Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Opel Corsa B (1993-2000): Malé auto pro skoro celý svět

Aleš Dragoun
Diskuze (0)

Druhá generace Corsy spustila cenovou válku na českém trhu. Malé auto se stalo bestsellerem a pod různými značkami koncernu General Motors doslova zaplavilo svět – s výjimkou Severní Ameriky. Zdaleka nezůstalo jen u nám dobře známých hatchbacků...

Opel představil v lednu 1993 oblou Corsu druhé generace, výsledek projektu S93. Předchůdce se sice prodalo 3,1 milionu kusů, ale potřeboval náhradu jako sůl. Za dekádu a kousek své aktivní kariéry notně zastaral, zejména vzhledově. Osmdesátkové hrany už prostě neletěly.

Blesk“ používá tradičně označení generací písmeny abecedy, druhá Corsa tedy dostala do vínku B. Béčko“ si získalo značnou oblibu svými sympatickými tvary. Navrhl jej poněkud překvapivě Japonec, i když design rozhodně příliš asijsky nepůsobil. Hideo Kodoma ovšem dlouhá léta působil v Rüsselsheimu ve stylistickém středisku GM Europe. Předobrazem a inspirací byla studie Junior z roku 1983. Malý vůz oválných tvarů byl navržen hlavně pro mladé a získal značnou pozornost. Světlomety Corsy B zasahovaly do masivního předního nárazníku. Interiéru vévodil dvouramenný volant, horní část palubní desky dostala osobitý válcový tvar.

Dvě odlišné karoserie

Pětidveřový hatchback se od základního třídveřového lišil opravdu výrazně, přitom nebyl delší, oba měřily 3,73 m. Byly také takřka 1,61 m široké a 1,42 m vysoké. Vzhledovými odlišnostmi obou karosářských variant ostatně „blesk“ pokračoval i u nástupců. Třídveřová byla hezčí a sportovnější, do pětidveřové se pochopitelně lépe nastupovalo dozadu. Zavazadelník se základními 260 l nijak nevybočoval ze standardu kategorie. Vlastně ani ona dílka, doba čtyřmetrových „malých“ hatchbacků měla teprve přijít. „Kufr“ šel rozšířit sklopením zadní lavice až na 1050 l, samozřejmě ne vždy dělené, ale komu to vadilo?

Obě nápravy od sebe dělilo 2443 mm, vpředu se nacházela spodní příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu byla ramena vlečená s torzní příčkou, komfort měly na starosti vinuté pružiny a teleskopické tlumiče.

Video se připravuje ...

Motory

Paleta motorů začínala slabou zážehovou dvanáctistovkou OHC (přesně 1196 cm3) s 33 kW (45 k), kterou doplnil agregát objemu 1389 cm3 s jednobodovým (44 kW/60 k), respektive vícebodovým vstřikováním (60 kW/82 k). Zajímavou verzi čtrnáctistovky si mohli koupit Rakušané, tam byla přiškrcena na 40 kW (55 k), aby majitelé neplatili vyšší daň a pojištění.

Osvědčené diesely 1486 cm3 pocházely od Isuzu, atmosférický dával jen 37 kW (50 k), přeplňovaný pak vyšších 49 kW (67 k). Turbodiesel uměl jezdit pod pět litrů nafty, do palivové nádrže se přitom vždy vešlo 46 l drahocenné tekutiny. Posilovač řízení měly jako volitelnou výbavu. Se základní zážehovou pohonnou jednotkou se kombinovala pouze čtyřstupňová přímo řazená převodovka. Jinak byly k dispozici „pětikvalty“ a alternativně i čtyřstupňový měničový automat.

Bezpečná, lehká a ovladatelná

Corsa nabídla ve standardu boční výztuhy ve dveřích a předpínače bezpečnostních pásů. Interiér prosvětlilo příplatkové střešní okno, popřípadě sexy shrnovací plátěná střecha. Interiér byl prostorný, jen dva pánové s rozměrnějšími tělesnými schránkami měli na předních sedadlech poněkud méně místa. Základ vážil muších 835 kg, Corsa byla lehce ovladatelná i díky hřebenovému řízení. Jezdila na minimálně třináctipalcových kolech.

