Design po generacích: Ferrari Gran Turismo aneb od 550 až k F12
V roce 1996 Ferrari prostřednictvím modelu 550 Maranello oprášilo umístění dvanáctiválcového motoru vpředu. Pomineme-li technickou stránku věci, šlo o produkt v designu, který byl v porovnání s konkurencí velmi svébytný.
Kreativní tvary F12berlinetta tedy čerpají z vydatné, byť poměrně nedávné, historie. Za uplynulých 16 let došlo k mnoha změnám designerského smýšlení, kdy každé generační vydání představovalo něco nového a plně konkurenceschopného.
550 Maranello (1996-2002) – Nadčasové GT
Dvoudveřový model, jehož design vznikl pod vedením studia Pininfarina, byl představen roku 1996. Klasicky laděné proporce se staly předpokladem pro nadčasovost, která dnes patří mezi hlavní vlastnosti designu vozu.
Druhá polovina devadesátých let přála sportovním tvarům jednoduchého základu. Namísto dnes vysoce populárních prolisů a zdobných prvků, tehdy navržené automobily prezentovaly spíše klasické pojetí estetiky. Příď 550 Maranello tak znamenala syntézu složenou z horizontální masky, dvou menších sousedících otvorů a nárazníku v klasickém tvaru.
Relativně konzervativní ponton zpestřovaly otvory situované za přední kola, tradičním prvkem se stal mírný nárůst hmoty v druhé polovině karoserie. Šlo o řešení, které opticky umocňuje lehkost přídě a zmírňuje přechod mezi prosklenou částí a zmíněným pontonem.
Architektura zádě, přes svou jednoduchost a dvě dvojice kruhových lamp, disponovala dynamickým spádem v horní části víka zavazadlového prostoru.
Vnější postupy se promítly i interiéru. Klasické kruhové výdechy ventilace jsou zde zasazeny do přístrojové desky s měkkými tvary. Pozoruhodným prvkem je napojení středového panelu ke kapličce s přístroji.
575M Maranello (2002-2006) – Uhlazení tvarů
Design 550 Maranello se v průběhu let předvedl ve velmi dobré kondici, proto byl důkladně rozvinut prostřednictvím vozu 575M Maranello. Autor designu zůstal tentýž, celkově šlo spíše o přepečlivé cizelování formy.
Mezi modernizovaná řešení patří nárazník v modernějším stylingu, s elegantnějším členěním nasávacích otvorů. Jeho harmoničtější provedení navíc podpořilo celkovou vyváženost včetně toho, že lépe odpovídalo změnám, jež diktovala tehdejší móda. Reakce na ní byla sice mírná a obezřetná, zato trvalá a (z dnešního pohledu) také nadčasová.
Kabina podstoupila modernizaci, která snížila míru návaznosti středového panelu na kapličku s přístroji. I zde jde o reakci na změny designérských trendů.
599 GTB (2006-2012) – Nový design
Ženevský autosalon roku 2006 se stal dějištěm premiéry vozu, který znamenal oproti svému předchůdci výrazný odklon. Krom orientace na zcela nové tvarosloví povyrostl a ke své prezentaci použil více hran.
Autorem designu 599 GTB je Frank Stephenson. Charakteristickým rysem karoserie je dlouhá příď plynule napojená na ponton. Globálně vzato můžeme konstatovat, že design se vzhlédl v klasických automobilech šedesátých let minulého století, tedy v době, kdy vozy Ferrari patřily mezi elitu ve vytrvalostních závodech.
Klínovitý profil oživují poměrně decentní otvory – za předními koly, kde slouží pro odvod teplého vzduchu od motoru a před zadními koly pro chlazení zadní nápravy. Oproti 575M Maranello došlo ke zkrácení převisů, což má za následek posílení sportovního dojmu.
Zadní část vzývá jednoduchou eleganci bez komplikací. Minimum prolisů umožňuje vyniknout světlometům či difuzoru.
Kabina kreativním způsobem propojuje strohou sportovní atmosféru s luxusní prestiží. Komfort pasažérů zvyšuje pečlivé čalounění kvalitní kůží.
599 GTO (2010-2012) – Polidštěné monstrum
Dravý model GTO (Gran Turismo Omologata), představený roku 2010 v Pekingu, je nejen doplněním řady 599 GTB, ale také prostředkem pro nostalgické ohlédnutí do historie, kde nás čeká legendární 250 GTO (1962-1964) či 288 GTO (1984-1986).
Supersportovní vůz vychází ze studie XX. Po stránce designu zaznamenal ve srovnání s 599 GTO jen drobné úpravy, které měly za cíl zlepšení aerodynamiky - kupříkladu modifikovaný přední spoiler s malým křídlem (jenž mimo jiné přivádí vzduch k olejovému chladiči) nebo zadní difuzor.
F12berlinetta (od 2012) – By Scaglietti
Nejnovější počin značky s dvanáctiválcem vpředu rozvíjí moderní tvarovou filozofii. Tu lze označit za pravý opak konzervativního počínání (které preferuje kupříkladu automobilka Porsche), neboť se v porovnání s předchůdcem opírá o zcela jiné principy.
Předně jde o nové pojetí přídě. Designéři (v tomto případě Ferrari Styling Centre a Pininfarina) vycházejí z již použitých prvků, které byly přizpůsobeny rozměrům a nové karoserii. Exteriér, který je plně koncentrován na nekompromisní aerodynamiku při zachování harmonických proporcí, využívá dramatičtějšího výzoru, jehož impozantnost podtrhuje výrazná a odvážně tvarovaná maska.
Propastné rozdíly panují při konfrontaci profilů, kde došlo k radikální změně pojetí plochy. Ta je členitější a výrazně ji ovlivňuje provedení blatníků. Dynamická prohlubeň v oblasti dveří je velmi atypická a ozvláštňuje celek.
Záď F12berlinetta je ohraničena plynulou křivkou, což ji v porovnání s 599 GTB dodává na kompaktnosti. Takto pojatá zadní partie dává vyniknout kruhovým svítilnám. Navzdory nárůstu linek a členitosti povrchu nelze novému vozu odepřít vizuální čistotu.
Při navrhování kabiny byl kladen důraz na co nejlepší využití vnitřního prostoru. Ovládací prvky, ač jejich uspořádání prodělo znatelné mezigenerační změny, se orientuje na maximální ergonomii a přehlednost. Jisté odlehčení ovlivnilo i přístrojovou desku, jejíž některé části nyní působí subtilnějším dojmem.
Ferrari 12V s motorem uprostřed - srovnání rozměrů napříč generacemi | |||||
Rozměr [mm] | 550 Maranello | 575M Maranello | 599 GTB | 599 GTO | F12berlinetta |
Délka [mm] | 4549 | 4549 | 4665 | 4709 | 4618 |
Šířka [mm] | 1935 | 1913 | 1962 | 1961 | 1942 |
Šířka [mm] | 1278 | 1278 | 1335 | 1326 | 1273 |