Nicnedělání, které sžírá všechny: Jak se na D1 o víkendech (ne)pracuje

Stav tuzemských silnic lze označit za tristní dlouhodobě. Podle Světového ekonomického fóra se loni Česko v kvalitě komunikací dokonce umístilo za Albánií, Gambií či Tádžikistánem. V rámci EU pak patříme k těm vůbec nejhorším. Bídná úroveň silnic se logicky podepisuje rovněž ve finanční rovině. Analytici společnosti Raiffeisenbank v rozsáhlé studii spočítali, že jen na D1 česká pracovní síla propálí za rok asi 1,1 miliardy korun svého potenciálu (zbytečným) sezením v autě. Za promarněný čas na nejstarší dálnici v ČR může především řada modernizací. Jak moc se na nich šturmuje o víkendu? Vydáváme se to zjistit.

Opření o lopatu

Je neděle 22. září. Slunný den s příjemnými teplotami už od rána. Čili povětrnostní podmínky, na něž si zhotovitelé modernizací na D1 nemůžou stěžovat. Z Prahy směr Brno vyrážíme v 7.23. Dělníci stavební firmy Eurovia CS by tak již měli být na značkách. „Na všech částech, které modernizujeme, máme stanovené stejné pracovní doby, a to od 7.00 do 18.00 včetně víkendů,“ říká tisková mluvčí Eurovie Iveta Štočková. Řada dotazovaných osob najatých touto společností nám ovšem nabízí odlišné stanovisko o tom, kdy zamíří domů. „Ve čtyři odpoledne? To už tady rozhodně nebudeme,“ usmívá se třeba parta dělníků na přibližně 66. kilometru – v úseku mezi Souticemi a Loktem. De facto už nyní kolem desáté hodiny dopoledne tempo této čtyřčlenné skupinky odpovídá maximálně druhému převodovému stupni. Možná se pleteme, nicméně si stále myslíme, že klábosící lidé opření o lopatu ještě žádnou dálnici nepostavili. 

Dálniční známky 2020 v České republice: Všechny podstatné informace

Dělníci z Harryho Pottera

Na druhou stranu nás těší, že alespoň občas nějakého živáčka na trojici úvodních úseků v realizaci Eurovie (Mirošovice-Hvězdonice, Soutice-Loket a Koberovice-Humpolec) potkáme. Zvlášť ten první připomíná spíše přehlídku vypnutých strojů a dělníků navléknutých do neviditelných plášťů z Harryho Pottera, byť Štočková mluví o plném nasazení lidí i techniky. Stejně tak hovoří o dodržování harmonogramu vůči objednavateli, jímž je Ředitelství silnic a dálnic. Ve vzduchu tak poletuje otázka, zda ŘSD nenachystalo příliš měkký rozvrh pro modernizaci. Nezapnuté bagry a spol. tomu docela nasvědčují. A když už náhodou dělníky spatříme, vesměs hledí do mobilů, pokuřují cigarety nebo si jen prostě užívají den. „Naši zaměstnanci nejsou stroje, mají své potřeby, povinné přestávky vyplývající ze zákoníku práce,“ omlouvá je Štočková. Tomu samozřejmě rozumíme, proto vždy na úseku trávíme delší čas pozorováním, snažíme se vyhýbat době oběda a tak podobně. Pozoruhodné na tom je, že když nás drtivé množství zevlujících spatří, okamžitě začnou fungovat. K čemuž při čistém svědomí člověk obvykle nesáhne.

Ministerstvo řeší zvýšení povolené rychlosti na dálnicích. Kde všude bychom mohli jezdit 140 km/h?

Totální mrtvo

Další zastávku, kde probíhá modernizace, představuje část Humpolec-Větrný Jeníkov. Slavný úsek, na němž loni v prosinci k velkému překvapení někdejšího ministra Dana Ťoka padal sníh. Následná kalamita si poté vyžádala až čtrnáctihodinové kolony. Výsledek? ŘSD ukončilo s tehdejším provozovatelem (konsorciem firem Toto S.p.a. Costruzioni Generali, Geosan, SP Sine Midas Stroy) smlouvu. Ve zkráceném výběrovém řízení zvítězila pro práce v roce 2019 společnost Skanska, jež přebrala většinu úseku. Morálka jejího skromného počtu pracovníků je však v dopoledních hodinách předposledního zářijového víkendu ještě vlažnější než u Eurovie. Též spatřit zapnuté stroje spadá do ranku úkolů, s nimiž by měl potíže jinak všehoschopný Chuck Norris.

Sečteno podtrženo obecný obrázek vypadá jako z přibližně 94,9. kilometru: totální mrtvo, nikde nikdo. „Na stavbě modernizace pracujeme v plném nasazení a maximální míře,“ kontruje tisková mluvčí Skansky Petra Havrlantová s tím, že námi zjištěná situace nemusí zrcadlit skutečnost. I proto se o týden později do stejného „rajonu“ vypravujeme znovu: dělníků se zde sice objevuje o něco více, zato jejich nadšení do práce eufemisticky řečeno poněkud kulhá. 

Stát nyní připravuje 151 dopravních staveb. Přijdou na závratných 218 miliard!

Kdo je viník?

