První jízda s Volkswagen ID.4. SUV zaujme více jak hatchback

Elektrický pohon, to je trend, kterému vedení automobilky Volkswagen silně věří. Proto značka dokonce končí s vývojem nových generací spalovacích motorů a raději bude vylepšovat ty stávající agregáty. Vedle toho rychle rozšiřuje čistě elektrickou rodinu ID., když po kompaktním hatchbacku ID.3 na český trh uvádí SUV ID.4.

Jestliže ID.3 přišlo na trh s myšlenkou demokratizace elektrického pohonu a ideou stát se jakýmsi moderním Broukem, právě ID.4 je model, který bude takové plány opravdu realizovat z globálního pohledu. Jestliže ID.3 je pořád primárně určeno pro Evropu, ID.4 je globálním modelem, který se dokonce bude vyrábět na třech kontinentech - vedle Německa také v USA a Číně. Navíc jestliže ID.3 má být pořád především autem do města, ID.4 už chce být univerzálem, který se nebojí být rodinným automobilem.

Jak se mu to daří, to teprve zjistíme v rámci týdenního redakčního testu, první seznámení s ID.4 bylo i kvůli aktuální epidemiologické situaci krátké a během zhruba hodinového „rande“ byl čas leda tak si auto pořádně prohlédnout, krátce nafotit a projet se napříč Prahou. I první jízdní dojmy však vyjevily podstatné rozdíly oproti ID.3, s nímž jsem měl čest už dříve.

TEST Volkswagen ID.3 1st Edition 150 kW – Brouk, Golf a já…

Delší a vyšší

Už první dojem je z mého pohledu pozitivní. Volkswagen vždy stavěl konzervativně pojaté automobily, což platí i pro novou rodinu ID. Celkový styl navazuje na ID.3, jde tedy o jednoduše, ale moderně pojaté auto, které se správně zvoleným lakem vypadá originálně a svěže. Konkrétně ve žluté metalíze Honey je to auto, za kterým se rádi otočíte. A navíc podle mého názoru zůstane nadčasové, podobně jako jiná VW.

Oproti ID.3 je tu přitom pár odlišností, které oba členy rodiny ID. dále odlišují, kromě jiné koncepce karoserie. Třeba koncová světla jsou propojená a nabízejí za příplatek originální 3D grafiku, kterou je možné dokonce personalizovat. Na bocích pak zaujme řešení klik, které kvůli aerodynamice tolik nevyčnívají. Ukrývají v sobě totiž senzory, které je otevírají.

Objednávat je možné 21palcová kola, které se objevují i na vyzkoušeném žlutém exempláři z fotogalerie. Navíc tu jsou i střešní ližiny nebo příplatkové tažně zařízení. ID.4 zkrátka má ambice být už opravdovým rodinným vozem, což mají právě tyto detaily dokazovat. Střešní ližiny mimochodem unesou až 75 kilogramů, zatímco za tažné zařízení je možné připojit až tunový brzděný přívěs, respektive 750kg nebrzděný. Chystaná verze s pohonem všech kol pak tažnou sílu dále navýší.

Volkswagen ID.4: Brácha Škody Enyaq slibuje dojezd až 520 km

Volkswagen ID.4 je mimochodem dlouhé 4.584 mm, široké 1.852 mm a vysoké 1.612 mm. Rozvor činí 2.766 mm, což je stejně jako v případě ID.3. ID.4 je ale o nějakých 60 mm vyšší a o 300 mm delší, což je způsobeno nataženými převisy karoserie. Konkrétně ten zadní se natáhl o zhruba 200 mm.

Konečně lepší software

Částečně se liší také interiér. Základní koncepce s minimalistickým digitálním přístrojovým štítem a volně stojícím dotykovým displejem infotainmentu zůstává zachována. Obrazovka multimediálního systému je ale na přání až 12palcová, zatímco ID.3 má maximálně desetipalcovou, která je i u ID.4 standardem.

Právě použitý software je také klíčový. ID.4 totiž už standardně přijíždí s tzv. ID.software 2.1, což je finální verze multimediálního systému, kterou postupně dostávají i dosavadní ID.3. Ten už nabízí předem avizované funkce, které kvůli dalšímu ladění systému ID.3 zatím neuměla nabídnout. Klíčovou novinkou je možnost „over-the-air“ aktualizací, bez nutnosti navštívit servis. Volkswagen počítá s průběžnými inovacemi systému a jedním každoročním „velkým“ updatem, po vzoru nových operačních systémů chytrých telefonů.

VW rozjíždí bezdrátové aktualizace elektromobilů ID, část ale musí nejdřív do servisu

Auto má přitom zabudovanou SIM kartu s internetovým připojením, za data při stahování aktualizace tak nemusíte nic platit. Stáhnout si je přitom vůz má umět i během jízdy, aniž by to jeho funkce nějak ovlivňovalo. Vylepšený software navíc konečně nabízí také předem avizovanou rozšířenou realitu head-up displeje nebo bezdrátové funkce Android Auto a Apple CarPlay pro zrcadlení chytrých telefonů.

Velkorysý prostor

Plusem je také hodnotněji působící interiér díky vybranějším materiálům než ten v ID.3, který při dosavadních setkání působil poněkud lacině. Primárně dotykové ovládání však bohužel zůstává i v tomto případě. Nejvíce mě přitom trápila nutnost vypnutí hlídání v pruzích, což je akce na několik kliků prostřednictvím obrazovky infotainmentu, nevyhovovalo mně ani částečně dotykové ovládání vnějších zpětných zrcátek.

