Koncepty Peugeot: Předvoje současnosti
Nejnovější studie značky Peugeot, čtyřdveřový model Exalt, signalizuje návrat ke sportovně-elegantním tvarům, v tomto případě však zdynamičtěných užitím dvou barev na exteriéru a ozvláštněných unikátní architekturou přístrojové desky. Kreace, jejíž oficiální představení proběhne na autosalonu v Pekingu, zaujme již na první pohled – zejména díky puristicky vyhlížející surové oceli, kterou doplňuje textilie Shark skin. Prvky vozu jsou však výsledkem pečlivé práce s předchozími studiemi, z nichž čtyřdveřový Exalt – jakožto plnohodnotný článek postupného tvarového vývoje své značky – vychází.
Nový stylistický trend Peugeotu však pramení již v roce 2009, kdy jej předznamenává městský experimentální vůz BB1. Odmyslíme-li si jeho neobvyklé znaky, navržené s cílem zneklidnit a zaujmout pozorovatele (zvláště opačný sklon čelního skla), můžeme tuto studii vnímat jako vůz, při jehož navrhování byl uplatněn nový přístup k dílčím aspektům designu – zejména plasticitě povrchových dílů karoserie, proporčnímu uspořádání nebo ztvárnění jednotlivých částí exteriéru, což bylo postupně přeneseno do sériové výroby. Nové Peugeoty, jejichž návrháři při práci čerpali z nejnovějších studií značky, tak opouštějí design, kterému dominovala mohutná maska, úhledně zaoblené boční karosářské panely a koncová světla s pestrou optikou. Šlo o rysy, jež byly v rámci designu Peugeot aktuální po dobu uplynulých zhruba deseti let a které na tento časový úsek přerušily etapu klasicky stavěných, sportovně-elegantních vozidel.
Vzhledem ke změnám, které v designu francouzské značky probíhají, pokusme se zmapovat klíčové koncepty, jež ovlivnily styl sériových Peugeotů a které postupně vedly k současnému pojetí designu. Abychom jej však vystihli v plné míře, zaměřme se na takové koncepty, jež utvářely trendy své značky a většinou stály na počátku jednotlivých etap designu, jehož vývoj si pro větší přehlednost rozdělíme na čtyři specifická období. Nutno však poznamenat, že jde o hrubé časové vymezení, které tu a tam narušují alternativně laděné koncepty.
80. a 90. léta – Doba uhlazené sportovní elegance
Jak již bylo řečeno, Peugeot se vrací k proporční eleganci, kterou doplňují sportovně laděné doplňky a dynamicky vyhlížející řešení. Nejde však o návrat do historie v plném rozsahu – aktuální modely francouzské firmy jsou zcela nové a nemají za přímý vzor žádný z modelů historie značky. V přístupu ke karoserii však lze vysledovat jistý návrat před etapu, jejímž klíčovým znakem byly výše uvedené velké masky a spíše jemné přechody mezi plochami.
Charakteristickým rysem etapy designu, spadajícího do osmdesátých a devadesátých let minulého století, je důraz na světlomety, které jsou nosným prvkem přídě. Maska (oproti předchozímu stylu, k čemuž se dostaneme později) zde hraje spíše vedlejší roli. Většinou ji tvoří štíhlé horizontální otvory, jež propojují výrazné kryty světlometů – s tím se setkáme například na čelních partiích konceptu Quasar, představeného roku 1984 v Paříži. Podobné uspořádání dílčích částí přídě přebírají následující dvě studie – Proxima (1986) a Oxia (1988). I přes charakter těchto konceptů, který byl notně vzdálen sériové výrobě, jde o automobily plně odrážející dobový styl své značky, s čímž souvisí použití sériových dílů (zejména světlometů).
Styl poslední dekády minulého století se obecně vyznačoval měkkými křivkami a kulacením hran. Nejinak tomu bylo u Peugeotu. Pomineme-li kreace, které jsou spíše stylistickými cvičeními (zejména modely Tulip, frankfurtský speciál 806 Runabout či poutavý otevřený model Toscana), připomeňme elektromobil Ion, uvedený roku 1994 na autosalonu v Paříži. Realisticky ztvárněné tvary doplňují atraktivní a zároveň praktická řešení, mezi něž patří ochranné boční panely napojené na přední i zadní nárazník. Pocit absence čelních reflektorů vyvolává jejich nezvyklé umístění – nacházejí se pod čelním sklem, přičemž jejich obvyklé místo zabírají směrovky sousedící s maskou.