Při přesunu k pátému modernizovanému úseku Velký Beranov-Měřín kroutíme s fotografem hlavou nad tím, jak je možné, že tohle nicnedělání ŘSD coby zhotovitel toleruje. „Stavební dozor tam je denně. Nejde nám až tolik o to, jestli tam je o jednu lopatu víc, nebo míň, spíše se věnujeme technologickým postupům. Životnost vozovky je pro nás totiž primárně důležitá,“ tvrdí mluvčí ŘSD Jan Rýdl. O životnosti a kvalitě tuzemských komunikací nechť si udělá názor každý sám a masochisticky si „dé jedničku“ projede.

My se právě nacházíme na jejím zhruba 125,5. kilometru, kde rozpoložení na stavbě vypadá takto: jeden dělník kope, druhý mu fandí, třetí honí v autě telefon a čtvrtý spí v bagru. Jde o úsek obsluhovaný triumvirátem firem Strabag, Eurovia CS a Metrostav. „Přestože jste zde viděli přítomnost vozu s logem Strabagu, neznamená to, že šlo o naše dělníky. Pracujeme totiž na úseku mezi sto dvacátým devátým a sto třicátým čtvrtým kilometrem,“ snaží se vyvléknout ze zodpovědnosti mluvčí Strabagu Edita Novotná. To Eurovia se k tomuto problému přinejmenším staví čelem, třebaže se ohání tradiční zbraní v podobě nutných technologických přestávek. „Ano, v této části působíme a spolu s námi dvě další firmy,“ poznamenává lakonicky Štočková. Metrostav se neobtěžoval i přes několik výzev ani odpovědět.

Sekli s tím dřív

Úsek mezi Velkým Beranovem a Měřínem platí za jeden z impulzů sepsání tohoto textu. Kolegové a čtenáři Světa motorů výhradně odtud nabízeli největší pikanterie. Od opalování přes hraní karet až po sušení hub. My dnes takovým „štěstím“ žel bohu nedisponujeme, vystačit si tak musíme s obligátním čučením do mobilů, poleháváním a posedáváním nebo rozpouštěním hloučků, v nichž se snažíme identifikovat největšího flinka směny. „Práce běží ve stanovených termínech s tím, že pro letošní rok končí a sedmého října večer už by motoristé měli projíždět bez omezení,“ konstatuje Novotná za Strabag coby vedoucího sdružení. Což je zpráva každopádně radostná. Jen nám přijde, že závěr letošní modernizace nastal fakticky o pár týdnů dříve.

Rozbité dálnice mají také negativní vliv na ekonomiku, Česko kvůli nim ztrácí miliardy ročně

Líný Honza vs. Ferda Mravenec

Poslední úsek, jenž podléhá modernizaci, tvoří Velké Meziříčí-západ a Velké Meziříčí-východ na kilometráži 141 až 146. Část, o kterou pečuje Metrostav, nijak nevybočuje z dosud spatřeného koloritu: makajících mužů poskrovnu, nenastartovaných strojů habaděj. A když už šlapou, stejně si zaměstnanci stěžují. „Trefili jste špatný den, v sobotu a neděli nás tu je méně. Dělá se tak hůř. Musíte sem v týdnu,“ svěřuje se lámavou češtinou dvojička z východní Evropy na 143,5. km. Jejich zapálení kvitujeme. Kazí ho pouze půltucet dalších pracovníků, již se mezi sebou u svodidel náramně baví. Na technologickou přestávku ani na pauzu na oběd v 15.02 nevěříme, zvlášť když po našem přiblížení bleskově berou náčiní a z líných Honzů jsou rázem klony Ferdy Mravence.

Líp nebude

Putování z hlavního města směr Brno i přes všechna „ale“ celkem uteklo. Nynější návrat do Prahy teprve vyzkouší naši odolnost. Rádio ohlašuje dvě nehody, provoz houstne a mozek vnímá omezení kritičtěji. V ten moment si uvědomujeme, jak desítky osamocených strojů a postávajících dělníků řidiče vytáčejí. Rovněž se přesvědčujeme, že absolutně nezáleží na zhotoviteli: společnosti bez výjimky drží laťku od Mirošovic po Velké Meziříčí proklatě nízko. Všechny se nicméně brání tím, že stanovené plány plní. Proud odpovědnosti se tak opět stáčí za ŘSD, jež celý proces zastřešuje. A také údajně denně dozoruje. To naše kontrola i při zpáteční cestě potvrzuje, že se pracuje jaksi pod limit. Nezachraňuje to ani pozitivní případ armování z 27,6. kilometru. Na hodinkách svítí čas 18.09 – v části spravované Eurovií se ale dře ostošest. Do našich myšlenek se proto na pár sekund optimisticky vkrádá slogan jednoho nejmenovaného politického hnutí, že bude líp. Stačí si ovšem zrekapitulovat, čeho jsme celý den byli svědky, a bez bázně a hany můžeme říct: Milí čtenáři, na D1 líp ještě dlouho nebude.  

Víte, že…

… během modernizace D1 mezi Prahou a Brnem bylo zatím zprovozněno 90 kilometrů? Na dalších 61 se pracuje a deset je ve výběrovém řízení.

Časopis Svět motorů si můžete objednat na ikiosek.cz.