Elektromobilita v Česku 2020: Elektrika zrychluje! Opravdu je už tady?
Česko vstoupilo do elektroéry. Zatímco ještě loni či předloni přibývala elektroauta tempem padesáti nových měsíčně, letos je přírůstek trojnásobně rychlejší.
Naše tabulky vytvořené ze statistik registrací Svazu dovozců automobilů to ukazují jasně. Zatímco ještě před čtyřmi roky přibylo za rok na český trh dvě stě nových elektromobilů, letos jsme nad patnácti sty elektroaut. A to ještě neskončil listopad. K tomu přidejme na deset tisíc hybridů – pravda, SDA do nich počítá i takzvané mild-hybridy.
Svou roli ve výrazně zrychleném tempu sehrála Škoda. Ta hned v lednu začala prodávat elektrické citigo a hybridní superb. A i když Citigoe iV na podzim s objednávkami skončilo, do historie se i tak téměř jistě zapíše jako nejprodávanější elektrovůz Česka 2020. Superb si vede mezi hybridy také dobře, i když v tomto segmentu trend pevnou rukou ovládá Toyota. O hybridní corolly a ravky mají letos Češi zájem vskutku obrovský.
Registrace elektromobilů v Česku | ||||
Rok | Elektromobily | Benzin + elektro | Nafta + elektro | Hybridy |
2010 | 6 | x | x | x |
2011 | 56 | x | x | x |
2012 | 89 | x | x | 362 |
2013 | 37 | x | x | 438 |
2014 | 197 | x | x | 386 |
2015 | 268 | x | x | 1024 |
2016 | 200 | x | x | 1541 |
2017 | 307 | x | x | 2826 |
2018 | 618 | 277 | 1 | 4831 |
2019 | 636 | 470 | 0 | 8346 |
2020 (10 měsíců) | 1531 | 1302 | 36 | 9474 |
Na příkladu citigo se ukazuje, jak se elektromobilita vyvíjí. Dřív se o smyslu jejího rozšiřování mluvilo právě mezi nejmenšími městskými vozítky.
Realita 2020 ale ukazuje, že to bude nejspíš úplně jinak. „Citigo se stalo prvním sériovým elektromobilem v historii Škody, u lidí mělo díky ceně pod půlmilion mimořádný úspěch, prodejci na všech trzích tak dosáhli svých kvót dřív, než bylo v plánu. Proto jsme byli od září nuceni uzavřít příjem objednávek,“ vysvětluje Pavel Jína ze Škody Auto.
Škoda se stejně jako další značky evidentně nyní soustředí na větší elektromobily, postavené na zbrusu nové platformě MEB, které se důkladně věnujeme na dvanácté straně naší přílohy. Ukazuje se – a hlasy z automobilek to dokazují –, že elektrifikace se bude vyplácet u větších modelů. V těch malých je, co se týče nákladů a akceptovatelné cenové hladiny, elektrický pohon výrobně nevýhodný.
Deset nejprodávanějších elektroaut 2020 | ||
1. | Škoda Citigoe iV | 732 |
2. | Hyundai Ioniq | 158 |
3. | Hyundai Kona | 133 |
4. | Renault Zoe | 101 |
5. | Volkswagen ID.3 | 53 |
6. | BMW i3 | 51 |
7. | Audi E-tron | 42 |
8. | Kia Niro | 33 |
9. | Mercedes-Benz EQC | 26 |
10. | Nissan Leaf | 25 |
Vídět je to napříč značkami, u Škody to ukazuje nástup enyaqu, který se podle nás stane nejprodávanějším elektroautem Česka 2021. Volkswagen je tady s modely ID.3 a ID.4.
Vývoj nových elektromobilů začíná být na prahu druhého a třetího tisíciletí zkrátka evidentně rychlejší.
Válce? Krouťák? Minulost. Kolik ujedu a jak dlouho budu nabíjet, o to tu běží…
Objem ničím nenahradíš. Kolik to má válců? Jaký krouťák? A co spotřeba? Otázky, u aut se spalovacími motory roky naprosto zásadní, u elektroaut mizí. Řidiče vlastně ani nemusí zajímat, jaký typ elektromotoru jejich auto má. Maximálně jeho výkon. Točivý moment má nízkou vypovídající hodnotu bez znalosti převodového poměru. S čímž souvisí další změna – naprostá většina elektromobilů má totiž pouze jednostupňovou převodovku. Otáčkové pásmo maximálního výkonu je velmi široké, není proto potřeba měnit převodový poměr. Zásadními dvěma informacemi se stávají dojezd a rychlost nabíjení.
Nejdostupnější elektroauta | ||
1. | Smart EQ | 591 690 Kč |
2. | Renault Zoe | 735 000 Kč |
3. | Opel Corsa-e | 779 990 Kč |
4. | Hyundai Kona | 799 990 Kč |
5. | Peugeot e-208 | 810 000 Kč |
6. | Mazda MX-30 | 854 900 Kč |
7. | Peugeot e-2008 | 875 000 Kč |
8. | Honda e | 899 900 Kč |
9. | Hyundai Ioniq EV | 899 990 Kč |
10. | Nissan Leaf | 937 000 Kč |
Typy elektromotorů
1. Třífázový indukční motor
Základem činnosti asynchronního stroje je vytvoření točivého magnetického pole statoru, které vznikne průchodem střídavého trojfázového proudu vinutím. Toto magnetické pole indukuje v rotoru napětí a vzniklý proud vyvolává magnetický tok, který je spřažen se statorem. Vyvolá silové působení na rotor a tím jeho otáčení. Používá se zejména v dražších a výkonnějších vozech jako Mercedes-Benz EQC nebo Tesla S či X.
