Poprvé za volantem BMW M135i xDrive. Jezdí skvěle, nechybí mu ale vlastní duše?

Kompaktní modely jsou v dnešní době stále důležitější součástí nabídky luxusních značek, přivádějí k nim totiž mladé zákazníky, kteří v ideálním případě postupem let postupně přesedají do větších (a dražších) modelů. BMW zatím svůj „základní“ model dělalo po svém, když nabízelo hatch s pohonem zadní nápravy. Ve třetí generaci se ale řada 1 změnila po vzoru konkurence a stala se typickým kompaktním hatchbackem. Po prvních jízdách na populárních okreskách v okolí Karlštejna už víme, jak jezdí jeho vrcholná varianta BMW M135i xDrive.

O změně koncepce jedničky jsme popsali už stohy stránek, a tak jen v krátkosti. BMW za léta s kompaktem s motorem vpředu podélně a pohonem zadních kol zjistilo, že tato koncepce má pro zákazníky více nevýhod než výhod, respektive, že výhodu v jízdních vlastnostech z cílové klientely ocení jen málokdo. A tak jednička přešla na v segmentu nižší střední třídy tradičnější řešení – motor je nově uložen vpředu napříč a poháněná jsou přední kola. Navíc kvůli nízkému zájmu zákazníků skončil třídveřový model.

Pohonné ústrojí tak zabírá méně místa, což uvolnilo prostor pro posádku a zavazadla, navíc je levnější na výrobu, což snížilo cenu. V dané výkonnostní kategorii pak podle BMW nevadí ani pohon přední nápravy – stejně většina klientů kupovala slabší varianty, u nichž síla motoru nepromlouvá do řízení. Jak ale známo, teorie je věc jedna praxe druhá. Jaké jsou tedy naše první jízdní dojmy?

Nové BMW řady 1 odhaluje české ceny. Základ se vejde do 650.000 Kč

Zaměnitelný profil, avšak s krásným zadečkem

Ještě než však vyrazíme na silnice, pojďme si novou jedničku prohlédnout. BMW řady 1 nikdy nebylo vyloženým krasavcem, což bohužel platí i pro nejnovější vydání. Z některých úhlů vypadá jednička zkrátka trochu otyle a baculatě, a to i ve zkoušené sportovní variantě M135i xDrive, lišící se svébytnou maskou chladiče nebo sportovnějším nárazníkem. Auto navíc ztratilo svoji charakteristickou siluetu zadokolky, která dlouhou kapotou a kabinou posunutou vzad opticky zdůrazňovala pohon zadní nápravy. Z boku je tak dnes zaměnitelné s jinými pětidveřovými hatchbacky nižší střední třídy.

V důsledku toho všeho se mně nová 1-Series nejvíce líbí zezadu. Nízká koncová světla jsou pro BMW dnes charakteristická, oceňuji též střešní spoiler nebo kulaté koncovky výfuku (s průměrem 100 mm). Takhle má hatchback s modrobílou vrtulkou vypadat! Škoda jen, že z jiných stran tohle auto nevypadá lépe.

Co se pak týče rozměrů, doplňme, že s délkou 4.319 mm je novinka o pět milimetrů kratší než předchůdce. Zároveň je o 34 mm širší a 13 mm vyšší. Rozvor činí 2.670 mm, což je o 20 mm méně než dosud, což je primárně dané jinou platformou.

Více prostoru a luxusní materiály

I přes zkrácení karoserie a rozvoru automobilka zdůrazňuje, že je uvnitř více místa než dosud. A opravdu, na zadní sedadla se se svými 185 centimetry vcelku pohodlně usadím. Sedí se poměrně vysoko, nad hlavou mně zbývá asi třícentimetrová mezera, nějaký prostor mám i před koleny. V jiných kompaktech je to sice lepší, trápit se tu ale už nebudete.

Přece jen se vám ale bude nejvíce líbit za volantem, jak by ostatně v BMW mělo být zvykem. Ten má ideální průměr věnce stejně jako tloušťku – je příjemně tlustý, ne však moc, jak v některých větších bavorácích. V příplatkových M sportovních sedadlech se pak sedí hezky nízko, sedadla navíc parádně podrží tělo – bočnice si lze rozšířit, aby vás opravdu pevně podržely v oblouku, nechybí ani nastavitelná délka sedáku. A integrovaná opěrka hlavy je dostatečně vysoká, že bude vyhovovat i osobám vyššího vzrůstu.

