TEST Suzuki SX4 S-Cross 1.6 VVT AllGrip

Role nového Suzuki SX4 S-Cross není vůbec jednoduchá. Vůz bude muset čelit nájezdům zavedených crossoverů typu Qashqai, 3008 a Yeti. Prosadit se v dané třídě tedy nebude jednoduché, nicméně dovozce si věří a během jednoho roku prodeje chce na české silnice vyslat tisíc exemplářů. Koho tedy spíše zajímají jízdní vlastnosti a co nejméně zbytečných příkras, mohl by v tomto voze najít kýženého společníka.

Design

Tvary nového Suzuki SX4 S-Cross nemusejí sedět každému. Vůz proti předchůdci citelně povyrostl v důležitých oblastech, výška je naopak menší. Přední část dostala rozměrné xenonové světlomety s diodovou technikou pro denní svícení a sportovně vyhlížející nárazník. Vzhledem k charakteru vozu chválíme dostatečné ochranné oplastování. Profil s jedinou výraznější linií působí nekomplikovaně a na první pohled vyzdvihuje o 100 milimetrů delší rozvor náprav. Přestože testovaný vůz jezdil na litých 17“ kolech, připadala nám v záplavě tmavých barev docela ztracená - vozu více sluší světlé laky. Záď je ze všech partií nejhezčí. Tvar koncových svítilen se povedl, stejně jako spodní část nárazníku s trojicí odrazek. Hezkým detailem je malá, leč chromovaná koncovka výfuku.

Interiér

Líbí se nám způsob, jakým Suzuki přistoupilo k tvorbě interiéru. Tvary přístrojové desky značně zevropštěly, stejně jako tlačítka s příjemným fontem písma. Celkovou harmonii narušuje pouze dvojice budíků přístrojového štítu s modrými stupnicemi.

V přední části najdou dostatek prostoru i značně vzrostlí cestující. Problém jsme nezaznamenali v příčném ani podélném směru, centimetry dokonce nescházely ani nad hlavou. V pohodlných vyhřívaných sedadlech s koženým čalouněním se sedí příjemně, ocenili bychom však výraznější boční vedení v oblasti stehen. Multifunkční tříramenný volant je nastavitelný ve dvou navzájem kolmých osách, což dopomáhá k rychlému nalezení ideální pozice k řízení.

suzuki testy crossover  

Palubní deska S-Crossu je z větší části vyrobena z neměkčených materiálů, celková kvalita výroby je však na hodně vysoké úrovni. Nikde nic nevrže, okraje lisovaných částí byly poctivě začištěny. Snadno omyvatelné díly navíc ulehčují pravidelnou údržbu a nesnižují útulnost. Jediný problém jsme zaznamenali v oblasti orámování manžety řadicí páky. Zdejší hrany nebyly začištěny a v krajních případech hrozí drobné poranění kůže.

Smíšené pocity však nastávají při přesunutí na zadní sedadla. Díky velkému úhlu otevření bočních dveří a vyššímu ukotvení sedáku se příjemně nastupuje, prostor nechybí před koleny ani v oblasti loktů. Problém však nastává, pokud jste vyšší než 180 centimetrů. V tomto případě totiž nad hlavou nenajdete ani milimetr volného místa, což můžeme z velké části přičíst instalaci panoramatického střešního okna. Jste-li vyšší, rezervujte si místo vpředu.

Oproti předchůdci registrujeme výrazný nárůst objemu zavazadlového prostoru. Zatímco minulé SX4 disponovalo pouhými 270 litry, nový S-Cross v základu nabídne 430 litrů (+160 l). Díky dvojitému dnu zavazadelníku bylo po složení opěradel zadních sedadel docíleno zcela rovné ložné plochy a maximálního objemu 1269 litrů. Vůz navíc přichází s jednou velice praktickou věcí – díky výklopné polovině krycího plata je umožněn snadnější přístup k zavazadlům i ze zadních sedadel.

suzuki testy crossover  

Zaměříme-li se na výbavu, chyběl v testovaném voze pouze navigační systém. Příplatkový paket Lux za 40.000 korun vůz obohatil mimo jiné o kožené čalounění sedadel, elektricky ovládané panoramatické střešní okno, systém Stop/Start a litá 17“ kola. Co bychom však z fleku vyměnili, je autorádio s MP3 přehrávačem, jehož menu je nepřehledné a načítání jednotlivých položek trvá poměrně dlouho. Připojení mobilního telefonu k systému pomocí Bluetooth navíc kombinuje manuální i hlasové příkazy, což vyžaduje klid a mnohdy i časté opakování jednotlivých požadavků.