Pohled Světa motorů: Výhodou je vysoká spolehlivost daná jednoduchou konstrukcí, nevýhodou nižší účinnost v celém rozsahu otáček, vyšší hmotnost a nižší schopnost rekuperace.
2. Synchronní s vinutím na rotoru
Využívá principu elektromagnetické indukce. Motor se roztáčí otáčkami točivého pole, indukované napětí synchronního generátoru je úměrné otáčkám rotoru. Vinutí na rotoru je nutné nejdříve vybudit kartáčem nebo kluzáky. Tyto elektromotory vyrábí a používá Renault ve všech svých elektrických vozech.
Pohled Světa motorů: Plusem je vysoká účinnost a dostupný výkon v širokém rozsahu otáček, nevýhodou větší rozměry i hmotnost a kvůli nutnosti buzení kartáči také větší náchylnost k závadám.
3. Synchronní s permanentním magnetem
Používá ho většina současných elektromobilů. Místo budicího vinutí pro vytvoření magnetického toku mají tyto motory permanentní magnety, většinou z drahých zemin jako neodym. Jsou podstatně jednodušší, neobsahují totiž budicí vinutí a odpadá zdroj budicího proudu. Motor má podstatně menší rozměry než klasický indukční a lepší účinnost. Například motor Volkswagenu ID.3 váží 90 kg a vejde se do běžné sportovní tašky.
Pohled Světa motorů: Motor pracuje s výrazně lepší účinností než srovnatelný asynchronní, protože neodebírá ze sítě magnetizační proud. Navíc v rotoru nevznikají ztráty ani v budicím vinutí jako u klasického synchronního motoru, ani v rotorové kleci jako u indukčního.
4. Spínaný reluktanční motor
Pracuje na principu změny magnetického odporu (reluktance) magnetického obvodu motoru. Na pólu statoru je navinuto elektrické vinutí fáze. Když vinutím protéká proud, je v pólu statoru a přilehlém pólu rotoru indukován magnetický tok. Pokud nejsou tyto póly zarovnány, pak mezi nimi působí síla, která se snaží maximálně zvýšit jejich vzájemné zarovnání, tedy plochu, kterou se póly překrývají. Varianta s permanentními magnety nahrazuje vinutí na statoru magnety, které v případě tesly nejsou ze vzácných zemin. Tesla tyto motory používá v modelech 3, Y a Semi.
Pohled Světa motorů: Spínaný reluktanční motor má menší počet pólů, nemá mechanický komutátor a je konstrukčně jednodušší, a tedy levnější. Jeho nevýhodou je neschopnost rekuperace při nízkých rychlostech.
Deset nejprodávanějších hybridů 2020 | ||
1. | Toyota Corolla | 1102 |
2. | Toyota RAV4 | 969 |
3. | Škoda Superb | 620 |
4. | Toyota C-HR | 603 |
5. | Mazda CX-30 | 428 |
6. | Ford Puma | 405 |
7. | Suzuki Ignis | 396 |
8. | Toyota Yaris | 381 |
9. | Mazda 3 | 325 |
10. | Honda CR-V | 321 |
Kde tě najdu?
Uložení elektromotorů ve vozech se až tak neliší od spalovacích vozů, nejčastěji jsou umístěny před přední nápravou. Mnohé si ale vozí elektromotor u zadní nápravy: například Smart EQ, Honda e nebo Volkswagen ID.3. Zejména u dražších vozů se objevuje kombinace motorů na obou nápravách (Audi e-tron, Mercedes-Benz EQC), ale i tří a čtyř. Třímotorové elektromobily (Audi e-tron S, Tesla Cybetruck, GMC Hummer EV) obvykle využívají jeden elektromotor pro přední nápravu a dva vzadu uložené motory zvlášť pro každé kolo. Ve světě ale najdeme i vozy s elektromotorem pro každé kolo.
Rychlost nabíjení: Nepřelévej přes okraj!
Při nabíjení střídavým proudem se udává čas potřebný pro nabití z nuly do plna. U stejnosměrného ale většinou jen čas potřebný k doplnění prázdné baterie do 80 %, někdy i z 10 do 80 %. Proč? Příčinou je výrazné zpomalení nabíjení poté, co se kapacita dostane k 80 %, aby se zamezilo přebití baterie. Často se používá také přirovnání k nalévání vody do skleničky až po okraj. Zpočátku se plní rychleji, ale jakmile se voda přiblíží k okraji, zpomalíme, aby se nepřelila. Důsledek? Není praktické u rychlonabíječky čekat až do plné kapacity baterie. Pro příklad Hyundai Kona Electric s baterií o kapacitě 64 kWh se na 50kW stejnosměrné nabíječce dostane z 10 na 80 % za hodinu, zbývajících 20 % mu ale trvá dalších 40 minut.
Hodiny, či kilometry?
Unifikované nejsou ani jednotky, ve kterých se rychlost nabíjení uvádí. Dosud nejčastější je udání času, za který se baterie doplní do plna či 80 %. Objevuje se ale také hodnota km/h, tedy kolik kilometrů dojezdu se doplní hodinovým nabíjením. Tato varianta je ale méně přesná. Vychází totiž z normované spotřeby vozu dle WLTP, která se může od reálné podstatně lišit v závislosti na jízdních podmínkách. Například u Hyundaie Kona Electric se na 50kW stejnosměrné nabíječce udává hodnota 260 km/h.