Alko kalkulačka
Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Jízdní dojmy s Hyundaiem i10: Dospělák. A jeden z posledních

Martin Machala Martin Machala 19. 1. 2020 • 23:04
105
36
Zobrazit náhledy (105)
Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 Hyundai i10 N Line Hyundai i10 N Line Hyundai i10 N Line

Nad minisegmentem se smráká. Nejnovější přírůstek – a možná, že jeden z posledních, ale ukazuje, že je to docela škoda.

Hlavně kvůli rozšiřující se bezpečnostní výbavě se ceny miniaut hodně blíží těm malým, čehož důkazem je vlastně i nová i10. Tu totiž s litrovým tříválcem koupíte nejméně za 219.900 Kč, přičemž větší i20 je dražší jenom o deset tisíc. Jasně, není to novinka, ale zase nabídne výkonnější čtyřválec 1,25 litru (i10 startuje s litrovým tříválcem) a celkem logicky víc místa a větší kufr. Nová i10 tak má hodně silnou konkurenci už ve vlastních řadách.

S přímou konkurencí by to mohlo být snazší. Respektive, aby se měla í-desítka za chvíli vůbec s kým poměřovat. Volkswagen chce ze svých nejmenších modelů udělat elektromobily, v kolínské TPCA se bude vyrábět yaris, pětistovka od fiatu má být čistě elektrická, panda zase dostala hybrid… Udržet by se mohlo sesterské picanto, s nímž jsem poprvé jezdil v roce 2017. Pak už mě napadá snad jenom Suzuki Ignis, které je výhradně hybridem. Vyhlídky minisegmentu nejsou zrovna růžové.

Dvoubarevný fešák

Design karoserie mě nijak zvlášť nepřekvapil, popravdě mi přišel dost podobný s předchůdcem. Přímé porovnání ale nejspíš odhalí, že se novinka osvěžila víc, než bych na první pohled řekl. Jsem rád, že se Hyundai nevydal žádným rozpustilým, roztomilým směrem a že i10 vypadá jako normální auto. A zvlášť v dvoubarevné kombinaci (líbila se mi hlavně „launchovací“ modrá s černou střechou) bych řekl, že je to normální a hezké auto. Možná i trošku klame tělem, klidně bych ho od pohledu povýšil na malé auto. Hyundai si totiž trošku pohrál s proporcemi, novinka je proti minulé generaci širší o dvacet milimetrů, stejný rozměr ubrala na výšku, takže bychom před sebou měli mít atletičtěji laděný vůz. Nejspíš bych souhlasil.

Bojoval jsem s jedinou věcí - kulatými LEDkami denního svícení. Připomínaly mi spíš benzinkový doplněk než standardní výbavu moderního auta (standard tedy od druhé nejvyšší výbavy Smart). Mnohem spokojenější jsem byl s řešením denního svícení u ostřejší verze N Line, která dostala vzhlednější trojici proužků. Posuďte v galerii. A pro úplnost, verzi N Line pohání přeplňovaný tříválcový litr s výkonem 74 kW, alternativou je atmosférická čtyřválcová dvanáctistovka s 62 kW. Pokud bych chtěl dynamičtější N Line, sáhl bych po turbotříválci. Dvanáctistovka totiž moc nejede, viz níže.

I dozadu nečekaně pohodlně

V interiéru jsem byl nadšený hned třikrát. Zaprvé z klasické přístrojovky, potom potěšila loketní opěrka (u miniaut chvályhodná výjimka) a asi nejvíc místo na zadních sedačkách. Opravdu jsem nečekal, že se vzadu a za sebou (jak pravidelně píšu, jezdím na delší nohy) posadím s několikacentimetrovou mezerou před koleny. A celkově nadočekávání pohodlně – stehna jsem měl docela podepřená, sedělo se možná trochu vzpřímeněji, ale jak jsem napsal, vlastně velmi komfortně.

Ani kufr není zanedbatelný, díky základnímu objemu 252 litrů jsme s kolegou Martinem Jeníkem do i10 v pohodě nacpali kabinová zavazadla včetně notebooků. Proč ale u Hyundaie použili bezšňůrkový systém na krycí plato, to je jedna velká záhada. Kolik se tím ušetří? V i10 jsem tak vzpomínal na nervy s trojčaty od koncernu VW, kde jsem plato pravidelně zapomínal sklápět a ve vnitřním zpětném zrcátku viděl… No, to plato.

Klasickou přístrojovku jsem zmínil, to bylo blaho. Přitom nechybí vlastně nic moderního infotainmentového, Hyundai zdůrazňuje hlavně schopnosti svého rozhraní Bluelink, díky němuž si najdete třeba volné parkovací místo (na parkovišti pak i svoje auto), do navigace si můžete poslat body zájmu, mobilem auto odemknete/zamknete nebo rozblikáte, nechybí ani něco jako základní telemetrie (zkontrolujete třeba tlak v pneu). Tyto služby by měly být součástí balíčku Premium za nemalých padesát tisíc, paket je navíc dostupný pouze pro nejvyšší výbavu Style (balíček obsahuje ještě střechu v kontrastní barvě, bezklíčkový vstup, fixační síť v kufru, rozpoznávání dopravních značek a lité šestnáctky). I bez prémiového paketu si ale můžete užívat osmipalcový displej a funkce Apple CarPlay a Android Auto. Ovšem jen u dvou nejvyšších verzí Smart a Style.

