TEST Jeep Cherokee 2.2 Multijet II AWD – Upsizing po italsko-americku
Úvod, interiér
Je tomu téměř rok, co jsme na Auto.cz poprvé testovali současný Jeep Cherokee označovaný KL. Od roku 1974 jde již o pátou generaci, která se ale vydala cestou uhlazenějšího vzhledu, karoserie bez vloženého rámu a podélné zástavby motorů. Jinak to ani vzhledem k použití platformy Alfy Romeo Giulietta (D-Evo CUSW) nešlo, celek však svému rodu rozhodně nedělá ostudu a neztratil ambice pro jízdu v terénu.
Nabídku modelu Cherokee navíc Jeep v tichosti rozšířil o zcela nový vznětový čtyřválec 2.2 Multijet II s výkony 136 a 147 kW a točivým momentem 440 N.m. Dvoulitrový turbodiesel, který jsme loni vyzkoušeli v prvním redakčním testu, už v české nabídce nenajdete, Jeep se tedy ve světě plošného zmenšování objemů motorů dopustil rafinovaného upsizingu, navíc za minimální příplatek. Zatímco loni jste mohli pořídit Cherokee 2.0 Multijet II (125 kW) s devítistupňovým automatem za 1.059.000 Kč, slabší z nových dva-dvojek (136 kW) je ve spojení se stejnou skříní o pouhých 10.000 Kč dražší.
Korunu tomu všemu nasadil pohled do technických údajů. Obě dva-dvojky jsou totiž při vyšším výkonu ve všech cyklech o deci nafty na sto kilometrů úspornější (kombinovaně by měla jezdit za 5,9 l/100 km) a ke splnění emisní normy Euro 6 si vystačí s recirkulací výfukových plynů a klasickým zásobníkovým katalyzátorem NOx, který k regeneraci a vypalování potřebuje právě naftu. Čím dál více rozšířené vstřikování močoviny (SCR) do výfuku tedy Cherokee poslal ještě na pár let k ledu.
Jeep Cherokee - srovnání zkoušeného motoru s předchůdcem | ||
Model | Jeep Cherokee 2015 Limited* | Jeep Cherokee 2014 Longitude |
Motor | 2.2 Multijet II | 2.0 Multijet II |
Zdvihový objem [cm3] | 2184 | 1956 |
Válce/ventily | 4/4 | 4/4 |
Největší výkon [kW/min] | 147/3500 | 125/4000 |
Točivý moment [N.m/min] | 440/2500 | 350/1750 |
Převodovka | 9A | 9A |
Maximální rychlost [km/h] | 204 | 192 |
Zrychlení 0-100 km/h [s] | 8.5 | 10.3 |
Kombinovaná spotřeba[l/100 km] | 5.7 | 5.8 |
Cena [Kč] | 1.229.000 | 1.059.000** |
*Ve výbavě Longitude nelze pořídit, **motor již v české nabídce nenajdete |
Jako přes kopírák
Velmi dobře si vzpomínám na Jeep Cherokee z našeho loňského testu. Byl bílý, s prosklenou střechou, postavený na 18“ chromovaných kolech a budil pozornost, kdekoliv se objevil. Vypadal téměř jako ten, o kterém si dnes povídáme, pouze koncovky výfuku jsou nyní lichoběžníkové a střechu nezdobí panoramatické střešní okno (v nabídce za 39.500 Kč). Za celý letošní rok se v Česku prodalo pouhých 69 exemplářů toho SUV, takže se svým způsobem jedná o raritu. I proto na něj okolí stále reaguje velmi udiveně, skoro jako by přijel ze vzdálené budoucnosti.
Jenže tento pocit vydrží maximálně do prvního nahlédnutí do interiéru. Sedadla jsou ukotvena přesně tak vysoko, aby bylo nastupování co nejsnadnější, ale pořád nemáte pocit zbytečně vysokého posazu. Kožená sedadla se slušnou oporou zad a stehen dostanete už ve standardu a mezigeneračně je znát velký důraz na navození luxusní atmosféry. Nicméně ani současný Cherokee, který lze považovat spíše za plnohodnotné SUV než nekompromisní offroad, nepřestává myslet na účelnost a především snadnou udržovatelnost. Velká přehledná tlačítka jsou hned po ruce a tvrdé plasty ve spodní části přístrojové desky a na středovém tunelu vydrží snad věčně. Zkrátka a dobře: tohle auto je zvenku dostatečně reprezentativní, ale nebude vám líto do něj nastoupit ani v zablácených holinkách.