Velký skok pak řada 1 udělala v otázce použitých materiálů. Na této oblasti BMW v aktuální generaci svých aut hodně zapracovalo, což platí i pro jedničku. Materiály vypadají luxusně a jsou skvěle zpracované. Konkrétně mně nadchlo třeba ambientní osvětlení, které ve dveřích netvoří jednolitou linku jako u konkurence, ale různé „cikcak“ čáry, což působí mladistvě a originálně.  

Rozmístění ovladačů následuje trend z větších modelů, což znamená, že se startovací tlačítko přesunulo na středový tunel, k voliči převodovky. Ten má nový tvar, páka je navíc příjemně nízká, což autu dodává sportovní feeling. Bohužel tu je i ten poněkud lacině působící digitální přístrojový štít, s nepříliš přehlednou grafikou tachometru, který se navíc v určitých úhlech leskne na slunci. Ještě že je za příplatek, a tak si můžete jedničku pořídit i bez něj. Jen pozor, váže se na něj větší displej multimediálního systému s úhlopříčkou 10,25“. Chválíme ale novinku v podobě head-up displeje, který je pro 1-Series dostupný vůbec poprvé, a to hned pořádný, promítající informace na plochu s úhlopříčkou 9,2“.

Moc se nám ale nelíbí fakt, že až na jeden konektor na středovém tunelu jsou všechny USB konektory typu C, neobejdete se tak bez nejnovějšího chytrého telefonu nebo adaptéru...

Nejsilnější čtyřválec od BMW

BMW řady 1 dorazilo na český trh s pěti motory. Turbodiesely v tuto chvíli zastupují tříválec 116d (85 kW) a čtyřválce 118d (110 kW) a 120d xDrive (140 kW), zatímco na straně benzinových jednotek to zatím jsou tříválec 118i (103 kW) a vrcholný dvoulitr M135i xDrive (225 kW). A právě ten jsme při prvních jízdách vyzkoušeli.

BMW M135i xDrive se stává nástupcem dosavadního provedení M140i. Na rozdíl od něj je výhradně kombinován s pohonem všech kol (se samosvorným diferenciálem Torsen vpředu) a automatickou převodovkou, už osvědčeným osmikvaltem. Hlavně už to ale není řadový třílitrový šestiválec, který by se zkrátka pod kapotu tohoto hatchbacku nevešel.

TEST BMW M140i xDrive – Šestiválec v kompaktu? To chcete!

Místo toho v útrobách M135i xDrive pracuje přeplňovaný dvoulitrový čtyřválec, naladěný na 225 kW a 450 N.m. Jedná se o vůbec nejvýkonnější čtyřválec v historii BMW, čehož se povedlo dosáhnout zvětšením turbodmychadla s vestavěnými výfukovými svody nebo upravením vstřikováním. Aby takovou sílu agregát přežil, nechybí ani nové písty, zesílený klikový mechanismus s větším hlavním ložiskem nebo nezávislý chladič oleje převodovky.

Pořádně silný motor umí tohoto bavoráka rozpohybovat z 0-100 km/h za 4,8 sekundy, maximální rychlost je elektronicky omezena na 250 km/h.

Je však znát, že použité turbo je velké. Těsně nad volnoběhem je motor prakticky mrtvý, nadechovat se začíná až kolem 1500 otáček, aby největší elán poskytl při překonání hranice 2000 otáček. Pak už ale táhne s nadšením až k omezovači. Doprovází to lehce brumlavý tón, u něhož je však přece jen znát, že je uměle dobarvený.

Spolupráce s automatem je pak bezchybná, byť nás pořád mrzí, že tenhle hot hatch postrádá manuál. Samočinná převodovka rychle a logicky mění kvalty, rychle reaguje také na ruční pokyn. Ať už páčkou pod volantem nebo kraťounkým voličem na středovém tunelu, jehož schéma řazení je „správné“ – s řazením nahoru směrem dozadu. A co víc, když to náhodou přeženete a dotknete se omezovače otáček, převodovka si sama nepřeřadí a nechá vás tento problém si vyřešit sám. 

