými rysy a hlavně barvou, ale nezvyklým tvarem karosérie. MG GT je nejmenší ze sedanů čínské značky a jeden se oklikou dostal i k nám.
Design, interiér
Původně britská značka MG se ve své čínské éře velmi úspěšně zabydlela v celé Evropě. Je jasně nejúspěšnější čínskou automobilkou na starém kontinentu a dobře je to vidět i u nás. Jádrem její nabídky jsou SUV, kterých má dnes v Evropě pět a doplňuje je hatchbackem MG3 a roadsterem Cyberster. V Číně je však nabídka mnohem rozsáhlejší a platí to také pro některé exportní trhy. Jedny z nejpopulárnějších modelů jsou sedany, které MG chvíli nabízelo i v Evropě, ale dnes zde nemá jediný.
Proto mě překvapil e-mail, ve kterém mi zástupce firmy Grand Garage z Ústí nad Orlicí nabízel k testu vůz MG GT. Tedy spalovací sedan, který se vyrábí už ve druhé generaci, ale ani jedna se nikdy nenabízela v Evropě. Právě druhou generaci Grand Garage dovezl z Dubaje a již přihlášenou na českých značkách ji na svém webu nabízí na prodej za 663.000 Kč s DPH. Nabídku testu takto exotického vozu jsem samozřejmě nemohl odmítnout.
Kousek v modré barvě, kterou známe i ze zde nabízených modelů, je z roku 2022 a má najeto lehce pod 30.000 kilometrů, není tedy úplně nový. MG ostatně minulý rok udělalo facelift, který pozměnil vzhled přední části vozu. Mimochodem, na čínském trhu se auto prodává jako MG5, nemá ale moc společné s elektrickým MG5, které se do loňska prodávalo i u nás. Sedan je z vlastního vývoje MG, zatímco elektrický kombík je přeznačkovaným Roewe ie5 sesterské značky z koncernu SAIC. MG GT je název pro některé exportní trhy, včetně Blízkého východu. Tam se po boku MG GT prodává také vůz nazvaný MG5, což je ale opět přeznačkované Roewe i5, tentokrát však jako spalovací sedan. Všechny zmíněné vozy však stojí na stejné platformě.
Auto se vyrábí od roku 2020 a verze před faceliftem už dostala novější tvář, která se v Evropě ukázala s faceliftovaným modelem HS. Nízko posazená maska a protáhlé světlomety mohou připomenout Hyundai i30, ale MG přesto působí svébytně a docela sportovně. Ačkoliv má siluetu připomínající liftbacky, nebo také dnes populární kategorii s marketingovým názvem „fastback“, jde opravdu o sedan, kde se páté dveře otevírají bez okna. Na délku má 4.675 mm, velikostně je tedy podobný současné Octavii (4.698 mm). Zezadu auto není kdovíjak nápadité, má hezkou grafiku svítilen trochu připomínající Peugeoty, jen si mohlo odpustit falešné chromované koncovky výfuku.
Povědomé pracoviště
V interiéru rychle poznávám prvky známé třeba z minulé generace HS. Úplně stejný je volič převodovky, většina tlačítek, přístrojový štít i infotainment a také volant, který je na pohled zcela totožný. Zrovna na něm je také vidět, že auto není zcela nové, je totiž už trošku ochmataný a hlavně se na něm uvolnilo čalounění na obou ramenech. Auto strávilo většinu času v Dubaji, očekával bych tedy, že svůj podíl na tom mohlo mít tamní podnebí. Ale také je zjevné, že MG kvalitou interiéru na západní konkurenci zatím prostě nemají. Případnou náhradou by v Česku měl být právě volant z HS. Jinak interiér k žádné újmě nepřišel a zpracování je slušné, jen jsou tu zase sedačky z koženky, které dle naších zkušeností z evropských modelů MG nemusí být nejpříjemnější v horkém počasí.