S prostorností v příčném směru problém nemáme, v podélném a svislém bychom se ale za pár centimetrů navíc nezlobili. Poznáte to především po přesednutí na zadní sedadla, kde při vzpřímené pozici zad cestujících s výškou okolo 190 centimetrů zbývala nad hlavou asi desetimilimetrová rezerva a kolena se téměř dotýkala předního sedadla. Sedáky však slušně podepírají stehna, což je při delších cestách zárukou odpovídajícího komfortu.
Podélný posuv asymetricky dělených zadních sedadel ale berte spíše jako pomoc v případech, že narazíte na limity zavazadelníku se základním objemem 335 litrů (měřeno pod roletu, po strop má 432 litrů). Posunutím zcela vpřed totiž získáte další 88 litrů a 77 litrů najdete v prostoru pod podlážkou. Ten byl ale v našem případě vyplněn plnohodnotnou sedmnáctipalcovou rezervou za 5.000 korun. Za žádnou cenu se také nezbavíte nákladové hrany kufru položené 780 milimetrů nad zemí. Víkendový nákup naložíte bez problémů a díky šikovným háčkům na ukotvení vám za jízdy nebudou putovat ze strany na stranu, s dětským kočárkem už to ale taková sranda není.
Motor, jízdní vlastnosti
Motor má sílu, převodovka lepší způsoby
Pár podrobností o motoru jsme naťukli už v úvodu, v každém případě se však jedná o to nejlepší, co mohl Jeep modelu Cherokee dopřát. Nejde tady totiž pouze o 147 kW dostupných ve 3500 otáčkách za minutu nebo pořádný točivý moment (440 N.m nastupuje ve 2.500 min-1), ale především o jeho spárování s automatickou devítistupňovou převodovkou. Tu si Jeep vyrábí sám z dílů od ZF a v počátcích se nejednalo zrovna o mistrovské dílo.
U dříve testované verze jsme neměli problém při klidné jízdě, kdy řazení nahusto naskládaných rychlostních stupňů nebylo takřka znát, omezení v dynamice však přinášelo postupné podřazování při vyšlápnutí pedálu plynu až do kick-downu. Skříň navíc nechávala déle prokluzovat měnič a celý proces se dost vlekl. Nyní je převodovka pro dynamičtější jízdu lépe naladěna a v případě potřeby podřazuje třeba i o tři rychlostní stupně najednou. I tak je ale potřeba si zvyknout na netradiční manuální režim – pohybem voliče totiž pouze vymezujete počet rychlostních stupňů, které hodláte používat, což se hodí například při jízdě v terénu (můžete snadněji udržet vyšší otáčky - převodovka v omezovači nepřeřadí), ale zhoršuje snahu o brzdění motorem při sjíždění prudkých kopců. Zkrátka a dobře nepodřazujete obvyklým způsobem, ale pouze převodovce zmenšujete pole působnosti.
Dlouhozdvihový čtyřválec dostal hliníkovou hlavu, blok je však stále litinový a obejde se bez vyvažovacích hřídelí. Je to nefalšovaný Ital vyráběný po boku menšího dvoulitrou Multijet II v italském městě Pratola Serra, po nastartování se tedy poměrně dost ozývá a utichá až při klidné jízdě v otáčkách pod 2000 min-1. Přeplňování velkým turbodmychadlem s proměnnou geometrií lopatek si vyžádalo maximální nástup síly až ve 2.500 otáčkách za minutu, ani pod touto hranicí ale není téměř dvoutunový Jeep žádný loudal a k lepší dynamice se nenechá pobízet nepřiměřeně dlouho.
