Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu
Starý labský tunel v Hamburku je pro auta dostupný jen výtahem. Chodci musí pěšky po schodech.
Starý labský tunel v Hamburku je pro auta dostupný jen výtahem. Chodci musí pěšky po schodech.
Nejkratší tunel na české silniční síti. Pekařova brána v Českém ráji má pouhé čtyři metry.
Na Strahově se vedle stadionu tyčí větrací věže Strahovského tunelu.
15 Fotogalerie

Historie tunelů: Obezděná temnota

Martin Karlík

Nejdelší tunel v ČR má přes 50 kilometrů. Neslouží autům, ale jako přivaděč vody. Naopak nejkratší tunel, kterým můžete projet nebo projít, má jen čtyři metry.

I pod zemí pulzuje docela rušný život. Nejenže tam horníci dobývají uhlí nebo různé rudy, ale jezdí tam metro, vlaky, auta a taky teče voda. Nejdelší tunel v České republice slouží právě vodě. Vede z Nesměřic u Zruče nad Sázavou do Jesenice u Prahy. Měří bezmála 52 kilometrů a proudí jím voda ze Želivky do Prahy. Tunely jako přivaděče vody stavěli již staří Římané.

Když už jsme u vody, ve světě existují i tunely pro lodě. Třeba francouzský tunel Malpas na Canalu du Midi ze 17. století.

Právě lodní a taky železniční doprava a přívod vody stály za prvními podzemními cestami.

Silniční tunely vznikaly též, i když jich bylo o poznání méně. Zatímco vodu donutíte přejít přes kopec těžko, vojsko či povozy to zvládnou.

Začali to Etruskové

V 6. století před naším letopočtem vznikly první silniční tunely. Postavili je Etruskové v Albanských vrších u Říma. Pokud byste chtěli nějaký tunel postavený ještě před naším letopočtem vidět, pak máte šanci v Neapoli. Tam stále stojí, i když už se nepoužívá, 705 metrů dlouhý tunel Crypta Neapolitana, zvaný též Grotta di Pozzuoli. Postaven byl v 1. století před Kristem. Osvětlení zajišťovaly světlíky, kterými se dostával jas z povrchu do podzemí.

V letech 1479 až 1480 nechal markrabě Ludvík II. ze Saluzza vyrazit 75 metrů dlouhý tunel poblíž alpského vrcholu Monte Viso na cestě, kudy se vozila sůl. Tunel existuje dodnes a slouží pěším turistům, kteří skrz něj dokonce překonávají hranici mezi Itálií a Francií.

V 19. století nastal rozvoj železnic a logicky i tunelů pro vlaky. Objevovat se začaly ale i ty silniční. Zajímavý je třeba Starý labský tunel v Hamburku. Přes Labe v tomto městě nevede žádný most. Na druhý břeh se tak vždy muselo přívozem. V letech 1907 až 1911 si tady proto postavili tunel. Auta se do něj dostávají výtahy, které je vozí 24 metrů pod zem. Tam pak vozy pokračují po vlastní ose a po necelém půl kilometru je výtahy na druhé straně zase vyvezou nahoru.

Husákovo ticho

Samá voda, samá voda. Když mluvíme o tunelech, tak musíme stejně jako u nejdelšího českého tunelu i v případě nejstaršího začít zase u vody. První tunel u nás nechal vybudovat císař Rudolf II. Od roku 1593 přivádí vodu z Vltavy od dnešního Štefánikova mostu v Praze do jezírka v parku Stromovka. Na délku měří celkem 1098 metrů.

První tunel u nás tedy vznikl už v 16. století. Pak byl pár set let klid. Rozvoj podzemních staveb přichází až v 19. století s železnicemi, které potřebovaly oproti formanům nebo pěším trochu menší stoupání a klesání. Nejstaršími tunely se svezete na trati z České Třebové do Brna. U Blanska jich projedete hned deset a vlaky jimi jezdí od 1. ledna 1849.

Dodnes na našich tratích slouží přes 100 tunelů postavených v 19. století. Úplně nejstarší je Starý krasíkovský tunel v okrese Ústí nad Orlicí. Ten okusil páru první lokomotivy v roce 1845. Projíždělo se jím až do modernizace koridoru z Prahy na Olomouc v roce 2004.

První tunel pro silniční dopravu u nás otevřeli před 120 lety, konkrétně 11. prosince 1904. Měřil 35 metrů a možná jím často jezdíte, aniž byste věděli, že jde o historický unikát. Řeč je o Vyšehradském tunelu v Praze, který slouží automobilové, ale taky tramvajové dopravě dodnes.

Proti stavbě se tehdy ohradili převozníci. Argumentovali tím, že prokopání skály ohrozí Vyšehrad, který je cennou památkou. O záchranu historického místa ale chlapům od vesel nešlo, věděli, že tunel jim sebere kšefty. Ten, kdo chtěl z Podolí do Prahy, totiž musel, pokud nechtěl šplhat na Vyšehrad, jet kolem skály přívozem.

Další tunel, nebo spíš tunýlek se na české silniční síti objevil o deset let později. Jde o průjezd pod pískovcovou skálou Mnich v Českém ráji nedaleko obce Vyskeř. Protože tudy vedla i turistická Pekařova stezka, pojmenovaná po historiku Josefu Pekařovi, jmenuje se tento nejkratší tunel u nás Pekařova brána. Jeho délka je pouhé čtyři metry. Další krátký tunel je ten u hradu Kokořín. Tím se jezdí od 30. let a měří 23 metrů.

