TEST Alfa Romeo Brera 2.2 JTS - rande naslepo (+video)

8. října 2006 · 00:00

Ten den jsem se s ní měl setkat. Po hodině v kanceláři, v níž i klimatizace umírala vedrem, jsem znovu vypadal jako vodník, ale na řešení problému bylo pozdě. Právě jsem se dozvěděl, že dorazila a čeká mě v centru města – Alfa Romeo Brera 2.2 JTS.

Byl jeden z těch parných letních dnů. Po dopoledním smažení v kanceláři jsem si odskočil do lázní, abych osvěžil tělo i mysl. Hodinka plavání zahnala pocit dobře propečeného kuřátka, takže jsem se znovu dokázal soustředit na práci. I když ne tak úplně. Ten den jsem se s ní měl setkat. Po hodině v kanceláři, v níž i klimatizace umírala vedrem, jsem znovu vypadal jako vodník, ale na řešení problému s propocenou košilí bylo pozdě.

Kamarád mi v telefonu právě oznámil, že dorazili a čekají mě v centru města. Když jsem opouštěl kancelář, třásly se mi ruce, takže i prostý úkon vsunutí klíčku do zámku a zamčení dveří zabral pětkrát tolik času co obvykle. Ještě ráno jsem se nesmírně těšil a teď bych nejraději utekl a vymluvil se…třeba na úpal. To by mohli spolknout. Nakonec jsem v sobě sebral poslední zbytky odvahy a zamířil do centra.

Už z dálky jsem ji poznal. Stála na rohu v přiléhavých černých šatech s andělskou tváří, ale čerty v očích. Ty černé šatičky ti holka nezávidím, říkal jsem si v duchu, ale ona vypadala, jakoby se jí těch 37 stupňů ve stínu netýkalo. Prostě profesionálka. Musím ovšem přiznat, že jí černá sekla. Snad ještě víc, než červená róba, ve které vyrazila na rande s kolegou Láníkem někdy letos na jaře. Jak já jsem mu tehdy záviděl.

alfaromeo testy kupe sportovni | Zdroj: aczTeď ji tu ale mám jenom pro sebe a rovnou na týden – Alfu Brera (Brera se předvedla i na kameru – v třetím díle Roadlook TV). Po několika formálních frázích jsme se rozhodli pokračovat v neformálním rozhovoru v kavárně. Zatímco ona hovořila o italské kultuře a usrkávala cappuccino, já jsem studoval její tvář a nechť mi čtenář odpustí…i její tělo. Oči měla krásné, hluboké. Těkaly ze strany na stranu a byly plné života.

Její nos byl trochu výraznější, než jsem čekal, ale společně s ostatními partiemi dotvářel vzácně harmonický celek. Nemluvě o tom, že hezčí zadeček jsem dlouho neviděl. Když jsme zabrousili na téma filosofie morálky, řekla „obraťme list“ a navrhla projížďku. Bez váhání jsem souhlasil. Cíl byl na dosah.

Příliš… málo invence

Začínalo se stmívat. Seděl jsem uvnitř Alfy Brera a v němém úžasu sledoval kreace, které vykouzlili italští designéři. Jde-li o design, a to nejen automobilový, jsou Italové mistři, to mi nikdo nerozmluví. Byl jsem docela rád, že kluci od pera tentokrát zahnali kacířské myšlenky na komplikované tvary se spoustou vlnek, zlomů a záhybů a dali přednost jednoduchosti a…robustnosti. Podle mě sluší Alfě mnohem víc.

Na přístrojové desce ani široké středové konzole jsem netápal, Brera mi vždy příslušný ovladač ochotně nabídla. Lhal bych, kdybych nepřiznal, že jsem čekal uvnitř sportovního kupé malinko více kreativity a ne pouze dokonalou kopii palubní desky ze sedanu a kombi 159, ale co už s tím. Alfa si musí sama sáhnout do svědomí a říci, zda mírné přepracování palubní desky stálo či nestálo za námahu a peníze.

alfaromeo testy kupe sportovni | Zdroj: aczTo ostatně ukáže i čas. Slova jako praktičnost a ergonomie Brera nechtěla slyšet, přesto se alespoň z hlediska ergonomie nemá za co stydět. Až na jednu drobnost. Při zařazení třetího a pátého převodového stupně mi řadicí páka přehradila cestu k ovladačům klimatizace. Jistě chápete, že to zvláště v tropických vedrech trochu zamrzí. S praktičnosti si Brera hlavu neláme. Chvíli se mi zdálo, jakoby mi našeptávala: „Jsem krásná, co chceš víc?“

Zavazadlový prostor s objemem 300 litrů s vysokou nakládací hranou a drobným vstupním otvorem kupodivu není největší slabinou italské krasavice, spíše naopak. Sklopením sedáků můžete zvětšit prostor určený zavazadlům až na 610 litrů. To se v podobně koncipovaných vozech často nevidí. Bohužel Alfa Brera věnuje více péče bagáži než lidské posádce, přesněji řečeno těm, kteří jsou odsouzení k jízdě na zadních sedačkách.

Vzorec 2 + 2, který má Brera vytetován na zádech, má značit schopnost přepravy čtyř dospělých pasažérů, ale chyba lávky. Za 185 cm vysokého řidiče se 180 cm vysoký člověk posadí jedině za cenu značných ústupků jednak na straně své, tak i straně řidiče. Sebral jsem odvahu a strávil vzadu 20 km a mohu zodpovědně říci, že mi v průběhu cesty přicházelo na mysl jediné slovo – mučírna.

