Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Slavné speciály WRC ve velké fotogalerii: Myšák a Subaru, Ford i Škodovky

David Bureš
Diskuze (2)

WRC jako kategorie rallye aut existuje od roku 1997. Zažila slavné éry se Subaru, Mitsubishi nebo Volkswagenem, dnes patří Hyundaii či Toyotě. Pamatujete i další slavné speciály kategorie WRC?

Když se řekne WRC, mnozí si jako první představí „světový šampionát v rallye“, anglicky world rallye championship, který se pořádá již od roku 1973. Jenže zároveň jde také o skupinu vrcholných speciálů, world rallye car, světové rallye auto, která je však o hodně mladší. Vznikla v roce 1997 a od té doby se několikrát změnila. V příštím roce pak dojde k dalším změnám. A tak je vhodné si připomenout její slavné členy.

Kategorie WRC vznikla v roce 1997 jakožto náhrada za dosavadní skupinu A. Její historie se datuje do začátku osmdesátých let, kdy však byla společnou skupinou jak pro okruhové závody cestovních vozů, tak pro rallye šampionáty. Obecně šlo o vozy blízké sériovým automobilům, respektive měly blíže silničním autům než slavná skupina B, čítající vozy primárně vzniklé právě pro rallye.

WRC jako náhrada za skupinu A

Právě v roce 1997 ale dorazila kategorie WRC, jejíž pravidla už byla přizpůsobena přímo světovému šampionátu v rallye. Přitom na rozdíl od slavné skupiny B nechtěla být orientována na sportovní prototypy, naopak bylo cílem využít základ ve vlastně obyčejných automobilech, což mělo snížit vývojové náklady takového speciálu a přilákat do šampionátu nové značky.

Proto zde byla podmínka mít základ v automobilu, jehož se vyrobí minimálně 25.000 kusů ročně. Naopak oproti skupině A už tu nebyla podmínka stavby homologačního speciálu, z něhož by závodní auto přímo vycházelo, jen se podle vybraných pravidel muselo vyrobit 2.500 exemplářů sériových automobilů.

Ty mohly být závodními speciálu vzdálenější než u Skupiny A, což mělo opět zpřístupnit šampionát širší konkurenci. Stále ale musely být minimálně čtyři metry dlouhé nebo mít kapotou nejvýše dvoulitrový agregát. Kvůli této podmínce tak třeba Škoda Fabia RS první generace dostala prodloužený přední nárazník, pro dosažení na délku čtyř metrů, podobných úprav se dočkal také Peugeot 206 GT.

U závodního speciálu WRC byl rovněž povolen přeplňovaný motor nebo třeba pohon všech kol, které už u výchozího automobilu vyžadovány nebyly. Podobně vozy WRC mohly dostat sekvenční převodovku, modifikované zavěšení nebo třeba nové aerodynamické díly. Minimální hmotnost byla stanovena na 1.230 kg, maximum pak byla třeba šířka 1.770 mm, zatímco rozvor mohl dosahovat nejvýše 1.550 mm. Restriktor sání pak měl výkon motoru omezovat na nějakých 220 kW.

WRC nebyla nutně výhoda

První sezona podle nových pravidel v roce 1997, jubilejní 25. v historii světového šampionátu v rallye, se však s velkým zájmem nesetkala. Jen Ford nasadil svůj Escort WRC hned od začátku sezony, Toyota se se svojí Corollou WRC přidala až v průběhu ročníku.

Subaru pak využilo možnost nasazovat ještě speciál podle pravidel skupiny A, a tak Imprezu až postupně inovovalo. To Mitsubishi zůstalo u „áčkového“ Lanceru Evo po celou sezonu. Zprvu však šlo o Lancer Evo III, který byl postupně nahrazen novým Lancerem Evo IV. Začátek sezony tak zůstal stejný jako v roce 1996, tedy v rámci souboje mezi Subaru, Mitsubishi a Fordem.

Přitom se ukázalo, že mít nový speciál není nutně výhodou. Mitsubishi sice v hodnocení značek skončilo až třetí, mistrem světa se ale v roce 1997 stal pilot tří diamantů, Tommi Mäkinen. A je jedno, že měl vlastně štěstí - zvítězil totiž s náskokem jediného bodu nad slavným Colinem McRaeem. Ten dokonce v ročníku vyhrál pět rallye, zatímco Mäkinen o jednu méně.

