Jezdíme úsporně: Jak ušetřit palivo, ale nezničit si auto?

Zaručených tipů, jak ušetřit pohonné hmoty, se nyní objevují všude tisíce. Vše samozřejmě začíná již při výběru automobilu, kdy by každý motorista měl zvážit, k jakému účelu a v jakém prostředí ho bude využívat.

Udržování techniky

Velké SUV s pohonem všech kol a automatem rozhodně není z pohledu spotřeby do města ideálním vozem. Nevyplatí se ani ždímat litrový tříválec při rychlých přesunech po dálnici. Samozřejmostí je také hned po využití sundat střešní nosiče a boxy, které zvyšují aerodynamický odpor – stejné je to i s různými doplňky, jakými jsou dodělávané spoilery, prahové nástavce nebo stupačky u SUV.

Mezi další pravidla patří nevozit v automobilu zbytečnosti, které jen zvedají jeho hmotnost, mít vozidlo v dobrém technickém stavu, včas vyměňovat olej, na plechová kola vždy dávat poklice nebo pravidelně mýt karoserii a podběhy od nečistot. Z technické stránky je podle nás nejdůležitější správný tlak v pneumatikách.

Rekordní ceny paliv? Máme deset rad, jak jezdit úsporně

Důležitý řidič

Zřejmě nejdůležitějším článkem je samotný řidič, protože zásadní vliv na spotřebu má jeho styl jízdy. Agresivně spěchající motorista musí počítat s tím, že mu z nádrže bude palivo mizet mnohem rychleji a na jedno natankování ujede méně kilometrů. Pokud už nějaký vůz vlastníte, asi ho kvůli vysoké spotřebě ze dne na den neprodáte a nevyměníte za úspornější automobil. Ani vás nebudeme tlačit do tankování prémiových paliv, která jsou sice účinnější, ale jejich cena vystoupala ještě více. Nejjednodušší je tedy změnit své chování na silnici a zpomalit, což se nám potvrdilo i při vlastních měřeních.

Sledujte provoz, abyste mohli včas reagovat na případné zpomalení a dát co nejdříve nohu z plynu. Dobré je si dopředu cestu naplánovat, abyste pak nemuseli na poslední chvíli dohánět čas, a jet plynule. Uvidíte, že klidnější jízdní styl a drobné zpomalení se pozitivně projeví nejen na spotřebě, ale také na vašem duševním zdraví. I my tedy přinášíme na téma úsporné jízdy řadu zamyšlení a podnětů. Ne všechny zaručené tipy totiž fungují. Některé se mohou i neblaze podepsat na kondici vašeho vozu, což následně může znamenat vyšší náklady na servis.

Svět motorů 11/2022

Ceny paliv: Kdo za to může?

Cenotvorbu pohonných hmot jsme na stránkách Světa motorů rozebírali několikrát. Naposledy v čísle 3/2022, kdy jsme zjišťovali, proč zdražují rychle, ale zlevňují pomalu. Stav z druhého březnového týdne tak považujeme za naprosto nepřijatelný. Válečná panika sice vyhnala cenu ropy hodně vysoko (133 dolarů za barel), ale stejně se nedostala na rekordní hodnoty z roku 2008 (146 dolarů za barel). Tehdy se u nás nafta prodávala v průměru za zhruba 36,40 Kč, ve středu 9. března podle údajů CCS za 49,03 Kč (na některých stojanech už přes 50 Kč). Chápeme, že od té doby inflace zvýšila i ostatní náklady, ale i tak je to příliš. Vždyť loni se navíc o korunu na litr snižovala spotřební daň.

Historicky rekordní je i samotné tempo zdražování, které neodpovídá aktuálnímu stavu na trzích s ropou, ani vývoji kurzu koruny k dolaru. Navíc po ohlášení některých států OPEC (organizace zemí vyvážejících ropu) o zvýšení těžby spadla cena ropy pod 120 dolaru za barel. A reakce českých benzinek? Opět nárůst!