Konektivita na výši, pro mě však bylo rozhodně působivější a překvapivější nečekaně luxusní vyznění interiéru. Takto příjemně a útulně jsem se ještě v žádném miniautě necítil. I když je tedy fér dodat, že vyšperkovaný testovací kousek byl bratru za tři sta sedmdesát tisíc (nejvyšší výbava a zmíněný padesátitisícový paket), což je už dost nemalý peníz.

Na dvanáctistovku šlapejte

Často to bude chtít plný plyn, i když si koupíte i10 s výkonnější čtyřválcovou dvanáctistovkou. Atmosféry jsou v dnešní době bohužel líné, takže ani 62 kW a 118 N.m v miniautě s hmotností kolem tuny neznamená, že budete jezdit čiperně. Spíš často ten plný plyn. Hlavně, když se vydáte na dálnici nebo cestou potkáte nějaké stoupání. Úplně nejhorší je kombinace obojího, tedy dálnice a stoupání. To byl velký oříšek i pro alternativně dodávanou robotizovanou převodovku (příplatek třicet tisíc), která jinak fungovala docela dobře. Ani jí nebylo nutné při akceleraci „ulevovat“ ubráním plynu, aby byla změna převodu hladší. V dálničním stoupání ale neustále střídala čtyřku a pětku, což už plynulé úplně nebylo.

S robotem jsem taky jezdil za víc, podobná trasa jako s manuálem znamenala něco lehce přes sedm litrů (s přímo řazenou převodovkou zhruba šest a půl). Ale jak jsem napsal, robotovi se vyloženě vyhýbat nemusíte, když nechcete  mermomocí řadit.

Základní tříválcový atmosférický litr s výkonem 49 kW se nám s kolegou Martinem Jeníkem do rukou nedostal. Vzhledem k tomu, jak se projevovala dvanáctistovka, bude tohle volba mimořádně nenáročných motoristů.

A ještě jedna velká věc

V Portugalsku, kde jsme se s novou i10 pohybovali, doprovázela první jízdní dojmy všudypřítomná hesla „go big“. Asi že se i10 stala velkou. V tomto případě se marketing výjimečně trefil, už jsem napsal, že bych si i10 klidně spletl s i20, uvnitř je tohle mini prostorné tak, že i o třídu větší auta můžou blednout (dvěstěosmičko, běž se podívat, jak se to dělá), vnitřek velmi hodnotný a útulný a jízdní vlastnosti také velmi dospělé. To je tedy ta poslední velká věc. V Portugalsku jsme sice měli pomálu nerovnostních příležitostí, když už jsme ale s Martinem něco trefili, i10 zatlumila víc než slušně. A to byla vybavena litými šestnáctkami. Já jsem si ještě všiml až podezřele „agresivně“ nastavené geometrie zadní nápravy, skoro jako by byla samonatáčecí. Zcela vážně – v oblouku mi přišlo, že zadek maličkému autíčku do apexu citelně pomáhá.

Ještě jednou připomenu Martina. Když jsme spolu konzultovali dojmy, vzácně jsme se shodli. Souhlasně jsme konstatovali, že i10 dělá přesně to, co má. A co od ní čekáte. Já jsem tedy dodal, že většinu věcí dělá ještě líp, než jsem čekal. Jenom ta dvanáctistovka moc nejede.

Největší komplikaci bych viděl v těch penězích a hlavně ve zmíněném faktu, že i10 stojí skoro to samé jako větší i20. Dovozce tedy pro prvních dvě stě kusů připravil akci, termínově ji však omezil (do osmnáctého ledna).

Hyundai i10 – technická data a české ceny nové generace 
Motor 1.0i 1.25i 
Zdvihový objem [cm3] 998 1248
Válce/ventily 3/4 4/4
Největší výkon [kW] 49 64
Točivý moment [N.m]  96 118
Převodovka 5M (5A) 5M (5A) 
Max. rychlost [km/h] 156 171
Zrychlení 0-100 km/h [s] 14,6 (17,3) 12,6 (15,8) 
Komb. spotřeba [l/100 km] 5,1 (5,3) 5,3 (5,5) 
Cena Start [Kč] 219.990
Cena Classic Club [Kč] 229.990 (259.990)
Cena Classic Go [Kč] 239.990 (269.990)
Cena Smart [Kč] 269.990 (299.990) 289.990 (319.990) 
Cena Style [Kč] 299.990 (329.990) 319.990 (349.990)

Související články

Témata
24. 1. 2020 17:59
Nepřimej vstřik
Hlavní devizou tohoto auta je motor v módu nepřímy vstřik hošci. :yes: Tam nebude přibejvat benzín....a na kratký trasy to bude v pohodě. :yes:
20. 1. 2020 22:58
Debilita bruselských byrokratů...
...je krásně vidět na tom, že jejich nová legislativa likviduje právě ta nejúspornější a nejmenší auta... :-( :-( :-( :no: :no: :no: Asi proto, že do takových autíček by nikdy nesedli... ;-\
Avatar - wakantanka
20. 1. 2020 11:31
Re: pekne auto
Oproti Felke to Polo ale je "raketa" :D
Avatar - wakantanka
20. 1. 2020 11:29
Re: Slabá 1,2?
A ktorú normu plní ten tvoj motor?
20. 1. 2020 11:16
Slabá 1,2?
Mám v mini autě atm. motor 1,2 podobného výkonu s pětikvaltem a vůbec si na cestě nepřipadám jako outsider. Jen to chce trochu jinak řadit než u turba. Když chceš v devadesáti předjíždět musíš holt jít až na trojku. Pak je to otázka několika vteřin. Ani 130 na dálnici v kopci neudělá žádný problém. To vše za spotřebu do 5L.

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerát Zobrazit nabídku