Totožný je také software, který není nejrychlejší, ale je normálně použitelný, a protože nejde o čínskou specifikaci, tak má také zrcadlení mobilu pomocí Android Auto a Apple CarPlay. Jde tedy o stejný software, jaký známe z MG prodávaných u nás, je v angličtině, má například hezky fungující 360° parkovací kameru i s 3D modelem vozu, a příjemné je, že díky původu zde není nutné vypínat otravné asistenty. Ovládání automatické klimatizace je opět přes displej, do menu se dá dostat rychle fyzickým tlačítkem pod displejem. Systém je kompletně v angličtině a že sedím ve voze z Dubaje, tu připomínají jen nezbytné arabské nápisy na zrcátkách a také upozornění na překročení rychlosti 120 km/h, které se ozve jedním krátkým pípnutím.
V čínských vozech mám občas problémy s místem na hlavu, zejména těch, co nejsou určeny pro evropský trh. Ani GT v tomto ohledu nepatří mezi premianty, ale usadil jsem se pohodlně i přesto, že má otvíratelné střešní okno, které strop ještě o kousek snižuje. V HS mi vadila moc vysoko uchycená sedačka, tady se sedí příjemně nízko a přesto je dobrý výhled ven. A v pohodě je to i vzadu, kde má opěradlo větší sklon než mají SUV, a navíc je nad hlavami střecha trochu vybraná. Prostor na nohy je královský, což od čínského sedanu očekávám, jen mi tu chybí středová loketní opěrka.
Karosérie typu sedan znamená horší přístup do kufru, tedy asi hlavní důvod jejich nízké popularity u nás. V GT má alespoň nízkou nakládací hranu a s objemem 401 litrů není úplně malý. Také je celý čalouněný a navíc zde lze sklopit opěradlo zadních sedaček, takže se dají stěhovat i větší předměty. Bohužel však není opěrka dělená a sklopit se musí celá, chybí i průvlak uprostřed. Pod podlahou je také dojezdová rezerva.
Motor, jízdní vlastnosti
Pod kapotou si modré GT vozí přeplňovanou patnáctistovku s přímým vstřikem, která vznikla ve spolupráci General Motors se SAIC. Její verzi ostatně známe třeba z evropské verze MG HS a také z některých modelů Opelu. V GT je naladěná na 119 kW a 250 Nm a spolupracuje se sedmirychlostním dvouspojkovým automatem, poháněna jsou pouze přední kola. V Emirátech se prodává také základní verze s atmosférickou variantou motoru, která má výkon 84 kW a párovaná je s převodovkou CVT.
Stejně jako v HS je přeplňovaná patnáctistovka testovaného kousku hezky kultivovaná a také dobře odhlučněná. Ve výchozím režimu nejsou reakce motoru zrovna bryskní. Rozjezdy jsou plynulé, ale je potřeba se více opřít do pedálu, aby auto začalo zrychlovat, pak ale přijde příjemný zátah. Zrychlení jsem měřil pomocí GPS telemetrie RaceLogic a dostal se na 8,4 sekundy, o desetinu rychleji než udává výrobce.
Že má převodovka dvě spojky jsem poznal velmi rychle kvůli lehkému pocukávání v nízkých rychlostech, které zde ale není nijak zásadní a některé vozy třeba od německých značek si umí zacukat více. Stejná převodovka je také v evropském HS a v GT mi její naladění přišlo o něco lepší. Celkově jsem s její prací spokojen a při přepnutí do polohy S se reakce stanou o kus rychlejší a to i při rozjezdu. V tomto režimu také začnou fungovat pádla pod volantem pro sekvenční řazení.
Spalovací MG HS minulé generace jsme ve Světě motorů měli na roční test. A tak jsme měli čas odpozorovat, že technicky postarší motor umí jezdit docela úsporně, dokud se nevjede na dálnici. Tam už obrovský aerodynamický odpor SUV, které nemá žádné moderní prvky aerodynamické optimalizace, vede k vysoké spotřebě a také ztrátě pružnosti. No a GT má výhodu samozřejmě výrazně menší čelní plochy, ostatně na výšku měří 1.480 mm (HS 1. generace 1.685 mm, Octavia 1.470 mm). Ale zároveň se ani zde SAIC neobtěžoval přidat moderní prvky typické pro evropské vozy, jako třeba aktivní klapky v předním nárazníku nebo zakrytovaný podvozek.
