TEST Kia Shuma II 1.6 RS Liftback – Kladivo na Octavie? (10/2002)

Z mnoha zemí přicházejí skupiny inkvizitorů a v každodenních soubojích na mučidlech trhu pomalinku vytrhují ze spárů českých sukubů - čarovných Fabií, kouzelných Octavií i magických Superbů a jejich starších soukmenovkyň - další a další nešťastníky a obracejí je na víru importovanou. Za tím účelem se k nám valí procesí hned ze tří kontinentů. Nejvíce přichází evropských křižáků; o nejpočetnější stádo oveček spolu tradičně soupeří kněží galští, románští a germánští. O něco méně je zadumaných buddhistů z dalekého Nipponu a k tomu hrstka yankee. Tak to aspoň donedávna vypadalo. Tehdy bylo hájemství středočeských čarodějek zdánlivě neotřesitelné a poměr sil se měnil jen zvolna. Pak ale z dalekého východu zazněly šalmaje a zvěstovaly příchod nových proroků ze země korejské, kteří zamíchali zdejšími zvyklostmi, zejména nízkými cenami.

TEST Kia Optima SW PHEV – V elektrickém dojezdu jsme dosáhli téměř optima!

Stejnou taktiku zvolil i objekt dnešního prověřování. Vybrali jsme z nabídky KIA, která je nejmladší korejskou automobilkou, nedávno spojenou s mamutím koncernem Hyundai. Testem prošel model Shuma II, který rozměrově aspiruje téměř na střední třídu a chystá se na našem trhu utkat o vliv přímo s Octavií, která do střední třídy sice také nepatří, ale půdorys má obdobně rozlehlý.

Označení II v názvu je zavádějící, ve skutečnosti se jedná v podstatě o facelift, zejména přetvarování přídě blíže k evropskému vkusu. Z přístupu KIA je cítit důraz na maximální užitnou hodnotu za minimum peněz, a to i za cenu omezení luxusu. Plodem je opravdu velký vůz s obřím zavazadlovým prostorem, přesto patřící cenově mezi malá auta. Vždy je ale něco za něco a tak je nízká prodejní cena vyvážena střídmou úrovní výbavy, kterou však překvapivě oslazuje standardně montovaná klimatizace. To však vozu neubírá na půvabech pro nebohatou českou rodinu, která potřebuje velké auto, s nímž dojede i v létě k moři.

Když mluvíme o půvabech, těch Shuma II nabrala co se týče vnějších tvarů dostatek. Křivky jsou elegantní, celkový dojem kazí pouze opticky těžká masivní záď a delší přední převis. Testovanému základnímu provedení také trochu kazila vizáž malá 14palcová ocelová kola, to je ale otázkou rozumného příplatku za větší, hliníková. Pohledná je naopak příď, protažená do lišáckého úsměvu. Zajímavostí je rozdílné ztvárnění sedanu a hatchbacku, na společné podlahové plošině vznikly dva vozy s odlišným charakterem.

Ojetá Kia Optima (JF): Sluha bez emocí i jako plug-in hybrid

Uvnitř je naopak vše přísně účelové. V našem exempláři převládaly tmavé lesklé plasty, doplněné šedým čalouněním, které je spíše praktické, než příjemné a hezké. Vtipně je vyřešen stojánek na nápoje s vymezovačem na menší kelímky. Konstruktéři Kie, na rozdíl od mnoha ostatních, také nezapomněli na přihrádku na sluneční brýle. Potěší i standardní motorizace všech čtyř okének, i když místa pro prst pod sklopným spínačem jinde než u řidiče je tak pro klavíristu. Dojem se vylepšuje i po usednutí za volant. Místa je dost a ovladače jsou tam, kde je podvědomě hledáte, jen na některé není vidět přes věnec volantu. Sedačky jsou široké a měkké, bohužel s nízkými opěradly a bez výškové regulace. Výhled dopředu je dobrý, při pohledu vzad platíte stejnou daň jako všichni majitelé hatchbacků s obřím kufrem - nevidíte, kde přesně Vám končí auto a každé parkování do krátké mezery se tak stává kvízem, zejména kvůli chybějícím ochranným pásům na lakovaných náraznících. Tento úděl poněkud ulehčují velká zpětná zrcátka, žel pouze manuálně seřiditelná. Na zadních místech je téměř více místa a pohodlí, než vpředu, což je jedna z velkých pozoruhodností tohoto modelu a velký trumf zejména v duelu s Octavií. Nebýt svažující se střechy, která omezuje výšku tam pohodlně sedících osob na nějakých 180 cm, dala by se druhá řada sedadel označit téměř jako diplomatická. Zvláštní zmínku si zaslouží zavazadlový prostor, ten je totiž dimenzován podobně jako u přímého konkurenta, tedy značně velkoryse. Za zvýšenou nakládací hranou (daň tuhosti karoserie) se nachází menší letiště, kam se vejde snad cokoliv. Jedná-li se např. o pračku, pomůže sklopení zadních sedaček a vejde se dovnitř zcela bezpečně. Stejně jako u všech podobně navržených aut ale počítejte s kalhotami ušpiněnými o nárazník, pokud se nahýbáte pro něco, co leží na vzdáleném konci ložné plochy.

