Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu
Posprejovat bezprostřední okolí výtluku patří mezi časté formy občanské revolty, jak lidé v Česku upozorňují na nekvalitní silnice
„Nemějte strach výtluky řešit ofi ciální cestou,“ konstatuje dopravní expert Roman Budský
Malování falických symbolů kolem výmolů přispělo v anglickém Middlesbrough a též i na Frýdlantsku k rychlejší opravě komunikace
Hana Bednářová před dvěma lety vysadila na jednom z královéhradeckých náměstí přes třicet květin kvůli moři výtluků. Město na její popud komunikaci opravilo.
12 Fotogalerie

Jak řešit šílenou silnici před domem? Urgujte a výmoly foťte!

Komunikace plná mamutích děr, po níž se skoro bojíte vracet domů. Problém mnoha obcí, jenž navíc nikoho moc nevzrušuje. Jaké kroky podniknout? A co rozhodně (ne)dělat?

Alžírsko, Honduras, Pákistán, Rwanda nebo Svazijsko. Všechny tyto státy mají podle Světového ekonomického fóra kvalitnější silnice než Česká republika. Naše země se v renomovaném žebříčku umístila na tristním 76. místě! Těsně za Albánií a Burundi. Když však jedete po tuzemském páteřním tahu, dálnici D1 „vybavené“ kopou bezpáteřních děr, není se čemu divit. Ani na místních komunikacích to není žádný med. Spíš často trpké jak pelyněk. Bohužel tak, že si kvůli výtlukovému festivalu odděláte auto. Jak jednat, když se vám v okolí vynoří výmol a nikdo jej dlouhodobě neřeší? Co je nejúčinnější a čemu se vyhnout?

Něžný protest

Cest k upozornění na nadprůměrně podprůměrnou komunikaci existuje spousta. Například thajská modelka Palm se v asfaltových kráterech koupe. Uměleckými fotkami na sociálních sítích pak poukazuje na smutný stav silnic poblíž Bangkoku. Další „umělec“ působil v minulém roce v anglickém Middlesbrough: ten sprejoval kolem výtluků penisy. A byl s tímto stylem úspěšný, radnice drtivou většinu jam po pyjové dekoraci zacelila. Forma podobných protestů, respektive aktů občanského zmaru, se ovšem odehrála několikrát i v našich končinách. Loni na Frýdlantsku se u jednoho výmolu rovněž objevil svítivě žlutou namalovaný falický symbol, díky němuž se podařilo do pár týdnů silnici opravit. Před dvěma lety zase fotografka Hana Bednářová z Hradce Králové osázela výtluky na zdejším Velkém náměstí 33 květinami. „Zvolila jsem strategii něžného protestu. Bez negativních slov, nadávek. Jen jsem byla zdrcená situací a chtěla seznámit ostatní s něčím katastrofálním,“ svěřuje se Světu motorů Bednářová a pokračuje: „Postupně si mě všímalo stále víc lidí, město mělo ostudu a já dosáhla svého jediného přání: opravy.“

 

Svět motorů č.33Svět motorů č.33 | Svět motorů

 

Strom s reflexní vestou

Za nejčerstvější případ, kdy někdo varoval před mizerným stavem českých komunikací originálním a paralelně protizákonným jednáním, platí letošní červencový počin z Liberce na komunikaci mezi Karlovem pod Ještědem a Horní Suchou. Nespokojený občan tam do výmolu zasadil strom a na něj posadil reflexní vestu. „Událost jsem zaznamenal a nadchla mě. U nás by to ale tak daleko nezašlo. Než by se správce komunikace rozkoukal, našel by silnici nouzově opravenou. A já bych tvrdil, že to mají na svědomí ufoni,“ uvádí Pavel Novotný, svérázný starosta pražských Řeporyjí. Současně tím naráží na otázku vlastníků komunikací, jež protínají jednotlivé obce: neb nemusí jít nutně o místní komunikace, nýbrž třeba o silnici I. třídy, jejímž vlastníkem je stát a správu vykonává ŘSD. Pokud však bojujete s kráterem před domem, je důležitého nejprve něco jiného. „Nebát se si stěžovat, dostat problém do širšího povědomí. Zvolení zastupitelé mají občanům sloužit. Je to jejich povinnost,“ nabádá dopravní expert Roman Budský k tomu, aby lidé odsunuli bojácnost na druhou kolej.