Nepěkné myšlenky jsem zahnal projížďkou ve dvou, zabořen do pohodlných kožených sedaček, bohužel se slabším bočním vedením v horní polovině zad a integrovanými hlavovými opěrkami a pevně spojen s vozovkou prostřednictvím optimálně velkého volantu s příjemně tlustým věncem. Opět jsem cítil, jak mě Italka zahrnuje něžností. A to nejkrásnější mělo teprve přijít.

Krásné tělo, čistá mysl

alfaromeo testy kupe sportovni | Zdroj: aczKdo čekal šestiválec a pohon zadních kol, prožil hořké zklamání. Alfa Romeo se rozhodla jinak. Základní verzi Brery pohání benzínový čtyřválec, jehož kroutící moment se nepřenáší na zadní, ale přední kola. Vrcholný model dostal přidělen šestiválec 3.2 litru, který roztáčí rovnou kola všechna (test je zde - Alfa Romeo Brera 3,2 JTS V6) . Šestiválec má výkon 176 kW a kroutící moment 289 Nm, což na rozhýbání těžkého (1630 kg) kupé stačí.

Jak ale zvládne úlohu sportovního motoru čtyřválec 2.2 JTS s výkonem 136 kW? Začněme zvukem…krásnou italštinou. Jednotka má hezký, kultivovaný a přitom příjemně nabroušený zvuk. V nízkých otáčkách si tiše brouká a chová se spořádaně. Ve vyšších otáčkách zvuk „zhoustne,“ stane se sytějším a intenzivnějším a dojem z motoru se lehce změní. Ve vyšším pásmu otáček zahodí vlk beránčí roucho a vycení ostré zuby.

Výkon a točivý moment překvapivě stačí na rozhýbávání téměř 1.5 tuny těžkého vozu, síla roste lineárně od nejnižších otáček, již kolem 2500 otáček agregát slušně táhne, nejlepších výsledků nicméně dosahuje v rozmezí 3500 – 6500 otáček. Motor se ochotně vytáčí, takže dostat se s ručičkou otáčkoměr za číslovku 6500 není problém. A zrovna tato vlastnost se u sportovního vozu očekává.

Je škoda, že Brera bumbá víc, než se na takovou dámu sluší a patří. Automobilka udává v oficiálních materiálech kombinovanou spotřebu 9,4 litru, což není daleko od pravdy. Ve skutečnosti se spotřeba pohybuje většinou těsně nad hranicí 10 litrů, tedy pokud Breře nedáváte do těla. Dynamická jízda si vyžádá každých 100 kilometrů kolem 15 litrů paliva, ve městě se spotřeba pohybuje okolo 13 litrů.

Sportovkyně

Nejen tenistky často oplývají takovou fyzickou krásou, že zastíní i pečlivě pěstěné a dietami sužované modelky. Alfa Brera je přirozeně krásná, nepotřebovala složité plastické operace a drastické diety a snad i proto má takové sportovní nadání. Na pozadí samozřejmě stojí genetika. Celá rodina Alfa Romeo odjakživa tíhla ke sportu a nová generace Alf se v tomto od svých předků neliší.

Snad jen tím, že dosahuje ještě lepších výkonů. Za nimi stojí moderní podvozek se zadní víceprkovou nápravou, pečlivě vyladěný na kombinaci sportovní tuhosti a únosné meze ne-komfortu. Alfa Romeo Brera postavena na 17palcových kolech zvládá solidně vyžehlit nedokonalosti českých vozovek vyjma příčných nerovností a největších děr, který se uvnitř ozvou tlumeným rázem.

Není to ale tak, že by z vás Italka vytřepala duši. To ne. Tužší nastavení podvozku Alfě Brera rádi odpustíte v zatáčkách, v nichž se chová i ve vysokých rychlostech klidně, nenaklání se a dlouhou si zachovává neutralitu. Teprve na limitu poodhalí kus ze své vrozené nedotáčivosti. Velmi dobře si Italka vede na dálnicích a rovných úsecích, kde předvádí výborné držení stopy v příčném směru a špičkové aerodynamické vlastnosti.

alfaromeo testy kupe sportovni | Zdroj: aczKrásné oči nebrání hladkému proudění vzduchu a nevytváří žádné podivné zvuky. I kolem karoserie, A-sloupků a zrcátek proudí vzduch jaksi samozřejmě, takže do 160 km/h panuje uvnitř příjemné ticho. Konstruktérům Alfy Romeo děkuji za zpřesnění řazení a zkrácení řadící páky, do příště doporučuji zpřesnit chod a odstranit odpor mezi spodní a horní řadou převodových stupňů.

Brzdy chválím za ostrý nástup a překvapivou výdrž, až drastické zacházení s brzdovým pedálem vyvolá jejich lehké vadnutí. Řízení poskytuje dobrou vazbu s vozovkou, je dostatečně přímé a relativně přesné. Jen rejd za moc nestál. Tedy vlastně stál jmění. Ona totiž Alfa Brera není zrovna levná partnerka. Základní verze stojí bez pěti tisíc korun jeden milion korun a nemusíte být ani příliš rozmarní, abyste za model s motorem 2.2 JTS zaplatili 1.200.000 Kč.

Milovat či nemilovat

Týden utekl jako voda. Tropické teploty se přestěhovaly zpět do rovníkové Afriky a v srdci Evropy znovu zavládlo mírné klima. Stojím na kopci a upřeně hledím do očí Brery, v nichž se zrcadlí západ slunce. Bylo to krásných sedm dní plných vášní, ale občas i hořkých zklamání. Rozum říká „addio“, ale srdce volá neodcházej. Rozum zvítězil. Musel.