TEST Toyota Highlander 2.5 Hybrid i-AWD – Takhle jsem si ji představoval

Toyota stejně jako další globálně působící automobilky nabízí i modely určené jen pro vybrané kouty světa. Mezi ně dlouhá léta patřil Highlander, velké SUV, které cílilo na severoamerické zákazníky, byť se prodávalo také v domovském Japonsku nebo v Číně. O sedmimístná SUV ale roste zájem také v Evropě, a tak čtvrtá generace Highlanderu oficiálně přijíždí na starý kontinent.

V době stále se zpřísňujících emisích norem může být překvapivé, že Toyota v Evropské unii uvádí bezmála pětimetrové SUV, jenže japonská automobilka dobře ví, co dělá. Díky oblibě hybridů s rezervou splňuje flotilové emise, a tak si může dovolit i takové projekty, které jiní výrobci musejí rovnou odpískat.

Jenže zároveň i Toyota se musí přizpůsobit, a tak zatímco v USA pořídíte Highlander i s 3,5litrovým vidlicovým šestiválcem, evropská nabídka se omezuje výhradně na hybrid s 2,5litrovým čtyřválcem pod kapotou. Stačí to? A má vůbec "americké" rodinné SUV v Evropě smysl? Právě odpovědi na tyto otázky jsem hledal během týdenního testování tohoto vozu.

Majestátní obr

A musím uznat, že první setkání bylo hodně impozantní. Sedmimístná SUV už dnes nejsou ničím neobvyklým ani v Evropě, jenže Highlander na první dobrou dává svými majestátními rozměry jasně najevo, že byl prvotně přizpůsoben americkým "highwayím" než klikatým silničkám a pitoreskním centrům měst v Evropě.

Ostatně s délkou 4.966 mm, šířkou 1.930 mm a výškou 1.755 mm je ještě o pořádný kus větší než typické rodinné SUV pro sedm osob, jako je Kia Sorento. Její aktuální generace je mimochodem dlouhá 4.810 mm, široká 1.900 mm a vysoká 1.700 mm. Highlander je tak větší i než VW Touareg, nejblíže mu má nedávno testovaný Ford Explorer, rovněž původně orientovaný na severoamerický trh.

Highlander se mimochodem stává největší osobní Toyotou v evropské nabídce (nepočítáme-li Proace Verso, se základem v dodávce), které dokonce přerůstá i léta nabízený offroad Land Cruiser. Proti němu chce být Highlander více prakticky a rodinně zaměřen.

Obří rozměry navíc zdůrazňuje majestátní výraz s velkou maskou a vysoko usazenými světlomety. Příď sice opticky navazuje na kompaktní RAV4, zatímco ta však vyceněnou maskou vyloženě působí agresivně a sportovně, Highlander se snaží být dospělejší a luxusnější. Dle mého názoru se mu to náramně daří a vypadá jednoduše skvěle. Zvlášť v té "kaštanově hnědé" metalíze, která je navíc dodávána bez příplatku, podobně jako některé další odstíny. 

První svezení s Toyotou Highlander: Hybridní obřík umí jet za sedm litrů

Sedm míst nejen pro parádu

Mě osobně pak potěšil také pohled do interiéru. Původem americká auta (Highlander se vyrábí v Indianě) obvykle bývají uvnitř zpracována tak, že nad tím Evropan minimálně kriticky zdvihne obočí, Toyotu ale nic takového netrápí. Použité materiály i jejich zpracování rozhodně patří mezi ten lepší nadprůměr v rámci segmentu, byť třeba na již zmíněné Sorento přece jen něco ztrácí. Na druhou stranu je na tom Highlander mnohem lépe než jeho přímý konkurent, kterého jsme testovali nedávno, Ford Explorer.