Prodej začal v březnu, nejprve přišel na trh třídveřák, v srpnu i pětidveřová verze se strmějším C-sloupkem a upravenými dveřmi zavazadlového prostoru, proti základnímu karosářskému provedení dostala i užší koncová světla. Původně šestimístné částky nutné k pořízení začínaly jen těsně pod třísettisícovou hranicí, s dvanáctistovkou přišla třídveřová Corsa na českém trhu na 299.900 Kč. Za pár dveří navíc se připlácelo 15 tisíc.

Nafta

Ještě v září 1993 přibyla modernější naftová sedmnáctistovka (1686 cm3) bez turba s 44 kW (60 k). U nás stála s výbavou Swing a třemi dveřmi těsně pod 345 tisíc. Od podzimu se dalo připlatit na oba čelní airbagy, Sportovní provedení GSi mělo motor Ecotec 1.6 16V 80 kW (109 k), zdobil jej spoiler nad zadním oknem a za 460 tisíc korun nabídlo docela dost zábavy za volantem.

Corsa B se nevyráběla pouze ve španělském Figueruelas nedaleko Zaragozy, ale i ve východoněmeckém Eisenachu, po dlouhá léta rodišti wartburgů. Jen za první rok linky opustilo 386 tisíc aut. Do reklamní kampaně automobilka angažovala supermodelky Kate Moss, Naomi Campbell a Lindu Evangelista. Ženská krása evidentně zafungovala…

Zážehová čtrnáctistovka dostala čtyřventilovou techniku v září 1994, chlubila se 66 kW (90 k). Také v modelu Sport, který dosud poháněla dvouventilová 82koňová. Modifikovaná šestnáctistovka (přesně měla pořád 1598 cm3) pro GSi dávala nyní menší výkon 78 kW (106 k). Díky spuštění produkce v Brazílii se roční objem výroby vyšplhal na 584 tisíc aut. V reklamní kampani tentokrát pomohla místo krásných modelek „pravěká“ rodinka Flintstoneových. Vzduchový vak pro řidiče se začal montovat standardně.

Cenová válka

V polovině 90. let Opel šokoval, když českou cenu základní Corsy stlačil pod 240 tisíc korun. Bylo to sice holátko Eco, které nemělo ani posilovač řízení a centrální zamykání, ale už mohlo fungovat coby alternativa k jen o něco levnější Škodě Felicia, pravda, ta měla vždy praktičtější pětidveřovou karoserii. Sportovní GSi přišlo o svůj typický spoiler. Za oba čelní airbagy se na západních trzích už nemuselo připlácet. Výroba v Evropě i Latinské Americe dosáhla v této sezóně 796 tisíc kusů. Na jejím konci byla spuštěna i v mexickém Ramos Arizpe, pochopitelně pod značkou Chevrolet. O mimoevropských derivátech Corsy bude ještě řeč… Diesel 1.5 D skončil v únoru 1996. Záhy spadla základní cena Corsy na českém trhu na 234.900 korun.

Kromě výše zmíněných výbav se Corsa B prodávala i ve variantách City, Joy, Viva, Family a luxusní CDX. Pochopitelně existovala v řadě dalších speciálních sérií a limitovaných edic. Eisenach (1995) byl v prodeji pouze v Německu, stejně jako Grand Slam. Atlanta se objevila u příležitosti letní olympiády v roce 1996. následovala Coiffeur. Vogue se zase vyznačovala luxusem včetně koženého čalounění a tehdy módních dřevěných dekorů interiéru.

Vyhlazování vrásek

Po čtyřech letech došlo v březnu 1997 na modernizaci, zvenčí ji poznáme podle nové přední mřížky, která už neměla vodorovnou lištu. Lehce modifikovány byly oba nárazníky, za předními koly se objevily malé směrovky. Černá plastová ochrana boků se rozšířila. V interiéru našel místo nový tříramenný volant. Hranatou hlavici řadicí páky nahradila kulatá. Opěrky hlav už byly plné místo dřívějších rámových.

Postupně také přibyly nové čtyřventilové benzinové motory s rozvodem DOHC. V květnu 1997 se začal dodávat benzinový tříválec 973 cm3/40 kW (54 k). U něj byl zaveden elektrohydraulický posilovač řízení EPS. V březnu 1998 následovala čtyřválcová dvanáctistovka. Z přesného objemu 1199 cm3 dávala 48 kW (65 k). Postupně nahrazovala staré a slabé dvouventilové dvanáctistovky a konstrukčně vycházela z tříválce. ABS se k levnějším modelům dodávalo stále na přání.

