Proletěli jsme se vzducholodí: Pohání ji hned trojice čtyřválcových motorů!

Možná si říkáte, co dělá v motoristickém časopisu vzducholoď. Ale patří sem – a hodně! Pneumatikářská společnost Goodyear je totiž provozuje už od roku 1925, odkdy její stroje nechyběly u žádné větší ceny Nascar ani motoristických závodů v Evropě v roli nosiče televizních kamer. Současně s nimi drží několik světových prvenství, například první osvětlené logo ve vzduchu. A když se podíváte na záběry královské svatby Diany a Charlese, na obloze také spatříte logo s okřídlenou botou. Na evropské nebe se koráb vrátil v roce 2020. Pohání ho trojice čtyřválců, každý o výkonu dvou set koní.

Jakmile přišla exkluzivní nabídka vyzkoušet zepelín naživo, nešlo odmítnout. Letenku dostali jen tři Češi: televizní moderátor CNN s kameramanem a já…

Jitrnice přilétá

Vzducholodí se v Čechách jen tak neproletíte. Nemůže kdekoliv přistát bez pozemního zajištění. Ostatně prý to byl i konec slibného rozvoje vzducholodní přepravy bez ohledu na patálii s hindenburgem. Ke každému přistání byly třeba desítky až stovky mužů, co bafl i lana a přitáhli řiditelný balón na zem. Provoz vzducholodi i dnes znamená speciální hangár na domovském letišti a na cestách doprovodný cirkus v podobě kamionu s obytným návěsem a speciálním čtyřnápravovým manem s kotvicím stožárem. K tomu osmičlenný vyškolený ansámbl, byť v kabině jsou jen tři členové posádky.

ADAC připravil test letních pneumatik v populárním rozměru 205/55 R16

I náš let vzducholodí byl podmíněn cestou do polské Vratislavi. Takže jsme se sice v Praze pokochali pohledem ze země, když tady „jitrnice“ o posledním červencovém pátku kroužila (vzpomínáte na romány o letci Bigglesovi, jak sestřeloval pruské zeppeliny a pozorovací balóny s tímto přízviskem?), ale přišel poslední okruh a už jsme si sedali s marketingovým koordinátorem Goodyearu Milanem Marušákem do testovacího stelvia – obutého pochopitelně na goodyearech – a startovali na sever stíhat vzdušný koráb. Bláhově jsme se domnívali, že nám bude zepelín ze vzduchu ukazovat celých 3,5 hodiny cestu. Jenže to jsme ještě nevěděli, že má maximální rychlost 125 km/h bez větru v zádech a cestuje minimálně šedesátkou. Takže ho z auta nechytíte.

Znovu jsme zepelín spatřili druhý den na sportovním letišti ve Vratislavi. Jenže se nějak moc natřásal na stožáru. A vzápětí přišla studená sprcha: příliš fouká a létat se možná nebude…

Svět motorů 32/2021

Hvězda sítí

Zpráva o příletu vzducholodi do čtvrtého největšího polského města se rychle rozkřikla, takže je kolem travnatého letiště brzy plno diváků. Fandové si po síti předávali trasu letu a na sociálních sítích brzy přibyly komentáře, kde ji zahlédli. V sobotu odpoledne už dorazily celé rodiny s dekami a dalekohledy.

Jenže zbytečně, protože se vzdušný koráb nebezpečně natřásá na stožáru. Vypadá jako balonek na pouti, když se šmrdlá nad prodejním stánkem. V tuhle chvíli bychom ani nechtěli být uvnitř. Jak se později dozvídáme, vzhledem k hodnotě zepelínu v přepočtu 400 milionů korun bez pozemního příslušenství zůstává někdo z posádky stále v kabině, což mu tedy vůbec nezávidíme – ne nadarmo jsou v kapse sedaček pytlíky jako v letadlech. Přestože stroj s poloztuženou konstrukcí váží bez náplně přes deset tun, otočí ho kolem stožáru i sebemenší závan větru. Odpoledne ale přichází naděje. Buďte ve střehu, v 17.30 se možná poletí!

Americká trvalka

Mezitím se od německé letušky Ingrid dozvídám, že v USA provozuje Goodyear tři vzducholodě už od roku 1925 bez přerušení, zato do Evropy se po deseti letech vrátila loni. Měří jako tři čtvrtiny fotbalového hřiště – o čtyři metry víc než Boeing 747/400 – a pro Goodyear ji provozuje společnost Deutsche Zeppelin-Reederei GmbH z německého Friedrichshafenu.