Highlander navíc potěší přehledným ovládáním, Toyota tak velký displej multimediálního systému (u vrcholné verze 12,3") nadále doplňuje o konvenční tlačítka otočné ovladače. Dobře známý infotainment, který už přece jen působí ve srovnání s konkurencí zastarale, ať už pomalými reakcemi, nízkým rozlišením parkovací kamery nebo grafikou, tu má navíc zajímavou funkci. Může totiž najednou zobrazovat dvě různé funkce, třeba navigaci a ovládání klimatizace, přičemž je lze mezi sebou prohazovat. A to se hodí, protože pravá část obřího displeje je už mimo dosah i u vyšších řidičů. A tak se hodí si toto ovládání přiblížit a zase oddálit, když není potřeba.

Toyota Highlander 2.5 Hybrid i-AWD

Vzhledem ke koncepci velkého SUV se sedí vysoko, potěší tenké A sloupky karoserie, délka přídě se ale už odhaduje hůře. Klíčovým se tak stává kamerový systém sledující 360°okolí vozidla, dostupný však jen pro nejvyšší výbavový stupeň. Přední sedadla jsou "americký" široká a umožní se tu komfortně usadit. Chválím rovněž rozměrný sedmipalcový TFT displej palubního počítače mezi analogovými přístroji. Je nejen přehledný, ale navíc zobrazuje různorodé informace, třeba o chování hybridního systému a pohonu všech kol. 

Zajímavá je i polička pod obrazovkou multimediálního systému, třeba na chytrý telefon. Doslova obří prostor se pak nachází v loketní opěrce, navíc je několikapatrový, včetně jednoho "patra" s bezdrátovou nabíječkou pro smartphony.

Highlander je standardně sedmimístným automobilem, přičemž druhá řada sedaček je posuvná v podélném směru. I přes úctyhodné rozměry karoserie si s ní musíte trochu pohrát, aby se dovnitř opravdu vešlo sedm osob. Pokud ji totiž posunete zcela vzad, do třetí řady už se pořádně nevejdou ani děti. Posun zcela vpřed zase omezí místo pro dospělé ve druhé řadě. Když však najdete tu správnou pozici, zjistíte, že i do třetí řady se poskládá také dospělý. Jasně, na delší trasy to kvůli lavici usazené nízko nad podlahou a s tím souvisejícím posazem "na skrčence" pořád není. Rozhodně je ale vzadu více místa než třeba v Kodiaqu a nebo i zmíněném Sorentu. A i ten nástup sem mi nepřišel tak krkolomný.

Osobně jsem ale čekal více místa nad hlavou v druhé řadě. S výškou 185 centimetrů mi tu zbývá už jen minimální rezerva, na což má vliv i panoramatická střecha. Na druhou stranu, lavice je ukotvena hezky vysoko, a tak pěkně podpírá stehna. Navíc se sem vedle sebe vejdou tři autosedačky.

Právě díky úctyhodným vnějším rozměrům zůstává slušný i zavazadlový prostor. Při jízdě v sedmi za třetí řadou sedadel stále zbývá ještě 268 litrů prostoru, byť část se ukrývá pod dvojitou podlahou. Po sklopení třetí řady sedaček se pak zavazadelník zvětší na 579 litrů. To je ale hodnota při druhé řadě sedadel zcela vzadu, posunutí lavice vpředu se udávaný objem zvětší na 658 litrů. 

Škoda jen, že druhou řadu sedaček nesklopíte ze zavazadelníku, tento "evropský" detail autu chybí. Na druhou stranu se víko zavazadelníku otevírá hezky vysoko, což nebývá vždy zvykem. Americký původ pak prozrazuje i jednoduchá, řekl bych až skoro chatrná, svinovací roleta zavazadelníku. Tohle auta evropského původu umějí lépe.

Čtyřválcový hybrid stačí

Jak už bylo řečeno v úvodu, výběr motorizace je v Evropě jednoduchý. Highlander totiž u nás pořídíte výhradně ve formě hybridu. Konkrétně se jedná o nejnovější čtvrtou generaci hybridního ústrojí, které v tomto případě kombinuje zážehový atmosférický čtyřválec o objemu 2,5 litru s dvěma synchronními elektromotory s permanentním magnetem, jedním u přední nápravy a jedním u zadní.

