Vyzkoušeli jsme chytrou dálnici: Silnice bude chytřejší
C-ITS, čti sí aj tý es. Zní to možná tajemně, ale je to systém, který už pokrývá 250 km našich dálnic, a další letos přibudou. Na D5 jsme zjišťovali, co tento vynález znamená pro řidiče.
Zkratka C-ITS znamená colaborative intelligent transportation system, tedy spolupracující inteligentní dopravní systém. Tenhle „kolaborant“ ale není žádným záškodníkem. Dělá totiž dálnice chytré.
Chytré jsou u nás zatím jen vybrané úseky. „Je to dé jednička z Prahy k Mirošovicím, Pražský okruh, část dé pětky. Jde o ty nejvytíženější části, ale do konce roku chceme mít pokrytých 800 kilometrů,“ slibuje ředitel ŘSD Radek Mátl. Chytrost dálnic spočívá v tom, že mýtné brány, čítače dopravy, váhy, kamery a další jak napevno nainstalovaná, tak i pohyblivá technika sbírají data, která neslouží jen dispečerům silničářů, ale dostávají je i palubní počítače aut.
Když pracovníci ŘSD postaví například na krajnici vozík se světelnou šipkou, která označuje nehodu nebo odstavené auto, vysílá tento vozík informaci o své poloze a o tom, co dělá. Tedy zda jen stojí, nebo na něm něco svítí a zda šipka ukazuje doleva, nebo doprava. Tuto informaci vidí na počítači dispečeři. To je věc, která už funguje roky. Nově se ale data posílají ven do světa, kde s nimi může pracovat infotainment auta.
Vyrážíme
Usedáme do auta a vyrážíme ze střediska údržby dálnic v Rudné u Prahy. Najíždíme na plzeňskou D5 a razíme na západ. Pár set metrů za nájezdem je v odstaveném pruhu vozík silničářů, který má na displeji rozsvícenou značku s upozorněním na nehodu. Ozývá se slabé pípnutí, podobné, jako když klesne teplota. Místo varování před možným výskytem náledí se na palubní desce rozsvěcí text, že nás za 400 metrů čeká odstavené vozidlo.
Text stále svítí, vzdálenost se odpočítává po padesáti metrech. Jakmile mineme překážku, vše zhasne.
Nejedeme až do Plzně, i když počasí svádí k výletu. Už na dalším exitu dálnici opouštíme a vracíme se zase zpátky do Rudné. U nájezdu v Loděnici míjíme připravenou sanitku. Ta se za námi za chvíli vydá a pod majáky nás dohoní, a dokonce předjede. Řidič by měl opět dostat varování, a to již dávno před tím, než ambulance bude vidět v zrcátku nebo slyšet. Zpráva by se měla objevit ve chvíli, kdy se auto se zapnutými majáky přiblíží na nějakých 600 metrů. Samozřejmě musí jet ve stejném směru jako my, pokud jede po dálnici v pásu pro druhý směr, není pro nás tato zpráva podstatná.
Jedeme po D5 z Loděnice na Rudnou a slyšíme houkání majáků. Bohužel žádné varování se neozvalo. „Jeli jsme už moc pomalu, protože tady houstla doprava. Kdybychom jeli 130, tak by to určitě pípalo,“ vysvětluje Luboš Křivánek z Porsche ČR, sedící za volantem. Systém je nastaven tak, aby varoval jen rychle jedoucí auta. Kdo se pohybuje pomalu v koloně, ten varování nedostává.
Systém je teď udělaný tak, že se vypne, když rychlost klesne pod 80 km/h. Vzhledem k tomu, že jsme se táhli za kamionem pouhých 79 km/h, tak jsme o varování přišli. Bývalo by stačilo jet o 1 km/h rychleji. Samozřejmě pokud výrobce zjistí, že by bylo účelné varovat i řidiče jedoucí pomalu, může tento limit odstranit nebo snížit.
Jednotný formát
V současné době je tento systém varování před překážkami prodáván pod obchodním názvem Car2X a nabízí ho do svých aut značka Volkswagen. Technologie ale není patentem VW. Používat ji může kdokoliv. Je to podobné jako e-mail nebo mobilní telefony. Je jedno, jestli máte samsung, huawei nebo apple, volat si můžete a maily vám chodí, ať jste na Seznamu, Gmailu, Atlasu nebo Centru. Pro C-ITS je dokonce v éteru vyhrazený vlastní kmitočet, a to 5,9 GHz. Na něm si spolu povídá technika silničářů i auta mezi sebou. „Jedná se o frekvenci, kterou určila pro systémy řízení dopravy EU, takže jedna a ta samá technologie bude fungovat u nás, ve Španělsku i v Řecku. Navíc v porovnání s jinými systémy, které staví na datech posílaných přes mobilní sítě, tady vás neomezuje roaming nebo vyčerpaný kredit SIMkarty,“ říká za vývojáře Martin Volný ze společnosti Intens.
