Rallye Dakar: Díky, pane Sabine

Již několikrát jsme na tomto místě zmínili příběh Francouze Thierryho Sabina, jehož příběh je považován za vznik legendy jménem Dakar. Dnešní den 26. prosince už to je třiačtyřicet let, kdy z pařížského náměstí Trocadero odstartovali první odvážlivci směr africký kontinent.

Zabloudil a našel nápad

Sabine se narodil v polovině června 1949 do ekonomicky solidně situované rodiny. Otec byl dentista, matka vedla antikvariát. Mladíkovi však učarovala vůně benzinu: V jedenadvaceti jel svou první rallye a s Porsche 911 S vyhrál několik soutěží. V letech 1975 a 1976 startoval v závodě 24 hodin Le Mans. Dvě kola však nakonec vyhrála a na motocyklu startoval v roce 1977 v závodě Abidjan – Nice. Zabloudil, strávil v poušti tři dny a slíbil si, že se vrátí a zdejší terény pokoří. Pro svou myšlenku založil společnost T.S.O. – Thierry Sabine Organisation a vytyčil dnes již slavné heslo - „Pro všechny, kteří jdou za snem a nechtějí zůstat pozadu.“

Sraz u Růžového jezera

První ročník Dakaru dával dohromady Sabine se svou euroasijskou manželkou Diane Thierry-Miegovou a třemi přáteli. Ve středu 26. prosince 1978 se jeho sen na pařížském náměstí Trocadero naplnil. Na startu stálo 182 vozidel, z toho 90 motocyklů, 80 automobilů a 12 kamiónů. Do cíle 14. ledna dorazilo 72 vozidel a pouze dva kamiony. Potkaly se u Růžového jezera v senegalské metropoli Dakar. Lake Rose se stalo symbolickým mezníkem a mnoho účastníků na startu každého ročníku říkalo – „Sejdeme se u Růžového jezera.“

Do závodu odstartovalo sedm žen, všechny na motocyklech - Martine de Cortanzeová (19. v cíli), Marie Ertaudová (34.) a Pascale Geurieová (45.). Další čtveřici - Martine Rénierová, Marido, Christine Martin-Lefortová, a Corinne Koppenhagueová - se však bohužel nepodařilo dojet do cíle.

Soutěž sledovalo 20 novinářů z třinácti médií. Německá televizní stanice RTL vysílala každý večer od 20:30 do 22:00 živé vysílání Maxe Meyniera z jeho Toyoty Land Cruiser. S technikou mu pomáhal Christian Boudas a logisticky Francis Zegutt. První lékařským vozem soutěže byl Peugeot 504 s pohonem dvou kol.

O bláznivý kousek se postarala trojice Francouzů - novinář a hledač dobrodružství Philippe Hayat, učitel Jean-Pierre Domblides a Daniel Nolan, technik z Renault Gordini. S vozem Renault KZ 11 CV zopakovali kousek jako velitel Etienne, který spojil Oran s jihoafrickým Kapským městem v lednu 1927 poté, co za 36 dní urazil 18 000 kilometrů.

Komisař Moulin zvládl Dakar

Zajímavostí druhého ročníku v roce 1980 byl start tehdy osmadvacetiletého francouzského herce Yvese Rénniera, který proslul na televizních obrazovkách jako komisař Moulin. Z 49 účastníků v cíli dojel s terénní toyotou na 17. místě. Byl úspěšnější než trojnásobný vítěz závodu 24 hodin Le Mans Henri Pescarolo, který cíl neviděl. Mimochodem Yves Rénier zemřel v dubnu 2021 ve věku 78 let.

Na startu byly tehdy čtyři ženy – dvě, které dokončily závod o rok dříve Martine de Cortanzeová a Marie Ertaudová (obě Yamaha 500 XT) a Nicole Maitrotová a Christine Martin-Lefortová (obě Honda 250 XLS). V konečné klasifikaci se však neobjevila ani jedna z nich.

Poprvé byly zvlášť hodnoceny kamiony, které měly od té doby samostatnou klasifikaci. S výjimkou roku 1989, kdy nebylo hodnocení těchto vozů vypsáno. Stalo se tak poté, co v roce 1988 zahynul při havárii kamionu DAF nizozemský navigátor Kees van Lovejzin.

Video: Ty nejdivočejší bouračky v historii Rallye Dakar

Osudný 14. leden Thierryho

V roce 1983 soutěž poprvé vstoupila do pouště Ténéré. Tento dosud neznámý oceán písku povzbudil chutě soutěžících. A přesto se sen pro některé stal noční můrou, protože čtyřicet posádek se dostalo do strašlivé písečné bouře. V takové situaci byl na svém místě ředitel soutěže. Čtyři dny kroužil nad Tenere než byli všichni účastníci nalezeni v pořádku a zdraví. Jeden z francouzských účastníků Nicole Maitrot tehdy trefně prohlásil: „Jeden má dojem, že Thierry Sabine je Bůh, který se dívá ze své helikoptéry na své ovečky a snáší se na pomoc ztraceným.“

Sabine si africký kontinent zamiloval, vždy dbal na dobré vztahy s místním obyvatelstvem. Považoval za důležité, aby soutěž byla také humanitární akcí. V konvoji doprovodných vozů a letadel nikdy nechyběly léky a potraviny určené k distribuci v těch nejzoufalejších místech. Jeden pořadatelský kamion dokonce vezl jako dary hloubková čerpadla vody.