Koncepčně jde tedy o stejnou techniku dostupnou i pro menší RAV4. V tomto případě je ale řadový čtyřválec s přímým i nepřímým vstřikováním naladěn na 140 kW a 239 N.m, zatímco přední elektromotor má 134 kW a 270 N.m, zatímco ten zadní je poskytuje 40 kW a 121 N.m. Výsledkem je tak udávaný kombinovaný výkon 182 kW. Poháněná jsou všechna kola, nechybí ani tradiční součást hybridního systému Toyoty, v podobě planetové převodovky. Baterie mají kapacitu 6,5 Ah, a tak jako již tradičně postačí spíše na stovky metrů v čistě elektrickém režimu než kilometry.

Toyota Highlander 2.5 Hybrid i-AWD

K fungování systému vlastně není co dodat, protože se už jedná o dobře známý systém. Spolupráce jednotlivých motorů opět zaslouží uznání, je naprosto bezproblémová  a hladká. Připojení jednotlivých agregátů ani nepostřehnete, prozradí je snad jen ukazatel fungování hybridního pohonu. Ten třeba dokazuje, že při rozjezdech se mnohdy jako první spouští kvůli trakci jen zadní elektromotor, než se přidají ostatní jednotky. I na dálnici pak zaznamenáte, jak se spolupráce jednotek průběžně mění pro optimální spotřebu.

Toyota Highlander odhaluje české ceny. Sedmimístné hybridní SUV pořídíte za 1,4 milionu

Výhodou je pak příkladné odhlučnění spalovacího pohonu, o jehož práci při konstantní jízdě prakticky nevíte. Jen při prudké akceleraci se projeví "toyoťácký" vysavačový tón spalovacího čtyřválce, který převodovka drží v jedněch otáčkách. Díky pečlivému odhlučnění ale ani v takovém případě není nijak rušivý. Navíc motor se leckdy ozve nečekaně příjemným zvukem.

Pohodář, ale co ten hluk

Z hlediska síly pak rozhodně nečekejte nějakého sprintera. Přece jen si ústrojí s kombinovaným výkonem 182 kW musí poradit s více než dvě tuny vážící "stodolou". Highlander je ale svým charakterem spíše pohodář, a tak vám dynamika bude vlastně postačovat. V rámci povolených limitů stále poskytne více než dostatečnou dynamiku, která zajišťuje i bezproblémové předjíždění. Reakce pak můžete zostřit sepnutím sportovního režimu. Tlačítko Trail zase upraví chování čtyrkolky při jízdě mimo zpevněné cesty.

To se spíš dvě tuny váhy projeví při brzdění, během něhož už poznáte, že řídíte pět metrů dlouhé a takřka dva metry široké auto. Celkově mě ale jízdní vlastnosti auta příjemně překvapily. Highlander totiž není tak těžkopádný, jak jsem očekával. Jasně, ta váha a rozměry jsou v oblouku pořád znát, rozhodně ne ale tolik, kolik jsem očekával. Ani náklony karoserie vlastně nejsou nijak výrazné. S šířkou nicméně budete bojovat na klasické české okresce i na běžných parkovištích.

Highlander totiž těží z využití modulární platformy TNGA, která byla od počátku vyvíjena tak, aby zajistila co nejlepší jízdní vlastnosti. V tomto případě mluvíme o derivátu GA-K určeném pro velké automobily, které vůz sdílí s SUV RAV4 nebo sedanem Camry.

Z hlediska komfortu odpružení nebo jízdních vlastností to je opravdu dobré. Jen chválit ale nebudu. Už Standa si při první krátké jízdě s Highlanderem všimnul ran od kol, což je bohužel detail, který celkový dojem z auta poněkud kazí. Nerovnosti sice vůz komfortně tlumí, když však kola najedou na sérii děr, začnou se od náprav ozývat hlasité rány, které bych si spojil spíše s tuhou zadní nápravou než lichoběžníkovým zadním zavěšením, které Highlander má. Je to škoda, protože nebýt tohoto hluku, o dírách byste prakticky nevěděli. Třeba by ale pomohla 18palcová kola, která má Highlander v základu místo 20palcových z vyšších specifikací.