Jak je to možné? Při tvorbě cen pohonných hmot nelze brát na zřetel jen cenu samotné ropy. Té je opravdu dost. Jenže nafty je málo, protože ji pod vlivem momentální napjaté situace kvůli válce na Ukrajině dopravci vykoupili – ozývají se nám drobní „čerpadláři“, že jim dodavatelé naftu zkrátka nepřivezou. A než se vyrobí dostatek zásob z levnější ropy, bude to chvilku trvat.

Rychlost

Pro: Zpomalení rychlosti jízdy je nejjednodušší cestou ke snížení spotřeby. Zejména při vysokých rychlostech na dálnici, kdy do hry výrazně vstupuje aerodynamický odpor, může mít zpomalení o 10, 15 či 20 km/h viditelný dopad.

Proti: Nevýhody nevidíme žádné. Snad jen o něco delší cestování, ale rozdíl je nepatrný. Při rychlosti 130 km/h ujedete 100 km za 46 minut, při 120 km/h stejnou trasu dáte za 50 minut. Rozdíl je tedy 4 minuty. Stačí si lépe rozvrhnout časový harmonogram a nemusíte se stresovat, že někam nedojedete včas.

Měříme: Máme jasný důkaz

Už jsme testovacími vozy něco najezdili a rozdíl ve spotřebě při rychlé nebo pomalejší jízdě po dálnici nám připadá jako jasná záležitost. Je však pravda, že jsme se k žádnému exaktnímu měření zatím nedostali. Toto téma to však přímo vyžaduje, takže jsme vzali dva dlouhodobě testované vozy a vyrazili měřit. Tradiční pohon s atmosférickým benzinovým čtyřválcem představuje Hyundai i30 kombi 1.5 CVVT (81 kW), alternativní LPG (propan-butan) pohání Dacii Duster 1.0 TCe s výkonem 74 kW.

TEST Dlouhodobý test Dacia Duster 1.0 TCe LPG: Zaměřeno na prostor!

Nejblíže redakci máme dálnici D8. Na prvním kilometru u sjezdu Zdiby/Líbeznice nulujeme palubní počítač, přičemž už jedeme požadovanou rychlostí. Na sjezdu na 45. kilometru (Litoměřice) se otáčíme a jedeme nazpět. Náš fotograf přitom při průjezdu kolem sjezdu na Zdiby/Líbeznice zaznamenává údaje na palubním počítači. Začínáme rychleji a snažíme se dosáhnout průměru 130 km/h. Musíme jet kolem 140 km/h, abychom si vytvořili rezervu na otáčku, a jak se ukazuje, i na zpomalení za kamiony. Jet rychle není jednoduché, provoz je i přes vysoké ceny paliv velký (zřejmě to stejně nikomu nevadí). S hyundaiem i dacií často brzdíme za pomalejšími vozy a následně zrychlujeme. Kromě prožitého stresu se tento styl ukazuje jako hodně nehospodárný.

TEST Dlouhodobý test Hyundai i30 kombi 1.5 DPI Smart: Nenáročný dělník dře, co stačí

Druhé kolo bereme takzvaně na pohodu. Už se nikam neženeme a stanovujeme si, že bychom chtěli mít průměrnou rychlost nad 110 km/h. Jedeme tedy většinou kolem 120 km/h a najednou nám připadá, že jsme na úplně jiné dálnici. Za předjíždějícími kamiony nemusíme tolik brzdit a často se nákladní vozy stihnou předjet, aniž bychom museli zpomalit. Jedeme klidně, bez stresu, nikam se netlačíme. Přitom rozhodně nejsme brzdami provozu a pravidelně se řadíme do pravého pruhu. Výsledek vidíte v tabulce.

Velké překvapení přineslo kompaktní kombi od Hyundaie. Vzhledem k slušné aerodynamice jsme takový rozdíl nečekali. Ušetřit na 100 kilometrech 1,4 litru benzinu – tedy skoro 70 Kč – není málo. U dacie je rozdíl ještě výraznější. Vysoká stavba karoserie při rychlejší jízdě klade podstatně větší aerodynamický odpor. Rozdíl mezi měřeními představuje 2,3 l/100 km. Vzhledem k tomu, že dacia jezdí na LPG, ale není úspora tak velká. Cena LPG totiž příliš nevystoupala a drží se nad 20 Kč za litr. I tak lze na 100 kilometrech ušetřit i 43 Kč.