Jednou z hlavních otázek testu byla spotřeba paliva, která se podle papírových údajů jeví velmi atraktivně. Při každodenním popojíždění pražskou dopravou jsme se v pohodě drželi pod 8,5 litry nafty na sto kilometrů a při ustálené jízdě na dálnici se odběr po čase ustálil na rovných sedmi litrech (motor při rychlosti 130 km/h točí jenom 1650 min-1). Překvapení navíc přineslo jedno slunné sobotní odpoledne – téměř 200 kilometrů krkonošských okresek jsme v ostřejším tempu absolvovali za průměrných 7,8 l/100 km. Paráda!
Kola vs. karoserie
Stejně jako v předchozím testu jsme i dnes měli k dispozici verzi se základním pohonem všech kol Active Drive I (v nabídce je ještě Active Drive II s redukcí a Active Drive Lock s redukcí a závěrem zadního diferenciálu), jehož činnost může řidič ovlivnit kruhovým přepínačem Selec-Terrain s módy Auto, Snow, Sport a Sand/Mud. Každý z režimů přináší unikátní nastavení řazení, ostrosti reakcí motoru na povely plynovým pedálem a mezinápravové spojky, avšak vždy s důrazem na co nejlepší trakci.
Po nastartování je vůz nastaven do režimu Auto, ve kterém pracuje mezinápravová spojka pohonu všech kol hlavně s ohledem na co nejnižší spotřebu a nezapojuje zadní kola do hry přehnaně často. Na výjezdech ze zatáček je to poměrně znát, protože si vnitřní přední kolo rádo „hrábne“, než mu na pomoc přispěchá zadní náprava se čtyřprvkovým uložením a srovná karoserii do požadovaného směru. Podvozek si musí vystačit s klasickými tlumiči bez možnosti nastavení tuhosti, což ve spojení se snahou o co možná nejkomfortnější filtrování nerovností vyústilo v citelnější náklony karoserie v zatáčkách, jenže ony nakonec nejsou úplně na škodu.
Tenhle Jeep si totiž nehraje na všeuměla a prostřednictvím náklonů v zatáčkách vám dává jasně najevo svoje limity. V praxi se proto po přepnutí do režimu Sport s přehledem svezete docela svižně i na zakroucených okreskách (systém více zapojuje zadní kola, takřka dokonale eliminuje protáčení předních a omezí stabilizační systém), kde se osmnáctipalcová kola perfektně drží asfaltu a karoserie začne utíkat „přes předek“ až v nejvyšší nouzi. Tu vám Cherokee po srovnání do požadovaného směru potvrdí lehkým zavlněním zádi a jedete dál. Docela zajímavá zkušenost, po čase ale stejně podvědomě uberete a přejdete na klidnější notu – přesně tento režim totiž motoru a především brzdám vyhovuje nejvíce už kvůli obtížnějšímu manuálnímu podřazování. Navíc „souboj“ s tužším a okolo středové polohy lehce necitlivým řízením není z řidičského hlediska moc atraktivní.
Nakonec se ukázalo, že je úplně nejlepší nechat většinu práce na samotném autě, uvolnit se a užívat si jízdu „po americku“. Je to přece Jeep, a to už je samo o sobě známkou osobitosti, v tomto případě okořeněné notnou dávkou italského charakteru. Přesto ale doporučujeme využít režim Sport i v situacích, kdy byste to možná nečekali – při popojíždění v kolonách. V automatickém módu totiž převodovka hodně brzo zamyká měnič momentu, aby minimalizovala třecí ztráty, a to se může odrazit na nepříjemném cukání při rozjíždění. Ve Sportu se nic podobného neděje, jenom je třeba počítat s agresivnějšími reakcemi motoru na sešlápnutí pedálu plynu.
Ani vetší rozměry karoserie přitom nejsou překážkou při pohybu ve stísněných prostorách, protože je z kabiny výborně vidět a případný karambol v malé rychlosti dokáže odvrátit asistent prevence před čelním nárazem (akustické upozornění však nevyleká). Docela zajímavou práci pak předvádějí ultrazvukové radary umístěné v zadním nárazníku – nejenže upozorní na automobily, kterým byste mohli při vyjíždění z parkovacího místa zkřížit cestu, ale dokonce vás nenechají do nikoho nebo něčeho „nacouvat“. Systém auto jednoduše zastaví, i kdyby se za vámi nacházel jenom neškodný keř.
