Milníky cesty k autonomním vozům. Všechno začalo už v roce 1925

Vývoj autopilotů je doprovázen dramatickými událostmi. Nehody či kritické situace nejsou žádnou výjimkou, přesto se technologie autonomního řízení posouvá vpřed. Navzdory četným chybám robotů se pokusíme udržet pozitivní úhel pohledu a připomeneme průkopnické momenty na cestě k autům bez přítomného řidiče.

Podle studie řidiči často nerozumí jízdním asistentům. Nejvíc je plete Autopilot od Tesly

1. První auto bez řidiče

Před několika desetiletími se zdálo autonomní řízení jako naivní sci-fi, dnes tu máme fakticky samojízdná vozidla nejlepší úrovně 5, která se diskutabilně testují na veřejných komunikacích. Základní kámen robotické dopravy položil americký inženýr Francis Houdina prostřednictvím rádiově ovládaného vozu vyslaného v roce 1925 do ulic Manhattanu. Zrychlování a brzdění prototypu zařizovalo dálkové ovládání z pronásledovacího automobilu.

Autonomní řízení zřejmě nebude takový zázrak bezpečnosti, jak se očekávalo

Myšlenka zprostředkovaného řízení se znovu objevila na světové výstavě v roce 1939, kde koncern General Motors prostřednictvím Normana Bela Geddese představoval automatizovanou dálnici. Hlavní trik opět obstaralo dálkové ovládání, ale tentokrát s cívkami zabudovanými do vozovky, které by mohly signalizovat autu pokyn odbočení vpravo, nebo vlevo.

2. Bez držení přes celou Ameriku

Roky plynuly a za další přelom může být označen letopočet 1995. Dva vědci z Robotického institutu soukromé univerzity v Pittsburghu dojeli od školy až do San Diega. Výzkumníci Todd Jochem a Dean Pomerleau zvládli 2797 mil (4501 kilometrů) pomocí počítačového programu Rapidly Adapting Lateral Position Handler. Nástroj uměl efektivně skenovat silnici, proto upravený Pontiac Trans Sport z roku 1990 určoval směr jízdy přes zpracovaná data a pánové obsluhovali pouze plyn a brzdu. Oba účastníci revolučního experimentu jsou dnes technologickými podnikateli v odvětví autonomního řízení.

Koupil si ojetou Teslu s autopilotem. O pár dní později funkce zmizela

3. Výzva DARPA

Agentura Defense Advanced Research Projects Agency (DARPA) iniciovala výzvu k urychlení vývoje technologií autonomních vozidel pro vojenské aplikace. Darpa se odehrála 13. března 2004, přihlášené stroje s autopiloty měly ujet 150 mil (241 km), ovšem žádný z 15 přihlášených výlet nedokončilo. Nejlepší posádka s přestavěným Humvee zvaným Sandstorm zvládla pouhých 7,32 mil (11,8 km), takže nikdo neměl nárok na hlavní výhru jednoho milionu dolarů (21,4 mil. Kč).

Audi A8 se autonomního řízení na 3. úrovni zřejmě nedočká

O rok později, 8. října 2005, proběhla druhá výzva na kratší trati dlouhé 132 mil (212 km). Konec řádně projelo jen pět aut, nejlepší stáj Stanford Racing Team zvítězila v čase 6 hodin a 53 minut s vozem Volkswagen Touareg. Kromě poháru jistě potěšila dotace dvou milionů dolarů (42,8 mil. Kč).

Poslední ročník výzvy DARPA se konal 3. listopadu 2007. Akce zahrnovala 60 mil (97 km) jízdy ve městě, přičemž tým Carnegie Mellon vyhrál první cenu neboli dva miliony dolarů. Závod dokončilo šest automobilů z 11 přihlášených.

4. Mercedes F 015

V době instalování senzorů, radarů a kamer na sériové modely se stal koncept Mercedes-Benz F 015 Luxury in Motion futuristickým zjevením. Zatímco design zůstal relativně konzervativní, namontované technologie představovaly autonomní budoucnost, na kterou všichni čekali – zejména v roce uvedení 2015. Kromě autonomie nejvyšší úrovně se hojně klanělo před ztvárněním interiéru plného elektroniky. Kilometry kabelů a zástupy obrazovek se promítly i do vnějších LED panelů, které informují chodce, respektive další řidiče.

F 015 Luxury in Motion: Autonomní Mercedes se představil na CES

5. Zapojení mezinárodních společností mimo automobilky

Výrobci automobilů se snaží být první a nejlepší v zavedení autonomních systémů, nicméně podstatným hnacím motorem robotického pokroku jsou globální technologické korporace. Příkladem je Google, který začal pracovat na vybudování autonomní Toyoty Prius schopné v roce 2009 samostatně dokončit trasu dlouhou 100 mil (161 km). Kromě japonského experimentu firma najala řadu inženýrů se zkušenostmi z DARPA a také stojí za zmínku podpora množství menších projektů externích firem.

Technologie Deepfake bude pomáhat s vývojem autonomních aut

Konkurence od Applu také potvrdila soukromý projekt samohybného vozu s kódovým označením Titan. Veřejně není dostupné množství detailních informací, ale základní účel takového vývoje netřeba složitě domýšlet. Americká firma Uber se taktéž pokouší nasadit vlastní systémy sledování silnice a podobných aktérů neprobádaných technologií je celá řada.