Pneumatiky a tlak

Pro: Chyba je jezdit na podhuštěných pláštích. Obecně platí, že o 10 % nižší tlak zvyšuje spotřebu o procento a zmenšuje životnost o desetinu. Pokud zvýšíte tlak v pneumatikách nad předepsanou hodnotu, zmenší se jejich styčná plocha s vozovkou. Sníží se tak třecí síly při jízdě a valivý odpor. Výsledkem je nižší spotřeba. Také je důležité měnit zimní a letní pláště podle ročního období, i když i některé zimní typy prokázaly, že se v teplu a za sucha z pohledu úspornosti vyrovnají letním.

Proti: Podstatným zvýšením tlaku sice můžeme ušetřit palivo, ale nižší přilnavost znamená snížení bezpečnosti jízdy. Navíc pláště přijdou o své tlumicí schopnosti a na nerovnostech mnohem více trpí zavěšení kol, čepy či silentbloky. A oprava podvozku by mohla být časem výrazně nákladnější než částka ušetřená na palivu.

Jaký má být správný tlak v pneumatikách? Ušetří vám starosti i peníze

Větrání a klimatizace

Pro: Kompresor klimatizace má odběr až 2 kW a výrazným způsobem zatěžuje celý pohonný řetězec. Při pomalé jízdě může jen jeho odběr činit až 10 % spotřeby paliva, takže se vyplatí klimatizaci vypínat. Hlavně u malých motorů s nízkým výkonem a točivým momentem je zapnutí a vypnutí klimatizace znát okamžitě i na jízdním projevu. Známe spoustu lidí jezdících stále se zapnutou klimatizací, protože při jejím vypnutí se často zamlží čelní sklo. Jde ale jen o dočasný problém, dokud nevyschne výparník. Stačí na chvilku otevřít okna, potom se tak již neděje.

Proti: Určitě by se dalo jezdit celou zimu bez klimatizace, kterou lze vypnout i u nejmodernějších automatických systémů. Jenže delší nečinnost klimatizaci škodí. Olej v okruhu steče dolů, přestane těsnit mikropóry a více trpí také všechna gumová a plastová těsnění. Výsledkem je pak únik chladicího média. Dlouhá nečinnost škodí i samotnému kompresoru. Klimatizaci tak jednou za dva měsíce zapněte. A na větrání okny při vysokých rychlostech také rychle zapomeňte, víření vzduchu totiž výrazně zvyšuje aerodynamické odpory.

Spása jménem klimatizace: Pro maximální výkon potřebuje správnou údržbu

Vyřazování na neutrál

Pro: Při úsporné jízdě je důležité maximálně využít kinetickou energii získanou při rozjíždění. Každé zbytečné zabrzdění a zpomalení znamená opět přidat, a tak doporučujeme v ideálních situacích jezdit na neutrál s vyřazenou rychlostí: Blížíte se ke křižovatce, sjezdu na dálnici nebo jedete z kopce. Pokud necháte zařazený převod, motor sice bude mít nulovou okamžitou spotřebu, stlačováním vzduchu, přímovratným pohybem pístů a třením však zmaří tolik energie, že to za to nestojí. Vždyť i moderní vozy s automatickými převodovkami dokážou plachtit.

Proti: U starších automatů hrozí riziko, že na vyřazení zapomenete. Potom pod kopcem při snaze o zrychlení šlápnete na plyn. Vyletí otáčky, uvědomíte si, že musíte zařadit, dáte D a převodovka dostane pořádnou ránu. Také je při tomto stylu jízdy nutné předvídat. Víte, že za kilometr budete sjíždět z dálnice, a tak už můžete vyřadit. K odbočce dojedete ideální rychlostí, abyste nemuseli brzdit. Ve vzdálenosti 300 metrů od sjezdu už nemá smysl vyřazovat, protože k němu přijedete zbytečně rychle a budete nuceni šlápnout na brzdu – to je lepší dát nohu z plynu a brzdit motorem.

