TEST Škoda Superb 2.0 TSI 4x4 DSG – Český vrchol

Pokud potkáte na českých silnicích Škodu Superb druhé generace s benzinovým motorem, nejčastěji bude mít pod kapotou vrcholný atmosférický šestiválec objemu 3,6 litru. Tuzemští zákazníci si jednoduše řekli, že když už si koupit největší a nejluxusnější automobil domácí značky se zážehovým agregátem, tak rovnou v nejvýkonnější variantě s na danou třídu nadstandardně velkým motorem VR6.

Jenže tato jednotka je již minulostí, jako jediná podlehla downsizingu a u třetí generace Superbu ji nahrazuje přeplňovaný dvoulitr, který známe třeba ze Seatu Leon Cupra. A my se ptáme: Může být takovýto motor správnou náhradou a tvořit důstojný vrchol nabídky? Začněme však pěkně od začátku…

Nových Superbů jsme v redakci již měli několik, já však za volant usedl poprvé až u tohoto exempláře, proto vám přinesu své dojmy z celého vozu, ne jenom z motoru. Předně musím říci, že se jedná o opravdu pohledný automobil. Nejsem žádný odborník na design, ale reakce okolí mi dává za pravdu – nepotkal jsem nikoho, komu by se třetí generace Superbu nelíbila. Oproti předchůdci vyniknou zejména mnohem lepší proporce a i díky zajímavým detailům vypadá auto o dost moderněji.

skoda superb testy strednitrida  

Povedený vzhled a již docela velké rozměry s bohatým vnitřním prostorem vyvolávají v některých lidech pocit, že se snad jedná o luxusní automobil. Avšak chyba lávky, stále jde o typického zástupce střední třídy a myslím, že třeba Peugeot 508 nebo Mazdu 6 by za luxusní vůz označil jenom málokdo.

To všechno se odráží zejména v interiéru, který je poměrně strohý, s jednoduchými výplněmi dveří a pouze průměrnými materiály. Právě zde je vidět cenový rozdíl oproti Volkswagenu Passat a ruku na srdce, i ten by mohl být v mnoha ohledech lepší. Že nesmí český vůz šlapat svému sourozenci na paty, lze poznat nejen na možnostech vybavení, ale také na detailech – kupříkladu bezklíčový vstup funguje jenom na klikách předních dveří a pokud uvnitř hledáte přihrádku na brýle na stropě, najdete tam pouze plastovou krytku. Zbylých odkládacích prostorů je však dostatek.

Rozhodně se nedá říci, že by byl interiér vyloženě špatný, stále je o kus lepší než třeba u menší Octavie. Pochválit musíme jak přehlednost palubní desky, tak prostornost ve všech směrech i skutečnost, že správnou pozici za volantem si každý najde dosti jednoduše. V případě látkových sedadel výbavy Style se totiž sedí i příjemně nízko, volant má velký rozsah nastavení a celkově se člověk ve voze rychle zabydlí.

Na zadních sedadlech se pasažéři tradičně cítí výtečně, prostoru pro nohy je nadbytek. Už si však nemusejí připadat jako v kajaku, tedy v dlouhé a úzké věci, protože přibylo místa pro ramena a automobil je uvnitř širší.

skoda superb testy strednitrida  

Kapitolou samou pro sebe je zavazadlový prostor, a to nejen díky nadprůměrnému základnímu objemu 625 litrů a skvěle využitelnému místu. Pokud si připlatíte, můžete jej otevřít podkopnutím nárazníku, což po chvilce cviku funguje spolehlivě, navíc se vůbec poprvé dá víko zavřít nejen tlačítkem, ale také dálkovým ovládáním. Uvnitř najdete třeba malou diodovou baterku, která běžně slouží jako jedno z osvětlení zavazadelníku, ale po vyjmutí ji můžete přenášet. Sklápění zadních sedadel je snadné, stačí zatáhnout za páčku. Náročnější české rodiny by tak mohly být uspokojeny.

Letící okřídlený šíp

Dvoulitrový turbomotor má výkon 206 kW a točivý moment 350 N.m, tedy stejné hodnoty jako u již zmiňovaného Seatu Leon Cupra. Standardně je jednotka spojena se šestistupňovým automatem DSG a posílá výkon na všechna čtyři kola pomocí spojky Haldex páté generace.

Možná se sami sebe ptáte, jestli není škoda, že pod kapotou chybí šestiválec. Já na to říkám, že je, ovšem pouze z hlediska zvuku, protože jednotka VR6 zpívala, zatímco tento čtyřválec jenom celkem obyčejně bručí. Jinak si však troufám říci, že nový agregát není krokem zpět, ostatně již několikrát jsme psali, že podle našeho názoru se jedná o jeden z nejlepších přeplňovaných dvoulitrů na trhu, což se ukazuje i v případě Superbu.