Pochválit naopak musím přední sedadla, pohodlná a s poctivým držením. Plusem je i bohatý prostor pro kolena vzadu, jemuž pomáhá čistě elektrická platforma. Lavice je ukotvena vcelku vysoko, a tak příjemně podpírá stehna, nad hlavou mám ale s výškou 185 cm už jen minimální rezervu, a to díky svažující se siluetě karoserie. Se vzdušností však pomáhá neskutečně obří panoramatické okno.

Velkorysý je rovněž zavazadlový prostor s udávaným objemem 543 litrů. Nechybí dnes už obvyklé detaily jako dvojitá podlaha vyrovnávající schod po sklopení zadních sedadel nebo praktická síť na zavazadla a síťová přepážka pro oddělení prostoru.

Dvě sady baterií

Jakožto rodinně koncipované auto ID.4 nabízí jen dvě větší sady baterií, s využitelnou kapacitou 52 kWh, respektive 77 kWh. Základní provedení s 45 kWh tak zůstává vyhrazeno ID.3. Dojezd podle metodiky WLTP činí 340 km, respektive 520 km podle velikosti baterií. I v reálném provozu však ID.4 podle Volkswagenu ujede 230 až 340 km, respektive 360 až 520 km.

Elektrický VW ID.4 přijíždí ve standardních verzích, základ se vejde do milionu

Jestliže pro slabší akumulátory můžete vybírat mezi dvěma výkonovými variantami se 109 kW nebo 125 kW, pro ty silnější je vyhrazen elektromotor se 150 kW. Poháněná jsou vždy zadní kola, do budoucna se však počítá také se čtyřkolkou ID.4 GTX s dodatečným elektromotorem u přední nápravy. Využije shodnou techniku jako připravovaná Škoda Enyaq RS iV.

V závislosti na bateriích se liší i dobíjení. Základní verzi střídavým proudem (s nabíjecím výkonem 7,2 kW) z wallboxu dobijete za zhruba sedm a půl hodiny, což platí i pro silnější baterie, ale při využití nabíjecího výkonu až 11 kW. Stejnosměrným proudem při nabíjecím výkonu 125 kW větší baterie dobijete na 80 % kapacity už za 40 minut, zatímco pro základní sada baterií stejnosměrným proudem zvládá podle objednávky nabíjecí výkon 50 kW, nebo 100 kW. Rychlejší dobíjení bude přitom možné „odemknout“ i dodatečně, prostřednictvím softwarových příplatků.

Výtečný komfort

Při první jízdě s Volkswagen ID.4 jsem měl tu čest s vrcholnou verzí s výkonem 150 kW a 77kWh bateriemi. O testování maximálního dojezdu nebo zkoumání limitů podvozku to zatím nebylo, hlavním cílem bylo získat základní poznatky.

Nenucený jízdní projev a hbitou akceleraci nemá smysl ani zmiňovat, ta je u elektromobilů typická. Zaujal mně však velice komfortně naladěný podvozek, u něhož ani velká 21palcová kola nepůsobí v českém prostředí nepatřičně. ID.4 měkce překonává nerovnosti, bez hlučných projevů od zadní nápravy, a to ani na větších výtlucích. Za tohle má Volkswagen ode mě jedničku s hvězdičkou.

Ocenil bych ale účinnější brzdy. Volkswagen vysvětluje, že díky rekuperaci brzdné energie stačí vzadu bubnové brzdy. Přece jen si ale musejí poradit s více než dvoutunovým automobilem (jen baterie u testované verze váží 493 kg), a tak brzdné reakce nejsou vždy takové, jaké bych očekával. Třeba při neustálém rozjíždění a brzdění v popojíždějící koloně. Spotřeba elektrické energie pak při pohybu Prahou dosáhla průměru 19,5 kWh, zahrnuje však popojíždění v kolonách i stání kvůli focení.

Líbí se mně však výhled do stran. Na rozdíl od ID.3 nemá ID.4 zdvojené sloupky karoserie, které nejsou ve všech jízdních situacích výhodou. Omezený je však výhled vzad, a to kvůli nízkému zadnímu sklu, způsobenému siluetou karoserie. Komfortní sedačky jsem již zmiňoval, stejně jako dotykové ovládání, které zkrátka žádá zvyk. Alespoň že infotainment je příkladně přehledný, že se s ním snadno sžijete.

Zvykal jsem si ale rozšířenou realitu. Upozornění na blízké vozidlo vpředu nebo vedení v pruzích je sice šikovné, šipky navigace ale nejsou při složitějších jízdních manévrech zrovna přehledné. Přestože tu pomáhá i diodová lišta pod hranou čelního skla, která se rozsvěcuje zprava doleva, nebo naopak, podle směru odbočení. Systém Mercedesu s šipkami zobrazovanými v obrazu přední kamery je mnohem názornější a s orientací kde odbočit pomáhá lépe. Potěší ale možnost změny barvy číslic head-up displeje, třeba při jízdě na sněhu, kdy mohou být ty výchozí bílé špatně čitelné.

Závěr

Volkswagen ID.4 mě při prvních jízdách zaujal rozhodně více než ID.3. Jeho jednoduchý nadčasový design se mně líbí, stejně jako prostorný interiér a objemný zavazadelník. Multimediální systém během prvních jízd konečně fungoval tak jak má, přestože třeba od rozšířené reality jsem čekal více, respektive přehlednější řešení. Jako celek ale musím říct, že se ID.4 povedla. Za mě rodinné SUV s elektrickým pohonem pořád nemá smysl, stále si myslím, že spalovací motor u takového auta poskytne lepší služby, komu se ale taková myšlenka líbí, určitě by měl nad ID.4 zauvažovat.