Motor

Nabídka pohonných jednotek čítá pouze dva agregáty. K prvnímu testu jsme zvolili atmosférickou zážehovou šestnáctistovku o výkonu 88 kW v 6000 otáčkách za minutu a točivém momentu 156 N.m. Ten vrcholí ve 4400 otáčkách, což má za následek nutnost častého vytáčení motoru. Tomu byste se však nevyhnuli tak jako tak, jednotka totiž spolupracuje s manuální pětistupňovou převodovkou opatřenou dlouhými převody. Při rychlosti 130 km/h jsme odečetli 3250 otáček za minutu, motor si přitom nárokuje necelých 6 l na 100 km.

Reálné hodnoty spotřeby se výrazně nemění ani v dalších jízdních režimech. Kombinovaně jsme jezdili za 6,3 litru, totožné hodnoty jsme dosáhli i na dálnici. A to je co říct. V kopcích totiž motoru občas docházejí síly a je třeba si podřadit, mnohdy i na třetí rychlostní stupeň.

Jízda

Suzuki tvrdí, že při návrhu nového S-Crossu vycházelo z jízdních vlastností Swiftu. Ve spojení s nově vyvinutým systémem pohonu všech kol AllGrip bychom tak před sebou měli mít vůz schopný skvěle fungovat na silnici i mimo ni.

Základem systému Allgrip je elektromagnetická mezinápravová spojka se čtyřmi možnostmi nastavení. Režimy Auto, Sport, Snow a Lock se mění otočným ovladačem na středovém tunelu a v závislosti na zvoleném módu dojde ke změně charakteristiky systému SVDC (Synergic Vehicle Dynamics Control) a posilovače řízení pro případ potřeby rychlé změny směru. Standardně jsou poháněna přední kola, zadní se připojují automaticky na základě dat z řídicí jednotky.

suzuki testy crossover  

Nejčastěji jsme jezdili v automatickém režimu, kdy se o připojování zadní nápravy staral vůz sám. Celý proces funguje neznatelně a to jak v terénu, tak na silnici. Při rychlém nájezdu do ostré zatáčky má S-Cross sklony k nedotáčivosti, po připojení zadní nápravy se však bleskurychle srovná a vy si připadáte, jako byste jeli po kolejích. Přepnutím do režimu Sport se co nejvíce využívá pohon všech kol, čímž se zcela vypustí prvotní nedotáčivost. Karoserie se v zatáčkách nenaklání nad přípustnou mez a přestože si vlečená zadní náprava na nerovnostech občas poskočí, není narušena stabilita vozu. Radost nám dělalo řízení s dobře nastaveným posilovačem.

Závěr

Suzuki SX4 S-Cross má velké předpoklady k úspěšným prodejním číslům. Za velmi zajímavou cenu dostanete prostorný vůz s povedeným interiérem, skvělými jízdními vlastnostmi, velkou užitnou hodnotou a bohatou výbavou. Testovaná verze sice atakuje hranici 600.000 korun, z našeho pohledu ji však chybí pouze navigační systém. Trochu omezuje nabídka dvou pohonných jednotek, přičemž u benzinové se převratné dynamiky nedočkáte. Čtyřválec se však dokáže odvděčit výbornou spotřebou paliva, se kterou se bude naftová verze jenom těžko srovnávat.

Plusy

• Bohatá základní výbava
• Kvalitní interiér
• Jízdní vlastnosti
• Precizní řazení

Minusy

• Motoru chybí více výkonu
• Málo místa nad hlavami vzadu
• Poměrně dlouhé převody
• Ovládání autorádia

Foto: Jan Mička, Petr Homolka