Na volnoběh sice jednotka zlověstně vrčí, v žádných otáčkách se však do kabiny nepřenášejí citelnější vibrace ani dunění, takže v tomto ohledu se jedná o velmi kultivovaný agregát. Při jízdě navíc slyšíte opravdu zvuk motoru, ne žádného generátoru a dokonce i široké koncovky výfuku nejsou umělé, ale jedná se o reálné napojení na výfuk. Jiný model než tento vrcholný čtyřválec viditelné koncovky nemá.

skoda superb testy strednitrida  

Agregát je navíc skvěle naladěn, kdy maximum točivého momentu drží od 1700 do 5600 otáček, na což plynule navazuje maximum výkonu (5600 až 6500 ot./min). Tato charakteristika zajišťuje dostupné výkony a výtečnou pružnost.

V reálu se jedná o jednotku s dobrými reakcemi, přičemž turboefekt samozřejmě zcela nevymizel, ale není nikterak velký. Zároveň se nám i přes pružnost jednotky líbila až atmosférická gradace výkonu, který krásně roste s otáčkami. To nejlepší ze sebe jednotka vydá v rozmezí od 5000 do 6500 otáček, přičemž neucítíte výraznější vadnutí, dokud nenarazíte na omezovač. To znamená, že pro svižnou a zároveň na palivo ne úplně náročnou jízdu se stačí pohybovat v nižších, maximálně středních otáčkách, můžete ale dostat ještě mnohem více, když se rozhodnete vydat k červenému poli.

A dostanete opravdu hodně, protože tohle je vážně rychlé auto. Stovku s použitím launch controlu pokoříte za 5,8 sekundy a maximální rychlost je elektronicky omezena na 250 km/h. Zajímavé je, že v nízkých rychlostech automobil sice působí rychle, ale není to nic nezvyklého. Opravdu však překvapí až to, jak vůz zrychluje z dálničního tempa.

To mají na svědomí mimo jiné i krátké převody šestistupňového automatu, které nám přišly podobné jako v případě Leonu Cupra. To znamená, že při 130 km/h automobil na šestku točí okolo 3000 otáček. Sedmička by se v tomto případě hodila, na druhou stranu dynamika motoru je tak maximálně využitelná a nebýt omezovače rychlosti, auto by jistě nabídlo i všechny dostupné otáčky na nejvyšší rychlostní stupeň. Osobně nejsem zastáncem co nejnižších možných otáček motoru, když pak člověk i pro udržení rychlosti do kopce musí jet na plný plyn či podřadit, proto mi tento typ zpřevodování vyhovoval a plyn stačilo lechtat.

Samotné převodovce se dá vytknout jenom málo věcí, řadí totiž hladce, poměrně rychle a inteligentně. Když si měníte rychlosti sami tlačítky pod volantem či pákou voliče, reaguje skříň téměř okamžitě, při podřazování dává přesné meziplyny a až na výjimky poslouchá na slovo. Vadí pouze skutečnost, že když se chce člověk rychleji rozjet, místo toužené akcelerace se jednotka vytočí i přes 2000 otáček a převodovka docela pomalu pouští spojku, a to v jakémkoliv režimu kromě launch controlu. Tady by to chtělo více pohotovosti...

skoda superb testy strednitrida  

Co se týče spotřeby, tak po městě jsme dokázali jezdit za devět litrů na sto kilometrů, na dálnici pak o půl litru méně. Mimo obec se při dodržování limitů vůz spokojí i se 6,5 litry, pokud si však budete užívat rovněž výtečné dynamiky vozu, počítejte s dlouhodobým průměrem okolo deseti až jedenácti litrů.

Houpavě i zábavně

Když dostanete nový Superb jako služební vůz, budete na zaměstnavatele naštvaní, že je auto příliš tvrdé nebo naopak houpavé a nedokáže zatočit? Pokud budete mít adaptivní podvozek DCC jako v našem případě, žádné výtky nepřijdou.

Nastavení jsou tři – Comfort, Normal a Sport. V Comfortu je auto vyloženě vláčné, jenom se tak houpe, kolébá, jako by šlo o starý Citroën. V tomto režimu je vůz velmi komfortní, dunění od náprav je potlačeno na minimum a musím se přiznat, že se mi nastavení líbilo, byť v někom může vyvolávat mořskou nemoc. Problémy nastaly, když ve voze kromě mě jeli i další lidé nebo jsem dosáhl vyšších rychlostí, případně jel na zvlněné silnici. Vertikální pohyby již byly příliš velké.

