První jízdní dojmy z nového BMW 4 kupé. Mnichovský bobr se povedl

Automobilka BMW v letošním roce pokračuje v mezigenerační výměně svých zástupců ve střední třídě. Řadu 3 tak doplňuje sportovněji laděná řada 4, představená již ve formě kupé a kabrioletu, k nimž přibude ještě Gran Coupé. Právě uzavřenou variantu jsem již měl možnost vyzkoušet přímo na českých silnicích. A při prvních jízdách žasl, jak se toto auto povedlo. Nakonec ani ten kontroverzní design není takový jako na fotkách...

Ale hezky popořadě. BMW 4 s interním označením G22 (G23 pro kabrio a G24 pro chystané Gran Coupé) je v pořadí druhá generace takto označeného kupé střední třídy. V roce 2014 se totiž mnichovská automobilka rozhodla oddělit sportovní verze výchozí řady 3 do samostatné modelové řady. Právě tím vznikla řada 4, která postupně doplnila kupé a kabriolet o dosud nenabízené „čtyřdveřové“ kupé s přídomkem Gran Coupé. To rovněž znamenalo, že legendární označení M3 nesl už jen sedan, zatímco kupé a kabriolet se přejmenovaly na M4.

Jestliže tak nabídku BMW rozšířila nově pojmenovaná řada, z designérského hlediska bylo stále patrné, že kupé, kabriolet a fastback technicky vycházejí z řady 3. A právě to se v nastupující druhé generaci 4-Series mění. Samostatná je nově nejen řadovým označením, ale také designem a do jisté míry také technikou.

Ledviny naživo vypadají lépe

Právě tvary nové čtyřky v době premiéry vzbudily velkou vlnu kontroverze. Automobilka se totiž rozhodla vsadit na vertikálně orientované ledvinky chladiče, poprvé naznačené na stejnojmenném konceptu z roku 2019. Sama automobilka přiznala, že čtyřku chtěla více odlišit od trojky, a tak se při jejím ztvárněním rozhodla inspirovat historickým modelem 327 z třicátých let. Mezi pravověrnými fanoušky značky však pochopena nebyla.

Přiznám se, že i já jsem byl po uniknutí prvních fotografií nové čtyřky poněkud zděšen, a tak jsem byl velice překvapen, když jsem si auto přebíral k první testovací jízdě. Naživo totiž tenhle bobr (jak se mu výsměšně říká) vypadá mnohem lépe než na fotkách. Zkrátka díky velké masce a nízkým světlometům působí jako výrazné sportovní auto, které chce přitahovat pozornost.

BMW řady 4 poprvé na denním světle. Jak novinka vypadá mimo studio a bez pozlátka?

I přesto řeknu, že se mně nová čtyřka přece jen více líbí zezadu. Když jsem totiž shodou okolností cestou potkal původní řadu 4, pořád se mně její příď líbila více. Trochu mám totiž pocit, jakoby k sobě obě části moc neladily. Zadní partie jsou spíše elegantnější, nízká a široká koncová světla je opticky hezky rozšiřují, výsledkem čehož je povedené kupé. Čtyřka tak ve výsledku z tohoto úhlu vypadá podstatně lépe než větší, poněkud neforemná řada 8 kupé.

Když už jsem pak krátce zmínil předchůdce, připomenu, že novinka významně vyrostla. S délkou 4.768 mm je totiž o 128 mm delší než minulá generace, zároveň je také o 27 mm širší a o 6 mm vyšší. Rozvor 2.851 mm je pak delší o 41 mm než u první generace.

Podívejte se, jak by BMW řady 4 vypadalo s normálními ledvinkami. Rozdíl je to obrovský

Slušný zavazadelník

Nasednutí dovnitř pak vyvolá známé pocity, alespoň pro toho, kdo už někdy seděl v aktuálně řadě 3. Koncepce z ní totiž byla převzata, což znamená digitální přístrojový štít v kapličce přístrojů a digitální obrazovku multimediálního systému na vrchu středového panelu. Zatímco v ovládání multimedií se díky intuitivnímu iDrivu rychle zorientujete, s virtuálním kokpitem mám v současné generaci bavoráků pořád problém. Tvar tachometru podle mně zkrátka není přehledný, v tomto případě navíc dostanete upravenou grafiku podle zvoleného jízdního módu. V případě Comfortu tak místo otáčkoměru zaujal ukazatel využívaného výkonu, ukazatel otáček zobrazí až sportovní režim.

Použité materiály pak v rámci mezigenerační výměny udělaly velký krok dopředu, i s použitím příplatkové umělé kůže na palubní desce však musím uznat, že konkurenční Audi je na tom pořád o něco lépe. Do čtyřky jsem mimochodem přesedal rovnou z A4, a tak jsem měl přímé srovnání. Ingolstadtský zástupce střední třídy zkrátka uvnitř vypadá pořád hodnotněji, byť už se nějakou dobu prodává.

Na můj vkus se pak v nové čtyřce sedí poměrně vysoko. K samotným sedadlům (v případě testovaného bílého exempláře z fotek M sportovní sedačky) však nemám žádných výtek. Hezky podrží tělo a zároveň jsou i na delších cestách pohodlné, čemuž pomáhá bohatý rozsah nastavení. Komfort navíc zvyšuje elektrický podavač pásů. Plusem po řidiče je pak i na poměry kupé slušný výhled ven.

