TEST Citroën Grand C4 Picasso: První jízdní dojmy

V době konání Oktoberfestu nás Citroën pozval do Mnichova a malebného alpského městečka Berchtesgaden, abychom otestovali novou generaci rodinného modelu Grand C4 Picasso. Prodloužená verze přichází v rychlém sledu po „krátkém“ C4 Picasso a přináší více rozdílů než dříve. Na německých dálnicích a horských silničkách nám dělal společnost nový motor 2.0 BlueHDi, splňující již nyní emisní normu Euro 6. Brzy se objeví také například v Citroënu DS5 nebo Peugeotech 308 a 508.

Základní stylistické pojetí mají obě Picassa společné, shodných karosářských dílů je ale minimum. Už minulá generace odlišovala tyto varianty řešením předního nárazníku. Ta nová nemá společný ani tvar předních světel nebo zakončení horní části předního blatníku. Výrazné střešní ližiny, které jsou u Grand C4 Picasso vizuálně integrovány do karoserie, není ani potřeba zdůrazňovat. Zcela jiné jsou pochopitelně i zadní partie, „Grand“ dostal jiný design a k tomu o 11 cm delší převis karoserie. Za zmínku stojí i vylepšení aerodynamiky – součinitel odporu klesl na 0,295 a je nejlepší mezi konkurencí.

Novinkou je prodloužení rozvoru o 55 mm, které umožňuje modulární platforma EMP2. Se svými 2,84 metry je Grand C4 Picasso v tomto ohledu nejlepší z kompaktních MPV. Nová konstrukce ale přinesla i další změny, podlaha leží o 2 cm níž, pozice motoru se snížila o 5 cm a přední převis je o 11 cm kratší. Zároveň nová generace při zachování rozměrů zhubla o 100 kg.

TEST Citroën C4 Picasso 1.6 e-HDi – Dobře našlápnuto

Jan Mička

Testy

101

Nabídku obohatil i nový motor. Ke spektru šestnáctistovek VTi/88 kW, THP/115 kW a naftovému HDi s 85 kW se přidává 2.0 BlueHDi – první turbodiesel od Citroënu, který splňuje emisní normu Euro 6. K tomu využívá SCR katalyzátoru (vstřikování močoviny do výfukových plynů), který se společně s filtrem pevných částic (FAP) nachází pod podlahou vozu. Toto uspořádání nemá dnes v sériové výrobě obdoby. Díky SCR Citroën slibuje o 65 % nižší emise oxidů dusíku a o 4 % nižší spotřebu paliva, FAP k tomu zachytí přes 99 % pevných částic.

Agregát vychází ze stávajícího 2.0 HDi (103, 110 nebo 120 kW), má výkon 110 kW a točivý moment vzrostl o 30 na 370 N.m. Čtyřválec prošel řadou úprav, přičemž některé z nich jdou proti aktuálním trendům – například zvýšení kompresního poměru na 16,7:1. Motor je také o 7 kg lehčí než dosud a má regulovatelné vodní a olejové čerpadlo. Standardem je samočinné vypínání motoru, které vychází z unikátní technologie použité u motoru 1.6 e-HDi.

Dvoulitr se projevuje zcela bez vibrací a v běžných jízdních režimech téměř není slyšet. Jeho zvuk se ozve až pod zátěží nebo v otáčkách, avšak je nevtíravý. Přísun točivého momentu je plynulý – jedině pod plným plynem se pozná, že točivý moment vrcholí až ve 2000 min^-1 – a motor potvrzuje i slib ukázněné spotřeby. Ta je sama o sobě nízká a navíc se v závislosti na členitosti terénu nebo dynamice jízdy mění jen minimálně. S testovacím vozem vybaveným automatickou převodovkou se nám podařilo projet kombinaci dálničního a horského úseku s průměrnou spotřebou 6,5 l/100 km. Manuál se pak v provozu s výrazně větším podílem dálnice udržel na šesti litrech.

Právě automatická převodovka je druhou ožehavou novinkou. Opět pochází od Aisinu a má šest rychlostí, ovšem radikálně se zlepšily všechny důležité vlastnosti. Automat vykazuje menší vnitřní ztráty, má větší rozsah převodů (při 130 km/h točí na šestku jen 2100 min^-1!) a často přemosťuje měnič. Také se zlepšilo tlumení rázů, a tak výsledkem je, že převodovka řadí rychleji, efektivněji a přitom komfortněji. Zároveň automat nabízí možnost opravdové manuální volby převodů, převodovka klidně nechá motor sestoupit až k volnoběžným otáčkám a přesto nepodřadí – respektuje přání řidiče. K následné akceleraci pak využije prokluzu měniče, takže se turbodiesel stejně nezakucká. Bez zajímavosti není ani nasazení systému start-stop, kterým mimo segment prémiových vozů zatím nedisponuje žádná jiná automatická převodovka s měničem.

TEST Kia Carens 1.7 CRDi vs. Citroën C4 Picasso 1.6 e-HDi

Jan Mička

Srovnávací testy

89

Mezigeneračně se výrazně zlepšily jízdní vlastnosti, nižší hmotnost a radikální zkrácení předního převisu dělají své. Ve srovnání s C4 Picasso se „Grand“ skládá do zatáček s nepatrně menší ochotou, o to stabilněji ale pak drží zvolenou stopu. Na dálnici neznervózní ani při poryvech větru, ani ve vyšších rychlostech, což je u rodinného vozu to nejdůležitější. Řízení je samozřejmě odtažité (však v MPV se spíš jezdí, než aby se opravdu řídila), reaguje ale přesně.

Sedmimístný interiér má klasické uspořádání 2+3+2 a opravdu uveze sedm osob, ovšem už ve druhé řadě se sedí poněkud natěsno. Kabina totiž musí pojmout tři stejně rozměrná sedadla, takže v této části vyhoví spíše dětem. Sedmimístná konfigurace zanechává pro zavazadla jen nouzových 170 litrů, v pětimístném uspořádání je to působivých 645 l (mezigeneračně +69 l). Druhá řada sedadel je posouvatelná v rozsahu 15 cm, a tak lze prostor pro zavazadla jednoduše zvětšit až na 725 litrů.

S Grand C4 Picasso přichází také rozšíření příplatkové výbavy o dvě nové položky. 360° Vision je označení pro soustavu celkem čtyř kamer, které doplňují dosud nabízenou zadní parkovací kameru. Multimediální výbavu lze zase rozšířit o tzv. Plug & Play, což je dvojice obrazovek ze zadní strany předních sedadel doplněná o bezdrátová sluchátka a DVD přehrávač.

Grand C4 Picasso startuje na 414.900 Kč, přičemž testovaný dvoulitr stojí od 549.900 Kč. Prodloužená verze je tedy o 15 tisíc dražší než C4 Picasso, výměnou za to nabízí více místa v druhé řadě sedadel a o 108 litrů větší zavazadlový prostor. Kdo chce sedmimístný interiér, musí připlatit ještě jednou 15 tisíc korun.