Další podzemní silnice se otevřela 26. září 1953 a šlo o Letenský tunel v Praze. Tam se dokonce původně počítalo s vedením trolejbusových linek, a tak v něm dlouhé roky byly připravené konzole pro zavěšení trolejí. Trolejbusy nakonec touto trasou jezdit nezačaly.

To ale není jediný plán, který nevyšel. Strahovský tunel měl mít původně tři tubusy. Nakonec vznikly jen dva, portály jsou ale široké a na další „díru“ připravené. V Praze je známý taky Těšnovský tunel. Protože leží poblíž bývalého ÚV KSČ, kde dnes sídlí ministerstvo dopravy, vysloužil si přezdívku Husákovo ticho. Příběh o tom, že tunel vznikl, aby auta nerušila jednání ústředního výboru, je ale jen legendou.

Abychom ale nezapomněli ani na jiná města, než je Praha, musíme zmínit třeba tunel Hlinky, Královopolský, Husovický a Pisárecký v Brně. Tunely máme také na dálnicích, třeba Valík na D5 u Plzně, Libouchec a Panenská na D8 u hranic s Německem nebo Klimkovický tunel na D1 před Ostravou. U Moravské Třebové se jede tunelem na silnici první třídy číslo 35. Na cestě ze Svitav na Olomouc se od podzimu 1997 projíždí 354 metrů dlouhým Hřebečským tunelem.

Zatím posledním tunelem, který obohatil naši silniční a dálniční síť, je Pohůrka u Českých Budějovic na nově otevřeném úseku D3, po kterém se jezdí od konce roku 2024.

A jaká je budoucnost? Příští rok bychom se měli dočkat tunelu Homole na novém úseku D35 u Vysokého Mýta. Nové tunely by měly vzniknout taky na zatím stále nedokončeném Pražském okruhu. Protože ještě ale není jasné, kudy a jak povede spojnice ústecké dálnice D8 s chomutovskou D7, je ve hvězdách, kolik a jak dlouhých tunelů tady nakonec bude.

Video placeholder
TSK Praha zveřejnilo nehody z tunelu Blanka. Je to virál • TSK Praha

Tunelová nej

Nejdelší tunely světa slouží jako přivaděče vody, případně je najdeme v metru. Nejdelší na světě je Delawarský akvadukt v USA, kterým teče voda celkem 137 kilometrů. Gotthardský úpatní tunel je ideální místo pro ty, kdo si chtějí užít nejdelší jízdu pod zemí vlakem. Od portálu k portálu to je 57 kilometrů a 104 metrů. Mezi nejdelšími tunely světa najdeme i skoro 27 kilometrů dlouhou kruhovou stavbu, která neslouží dopravě, ale urychlovači částic ve švýcarském středisku CERN. Nejdelší silniční tunel je Lærdal v Norsku. Tady pojedete pod zemským povrchem 24 a půl kilometru. V Londýně slouží tunely dokonce pro rozvod vysokého napětí. V Praze, Jihlavě nebo třeba Brně pak podzemními tunely zvanými kolektory vedou inženýrské sítě.

Vraždící tunel

V horských oblastech se tunely kvůli silnému sněžení musí zavírat. Na vrata tak narazíte třeba při toulkách Alpami. V případě, že přijde vydatné sněžení, musí silničáři tunel zavřít. Logicky nikdo nesmí být uvnitř, aby ho tam neuvěznili. To se bohužel stalo 3. listopadu 1982 v pohoří Hindúkuš na severu Afghánistánu. Tunelem Salang projížděl konvoj sovětské armády a vypukl požár. Zda to bylo v důsledku srážky, či někde ze sovětské cisterny tekl benzin, který chytil, už dnes nikdo nezjistí. Vojáci z obav, že jde o útok, zavřeli vrata. Uvnitř se tak udusilo asi 170 lidí, byť se v západním tisku objevovaly i informace až o třech tisícovkách mrtvých. Šestnáct sovětských vojáků se v tunelu udusilo i při nehodě o dva roky dřív. Začátkem našeho století v tunelu Salang opakovaně umírali lidé, kteří se nedostali ven, protože výjezd zasypala nečekaná lavina.

Strach z tunelů

Fóbií je nepřeberné množství a existuje i strach z tunelů. Jedná se o jistou formu klaustrofobie. Strach z tunelů se podle některých studií vyskytuje u tří procent lidí. Případně ještě existuje gefyrofóbie, což je strach z tunelů a mostů. Před pár lety zastavil na dálnici na severu Německa řidič obytného auta z Dánska a odmítal pokračovat v cestě. Problémem byl tunel pod řekou Emží. Nakonec musela přijet policie a auto vyvést z dálnice sjezdem pro silničáře, aby řidič nemusel pod zem. Další postižený sice do tunelu u města Minden vjel, ale jízda pod zemí ho natolik stresovala, že musel zastavit a nebyl schopen se hnout z místa. Případ řešila taky policie. Za volant si nakonec sedla policistka, která auto i s vystresovaným řidičem opět vyvezla na denní světlo.