„Všechno, co dělal, myslel naprosto upřímně. Když žil, musel být při soutěži u všeho. My startovali do etapy, pozdravil nás. Navečer v cíli už nás čekal ve své oblíbené bílé kombinéze a kynul nám rukou,“ vzpomíná Jiří Moskal, který startoval na Dakaru s liazkou poprvé v roce 1985.

Osudným datem pro Thieryho Sabina se stal 14. leden. V roce 1977 ho tento den našli, když zabloudil na trase Abidjan – Nice. O dva roky později skončil ve stejný den první ročník Dakaru u Růžového jezera v senegalském Dakaru. O dalších šest let později – 14. ledna 1985 tragicky zahynul při havárii helikoptéry, kterou sám neřídil. Bylo mu 35 let. Celý motoristický svět by měl smeknout. Kdyby nebylo Thierryho Sabina, nikdy by Rallye Dakar nevznikl.

Jak se měnili šéfové

Po smrti Thierryho Sabina převzal řízení soutěže jeho otec Gilbert. V roce 1994 prodal Thierry Sabine Organisation (T.S.O) jiné francouzské společnosti Ammaury Sport Organisation (A.S.O.), která organizuje soutěž dodnes. Od roku 1995 působil jako ředitel Hubert Auriol, jenž Dakar vyhrál dvakrát na motorce (1981 a 1983) a jednou v autě (1992). V sezoně 2004 šéfoval Patrick Zanirolli. Od ročníku 2005 působil jako ředitel Etienne Lavigne a od března 2019 stojí v čele David Castera, jenž působil deset let ve funkci sportovního ředitele Rallye Dakar.

Vynucené stěhování z Afriky?

Zlomovým momentem v historii Dakaru byl rok 2008, kdy se Dakar z bezpečnostních důvodů, jak bylo oficiálně řečeno, neuskutečnil. Časopis Svět motorů tehdy na svých stránkách uvedl k tehdejší situaci toto.

„Slavná pouštní Rallye Dakar byla den před startem jubilejního 30. ročníku, zrušena. „Po řadě konzultací s představiteli francouzské vlády jsme se na jejich doporučení rozhodli ročník 2008 odvolat,“ uvedli zástupci pořádající organizace Amaury Sport Organisation (A.S.O.) v oficiálním prohlášení. Poprvé od vzniku soutěže v roce 1979 je Dakar odvolán.

Podle nich totiž hrozily teroristické útoky na účastníky, na což upozornily francouzské tajné služby. „Právě ony nás varovaly, že je to nebezpečné.“ uvedl francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner. V Mauritánii měl konvoj strávit devět dnů.

Na Štědrý den 2007 byli poblíž města Aleg na severu země nedaleko hranic se Senegalem zabiti čtyři francouzští turisté a o několik dnů později při násilnostech na severovýchodě země zahynuli tři vojáci. Mauritánští vládní představitelé sice slíbili pomoc armády, ale i to bylo zjevně málo...“

Zůstane jen v Saúdské Arábii?

Leden 2009 znamenal přestěhování soutěže do Jižní Ameriky. Účastníci soutěže si pochvalovali báječnou diváckou kulisu, zejména v Argentině. Terény však často připomínaly terény vhodné spíše pro rallyeové speciály WRC a navíc některé země nechtěly účastníky soutěže na své území pouštět. Poplatek v řádu tří až pěti milionů dolarů ročně se jim zdál příliš velký: Navíc některé státy musely řešit vlastní hospodářské a společenské problémy.

Počínaje rokem 2020 zažil Dakar druhé stěhování na třetí kontinent. Pořadatelé z francouzské společnosti A.S.O. se dohodli s vládou Saúdské Arábie a centrem soutěže se stalo druhé největší město země Džidda ležící na břehu Rudého moře. Mimochodem, tam kde se budou konat technické přejímky pro nadcházející ročník, vedla část okruhu formule 1, kde se jel závod začátkem prosince 2021.

Smlouva mezi saúdskoarabskou vládou a A.S.O. je podepsána do roku 2030. Zdejší země nabídla za každý uspořádaný ročník sumu 16 milionů dolarů. Po prvním ročníku projevilo zájem o pořadatelství sousední Jordánsko na severu země, na jihu se nabízí možnost zavést soutěž na území Jemenu nebo Ománu.