Než jsem vyrazil na cestu, krátce jsem se posadil i dozadu. Se svými 185 centimetry jsem nebyl tolik překvapen, že pro mě to je jen nouzovka. Co taky od kupé čekat... Koleny se přesně dotýkám sedačky před sebou, stejně tak hlavou leštím strop. Samotný sedák je pak sice ukotven poměrně nízko, je však vcelku dlouhý a potěší i loketní opěrka. Chválím pak zavazadelník, objem 440 litrů je na poměry kupé parádní. Paradoxně je větší než ve větší osmičce! Litry nahání hlavně délkou, přičemž ani přístup do něj není tak špatný.

Za volantem mildhybridu

Na český trh nová generace BMW řady 4 vstoupila se čtyřmi motory. Benzinový dvoulitr 420i se 135 kW doplnila jeho silnější verze 430i se 190 kW a šestiválcové M440i xDrive s výkonem 275 kW, zatímco z turbodieselů je tu zatím jen základní 420d (140 kW), dostupné buď jako zadokolka nebo s pohonem všech kol. A právě verzi BMW 420d xDrive jsem měl při prvních jízdách s novou čtyřkou možnost vyzkoušet.

V tomto případě mluvíme o novém dvoulitrovém čtyřválci, který už si našel místo třeba do řady 5. Kombinuje nejen přímé vstřikování common-rail pracující až s tlakem 2.500 bar a dvoustupňové přeplňování dvěma turbodmychadly, ale také mildhybridní pohon, což znamená spolupráci s elektromotorem pomáhajícím výkonem 8 kW. Pro co nejnižší emise pak nechybí SCR katalyzátor a vstřikování kapaliny AdBlue.

Motor je naladěn na 140 kW a 400 N.m. To v dnešní době už nikoho neohromí, i tento základní turbodiesel (později dorazí i naftové šestiválce) však čtyřku umí důstojně rozpohybovat. Elektromotor navíc pomáhá tomu, že je charakter agregátu krásně lineární. Síla roste už od nějakých 1400 otáček a přestože se dieselový motor nijak zvlášť nežene do otáček, zátah neutuchá ani kolem 4000 otáček. Ve výsledku tak 420d obstojně zrychluje ještě kolem 150 km/h.

Agregát je navíc příkladně odhlučněn, dieselový klapot tak uslyšíte leda tak zvenku, když se rozhodnete si poslechnout. Standardem k tomuto motoru je pak osmistupňový automat, který rovněž nemá chybu. Řadí hladce a logicky, až si ani nějaké změny převodu nevšimnete. Umí také vyřazovat na neutrál, v ekologickém Eco Pro režimu pak  zvládá jezdit setrvačností. Na manuální pokyn by ale mohl reagovat hbitěji.

Co se pak týče spotřeby, tak při první jízdě nebyl detailnější prostor na její měření. Vězte však, že při dovádění na silničkách v okolí Karlštejna si bavorák řekl o 10 l/100 km, zatímco dálniční přesun znamenal rovných 6 l/100 km.

Skvěle jezdící kupé

Právě na karlštejnských okreskách jsem si dokázal, že nová čtyřka je neskutečně schopným automobilem. Nebudu nalhávat, že by dvoulitrový turbodiesel byl nějaký zázračný sportovec, s benzinem bych se určitě bavil lépe, i tak ale čtyřka ukazovala, jak je neskutečně obratná a jak se s ochotou vrhá do zatáček, a to i těch hodně utažených. Je si přitom naprosto jistá, i se sportovním režimem stabilizace se nenechala rozhodit na vozovce s napadaným listím.

Skvělý je též M adaptivní podvozek. Při rychlejším tempu skvěle filtruje nerovnosti a i při pohybu ve městě se dočkáte jen lehkého dusotu kol. A to jsme přitom jezdili s autem na devatenáctkách.

Čtyřka tak rozhodně není nějaký tvrdý sporťák, zároveň ale není jen převlečená trojka. Technický základ je sice totožnou s řadou 3, došlo ale k mnohým úpravám. Má o 23 mm širší rozchod zadní nápravy než sedan a větší negativní odklon přední nápravy pro přenášení větších bočních sil při průjezdu zatáčkou.

Nechybí tu ani specifické strukturální prvky, jako třeba panel spojující horní uložení tlumičů s přední částí a další výztuhy u přední i zadní nápravy. Snížení aerodynamického odporu zase pomáhá kompletně zakrytý podvozek nebo vylepšené aktivní klapky masky chladiče. A zapomenout nesmíme ani na o 21 mm snížené těžiště díky nižší karoserii a optimální rozložení hmotnosti mezi nápravy v poměru 50:50.

BMW 420d xDrive se navíc neztratí ani jako gran turismo. O skvěle odhlučněném motoru už řeč byla, stejně jako o skvělé práci podvozku. Snad jen šum od bezrámových dveří by stálo zato lépe potlačit. To je ale snad jen z mála výtek na tento vůz.

Závěr

Druhá generace BMW řady 4 po prvních jízdách dokazuje, že se povedla. Je obratným vozem se skvělým podvozkem, který je na silnici neskutečně schopný. Základní turbodiesel ze čtyřky vyloženě nedělá sportovce, pro zájemce o pohodlné gran turismo je ale skvělou volbou. Motor je skvěle odhlučněný, úsporný a pořád se slušným zátahem. Naživo pak čtyřka vypadá mnohem lépe než na fotkách. Jestli tak máte těch 1,27 milionu, kolik 420d xDrive stojí, a hledáte pohodlné kupé, nezbývá než BMW řady 4 doporučit.