Nová reklamní kampaň se sloganem „Všichni někdy dostanou chuť...“ byla velmi populární. Objevila se v ní skupina Queen, Albert Einstein i horolezec Reinhold Messner. O popularitě Corsy na „domácím“ německém trhu svědčí i to, že mezi malými vozy (včetně nemnoha mini) od roku 1994 nepřetržitě vládla, měla zhruba čtvrtinový podíl a v celkových registracích modelů jí v roce 1997 patřilo třetí místo. Prostě bestseller. Hranice milionu vyrobených vozů za 12 měsíců padla v sezóně 1998, Corsa a její deriváty se nabízely v 75 zemích světa.

Další limitky

Také modernizovaná Corsa byla v prodeji ve spoustě limitovaných edic. Za všechny stačí vzpomenout Advantage (objevila se už před faceliftem), Cappuccino, Twen, World Cup, World Cup Sport a World Cup Cool s klimatizací (1997). Právě tři poslední speciální série k fotbalovému mistrovství světa nabídly i boční airbagy. Století značky slavila Edition 100 včetně Coolu, nástup internetového věku ohlašoval Webc@r (1999) a nového milénia zase Edition 2000. Dále alespoň heslovitě: Snow, Young, Special, Trio a Twist.

V listopadu 1999 vyjel z durynského Eisenachu miliontý vůz značky Opel, šlo shodou okolností o Corsu Edition 100. Ve španělské Zaragoze zase vznikl vůz s pořadovým číslem 6.000.000. V obou továrnách se pochopitelně vyráběly i jiné vozy s bleskem ve znaku. Konec Corsy B v Evropě přišel v srpnu 2000. Nástupnická generace C vypadala podobně, ale koncová světla u ní „vylezla nahoru“ a upřímně, tak hezká nebyla. „Béčko“ bylo i na našich silnicích k vidění tenkrát hodně, postupně je ale sžírala koroze.

Koncepty

Opel Scamp z Frankfurtu 1993 představoval studii stylového pick-upu pro volný čas. Vznikl z třídveřové verze, nepřišel však o zadní lavici, která zůstala v nákladovém prostoru. Podobnost s Favority a pozdějšími sériovými Feliciemi Fun čistě náhodná. Scamp neměl tak velkou ložnou plochu, ale zase nepostrádal vzadu boční ochranné rámy, které byly navíc odnímatelné. Scamp II (1994) měl pět dveří, zvýšenou světlost, střešní nosiče a shrnovací plátěnou střechu.

Na frankfurtské výstavě IAA v roce 1995 se Opel pochlubil třídveřovou verzí Eco 3. Karoserie byla vyrobena z uhlíkových vláken a dostala přední a zadní spoiler a tvarované prahy pro snížení odporu vzduchu. Zavěšení a brzdy byly z hliníku, kola a skříň převodovky hořčíková, boční okna a kryty světlometů z průhledného polykarbonátu. Odlehčené auto poháněla přeplňovaná vznětová sedmnáctistovka se 46 kW (63 k), která ho rozjela až na 150 km/h. Úpravy aerodynamiky, redukce hmotnosti a systém start-stop srazily průměrnou spotřebu nafty na pouhých 3,4 l nafty na 100 km. Při evropské Eco Tour se podařilo dosáhnout dokonce 2,69 l. Německý autoklub ADAC a rakouský ÖAMTC udělily vozu cenu za inovaci. Kvůli použití drahých materiálů měla Corsa Eco 3 k sériové výrobě pochopitelně daleko, demonstrovala však možnosti dalšího vývoje.

Corsa Tonga z Turína 1996 vycházela opět z třídveřového hatchbacku. Do módy přicházela SUV, takže šedomodrý vůz dostal jedovatě žlutozelené kontrastní oplastování. Otevřená záď s „madly“ se dala zakrýt plátěnou stříškou. Vlastně… poprvé se objevila už na Brasil Motor Show 1995, ale s logem Chevroletu. Techniku, pravděpodobně tu nejvýkonnější z GSi GM oficiálně neodhalily Ještě kurióznější studií byl třídveřový Moon z roku 1997. Corsa se připravila k pobytu na Měsíci. Dostala široká kola, dvě satelitní antény s talíři, ochranný rám dopředu a na střeše měla solární panely.