Volat policii?

Na startu nápravy výmolů tak stojí se do akce vůbec pustit. Ne jen neefektivně kritizovat nad pivem v hospodě. „Máme to nastavené tak, že součástí rozpočtu je pokaždé položka oprava místních komunikací, kde jsme speciálně vyčlenili peníze. Stačí, když mě občan navštíví, podá podnět. My to maximálně v horizontu pár týdnů vyřešíme. Spíš dřív,“ kroutí hlavou nad několikaměsíčními zpožděními oprav Ladislav Turek, starosta obce Bohutín kousek od Příbrami. A s čím na úřad dorazit? „Výtluk pečlivě nafotit, potažmo natočit video a doplnit je krátkým popisným textem s místem, kde se defekt komunikace nachází a co na něm hrozí spolu s požadavkem nápravy,“ radí odborník Roman Budský. Příslušnou institucí pro podání podnětu jsou silniční správní úřady. Na nich se dozvíte (lze to zjistit i na on-line katastru), pod koho daná komunikace spadá. Podle toho putuje podnět dál. „Hlavně se nenechte odbýt. Neúnavně urgujte. Buďte tvrdí,“ zdůrazňuje klíč z úspěchu Pavel Novotný z Řeporyjí. Zoufalí občané se rovněž hojně obrací na policii, když natrefí na výmol. V zásadě s vysvětlením, že jde o ohrožení provozu. „Měli by nicméně myslet na to, že její stanoviska jsou doporučující, nikoli závazná. Nic tím ale nezkazíte,“ komentuje Budský.

Nečisté provedení

Pakliže oficiální proces podání podnětu přes příslušný úřad selhává, bývá účinnou zbraní medializace. „Nechci, aby se o mně mezi místními povídalo „starosta se na nás vy**al“. A když se to dostane do novin, je to ještě horší. Proto konám hned,“ vypráví samorost Pavel Novotný. Medializace žalostných komunikací zpravidla dopomůže rychlejší opravě. Způsob provedení ovšem zrovna košer nebývá. Jako již zmíněný strom v Liberci. „Byl zasazen samozřejmě nezákonně. Šlo o překážku silničního provozu. Na druhou stranu byl z dálky pěkně viditelný, neboť měl ‚oblečenou‘ reflexní vestu. Řidič ho tak musel zaznamenat. Myslím, že byl dokonce méně nebezpečný, než kdyby neoznačenou díru trefil motocyklista,“ říká Budský a rázem navazuje: „Což neznamená, že tuto akci schvaluji.“

Podobně hovoří také Martin Matuna, někdejší předseda Svazku obcí Podbrdského regionu a současně také místostarosta jedné ze středočeských vesnic: „Obecně řešit cokoliv na vlastní pěst je hloupost. Od toho tu máme právní stát.“ Zvlášť to platí na místních komunikacích, o něž pečují samy obce. „Provizorní oprava výmolu není nijak náročná, časově ani finančně. Největší potíž proto spatřuji v lidském faktoru na úrovni zastupitelstev a radních. Z vlastní zkušenosti vím, že když se vážně chce, jde všechno,“ dodává Matuna.

Jámy za 40.000 Kč

Jedním stupněm je dennodenní martyrium po silnici s ošemetným výmolem, tím vyšším a nepříjemnějším zničení automobilu. Za škodu vozidla způsobenou nekvalitní komunikací odpovídá její vlastník. Ovšem pouze v případě, že řidič nemohl výtluk předvídat nebo nebyl dostatečně označený. „Pokud se výmol vymyká kvalitě silnice a chybí u něj dopravní značení, můžete požadovat odškodnění po vlastníkovi, respektive správci,“ poznamenává Roman Budský. Obce mívají zpravidla uzavřená pojištění odpovědnosti, ze kterých se škody hradí. „Ano, takhle jsme to řešili, když motorista sjel z utržené krajnice, poškodil si podvozek a uhrazení škody požadoval po obci,“ přitakává Dana Dalešická, místostarostka z Mníšku pod Brdy. A že se nejedná o zanedbatelné částky při „srážkách se silnicí“, dokumentují čísla pojišťoven. „Průměrně motoristy přijde taková kolize s komunikací až na čtyřicet tisíc korun. S tím, jak rostou ceny servisních prací a přibývá čidel, senzorů a elektrických pomocníků, očekáváme, že výše škody ještě vzroste,“ podotýká mluvčí Generali Česká pojišťovna Honza Marek.