Už v následujícím roce se však v druhé polovině sezony přidal Seat se svojí Cordobou WRC, s níž mimo jiné závodil Harri Rovanperä, otec dnešní rallyeové naděje Kalleho Rovanpery. V hodnocení značek nicméně skončil až pátý, opět se radovalo Mitsubishi, a to tentokrát rovněž mezi značkami, pořád s Lancerem podle pravidel skupiny A.

Přichází nováčci

K výraznějšímu rozšíření startovního pole WRC speciálů došlo až v roce 1999. To nastoupil Peugeot se svojí 206 WRC a jistým Marcusem Grönholmem, který v následujících letech začal v šampionátu udávat směr. Přišla také Škoda a její Octavia WRC, jako nástupkyně dřívější Octavie Kit Car. Mladoboleslavská značka naopak nikdy na vrcholné scéně WRC neprorazila, až později se jí však začalo dařit v nižších kategoriích

Rok 2000 pak byl ve znamení dalšího příchodu, a to Hyundaie, se svým Accentem WRC. Právě začátek nového milénia se dá považovat za rok střídání stráží. Z mistrovského titulu se totiž radoval Marcus Gronhölm, s Peugeotem 206 WRC, který ukončil čtyřletou nadvládu svého krajana, Tommiho Mäkinena. Skončila tím i silná éra Mitsubishi, které v roce 2001 konečně nasadilo Lancer Evo WRC. Už s ním však nikdo nedosáhlo takových úspěchů jako v devadesátých letech, s předchůdcem podle pravidel skupiny A.

Měnilo se toho ale vícero. S rostoucí konkurencí (třeba v roce 2001 proti sobě bojovalo sedm továrních týmů) se inovovala také technika. Základní koncepce sice zůstávala zachována, postupně se ale ve vozech objevovaly supermoderní prvky, jako bylo ABS, elektronicky řízená spojka, kontrola trakce, aktivní zavěšení nebo třeba systém s třemi aktivními diferenciály.

Náklady opět začaly neúměrně růst, což si vyžádalo zpřísnění pravidel. V roce 2006 tak přední a zadní diferenciál musel být mechanický, aktivní mohl zůstat jen ten mezinápravový. Zakázáno bylo také aktivní zavěšení, přičemž náklady týmů se snižovaly i omezením použití vybraných náhradních dílů v průběhu sezony.

To už byla mimochodem éra Citroënu a slavného Sébastiena Loeba. Ten mezi lety 2004 a 2012 získal devět mistrovských titulů, všechny za volantem Citroënů. Nejprve to byla Xsara WRC, pak C4 WRC a poslední dvě sezony DS3 WRC. Francouzská značka tehdy bojovala o vítězství hlavně s Fordem a jeho Focusem WRC. Stále silné zůstávalo ještě také Subaru. Mezi lety 2007 a 2008 to také bez větších úspěchů zkoušelo Suzuki, se svojí SX4.

Nástup malých aut

K výraznější úpravě pravidel došlo opět v roce 2011. Byla to i reakce na hospodářskou krizi a pokles konkurence. Vždyť v sezonách 2009 a 2010 proti sobě stály jen dva tovární týmy, Citroën a Ford. Opět tak bylo pro jednou cílem snížit vývojové náklady.

Vrcholné speciály kategorie WRC měly být nově odvozeny od speciálů kategorie S2000, hlavním rozdílem měla být pokročilejší aerodynamika. Místo dvoulitrových agregátů tu nově byly přeplňované šestnáctistovky, které měly 33mm restriktor sání a turbo s maximálním plnicím tlakem 2,5 baru. Zakázány byly také exotické materiály, tedy pokud nebyly využity už ve výchozím sériovém automobilu. Zakázán byl také středový diferenciál a úpravou prošly také převodovky.

Padl také limit v minimální délce automobilu, což znamenalo nástup nové generace závodních speciálů. Jestliže na přelomu milénia kvůli tomuto omezení vévodila kategorii WRC auta nižší střední třídy, nová pravidla plně umožnila rozvoj speciálů na bázi modelů segmentu B, jejichž prvními vlaštovkami už dříve byly Škoda Fabia WRC nebo Peugeot 206 WRC. Místo Citroënu C4 WRC tak dorazilo DS3 WRC, skončil i legendární Ford Focus WRC, nahrazený o segment menší Fiestou WRC.

