TEST Subaru Outback Diesel Lineartronic – Jde to i s automatem

Subaru šlo vždycky proti proudu a jinak tomu není ani při prvním spojení vznětového motoru s automatickou převodovkou. Model Outback přidává k agregátu Boxer Diesel novinku v podobě bezestupňového ústrojí Lineartronic, i tato verze standardně pohání všechna kola. Daná kombinace je v automobilovém světě naprostým unikátem – dosud se převodovky typu CVT používaly u naftových motorů jenom pro pohon předních kol (např. Audi A4 nebo minulá generace Mercedes-Benzu A).

Zájemci o dieselové Subaru již nemusí volit manuální řazení, které má u ryze mechanické čtyřkolky přece jenom tužší chod. Ovládání je v tomto případě nejjednodušší možné – dva pedály a páčky pod volantem pro případnou manuální volbu mezi přednastavenými převody. Převodovka je principiálně shodná s ústrojím Lineartronic v benzinovém Outbacku a Legacy, pro spojení se silnějším turbodieselovým boxerem ale podstoupila řadu úprav.

subaru testy strednitrida  

Například má jiný měnič točivého momentu, větší přemosťovací spojku a řetěz mezi kužely nabízí zkrácenou rozteč, aby se kompenzovaly vibrace vznětového motoru. Jinému režimu zátěže (vyšší vstupní točivý moment) se přizpůsobilo také složení převodového oleje. Změnil se i celkový rozsah převodů a zkrátil se stálý převodový poměr. Jako překvapení na závěr Subaru udává právě pro tuto verzi zdaleka nejnižší hodnotu hluku za jízdy, turbodiesel s Lineartronicem je dokonce tišší než benzinový Outback! Případné obavy o výdrž převodovky rozhání vedle pozitivních zkušeností majitelů starších verzí také standardní pětiletá záruka.

Nás ale mnohem více zajímá něco jiného než suchá teorie – jak takový automobil jezdí? Japonští konstruktéři předvedli nevídané, podařilo se jim spojit všechny zásadní přednosti variátorové převodovky a klasického automatu. První rozjezd je ostrý, takto to známe už z benzinových Subaru. Lineartronic má pořádný odpich, takže nervózní váhání při rozjezdu z křižovatky opravdu nehrozí. V běžném provozu je proto potřeba jít na plyn v nízkých rychlostech citlivěji. Naopak v nemilosrdném splývání provozu z hlavní a vedlejší silnice je zde jistota bezpečného „vklínění“ i do menší mezery.

Subaru se chlubí schopností převodovky využívat momentovou charakteristiku motoru. V praxi to tak opravdu funguje – vnímané „prokluzování“ (drobné korekce převodového poměru) umožňují ve městě držet otáčky níž, než by bylo možné při řazení pevně daných převodů, a motor se přesto nikdy neztratí v nástrahách turbodíry. Proto ani nepřekvapí, že městská spotřeba okolo 7,5 litru odpovídá variantě s manuální převodovkou.

Stejně se Lineartronic projevuje i za městem, tedy dokud pořádně nesešlápnete pedál plynu. Jakmile elektronika zaznamená požadavek na více než 65 % výkonu motoru, sama přejde do režimu „řazení“ virtuálních převodů. Tím se zbaví typického rysu převodovek CVT – konstantních otáček během plné akcelerace. Takový přístup by byl sice efektivnější, avšak méně působivý a pro někoho i přímo otravný. Zrychlování, které doprovází postupný růst a následný skok otáček, zkrátka působí dynamičtěji a přirozeněji. A chování hnacího řetězce je díky tomu také předvídatelnější.

Ani na dálnici se automobil nezmění v žíznivce. Při 130 km/h se otáčky pohybují podle profilu terénu mezi dvěma a dvěma a půl tisíci, tedy na vrcholu točivého momentu. Odměnou za ukázněné tempo je sedmilitrová spotřeba, přičemž tohle Subaru dokáže s naprostou nenuceností letět i tachometrovou dvoustovkou.

subaru testy strednitrida  

Příplatek za převodovku Lineartronic je ve srovnání s  „manuálním“ turbodieselem 40.000 korun. Proti slabšímu a méně dynamickému benzinovému čtyřválce 2.5i/127 kW, který má Lineartronic standardně, se připlácí 60.000 Kč. Daní za komfortnější převodovku je ovšem zjednodušení pohonu všech kol – místo mezinápravového diferenciálu, který je vyhrazen manuálním převodovkám, Subaru nasazuje připojitelný pohon s elektronicky ovládanou lamelovou spojkou.

Praktická použitelnost Outbacku tím ale trpí jenom minimálně, vždyť s množstvím čidel (úhel natočení volantu, otáčení vozu kolem svislé osy, boční zrychlení a údaje stabilizačního systému) se funkčně vyrovná například nejnovějším generacím Haldexu. Jednodušší řešení se projeví jenom při rozjezdech ve zhoršených trakčních podmínkách (například na šotolině do kopce), kdy elektronika nedovolí nic jiného než pozvolný rozjezd.

Každopádně si toto Subaru zaslouží velmi vysoké hodnocení – kombinace výkonu, ovladatelnosti, dynamiky a terénních schopností těžko hledá konkurenci. Jestli lze Outbacku něco vyčítat, pak to rozhodně nesouvisí s ojediněle postaveným hnacím řetězcem. Ano, nesmí vám vadit absence dojezdů elektrického stahování oken (kromě řidiče), navzdory letopočtu 2013 nepřítomnost denního svícení, mělký zavazadlový prostor nebo celkově trochu „retro“ interiér. Japonci zaměřují pozornost na techniku uvnitř a těmto detailům příliš pozornosti nevěnují. V kontrastu s evropskou konkurencí je to škoda, vynikající vlastnosti Subaru Outback to ale sráží jenom nepatrně.

Plusy

• Spotřeba jen nepatrně vyšší než s manuální převodovkou
• Změny chování převodovky v závislosti na jízdním stylu
• Stabilita v zatáčkách, minimální boční náklony
• Prostorný interiér, parádní výhled všemi směry
• Zpětná vazba řízení, přesné reakce
• Světlá výška překonává většinu SUV
• Záruka 5 let nebo 200.000 km

Minusy

• Vyšší základní cena
• Mělký zavazadlový prostor
• Nabídka pevně daných konfigurací
• Velký účinek posilovače řízení
• Ovládání palubního počítače
• Chybí denní svícení

Foto: Petr Homolka