Dovolená s kabelem: Jak jsme cestovali s plug-in hybridem k moři

Plachtění u automatů: Vyřaďte si sami

Už mnohokrát jsme psali, že pokud pod kopcem nepotřebujete zastavit, ale můžete nabranou rychlost (kinetickou energii) využít k další jízdě, vyplatí se vyřadit na neutrál. Jestliže necháte zařazený převod, motor sice bude mít nulovou okamžitou spotřebu, stlačováním vzduchu, přímovratným pohybem pístů a třením však zmaří tolik energie, že to za to nestojí. Radu se však zdráhali využívat řidiči vozů s automatickými převodovkami. O nich se říká, že jízda v režimu N jim škodí, zejména jsou prý špatně mazané. Automatická převodovka je však mazaná aktivně čerpadlem, neboť tlak oleje potřebuje i na přitisknutí lamel brzd a spojek, tedy na samotný přenos výkonu. Čerpadlo je poháněno od motoru, po vyřazení na neutrál se tedy točit nepřestane. Jízda na určitý převod znamená, že jsou některé ze spojek přitisknuté a vytvářejí převod mezi unášeči planet, centrálními koly a vstupními hřídelemi planetových převodů. Ostatní spojky po celou dobu jízdy na daný převod prokluzují. Vyřazení na neutrál znamená jenom to, že kloužou úplně všechny spojky. Každá z nich je na trvalý prokluz, když zrovna není aktivovaná, stavěná.

Kousek pravdy je na tom, že mazání motorem na volnoběh má menší průtok než při jízdě ve zvýšených otáčkách. Ovšem i namáhání převodovky po vyřazení je velmi nízké. Rozhodně v rychlostech, v nichž se o úsporu paliva snažíme (třeba do 120 km/h), nemůže být o nedostatečném mazání řeč. Důkazem pro naše tvrzení je, že funkci samočinného plachtění po ubrání plynu automobilky zaváděly, aniž by se změnilo objednací číslo převodovky v katalogu náhradních dílů. Jde tedy jen o její ovládání, které dokážete nahradit ručním povelem. Při opětovném zařazení režimu D můžete skříni odlehčit, když plynem zvýšíte otáčky zhruba na úroveň, která odpovídá rychlosti – jak to dělají řidiči aut s manuálními převodovkami.

Převodovka DSG slaví kulatiny, je s námi již 20 let

Rozdílná jsou až převodová ústrojí aut, která při plachtění i vypínají motor. Ta musí mít elektrické olejové čerpadlo. Rozhodně tedy při jízdě na neutrál u klasického automatu nevypínejte motor – kromě obvyklých varování před ztrátou posilového účinku řízení a brzd zde přibývá už opravdu reálné riziko poškození automatu. Dvakrát podtrženo platí napsané u dvouspojkových převodovek. Ty vždy na jednu spojku jedou, druhá se volně protáčí. Nic se jim nestane, když se volně protáčejí obě (uvnitř převodovky žádný neutrál není). Třeba u Škody Octavia III byla funkce plachtění vázána na příplatkový volič jízdních režimů, opět bez jediné fyzické změny na vozidle.

Jak nejúsporněji jezdit

S atmosférickým motorem: Abyste alespoň trochu jeli, musíte jej točit. Maximu točivého momentu – tedy síly – se u nich nachází někde kolem 3500 otáček. Jenže v tomto kmitočtu vám bude rychle mizet palivo. Pokud chcete jet úsporně, je potřeba atmosférické motory podtáčet a často řadit, protože mívají podstatně kratší převody.

S přeplňovaným motorem: Turbodmychadlo nebo kompresor dodají motoru spoustu síly od nízkých otáček. Už i u benzinových to bývá od 1500 min^-1 a nad 2500 nemá smysl stoupat. Jestliže agregát udrží tempo a neskomírá, nevyplatí se podřazovat ani ve stoupáních. Při zrychlování ale není dobré sešlápnout pedál až na podlahu, protože sepnete funkci overboost, tedy krátkodobé zvýšení plnicího tlaku turbodmychadla, jež autu dodá sílu na úkor spotřeby.