Možnosti rozšířit soutěž se zatím postavila celosvětová pandemie koronaviru, a tak potřetí povede trasa rallye pouze po území Saúdské Arábie. Odstartuje v neděli 2. ledna v Džiddě, několik etap a den odpočinku se bude koncentrovat u hlavního města Rijádu, aby se účastníci vrátili v pátek 14. ledna zpět do Džiddy.

Rallye Dakar 2022 odhaluje trasu a účastníky. Vrátí se slavné jméno a Audi nasadí nezvyklý hybrid

Historické trasy Rallye Dakar

• 1979–1980 Paříž – Dakar
• 1981-1988 Paříž – Alžír – Dakar
• 1989 Paříž – Tunis – Dakar
• 1990 – 1991    Paříž – Tripolis – Dakar
• 1992 Paříž – Kapské město
• 1993 Paříž – Dakar
• 1994 Paříž – Dakar – Paříž
• 1995 – 1996    Granada – Dakar
• 1997 Paříž – Agadez – Dakar
• 1998 Paříž – Granada – Dakar
• 1999 Granada – Dakar
• 2000 Dakar – Káhira
• 2001 Paříž – Dakar
• 2002 Arras – Dakar
• 2003 Marseille - Arm aš Šach
• 2004 Clermont Ferrand – Dakar
• 2005 Barcelona – Dakar
• 2006 – 2007    Lisabon – Dakar
• 2008 trasa Lisabon – Dakar byla z bezpečnostních důvodů zrušena
• 2009 Buenos Aires – Valparaiso – Buenos Aires
• 2010 – 2011    Buenos Aires – Antofagasta – Beunos Aires
• 2012 Buenos Aires – Lima
• 2013 Lima – Santiago de Chile
• 2014 Rosario – Valparaiso
• 2015 Buenos Aires – Iquique – Buenos Aires
• 2016 Buenos Aires – Salta – Rosario
• 2017 Asuncion – La Paz – Buenos Aires
• 2018 Lima – La Paz – Cordoba
• 2019 Lima – Lima
• 2020 Džidda – Rijád – Qiddiyah
• 2021 Džidda – Ha´il – Džidda
• 2022 Džidda – Rijád – Džidda

NEJ v historii Dakaru

Výhry

• 14: Stéphane Peterhansel (Francie) – motocykly: 1991, 1992, 1993, 1995, 1997, automobily: 2004, 2005, 2007, 2012, 2013, 2016, 2017, 2021
• 7: Viktor Čagin (Rusko) – kamiony: 2000, 2002, 2003, 2004, 2006, 2010, 2011
• 6: Karel Loprais (Česká republika) – kamiony: 1988, 1994, 1995, 1998, 1999, 2001
• 5: Cyril Neveu (Francie) – motocykly: 1979, 1980, 1982, 1986, 1987
• 5: Cyril Despres (Francie) – motocykly: 2005, 2007, 2010, 2012, 2013
• 5: Marc Coma (Španělsko) – motocykly: 2006, 2009, 2011, 2014, 2015
• 4: Ari Vatanen (Finsko) – automobily: 1987, 1989, 1990, 1991

Vyhrané etapy

• 81: Stéphane Peterhansel (Francie, auto + moto)
• 63: Vladimír Čagin (Rusko, kamiony)
• 50: Ari Vatanen (Finsko, automobily)
• 40: Nasser Al Attiyah (Katar, automobily)
• 38: Carlos Sainz (Španělsko, automobily)
• 37: Hubert Autiol (Francie, auto + moto)
• 37: Firdaus Kabirov (Rusko, kamiony)
• 36: Cyril Despres (Francie, auto + moto)
• 33: Jan de Rooye (Nizozemsko, kamiony)
• 29: Jacky Ickx (Belgie, automobily)

Češi

• 16: Karel Loprais (kamiony)
• 9: Aleš Loprais (kamiony)
• 3: Martin Macík (kamiony)

Osobnosti na startu Dakaru

• 1980 - Yves Rénier (Francie, herec)
• 1981 - Claude Brasseur (Francie, herec)
• 1982 - Mark Thatcher (Velká Británie, syn premiérky)
• 1983 - Daniel Balavoine (Francie, zpěvák)
• 1984 - Michel Sardou (Francie, zpěvák)
• 1985 - Raymond Kopa (Francie, fotbalista), Caroline Casiraghi (Monako, princezna), Albert Grimaldi (Monako, princ)
• 1986 - Bernhard Russi (Švýcarsko, sjezdový lyžař), Jacques Anquetil (Francie, cyklista)
• 1991 - Michel Hidalgo (Francie, fotbalový trenér)
• 1998 - Luc Alphand (Francie, sjezdový lyžař)
• 2003 - Johnny Hallyday (Francie, zpěvák), Jean-Marie Pfaff (Belgie, fotbalista)
• 2007 - Melánie Suchetová (Francie, sjezdová lyžařka)