V interiéru je patrný dobový styl, zde zastoupený kombinací plastových dílů a četného užití textilie, kterou – kromě sedadel – najdeme na přístrojové desce a výplních dveří. Pestrobarevné čalounění oživuje desku s mohutným středovým panelem, jehož zaoblená forma předznamenává styl desek následujících let – podobně řešené schéma bylo použito kupříkladu v kabině masově produkovaného hatchbacku 206.
Přelom milénií – Vytváření základu pro „lví“ masku
Rok 2000 vnímalo mnoho designérů jako výzvu – spolu s novým tisíciletím přicházeli s novými kreacemi a hledali nové formy nejen samotných karoserií, ale i jejích jednotlivých částí. Tehdy se u Peugeotu začíná formovat základ pro velké masky, tvořený postupnou rozměrovou redukcí nasávacích průduchů mezi světlomety a zvětšováním otvorů na nárazníku.
Tento postup je patrný při pohledu na příď studie Prométhée, vystavené na prvním pařížském autosalonu tohoto století. Kreace, krom toho, že zaujme atraktivním kombinováním oblin a ostrých zlomů, je předvojem sériového kompaktu 307, který byl představen hned v následujícím roce. Důraz na výrazné světlomety již není tak výrazný, neboť designéři se zaměřili na pojetí nasávacího otvoru v nárazníku, jemuž dali zcela nový tvar – namísto dříve neurčitých a ryze funkčních útvarů je nárazník vize Prométhée opatřen nápaditým výřezem, který je zasazen do tmavého výlisku. Masku mezi světlomety zde tvoří dva štíhlé a ve výsledku vcelku nenápadné průduchy.
Mnohem radikálněji byl nový postup uplatněn při tvorbě kupé 607 Feline, uvedeného téhož roku v Ženevě. Masku v tomto případě představuje jen výřez v nárazníku, vyplněný horizontální lamelou a dvěma kulatými mlhovkami. Tento prvek, doplněný velkými světlomety, je pomyslným magnetem pro zrak pozorovatele a předznamenává novou etapu designu Peugeotu a její klíčové znaky – kromě velké masky jde o vyhrazení prostoru uprostřed přídě logu automobilky a méně přehlednou optiku koncových světel.
2004 až 2009 – Změna stylu i proporčnosti
Pařížský autosalon roku 2003 se stal dějištěm premiéry Peugeotu 407 Elixir, průkopníka nové etapy designu francouzské značky, který zároveň naznačil podobu středně velkého modelu 407 – vzhledem k unikátní koncepci karoserie dokonce obou jeho karosářských variant (ostrý zásah zadního okna do sloupků byl – spolu s protáhlými svítilnami – použit na karoserii provedení SW). Studie také přináší novou proporčnost, která klade důraz na objem přídě, s čímž souvisí delší převis a rozměrnější maska. V sériové výrobě ale došlo ke kontrastu mezi celkovou velikostí přídě a menší zádí, s kratším převisem a subtilními světly. To se však netýkalo jen sedanu 407, ale také malého hatchbacku 207, který se proporčně zcela vzdálil od svého předchůdce.
Styl byl postupně rozvíjen – o rok později se v Paříži ukázal dvanáctiválcový Peugeot 907, jehož příď se držela téhož schématu jako model 407. Bylo zřejmé, že nové tvarosloví je perspektivní a že se postupem let objeví na karoseriích více modelových řad. Skutečně se tak stalo – po vozidle 407 došlo i na zbylé modely, od městského 107 až po studii Prologue, koncepční předobraz crossoveru 3008.