Na výmoly jsou nově speciálně připraveni v Kooperativě. "Je to novinka, kterou jsme se rozhodli nabídnout řidičům, kteří si vozidlo poškodí v neoznačeném výmolu na vozovce. Většinou si poškodí pneumatika a disk, tomu také odpovídá limit deset tisíc korun, který jsme u tohoto pojištění stanovili. Klient nám jen musí poskytnout podrobnou fotodokumentaci výmolu a poškození vozu s celkovou dispozicí místa, kde k poškození došlo," uvedl Milan Káňa z Kooperativy.   

 

Ta podoba…

Pošoupnout české silnice alespoň na úroveň Bruneje, čili v tabulce Světového ekonomického fóra přeskočit 40 států, bude trvat pravděpodobně drahnou dobu. Zbavit se zhoubného výmolu v okolí bydliště ale taková potíž být nemusí. Stačí přirozeně zahodit bázeň a hanu, vzít mobil, výtluk několikrát cvaknout, přidat pár vět a dokráčet s podnětem (napumpovaný trpělivostí) na silniční správní úřad. Ve většině případů budete úspěšní, neb nemalá část vašich sousedů pouze tlachá a nekoná. Až pokud nebude vědět, kudy kam, sáhněte k medializaci. Jen prosíme bez vyztužování výmolů zelení a čárání mužských přirození. Třebaže vám občas přijde, že ti, kdo mají v Česku na starost jejich opravu, se jim docela podobají.

Rozhovor: Rozzlobení řidiči jsme pořád

Internetová výzva Výmoly.cz odstartovala před deseti lety akci, kdy řidiči sami upozorňovali na díry a čekali opravu. S jejím autorem Petrem Čaníkem jsme hovořili už před devíti lety. Teď pro nás bilancuje.

Marketingový specialista a někdejší vysokoškolský učitel podnikatelské etiky Petr Čaník má jasno v tom, jak vyzrát na díry v silnicích – vyfotit je a problém zveřejnit. Když před deseti lety spustil portál Výmoly.cz, kam uživatelé sami sdílejí fotky děr do mapy, nečekal tak obrovský ohlas. Akce běží pořád a mezitím přinesla mnoho ovoce. Většina děr byla mezitím zalátána. Některé bohužel už vícekrát, a zase jsou v žalostném stavu. Mimochodem iniciátor největší akce na opravu výtluků přijel na rozhovor z Kopřivnice vlakem, protože nemá nervy na cestování autem po rozkopané dálnici D1. Loni od portálu dostala speciální anticenu Nejhorší díra roku…

Před deseti lety jste portál spustil kvůli naštvání, kdy vás rozčilovala silnice u Kopřivnice. Mnoho se mezitím podařilo opravit, takže už jste spokojený řidič?

Naštvaný řidič jsem pořád a bude to platit bohužel ještě dlouho, protože díry neubývají. Jsem ale rád, že jsme problém posunuli tam, kam jsem si vždycky přál. Média a odborníci dnes stav silnic řeší a poukazují na to, kde je zakopaný pes.

A kde tedy? Proč jsou na silnicích pořád díry, které zveřejňují přispěvatelé?

Ukazuje se, že jen výjimečně kvůli nějakému cestáři, co někde něco opomněl. Problém je systémový v podfinancování. Vždyť i odborníci už říkají, že i kdyby se teď každý rok zvedly investice, stejně budeme jen opravy řešit dalších třicet let. Mezitím nám skončí životnost dalších úseků.

Čemu v tom pomůžou Výmoly.cz?