Kdyby si každý stát a každý koncern dělaly svoji techniku, tak by silničáři museli mít všude sadu dvaceti vysílačů pro různé značky aut a auta by zas měla několik čidel pro jednotlivé země. To naštěstí nehrozí. A stejně tak nehrozí, že by třeba krajské silnice, tedy ty druhých a třetích tříd, měly jiný systém než ty státní a pak by si ještě naprosto rozdílné systémy pořizovala jednotlivá města.
Auta, která umí využívat C-ITS, navíc přijímají data nejen od chytrých dálnic a silnic různých správců, ale umí brát zprávy taky od jiných aut a naopak ostatním zas posílat info o svých zjištěních. „Jede pět aut za sebou a první začne prudce brzdit. Dá vědět i těm za ním, že brzdí, takže začnou zpomalovat dřív, než na brzdu šlápne radar kontrolující bezpečnou vzdálenost,“ popisuje Martin Volný možnosti systému. Další zpráva, kterou auto umí poslat, je varování, že se samo stalo překážkou. „Zastavíte kvůli poruše na krajnici, a ještě než tam silničáři dají značku a upozorní na vás, už vysíláte zprávu, že tam jste a tvoříte překážku,“ dodává Volný.
Zatím je ale aut schopných posílat informace v provozu minimum, takže většina dat pochází od správce infrastruktury. Tím je na dálnicích ŘSD, v případě, že by se tato technologie montovala i jinde, mohlo by jít o krajské silničáře nebo správce komunikací ve městech.
Chytré křižovatky
V listopadu 2023 jsme se podrobněji věnovali tématu chytrých křižovatek. Byli jsme se na ně podívat v Plzni. Najdeme je ale i v jiných městech. S těmito křižovatkami si umí chytrá dálnice taky povídat, tedy vyměňovat informace. Technicky to možné je. Samozřejmě záleží na ochotě správců komunikací (státu, krajů a měst) se domluvit, aby jejich systémy spolupracovaly a na svých cestách případně část dopravy převzaly.
Pokud se tedy třeba ucpe D1 u Brna víc než obvykle a kolony budou i na D2 a D52, napadne spoustu řidičů nebo jejich navigace, že to objedou městem. V tu chvíli se začnou logicky ucpávat brněnské ulice. Chytrá dálnice ale umí včas upozornit křižovatky v ulicích, že má problém a ten se brzy přesune i do města. Chytré křižovatky se tak můžou na nápor připravit tím, že třeba upraví intervaly pro určité směry, aby se zvýšený provoz co nejlépe zvládl. Úplně prázdné ulice ani tato chytrá technologie nezařídí, ale včasným zásahem může přispět k tomu, že kolony budou o něco kratší a průjezd městem o chlup rychlejší.
Když už jsme u ulic v Brně, jedna v centru se jmenuje Jircháře. Pojmenovaná je po jirchářích, což byli řemeslníci, kteří zpracovávali kůži. Dnes už je ale toto řemeslo vymřelé. Možná že jednou budou do této kategorie patřit i řidiči. C-ITS je krokem k tomu, aby v budoucnu auta jezdila sama. Kdy ale stroje úplně nahradí řidiče, to je ve hvězdách a říct by nám to tak mohl asi jen hvězdář.
Chytré silnice
Pod pojmem chytré silnice se dnes rozumí kdeco. Slovo chytrý či smart je občas marketingový trik či je za jeho používáním snaha být in a tvářit se velmi trendy. Chytrou silnicí tak může být jak silnice či dálnice vybavená C-ITS, tak třeba speciální vozovka, která umí za jízdy dobíjet elektromobily. To je věc, na které se pracuje, ale v reálu se zatím za jízdy auta nedobíjí. Setkali jsme se i s tím, že za chytrou silnici se považuje i taková komunikace, na které je luminescenční vodorovné značení, tedy čáry, které přes den zachycují světlo a v noci pak svítí.
Co už dnes máme
Chytrých a důmyslných technologií, které existují, i když ne vždy se používají, je dnes opravdu mnoho. O některých z nich jsme už psali. Třeba o systému, který by umožnil policii na dálku zastavit auto vypnutím palivového čerpadla. Reportáž z jeho testování naleznete v čísle 11/24. Chytré kamerové systémy umí pomáhat při regulaci dopravy ve vyhrazených pruzích (SM č. 11/24). A nezapomínáme ani na motorkáře. Třeba v čísle 34/23 jsme popisovali systém, který zvládne podobně jako ecall v autech v případě nehody zavolat pomoc.
Sypačradar
Možná si občas pustíte aplikaci Flightradar a sledujete nejen letadla ve vzduchu, ale například i sypače na ranveji. Stejně jako jsou sypače na letišti vybaveny radarovými odpovídači, dají se sledovat i auta, která využívá k zimní údržbě ŘSD. Pokud tedy plánujete třeba za hustého sněžení cestu, kterou můžete o pár hodin odložit, můžete se podívat, kde už se sypalo, případně jak je to dlouho, co tam silničáři projeli. Informace najdete na webu udrzba.rsd.cz. Podobné stránky provozují i některé krajské správy silnic.