Tygřík

Techniku Corsy sdílelo i kupé Tigra, prezentované poprvé coby prototyp na IAA 1993, sériová podoba se ukázala v Paříži 1994. Roadster se však do výroby nedostal… Třídveřová Tigra byla 3,92 m dlouhá, 1,60 m široká a 1,34 m vysoká a prodávala se pouze s výkonnějšími čtyřválci Ecotec DOHC 1,4 l/66 kW (90 k) a 1,6 l (78 kW/106 k). S výkonnějším motorem přesáhla dvoustovku, jela až 203 km/h. Zadní sedadla byla opravdu nouzová, přitažlivými tvary a jízdními vlastnostmi oslovila především mladou generaci. Nezřídka byly za volanty k vidění ženy.

Takřka do celého světa

Z Corsy B udělal Opel, respektive koncern General Motors opravdu světové auto. Velké popularitě se těšila hlavně v Latinské Americe, zde pochopitelně s logem Chevroletu. Brazilská produkce běžela zpočátku v São Caetano do Sul nedaleko São Paula. Corsa zaujala i odbornou veřejnost, časopis Auto Esporte ji vyhlásil Vozem roku hned dvakrát za sebou, 1994 a 1995. V argentinském Rosariu u místní pobočky GM se vyráběla od podzimu 1997 až do sezóny 2017. Kromě základních karosářských variant existovaly také sedan, pick-up a kombi, ty navrhl v Brazílii Wagner Montes Cla Dias. 4,03 m dlouhá Corsa Caravan se dostala dokonce do Evropy, konkrétně do Itálie, kde konkurovala Fiatu Palio Weekend. Oplastovaný koncept Chevrolet Corsa Tonga 2 (1999) vycházel právě z kombíku, zůstal však na rozdíl od první Tongy čistě jihoamerickou záležitostí. Pick-up měl natažený rozvor na 2480 mm a měřil přes 4,15 m.

Dodávky Combo s „batohem na zádech“ jsme si ale koupit nové mohli, dokonce i v osobním provedení Tour. Poprvé se představilo na IAA 1993 ve Frankfurtu a zůstalo ve výrobě až do konce roku 2001. Vyjíždělo výhradně z továrny v portugalském městě Azambuja, později se přestěhovalo do čínské Šanghaje, ale to už se starého kontinentu netýkalo. I třídveřová Corsa měla své užitkové provedení se zaslepenými zadními bočními okny.

V Jižní Africe se zase logo Chevroletu nepoužívá, vozy z továrny GM South Africa ve Struandale u Port Elizabeth nesly emblémy s bleskem. V Japonsku to pro změnu nemohla být Corsa, označení měla registrované Toyota, takže tam dostala jméno Vita, které se používalo i ve východní Africe. Klasikou byla značka Vauxhall ve Spojeném království, jméno Corsa tam ovšem představovalo novinku, hranatému předchůdci říkali Nova, ale pro druhou generaci tento název opustili. Mexický Chevrolet Chevy z továrny v Ramos Arizpe a čínský Sail od Shanghai GM, nejdříve s emblémem Buicku (!) neznamenaly nic jiného než další lokální varianty, stejně jako Holden Barina série SB od protinožců. Ten měl unikátní třídveřovou verzi s plátěnou střechou, dveře samotné však zůstaly na svých místech pro zachování tuhosti. Všechny varianty se ale dovážely ze Španělska.

Chevrolety Celta a Prisma se vyráběly v brazilském Gravataí jako levná alternativa novější generace Corsy a v Argentině nabízely jako Suzuki Fun. Příbuznost s „béčkem“ nezapřely ani vzhledově, ani technicky… Zajímavý tmavě modrý koncept Celta Spider (2000) celou řadu uváděl na trh. Jen v USA a Kanadě se Corsa B nikdy neprodávala, jinak se rozjela do takřka celého světa. Vyráběla či montovala se také v Ekvádoru (AYMESA v Quitu) a u místních poboček GM v Kolumbii (Bogota), Venezuele (Valencia), Egyptě 6th October City), Indii (Gurgáon) a Thajsku (Rayong).

Zdroje: archiv auto.cz, Wikipedia, Auto World Press, Svět motorů, Automoto.it, Motor1.uol.com.br, Aktuálně.cz

Foto: Opel, General Motors, Suzuki

Aleš Dragoun
Diskuze (0)

Doporučujeme