S hybridem: Plnohodnotné hybridní ústrojí ukáže své kvality hlavně v městské zástavbě. Energii při zpomalování totiž dokáže rekuperovat a následně využít při zrychlování nebo chvilkové jízdě čistě na elektřinu. Na rozdíl od tradičních spalovacích agregátů u hybridu nevyřazujte na neutrál, abyste nepřišli o doplňování elektřiny do baterií.

Tankování do plna

Pro: Přestože jsou pohonné hmoty na svém historickém maximu, nemá cenu při návštěvě pumpy šetřit. Doporučujeme vždy natankovat plnou nádrž, a nebrat jen za pár stovek. Palivo se v nádrži nezkazí, a hlavně si ušetříte další následné návštěvy čerpací stanice, tedy zbytečné zastavování a rozjíždění. Také nikdy nemůžete vědět, že při příští návštěvě bude litr benzinu či nafty zase o nějakou korunu dražší.

AdBlue: Co se stane, když močovina dojde? A jak tuhle kapalinu správně doplnit?

Proti: Poslední poznámka o ceně ale může mít i negativní dopad – cena paliv může časem klesnout a v nádrži budete mít stále natankováno drahé palivo. V tomto směru bychom to ale tak horké neviděli, protože se vždy zlevňuje podstatně pomaleji a mírněji, než zdražuje. Bohužel ale plná nádrž znamená větší zatížení vozu – 30 litrů váží asi 21 kg. Přesto si troufáme tvrdit, že plná nádrž má opodstatnění.

Nejezděte zbytečně

Pro: Tím, jak naše společnost bohatla, zároveň zpohodlněla. Někteří jedinci využívají auto i při posunu na stometrovou vzdálenost – myslíme tím samozřejmě zdravé jedince. Krátké popojíždění má na celkovou spotřebu velmi negativní vliv. Než se motor zahřeje a pracuje v ideálních podmínkách, už zase auto stojí a chladne. Zkuste cesty do kilometru zvládat pěšky a na delší trasy vytáhnout kolo. Uvidíte, že zvýšený pohyb bude mít i blahodárný vliv na vaši tělesnou kondici.

Proti: Budou vás jen více bolet nohy a bude vám to trvat déle.

Jízda v zákrytu

Pro: Chytnout se nákladního vozu, autobusu či velké dodávky má na spotřebu blahodárný vliv. Díky vzduchové kapse, která se za nimi vytváří, podstatně snížíte aerodynamický odpor. Ten má totiž při vyšších rychlostech na snížení apetitu zásadní vliv, což se ještě stupňuje například při protivětru. Stačí se jen podívat na některé motoristické závody, kdy vůz vyjíždějící ze zákrytu je při stejném výdaji energie podstatně rychlejší.

Proti: Jenže tu máme i pravidlo o dodržování bezpečného odstupu od vpředu jedoucího vozidla, protože jízda ve větrném pytli výrazně snižuje bezpečnost provozu. Přes nákladní vůz či dodávku nemáte přehled o provozu před nimi, a navíc se výrazně zkracuje vaše reakční doba na případné prudké brzdění. Další problém mohou způsobovat odletující kamínky, které zničí lak a mohou rozbít i čelní okno.

Myšlenka otravného stop-startu se objevila před půlstoletím. Debutoval v japonském sedanu

Startování a rychlé rozjezdy

Pro: Každá vteřina, kdy běží motor bez toho, aby vozidlo jelo, znamená samozřejmě navýšení spotřeby. Po nastartování tak radíme hned se rozjet a nezahřívat agregát na volnoběh. I díky řídkým olejům jsou k tomu současné motory uzpůsobeny. Ideálním řešením je nastartovat, potom si zapnout bezpečnostní pásy a vyjet.

Proti: U starších motorů s hustší olejovou náplní chvilkové zahřátí na volnoběh neuškodí, aby se agregát dostatečně promazal. Ale i u nových pohonných jednotek je potřeba dodržovat jednu zásadu. I přes veškerou snahu konstruktérů se písty po startu teplem roztahují rychleji než blok motoru i válce. A proto platilo a platí, že než se motor ohřeje, jedeme plynule a na částečný výkon. Pokud musíme se studeným motorem akcelerovat, je lepší na půl plynu držet vyšší otáčky než zrychlit na plný plyn z nízkých.