TEST Škoda Octavia RS

Po nastartování nás nemile překvapily vyšší vibrace a hlučnost pohonného agregátu. Na volnoběh se znatelně chvěje celý vůz, což je překvapující zejména vzhledem k dvěma vačkovým hřídelím. Ještě že proti nim stojí kvalitní standardně zabudované reproduktory. Motor je pravděpodobně nejslabším místem vozu. Kromě výše zmíněných nectností trpí také zvýšenými konzumačními nároky (v průměru 8,6 l/100 km) a výkonem, který subjektivně vnímáno nedosahuje deklarované stovky koní. V běžném provozu byl také jakoukoliv konkurenční stokoňovou šestnáctistovkou (přímo se vnucuje Octavia 1.6i) deklasován při rozjezdu s pevným startem i při pružném zrychlení. Shuma má vysoko položený kroutící moment, takže k udržení při životě je nutné udržet motor v otáčkách. Na druhou stranu je jeho průběh prostý výkonových skoků, takže umožňuje plynulou rodinnou jízdu bez časté změny převodových stupňů. To je ostatně dobře, protože řazení je druhým nedostatkem. Je jen průměrně přesné a řadicí páka má značné vůle.

Rozjezd je snadný, ovládací síly jsou v normálu. Klidná jízda je příjemnou záležitostí; měkký podvozek výborně absorbuje nerovnosti a pražské výmoly polyká s grácií. Horší je to s jízdními vlastnostmi ve vyšších rychlostech, celý vůz se chová trochu nervózně, nedrží ideálně směr. Také v rychle projížděných zatáčkách je třeba si nechat trochu rezervu, KIA se stává brzy nedotáčivou - část se ale dá jistě eliminovat lepšími pneumatikami. To vše se ale týká jízdy stylem, při kterém budete lákat pozornost zejména dopravní policie - při rodinném putování je vše v pořádku a posádka je chována jak v bavlnce. A to i co se týče akustických podmínek, při překročení našeho dálničního limitu totiž hlučnost ve voze začne výrazně stoupat. Brzdy se subjektivně zdají slabší, ale vůz zastavují spolehlivě, i když jejich účinek po opakovaném intenzivním brzdění slábne.

TEST Škoda Superb 1,9 TDI (74 kW) – Balíček opatření (12/2002)

O bezpečnost je postaráno standardně - dva airbagy, předpínače bezpečnostních pásů, měkké materiály v místech event. kontaktu řidičova těla, vhodně umístěný spínač výstražných blikačů. Malý otazník už dnes vyvolává v této třídě absence ABS. Ke klidu přispívá rozměrná karoserie s dostatečnými deformačními zónami. Reflektory s čirou optikou mají dobrou svítivost, třetí brzdové světlo je umístěno v optimální výšce, je vidět skrz několik dalších aut. K němu však směřuje výtka, že není dostatečně opticky odděleno od zadního skla, takže když v noci šlápnete na brzdový pedál, přemění se okno v červenou neprůhlednou mlhu, zvláště pokud není dokonale čisté.

Shuma je stvořena pro méně náročné motoristy. Na našem trhu má za úkol zejména podkopávat autoritu kvalitních ale dražších Octavií, na což je skvěle vybavena základní cenou nižší, než 360 tisíc, která zahrnuje klimatizaci. Na druhou stranu je ochuzena o většinu luxusních detailů, které dotvářejí dnešní automobil této třídy. Jedná se o velký levný vůz, který si jistě najde hojnost zájemců z řad motoristů, kteří chtějí především objemné nové auto a nemají peněz nazbyt. Otázka je, zda se jedná v konečných číslech o úsporu, KIA je sice podstatně levnější, než stejně velká Octavia, ale zase jí chybí mnoho detailů výbavy a aplikace nejmodernějších technologií.

To vše ale nemusí být překážkou, nenajezdíte-li ročně mnoho desítek tisíc km, nepotřebujete-li vůz přecpaný elektronikou, ale jednoduché, robustní a navýsost praktické auto za velice dobrou cenu. V tom případě hledejte na mapě červený oválek s nápisem KIA.