Spotřebu však zatím nebudeme hodnotit. Většinu času s M135i xDrive jsme strávili svižnou jízdou po silničkách na Karlštejnsku, kde takové tempo zvyšovalo spotřebu až k 18 l/100 km. Na dálnici si každopádně kompaktní BMW řeklo o nějakých devět litrů.

Za volantem M135i xDrive

Změna koncepce však neznamená, že by vývojáři rezignovali na skvělé jízdní vlastnosti. Vždyť ty se od BMW očekávají, ať už se jedná o klasickou zadokolku, nebo předokolku.

Z toho důvodu dostala jednička lehčí a zároveň tužší karoserii, čehož se povedlo dosáhnout díky chytré kombinaci hliníku (na kapotě a víku kufru) a vysokopevnostní oceli a speciálním výztuhám, jako je vzpěra ve tvaru bumerangu v zadní části vozu nebo v motorovém prostoru. M135i xDrive navíc dostalo dodatečnou výztuhu v oblasti středového tunelu a tužší uložení stabilizátoru.

Nové BMW 1 oficiálně: I se základním tříválcem a pohonem předních kol chce být sportovní

Standardem je pak technologie ARB, alias blízko sobě umístěné regulační a řídicí prvky protiprokluzového systému. Regulace prokluzu, která se nachází přímo v řídicí jednotce motoru, a nikoliv v řídicí jednotce stabilizačního systému DSC znamená rychlejší reakce na pokyn.

BMW M135i xDrive umí opravdu bleskově reagovat na pokyn volantem. Do zatáček se vrhá s radostí, perfektně drží stopu, a to nejen díky pohonu všech kol, ale také díky standardně dodávanému mechanickému samosvornému diferenciálu typu Torsen. Sílu motoru si přitom budete uvědomovat, při sešlápnutém plynu díky Torsenu bavorák opravdu potáhne tam, kam máte, byť jen lehce, natočená kola. Řízení je však i v komfortním režimu nepřirozeně tuhé, od podvozku k vám ale směřuje dostatek informací, abyste věděli, co se pod koly právě děje.

Ve výsledku tak umí jet bavorák opravdu rychle, jeho účinnost se ale leckdy stává až nudnou. Zkrátka zatímco zadokolkový předchůdce byl hravý, s osobitým charakterem, novinka se zkrátka chová jen jako další rychlý hatchback s pohonem všech kol. Prostě je svým charakterem až příliš podobný Volkswagenu Golf R.

Kvitujeme ale poskytované pohodlí, tenhle hot hatch je opravdu použitelný každý den. Podvozky bavoráků bývaly tvrdé jako kámen, M135i xDrive je ale nečekaně poddajná. Při vyšším tempu na okreskách umí nerovnosti skvěle vyhladit. Ve městě pak o dírách sice víte, spíše ale kvůli hluku od 19palcových kol padajících do děr, než že by z vás bavorák přitom vytřásával duši.

Závěr

BMW M135i xDrive se při prvních jízdách ukázalo jako skvěle jezdící hatchback. Jízdu s ním si budete užívat, zároveň zůstává nečekaně pohodlný při každodenním používání. A ta kombinace dvoulitru a osmistupňového automatu je jednoduše skvělá. Navíc ani cena není ve výsledku špatná, základních 1.201.200 Kč za M135i xDrive se sice zdá dost, obdobné výkonné Audi S3 Sportback i Mercedes-AMG A 35 4Matic jsou ale dražší.

Jen si stále nemohu pomoci a pořád si říkám, zda BMW 1 nepřišla změnou koncepce o svou osobnost a nepřiblížila se až příliš VW Golf R. Mnichovský kompakt totiž svoji osobností až příliš připomíná wolfsburskou raketu. To sice na jednu stranu potvrzuje jeho kvality, zároveň to ale znamená, že je na rozdíl od předchůdce zaměnitelný, a to je podle mě velká škoda! Na předchozí BMW M140i s třílitrovým šestiválcem zkrátka budu se slzou v oku vzpomínat.