Klasika má výhody
Právě menší čelní plocha má ale zásadní vliv, protože auto se na 130 km/h dostane s lehkostí a zachovává si slušnou pružnost i při vyšších rychlostech, není zde problém rychlé předjíždění. A především je slušná i spotřeba. Sedmirychlostní automat má docela krátké převody a i na sedmičku při 130 km/h točí 2.700 otáček. Při měření spotřeby jsem na dálnici D11 v noci jel opravdu v kuse 130 km/h a průměr se zastavil na 5,8 l/100 km, v běžném provozu je ještě o trochu nižší. Pro srovnání, HS první generace ve stejné situaci žralo kolem 8 litrů. Na okreskách jsem se běžnou defenzivní jízdou dostal dokonce na 4,7 l/100 km, svižnějším tempem to pořád je kolem 5 - 5,5 litrů. Nádrž má kapacitu 50 litrů, takže i dálniční dojezd je v pohodě přes 800 kilometrů.
MG GT stojí na platformě Patac-K, která vznikla ve spolupráci SAIC s General Motors a vychází z její platformy GM Delta. Tu z Evropy známe díky vozům Opel Astra J, Opel Zafira minulé generace, Opel Meriva a pár dalších modelů značek spadajících pod GM. Konstrukce podvozku je klasická s McPhersonem vepředu a s vlečenými rameny s torzní tyčí vzadu. Auto stojí na jiném základu než HS, které dostalo dedikovanou SUV platformu z vlastního vývoje SAIC.
V Česku oficiálně prodávaná MG mě obvykle potěšila komfortně naladěným podvozkem, jakkoliv to bylo na úkor schopnosti rychlejší jízdy. GT je v tomto ohledu podobné a ve vyšších rychlostech se umí opravdu hezky zhoupnout na nerovnostech, jako to očekávám od lepších evropských aut. Horší je to v nižších rychlostech, kde GT má na rozbitém povrchu tendence začít trochu poskakovat a bubnovat od zadní nápravy, nejde ale o nic zásadního a i zde bych auto považoval za docela komfortní. Svůj vliv budou mít i docela malá 17“ kola s normální pneumatikou. Odhlučnění kabiny je lepší průměr, v nižších rychlostech jsou slyšet pneumatiky, na dálnici už spíše svist od protínaného vzduchu ale ne tak, aby to bylo otravné.
S MG HS první generace nemá smysl se pokoušet o nějaké rychlejší svezení, protože jeho podvozek to zejména na rozbitějších silnicích prostě nezvládá. GT ani přes svůj rychlý název není zrovna sportovní model, ale v zatáčkách je to úplně jiný příběh. Ne tím, že by byl podvozek výrazně schopnější, ale už jen tím že je auto celkově nižší a má tedy i nižší těžiště. Náklony karosérie jsou zcela minimální, auto nemá velké sklony k nedotáčivosti a řízení je dostatečně přesné, aby se rychlé průlety zatáčkami daly i trochu užít. V tomto ohledu je rozdíl od HS opravdu velký. A samozřejmě se počítá i lepší tuhost karosérie, v čemž pomáhá i zvolený druh karosérie s pevným zadním oknem.
Závěr
Ve výsledku je MG GT velmi příjemné auto, na které jsem si během týdne snadno zvyknul a vůbec by mi nedělalo problém jej používat každodenně. I přes relativní zastaralost nabídne příjemné jízdní vlastnosti i nízkou spotřebou. Chápu, proč MG v Evropě auto s karosérií sedan nenabídlo, ale být to liftback nebo kombík tak by i přes jistou zastaralost techniky mohlo být atraktivní alternativou pro zavedené modely. Zajímavou volbou je i se současnou karosérií a své místo na trhu by si jistě našel i tak, zejména pokud by nabídl atraktivní cenovku, jak to od MG očekáváme.
Každopádně koho netradiční vůz se známou technikou zaujal, může si jej pořídit u Grand Garage. Kromě modrého kousku se plánuje dovoz i jiných GT, včetně faceliftovaného provedení, u kterého byla mimo jiné zásadně zlepšená bezpečnost při nárazu. Otázkou zůstává servisování, protože v autorizovaných servisech vás s nadšeným úsměvem nepřivítají. Nicméně relativně jednoduchá technika a sdílení dílů s vozy prodávanými oficiálně i u nás by mohly znamenat možnost opravy v neautorizovaných dílnách.
Plusy
Minusy
Zdroj: Autorský text, video: MG