Toyota Highlander 2.5 Hybrid i-AWD

Krátce se pak zmíním ještě o asistenčních systémech. Hlídání v jízdním pruhu bohužel musíte po nastartování vypínat. Adaptivní tempomat je pak vcelku opatrný a zpomaluje za vozidlem podle mého názoru příliš brzy.

Pochvalu však podle očekávání Highlander zaslouží v otázce spotřeby. Tedy hlavně pokud budeme mluvit o přesunech v městských ulicích. Pohyb po Praze totiž vůz pravidelně zvládal kolem šesti litrů, když se pak lehký covidový provoz dále uvolnil, dostal jsem se klidně i na dosah pětilitrové hranice. Na druhou stranu na dálnici už pomoc elektromotoru fyziku neošálí. Při 140 km/h rychlosti si tak vůz vezme kolem devíti, desíti litrů. To vzhledem k velikosti stále není špatné, už to však není nic dech beroucího, co by třeba šestiválec také nezvládl. Plusem je každopádně fakt, že je tu pořád plnotučná palivová nádrž s 65 litry a vejde se sem pořád i rezervní kolo, byť umístěné zespod karoserie.

TEST Toyota RAV4 Plug-in Hybrid – Může jít příkladem

Celkově je tak Highlander povedeným automobilem, což je však bohužel znát také na jeho cenovce. Přece jen základ za bezmála 1,4 milionu korun už je hodně, byť se jedná o tak velké SUV s hybridním pohonem a pohonem obou náprav. Několikrát zmíněná Kia Sorento je jen o něco menší a v hybridní čtyřkolce začíná na 1,2 milionu Kč. 

Závěr

Kritik by mohl říct, že Toyota Highlander je jen taková přerostlá RAV4, jenže toto původně primárně pro USA určené auto dokáže zaujmout také v Evropě. Velká rodinná SUV pro sedm jsou zkrátka stále populárnější i na starém kontinentu a Highlander dokazuje, že Toyota má s takovými automobily jinde ve světě bohaté zkušenosti.

Highlander je přesně takový, co jsem si o "americkém" rodinném SUV představoval. Je pohodlný, poskytuje bohatý prostor, když i ta třetí řada sedadel není jen kompromis pro malé děti, a díky hybridnímu pohonu to s tou spotřebou není tak špatné. Zvlášť ve městě s jinými takhle velkými SUV s takovou spotřebou jezdit nebudete, leda tak s plug-in hybridem.

S koncepcí rodinného SUV primárně pro USA nicméně souvisí i nevýhoda v podobě úctyhodných rozměrů, kdy se Highlander v některých jízdních situacích ukazuje v Evropě přece jen příliš velký. Jízda po okresní silnici s ním zkrátka není nijak jednoduchá, ta prostorná kabina se ale musela někam vejít. To mně spíš vadily rány od kol na nerovném povrchu, které poněkud kazí celkový dojem. A ten hybridní "vysavač" pořád uslyšíte, byť je jinak motor výtečně odhlučněn. 

Závěr je tudíž jednoduchý, byť nijak novátorský, jestli hledáte rodinné SUV, rozhodně by Highlander neměl ve vašem hledáčku chybět. Počítejte ale s tím, že není z levného kraje.

Toyota Highlander 2.5 Hybrid i-AWD

Plusy

• Prostorný interiér
• Vzhledem k rozměrům slušná spotřeba
• Sladění hybridního pohonu
• Pohodlný podvozek
• Hezky zpracovaný interiér
• Bohatá výbava

Minusy

• Rány od kol
• Zastaralý infotainment
• Vyšší pořizovací cena
• Na českých silnicích už moc velké