V tom případě nepomohl ani režim Normal, kde je auto sice tužší, ale stále dosti houpavé. Nastal rovnou čas na režim Sport: automobil stále velmi slušně filtruje nerovnosti, akorát zároveň zvládá udržovat pohyby karoserie na minimu. Při jízdě kdekoliv mimo město mi Sport připadal nejlepší, přičemž auto ani v tomto režimu nikterak neposkakuje či nejeví známky nervozity. Podle námi dostupných informací se však s jinými agregáty a specifikací může automobil v jednotlivých režimech chovat trochu jinak, ideálně si tedy vyzkoušejte sami, co bude vyhovovat.

skoda superb testy strednitrida  

Na rozdíl od některých kolegů mi odhlučnění podvozku vůbec nepřišlo špatné, snad jenom v režimu Sport se při jízdě nižšími rychlostmi může na nerovnostech více ozývat dunění od zadní nápravy, tolik typické pro vozy na platformě MQB. Menším problémem pak mohou být rovněž ostré velké nerovnosti, kde automobil trpěl na větší rázy, které však spíše slyšíte, než cítíte. Po většinu času je však Superb příjemně komfortním společníkem.

Pokud se vydáte na delší cestu, nebude vás automobil trápit přehnaným hlukem, a to ani od kol. Spolu s pohodlným podvozkem, dobrou pozicí za volantem a nadprůměrným prostorem je tak Superb dobrý vhodný na cestování.

Jenže co když se silnice začnou klikatit? Pokud jste v režimu Sport, tak objevíte překvapivě schopný stroj, i když tlačíte na pilu. Samozřejmě, vůz není prvoplánově sportovní, ale je fascinující, že i přes své rozměry dokáže být uspokojivý. Ručička vah se v tomto případě zasekne na 1615 kg, což na takto velký vůz s automatem a pohonem všech kol není nic hrozného, možná i z toho tedy pramení schopnost fungovat na limitu.

Automobil dobře reaguje na povely řidiče - uberete plyn, utáhne stopu, ťuknete do brzd a velmi jemně odsadí záď. I když do zatáčky najedete rychleji, máte stále dostatek možností, jak všechno korigovat. Na výjezdu zejména z utažených oblouků cítíte i podporu pohonu všech kol, což může vyústit v decentní přetáčivost.

Fungují rovněž poměrně citlivé brzdy. Řidič má z ovládacích prvků alespoň nezbytně nutné množství informací o tom, co se s autem bude dít, takže Superb nepůsobí děsivě a přitom dokáže být velmi rychlý. Podvozek bravurně zvládá nerovnosti v zatáčce a na dobrém povrchu má i příkladnou přilnavost, a to dokonce na ekologických pneumatikách Pirelli P7 Cinturato, které začínají pískat velmi brzy.

Jednoduše se nám líbí, že tohle jinak velmi komfortní a prostorné auto umí nabídnout vysoké tempo a zároveň bezpečné chování na okresce, přičemž tím, jak reagovalo na řidičovy povely a zvládalo různé průjezdy zatáčkami, působilo až trochu zábavně. Naladěním podvozku se nám Superb líbí více než třeba Volkswagen Passat.

Závěr

I přes drobné ústupky zejména v interiéru je Škoda Superb špičkovým vozem střední třídy. Pokud jsem tedy udělil Passatu i Mazdě 6 výsledné hodnocení 4,5 hvězdičky, musím jej dát i Škodě. Líbí se komfort odpružení a zároveň výtečné chování v zatáčkách ve sportovním režimu podvozku, dále prostornost uvnitř, vnější vzhled i celková praktičnost vozu.

Velkou otázkou na začátku byl přeplňovaný motor, ten však dokázal, že patří ke špičce mezi čtyřválci. I když bude šestiválec předchůdce chybět zejména kvůli jeho zvuku, jednotka 2.0 TSI je reálně silnější s velmi příjemnou charakteristikou, takže je důstojnou náhradou. Vrcholný Superb jednoduše ví, jak přesvědčit a zejména z hlediska fungování při jízdě se nemusí stydět před jakýmkoliv vozem ve střední třídě.

skoda superb testy strednitrida  

Plusy

• Silný motor s dobrou charakteristikou
• Rychlá a hladká převodovka
• Komfort podvozku
• Ovladatelnost na limitu
• Prostornost kabiny

Minusy

• Rázy od kol na větších nerovnostech
• Levnější materiály v interiéru

Foto: Petr Homolka