Závěr
Nic pro introverty
Jeep Cherokee na českých silnicích moc často nepotkáte, my ale s každým svezením zjišťujeme, že je to velká škoda. Jistě, na našem trhu najdete atraktivnější, luxusnější a samozřejmě i levnější SUV, tahle kombinace italské techniky a amerických genů ale zkrátka má něco do sebe. Řidič se za volantem necítí součástí stáda, ale spíše jako symbol nezávislosti a nového směru. Cherokee je zkrátka auto pro ty z první linie!
Jeep Cherokee 2.2 Multijet II AWD - srovnání s konkurencí | ||||
Model | Jeep Cherokee 2015 | Audi Q5 | BMW X3 | Lexus NX |
Motor | 2.2 Multijet II AWD | 2.0 TDI quattro | xDrive20d | 300h AWD |
Zdvihový objem [cm3] | 2184 | 1968 | 1995 | 2494 |
Válce/ventily | 4/4 | 4/4 | 4/4 | 4/4 |
Největší výkon [kW/min] | 147/3500 | 130/4200 | 140/4000 | 145/5700 |
Točivý moment [N.m/min] | 440/2500 | 380/1750-2500 | 400/1750-2500 | 210+270* |
Převodovka | 9A | 7A | 8A | e-CVT |
Maximální rychlost [km/h] | 204 | 200 | 210 | 180** |
Zrychlení 0-100 km/h [s] | 8.5 | 9.0 | 8.1 | 9.3 |
Kombinovaná spotřeba[l/100 km] | 5.7 | 6.1 | 5.2 | 5.2 |
Cena [Kč] | 1.229.000 | 1.191.900 | 1.207.808 | 1.249.000 |
*elektromotor, **elektronicky omezeno |
Silnější motor nepředstavuje pokrok pouze v oblasti výkonu a točivého momentu, ale hlavně díky citelně lepší spolupráci s automatickou devítistupňovou převodovkou, která je v současnosti standardem pro celou motorovou paletu (vedle nového turbodieselu můžete pořídit i šestiválec 3.2 Pentastar o výkonu 200 kW). Někomu může připadat devět stupňů až moc, řazení ale při klidné jízdě probíhá takřka neznatelně a schopnost rychlého podřazení o několik stupňů najednou přijde vhod kdykoliv je potřeba se pořádně opřít do plachet. Odladit by ještě potřebovalo chování při pomalém popojíždění v kolonách, přepnutí vozu do režimu Sport ale umí dělat zázraky.
Cena zkoušeného exempláře se vyšplhala téměř na 1,3 milionu korun, za své peníze ale dostanete také spoustu výbavy. Řešit už nemusíte například vyhřívání a odvětrávaní sedel, vyhřívání volantu, automatickou klimatizaci, navigaci nebo bezpečnostní systémy, kterými je vůz protkán doslova skrz naskrz. Problém nám dělala pouze zadní kamera – obraz totiž není z nejlepších a protože v záběru chybí byť jediný kousek auta (například zadní nárazník), nemáte podle čeho odhadnout vzdálenost a musíte se spolehnout pouze na parkovací senzory. Jak už ale bylo dříve řečeno, ultrazvukový radar vás narazit nenechá!
Nejlevnější verze modelu | 1.069.000 Kč (2.2 Multijet II AWD Active Drive I Longitude) |
Základ s testovaným motorem | 1.229.000 Kč (2.2 Multijet II AWD Active Drive I Longitude) |
Testovaný vůz bez příplatků | 1.229.000 Kč (2.2 Multijet II AWD Active Drive I Longitude) |
Testovaný vůz s výbavou | 1.298.200 Kč (2.2 Multijet II Active Drive I AWD Limited) |
Plusy
- Prostor na předních sedadlech
- Bohatá výbava
- Rozumná spotřeba paliva
- Živý motor ve středním pásmu otáček
- Vysoká přilnavost v zatáčkách
Minusy
- Vysoká nákladová hrana kufru
- Méně místa vzadu nad hlavou
- Hlučnost motoru ve vyšších otáčkách
- Méně citlivé řízení
Foto: Petr Homolka