Myslím, že jsme dokázali téma odpovědně uchopit, nedělat z něj šaškárnu a nebulvarizovat ho. Ale hledali jsme systémové řešení a přizvali odborné hosty. Jako jednotlivec nezmůžu nic, byť můžu volat a psát, že je někde díra. Jenže nic se nestane. Naše síla je právě v medializaci. Po zveřejnění můžeme vyvolat tlak, ať se něco děje. Dnes nás správci silnic berou za partnery a kraje jsou rády, když na nedostatek peněz na opravy upozorní někdo zvenčí.

S cestáři tedy vycházíte dobře, i když de facto upozorňujete na některé chyby v jejich práci?

Párkrát nás správci silnic nebrali vážně, že prý myslíme nesystémově. Většina nás dnes naopak uznává, protože nevystupujeme vůči nim, ale systému rozdělování peněz. To štve i je samotné. Náš vztah je myslím přátelský. Nadávat silničářům je stejné jako nadávat úřednici u přepážky za to, že vám banka zvedla poplatky. Taky za to nemůže, jen je posledním článkem řetězce. Cítím spíš nechuť od některých politiků. Buď se chtějí přihřát, nebo bagatelizovat.

Každoročně vyhlašujete Díru roku. Podařilo se všechny opravit?

Ani za devět let ne. A některé dokonce už dvakrát, a zase vypadají stejně. Ale my si ani neděláme žádnou statistiku, kde bychom si připisovali zásluhy. Víme, že řada z výtluků už čekala roky na rekonstrukci. Než se sehnaly peníze, chátraly. Ale máme i případy, kdy brzy po zveřejnění přijel někdo s asfaltem a díru zalátal.

Jak nesou správci komunikací, když se objeví ve výběru těch nejhorších?

Vždycky to vyvolá ohlas. Někdy jsou sami rádi, že jsme upozornili na něco, co je samotné trápí a nemohou to ani ovlivnit. Starostové se leckdy ozvou, že jde o díru v účelové komunikaci, která ani není obecní a nesmí ji opravit. Opozice by je oprávněně semlela, že mrhají obecními prostředky. Je to složité.

Dostal jste se do fáze, kdy jste ztratil iluzi, že můžete něco změnit?

Jsem realista a nemám iluzi, že něco změním za svého života. Nesním o tom, že za deset let budeme mít silnice jako Německo a Rakousko. Důležité je ale na problém upozornit a vytáhnout ho nahoru. Jsem ekonom a beru hodně vážně, jak se plýtvá časovými zdroji nás všech.

A když budu mít dnes problém s rozbitou silnicí za domem, mám ještě šanci uspět s podobným projektem?

Vznikla řada iniciativ, kde cítíme inspiraci námi. My jsme tehdy byli asi první. Dnes je ale obvyklé, že obce a správci silnic mají formuláře hlášení škod, kam můžete přispět pohodlně třeba na ulici z mobilu, a vidíte, co se dál děje. To tehdy nebylo.

Jak na špatné silnice před domem?

  1. Nebojte se problém řešit.
  2. Místo pečlivě vícekrát vyfoťte. Můžete natočit i krátké video.
  3. K fotkám přidejte krátký text: kde se výmol nachází, co na něm řidičům hrozí, a konečně přidejte požadavek opravy. Pomocí webového portálu nahlizenidokn.cuzk.cz si zdarma navíc zjistíte, komu komunikace patří.
  4. Podnět (fotky s textem) elektronicky odešlete na příslušný silniční úřad, nebo na něj zajděte osobně.
  5. V případě místních komunikací daný problém řeší obec. Urgujte proto starostu, místostarostu, potažmo odbor dopravy.
  6. Silnice II. a III. třídy vlastní kraje. Proto dohlédněte, aby obec administrovala podnět příslušnému správci, respektive krajské správě a údržbě silnic. U silnic I. třídy pak vykonává správu ŘSD.
  7. Pokud se nic neděje, podejte podnět znovu. Vytrvalost se vyplácí. Můžete upozornit také policii. Její stanoviska jsou však pouze doporučující.
  8. V krajních případech situaci medializujte.