Konkrétní exemplář Zeppelinu NT s imatrikulací D-LZFN je prý už starší, byť zmodernizovaný kousek. Od loňského roku obkroužil prakticky celou Evropu a velkou část letošní sezony strávil na cestách. Ingrid s úsměvem říká, že se jí profese ani po čtrnácti rocích nezajedla. Však vzduchoplavci patří do exkluzivní kategorie. Pilotů zepelínů je prý na světě jen asi dvacet až třicet, protože je speciální licence podmíněna třeba pilotním průkazem na letadla s náletem 20.000 hodin a půldruhým rokem nadstavby.

Vtom přichází její kolegyně a nese dobrou zprávu – máme se připravit na předletovou rozpravu. K čemu ji jako pasažéři potřebujeme?

Dva minus dva

Koráb je odpojen od stožáru, těžký náklaďák odjíždí pryč a sympatická slečna v reflexní vestě si nás staví do půlkruhu. „Teď půjdeme na letištní plochu ve dvoustupu, a až vám ukážu, naskočíte na schůdky a ihned se posadíte. Nezdržujte, nekuřte, nefoťte, a hlavně opatrně!“ varuje nás hned na úvod. Tak tohle bude vážně jiný zážitek!

Nosné helium totiž neustále tlačí vzducholoď do oblak, takže kapitán musí koráb vrtulemi přibít k zemi a neustále rovnat proti větru. Byť stojí na kolech, potvora chvilku v klidu nepostojí. Pasažéři musí svižně naskočit na schůdky pověšené ve dveřích gondoly a dodržovat balast: z každé strany dva vystoupí, dva nastoupí. Kdyby to najednou udělali všichni, vystřelí koráb nahoru.

Když se naše skupinka vyšplhá do gondoly a usadí na místa (výhodou je, že všichni sedí u okének), zavírají se dveře a muž vpředu pouští jistící lano. Vzápětí stroj vystřelí do vzduchu. Kdo by řekl, že je tak čiperný?

Test zimních pneumatik pro SUV: Vyplatí se připlatit, levné gumy propadly

Ahoj, tam dole!

V prvních sekundách jsou motory docela slyšet, trojice leteckých čtyřválců Textron-Lycoming IO-360 pohání vrtule Hoffmann o průměru 2,7 metru. Přesněji tři plus jednu manévrovací vzadu o průměru 2,2 metru. V letové výšce 300 m ztichnou a rozprostí se monotónní zvuk. Žádné svištění větru jako v kluzáku.

Byť koráb umí vystoupat do tří kilometrů, teď se majestátně nese nízko nad historickými uličkami Vratislavi. Doprovází ho gigantický stín, co se líně plazí po střechách. Nelze se ubránit myšlenkám, jaké to muselo být, pozorovat takhle pod sebou vyděšené vojáky v zákopech za první světové války. Posádka je musela mít jako na dlani.

Osměluji se vyrazit na průzkum kabiny, která není od pasažérů nijak oddělena. Německý kapitán i jeho britská kopilotka ale mají plné ruce práce s řízením. Zjevně už mírný vánek přináší dost starostí. Dozvídám se aspoň, že se vzducholoď řídí o hodně jinak než letadlo, ovládání je dálkové po drátech a koráb má principiálně citelné zpoždění od povelu k vytoužené reakci. Znát je to zejména v průběhu přistávacího manévru, kdy se příď sklopí k zemi, a ještě vysoko nad terénem začne pilot vyrovnávat. Finále představuje koncert pro čtyři ruce a následuje neznatelné dosednutí.

Celoroční pneu: Výhody a nevýhody. Kdy se vyplatí a jak je poznat?

Vytyčená půlhodina bohužel utekla příliš rychle a už je tu pokyn k opuštění paluby. Jak jinak, zase ve dvojstupu. Ještě jedna fotka a ahoj. Pro fandy letectví nezapomenutelný zážitek! „V srpnu ji ještě čeká závod elektrických vozidel PURE ETCR v Kodani a 24 hodin Le Mans, kde rovněž pomůže při podrobném živém televizním přenosu kanálu Eurosport,“ loučí se Milan Marušák.

Z čeho je vzducholoď?

Zeppelin NT je poloztužená vzducholoď, která uvnitř vypadá jako mostovka s horním nosným rámem. Uvnitř jsou dva balóny, mezi nimiž se přečerpává helium, což se využívá pro sklápění přídě/zádě pro let dolů/nahoru. Samotný obal je vyroben z dvouvrstvé polyesterové tkaniny impregnované neoprenem a je na něm i pojistný ventil, který se automaticky otevře, pokud by tlak překročil předepsané hodnoty.