Novou nadějí pak byl návrat Mini, v podobě jeho speciálu John Cooper Works WRC, na bázi Countrymanu. Ten postavil tým Prodrive, v předchozích letech spojený se Subaru a jeho legendární Imprezou. Bohužel však Prodrive rychle ztratil podporu automobilky, která se raději přeorientovala na Rallye Dakar, a tak tato etapa Mini ve WRC byla jen krátká. Místo továrního Fordu pak pokračoval „jen“ M-Sport podporovaný automobilkou.

Éra Citroënu ale ještě nějakou dobu trvala. To se však změnilo v roce 2013, kdy se na scéně objevil Volkswagen a jeho Polo R. Německá značka o rok dříve získávala zkušenosti, díky nasazování Škody Fabia S2000, které následně plně využila. Po období Citroënu a Sebastiéna Loeba totiž nastala éra Volkswagenu a jiného Sébastiena, Ogiera. Výsledkem byla čtyři dvojnásobná vítězství za čtyři roky - Volkswagen se radoval jak v hodnocení značek, tak mezi jezdci.

Na konci roku 2016 se Volkswagen i v reakci na emisní skandál dieselgate rozhodl světový šampionát v rallye narychlo opustit, a to přestože už připravoval nový speciál. Místo něj se po letech vrátila do WRC Toyota, s Yarisem WRC, a po krátké pauze také Citroën (s novým C3 WRC). Nadále zůstával Ford (prostřednictvím M Sport a jím vyvinuté Fiesty WRC) a Hyundai (s novým i20 kupé WRC), který se do šampionátu vrátil v roce 2013.

Rychlí jako skupina B

Právě pro rok 2017 přitom vstupovala v platnost opět nová pravidla. Ta měla tentokrát za cíl zvýšit rychlost speciálů WRC, která se po letech měla opět dostat na úroveň někdejší legendární skupiny B. Zvětšil se restriktor sání, díky čemuž mohl výkon motorů vzrůst z nějakých 230 na 280 kW. Zároveň se mohla snížit minimální hmotnost vozidla o 25 kg a uvolnila se pravidla ohledně aerodynamických prvků. Kdo přitom chtěl bodovat jako „tovární tým“, musel takový speciál postavit, byť se v závodech nadále mohly objevovat i starší vozy.

Mezi nejlepšími se přitom nadále drží Sébastien Ogier, a to přestože jeho kariéra doznala velkých změn. Dva tituly získal s Fordem Fiesta WRC, M-Sport ale dnes není továrním týmem, který s konkurencí nemůže soupeřit svými financemi, a tak se Ogier rozhodl pro rok 2019 vrátit k „domovskému“ Citroënu, po osmi letech strávených u konkurence. Francouzi se ale nelíbil pomalý vývoj vozu a nízký výkon, a tak po jedné sezoně zase odešel, tentokrát k Toyotě. Jen krátce nato přitom francouzská značka oznámila, že z WRC odchází.

Poslední roky jsou tak ve znamení soubojů hlavně mezi Toyotou a  Hyundaiem. Korejský tým už má sice dva „značkové“ tituly, stále ale marně čeká na ten jezdecký. Doufat bude jistě i letos.

Hybridní éra přichází

Právě rok 2021 je přitom poslední podle aktuálních pravidel. V roce 2022 totiž vstoupí v platnost nové regule, které vlastně budou znamenat i konec kategorie WRC. Vrcholné skupině se totiž nově říká Rallye 1, hlavní novinkou přitom bude nasazení plug-in hybridního pohonu. Ten má přitom v plné síle prezentovat výhody tohoto řešení, elektromotor pomůže totiž jak při přejezdech mezi rychlostními zkouškami, tak svým výkonem jako pomoc spalovacímu motoru přímo na trati.

Nová éra rallye je zkrátka tady a my jsme velice zvědaví na to, jaká bude. Jisté je zatím jen to, že pokračovat mají všechny stávající „tovární“ týmy. M-Sport upraví Ford Fiesta, Hyundai počítá s nasazením nové generace hatchbacku i20. Toyota pak podle všeho bude závodit s upraveným GR Yarisem. Jestli se k nim přidá, i někdo další, zatím uvidíme. Právě elektrifikovaný pohon může i v době snižování nákladů kvůli pandemii koronaviru lákat, a tak se třeba dočkáme ještě nějakého překvapení.

 

David Bureš
Diskuze (2)

Doporučujeme

Avatar - KANKUNEN
8. 5. 2021 15:07
Hvězda je jasná
Impreza wrc 2000