Zhasínání motoru

Pro: Vypínání motoru při delším stání se samozřejmě z pohledu spotřeby vyplatí. Pokud stojíte na červené na křižovatce nebo u železničního přejezdu, je dobré agregát zhasnout. Abyste o tom nemuseli přemýšlet, jsou téměř všechny nové vozy vybaveny systémem stop-start – důvodem jsou i měřicí cykly stanovené evropskými úředníky. Většinou funguje rychle a u moderních mild-hybridních 48V systémů nebo klasických hybridů úplně neznatelně. A zatím se neprokázalo, že by systém stop-start měl negativní vliv na trvanlivost motorů.

Proti: Stop-start ale funguje i v případě, kdy se zhasnutí motoru nevyplatí. Tedy když během pár sekund opět potřebujete jet a motor musí naskočit. Typickým příkladem je příjezd k neřízené křižovatce, kdy zastavíte, rozhlédnete se a jedete dál. Také posunování se v koloně se zapnutým systémem stop-start, kdy na sto metrech agregát třikrát zhasne, aby po sekundě opět naskočil, je z pohledu spotřeby paliva nesmysl. Navíc některým autům opětovné nahození motoru trvá dlouho a občas se nám stane, že nenaběhne vůbec. To je pak otravné a zároveň i nebezpečné.

Servis vozidla: Stačí málo

Spotřebu paliva ovlivňuje také údržba vozidla. Bohužel ani orazítkovaná servisní knížka a splněné všechny inspekční úkony předepsané výrobcem nejsou zárukou, že se kola vašeho auta budou volně otáčet Pod tlakem leasingových společností, které si za své krátké vlastnictví auta přejí co nejnižší servisní náklady, totiž výrobci vypustili z předpisu úkony, které vždy byly automechanickou latinou: čistění brzd a kontrolu geometrie podvozku.

Měníme brzdové destičky: Banalita, během které můžete nasekat spoustu chyb!

Hlavně čisté brzdy

Přirezlé destičky, které se nevracejí, trvale brzdí kolo a zvyšují tak spotřebu paliva. Zejména náchylné k této závadě jsou konstrukce, kde reakci chytají přímo výstupky z těhlice, z cenových důvodů vyrobené z hrubé litiny. To je případ třeba brzd FS III všech menších vozidel koncernu VW. Náprava je přitom jednoduchá – demontovat třmen, vyndat destičky a styčné plochy očistit drátěným kartáčem. Že je blbost v době, kdy člověk šetří každou korunu, dávat peníze navíc v servisu? Jednak to zručnější z vás zvládnou sami, jednak trvalé přibrzďování zničí samotné destičky a s nimi budete měnit i kotouče, což už pod 5000 Kč nepůjde. Podobně si pozornost žádají vodicí čepy brzdových třmenů, které také umějí být zatuhlé. Opět je to o šikovnosti, nikoliv velkých penězích – vyndat a namazat k tomu určenou vazelínou, která nerozleptá jejich pryžové záslepky. Běžné čistění by měl automechanik v rámci pravidelného servisu zvládnout řekněme za pětistovku.

Kola skoro rovnoběžně

Zásadně jízdní odpory ovlivňuje také geometrie, zejména takzvaná sbíhavost. Nastavitelná je vždy na přední nápravě, u dražších aut pak i na zadní. Pokud jsou sbíhavost či rozbíhavost větší, roste tření pneumatik o vozovku a vozidlo se pohybuje s větším odporem. Výrobce obvykle udává nějaký rozsah, v němž může sbíhavost být. V jeho rámci si ji nechte seřídit co nejblíže takzvané nule, což je stav, kdy obě kola směřují rovnoběžně. Slova o zbytečných účtech za servis v těžké době jsou opět důkazem, že autům nerozumíte. Nesprávně seřízená geometrie zvyšuje opotřebení pneumatik, takže kromě čerpací stanice si připlatíte i v servisu. Seřízení geometrie stojí zhruba 1100 Kč.