Potvrdilo se, že nové tvary jsou univerzální, použitelné prakticky pro všechny karosářské třídy i rozměrové kategorie. Jakmile se ustálily a důkladně rozpracovaly, nastal ideální čas na tvořivé experimenty. Jedním z nejkreativnějších je monumentální 908 RCz roku 2008, jehož mohutnou masku designéři rozdělili na dvě části, jež od sebe odděluje vertikální chromová linka. Všimněme si také vydutého čela, známého již v kompaktu 308 – právě plasticita přídě je výrazným rysem čelních partií Peugeotů konce první dekády tohoto století.
Za poslední koncept předchozí etapy lze považovat model RC HYmotion4, který je pozoruhodnou prací stran práce s povrchovými díly. Karoserii vozu můžeme označit za skulpturální, neboť ji tvoří atraktivní, odvážné a nesmírně dramatické ohyby, křivky a zlomy, čemuž byl přizpůsoben tvar funkčních dílů – zejména plastických zadních svítilen, jež kopírují prostorové zpracování zádě. Celkově vzato je RC HYmotion4 předstupněm nové tvarové éry, avšak z hlediska uspořádání čelních partií spadá do etapy, která končí prezentací konceptu BB1 (2009).
Motion & Emotion (od 2010) – Moderní interpretace klasiky
Mohutné masky byly v době svého vzniku originálním řešením. Postupem let je ale začalo používat – byť v odlišné podobě – stále více automobilek. Krom toho, s přibývajícími facelifty, jimiž byly modernizovány Peugeoty z předchozího tvarového období, došlo k mnohými kritizované modelové unifikaci a mohutný nasávací otvor s přiléhajícími protáhlými světlomety ztrácel na atraktivitě.
Řada lidí poukazovala na klasickou eleganci starších Peugeotů, jejichž výrazný, avšak nekonfliktní a konvenční vzhled zdatně odolával stárnutí. Ke klasičtějšímu stylovému pojetí se Peugeot skutečně vrátil, a sice prostřednictvím moderního designu jakožto integrální součásti své nové identity s označením Motion & Emotion. Zůstaneme-li u designu, poukažme na jeho intenzivní – a odpůrci předchozího stylu vítanou – minimalizaci, skrze níž se tvůrci vrátili k hladkým plochám bez nadbytečností. Neopustili však dekorativnost – nové tvarosloví pojímá zdobnost jako plnohodnotnou součást designu. Nejde tedy o samoúčelnou záležitost, neboť každá dekorace užitá na karoserii nových Peugeotů má zároveň plně funkční význam.
Souběžně s přehodnocením významu dekorace je pro moderní styl typický návrat ke sportovním proporcím. Zatímco Peugeoty předchozí etapy byly občas kritizovány pro nepoměr mezi objemnými čelními partiemi a kratší zádí, průkopník aktuálního směru, sportovní koncept SR1, je založen na vyváženém rozvržení proporcí, jejichž hmota je kreativně tvarována. Čisté plochy zde doplňují křivky a dynamická vydutí. Zvláštní pozornost ale zasluhuje sošná příď s novou maskou, která je oproti svému předchozímu provedení menší a dekorativnější.
Nový designový jazyk se záhy dočkal prvních konceptů, které jej přetavily do podoby různých karosářských kategorií. Kromě relativně všedních karoserií, jako jsou různé formy SUV (v několika rozměrových třídách – od HR1, přes 2008 a Urban Crossover až po SXC) či sportovní vůz (Onyx), byl navržen model HX1, zcela nezaměnitelný automobil s aerodynamickou siluetou a specifickým stylem kabiny, jíž spoluutvářejí dřevěné díly a technicistní detaily. Designéři mysleli na atmosféru v interiéru jako takovou – výrazný vliv na jeho působivost má hra světla a stínu, sněhobílé čalounění prostoru pro cestující vzadu a vkusné doplňky, které opouštějí automobilový design, zejména jedinečné dámské boty. Vůz bývá označován za automobilovou analogii haute couture.
Vše uvedené rozvíjí Peugeot Exalt, který jde v experimentování s tvarovým uspořádáním kabiny ještě dál – pracuje s neobvykle vysokým středovým panelem a masivními dřevěnými díly, jejichž struktura kontrastuje s precizními drobnými ovladači. Peugeot se tak vrací do pozice tvůrce klasicky stavěných, sportovně-elegantních automobilů, čímž se liší od specifického Renaultu a neúnavně experimentátorského Citroënu.