TEST Kia Sorento 2.2 CRDi AT – Full House
Máte početnější rodinu, preferujete u vozů bezpečí nebo často taháte přívěsy? Pokud ano, tak právě vás by mohlo oslovit velké, na přání sedmimístné SUV. Ne každý si však může dovolit některou z luxusních značek, a tak raději než vůz zvučného jména v základní výbavě zvolí plně vybavený automobil s lidovějším znakem na kapotě.
Možná i na to sází Kia, která přichází na trh s třetí generací velkého SUV Sorento. Tento vůz pozvedl začátkem tisíciletí mínění o značce v Evropě. První generace Sorenta má totiž dodnes nadčasový design a byla poměrně schopným terénním vozem, když nechyběla rámová konstrukce podvozku či přiřaditelný pohon všech kol. Druhé pokračování Sorenta již přesně zapadalo mezi SUV, vůz byl tedy více zaměřen na jízdu po silnici.
A právě z tohoto modelu vychází také novinka, byť změn proti předchůdci nastalo mnoho. Z hlediska vnějšího designu se nejedná o žádný převrat, automobil sází na konzervativní vzhled. Zejména v námi testované šedé barvě se pak možná až příliš drží při zemi – na člověka nezáří ona novost vozu. Kdyby mi někdo řekl, že se tohle Sorento již dva roky vyrábí, věřil bych mu. Na druhou stranu, cílový zákazník nejspíše nepotřebuje vystupovat z davu a decentní vzezření automobilu možná ve výsledku ještě rád ocení.
V interiéru se odehrály výraznější změny, a to zcela jednoznačně k lepšímu. Přístrojová deska nezáří barvami, jsou však na ní použité velmi kvalitní materiály. Díky velikým tlačítkům je všechno přehledné, osmipalcová obrazovka uprostřed má velejemnou grafiku a jednoduché ovládání, stejně jako informační displej ukrytý v tachometru. V autě se celkově cítíte nadmíru dobře, z interiéru vyzařuje pečlivé zpracování a skutečnost, že se na něm nešetřilo. Zorientovat se tak budete muset pouze v tlačítkách na volantu a středovém tunelu, není to však nic, na co by si člověk brzy nezvykl.
Řidič si ve voze snadno najde pohodlnou a zároveň správnou pozici za volantem. Oproti dřívějšímu Sorentu má novinka více místa na zadních sedadlech a překvapilo nás, že i poslední dvě sedačky u sedmimístné varianty jsou vcelku použitelné. Menší postavy zde pohodlně zvládnou i delší cestu, byť přístup dozadu je trochu obtížnější. Prostřední řada sedadel je pak posuvná a má nastavitelný sklon opěradla, takže si můžete udělat větší pohodlí.
Pochválit musíme možnosti výbavy auta. My jsme dostali k testu maximální specifikaci, více než stojí tento konkrétní exemplář tedy za Sorento nedáte. Utratit za Kiu jeden a čtvrt milionu korun není málo, zkuste si však navolit všechny prvky výbavy do některého z SUV prestižnějších značek a budete na částce mnohem vyšší. Kromě odvětrávaných předních a vyhřívaných i zadních sedadel bychom vypíchli ještě kamerový systém kolem vozu, u kterého při parkování opravdu přesně vidíte obrubníky i ostatní věci a dá se tak podle něj spolehlivě řídit, což nebývá pravidlem.
| Kia Sorento – Srovnání rozměrů s konkurenty | ||||
| Model | Kia Sorento | Hyundai Santa Fe | Nissan X-Trail | Mitsubishi Outlander |
| Délka [mm] | 4780 | 4690 | 4640 | 4655 |
| Šířka [mm] | 1890 | 1880 | 1820 | 1810 |
| Výška [mm] | 1685 | 1675 | 1710 | 1673 |
| Rozvor [mm] | 2780 | 2700 | 2705 | 2670 |
| Objem zav. prostoru [l] | 605 | 585 | 550 | 667 |
Pokud byste rádi nejen vozili rodinu, ale chcete také tahat přívěsy, pak vězte, že Sorento s manuální převodovkou může mít zapojený náklad o hmotnosti až 2500 kg, u automatu jsou to rovné dvě tuny. Nechybí ani stabilizační systém, který umí uklidnit rozkymácený vlek.
Motor a převodovka – Nadprůměr ve všech oblastech
Původně se očekávalo, že Sorento dostane alespoň dvojici motorů, jenže jak ukázaly předchozí zkušenosti, menší dvoulitrový turbodiesel u nás téměř nikdo nekupoval a většina zákazníků volila agregát o objemu 2,2 litru. Ten v novince mírně posílil, nyní má 147 kW a 450 N.m, což ve spojení se šestistupňovým manuálem stačí ke zrychlení z klidu na stovku za 9,0 s a maximální rychlost 203 km/h. Námi testovaná varianta s automatem je ve sprintu o 0,6 s pomalejší, nejvyšší rychlost ale zůstala stejná.
Proti pohonné jednotce se nedá nic namítat. Za studena je její zvuk sice trochu výraznější, hned jak se však motor zahřeje na provozní teplotu, klapot utichne a hluk čtyřválce ustoupí do pozadí. Dokonce i při vytáčení je agregát příjemně kultivovaný, na dálnici pak o něm téměř vůbec nevíte. Kia se snažila hodně zapracovat na odhlučnění motoru i proudicího větru, a povedlo se.
Turbodiesel se jeví i na tak velký a těžký vůz jako dostatečný pohon, má příjemné reakce, slušný zátah ve středních otáčkách a celkově spíše cestovatelskou povahu. Při zrychlování sází převodovka spíše na pružnost motoru a zejména na dálnici téměř nepodřazuje, pokud neprošlápnete záklopku u podlahy. Čtyřválec se dobře cítí v nízkých otáčkách, kde i běžně pracuje, ostatně není to žádný točivý typ, u červeného pole se toho už moc neděje.
Spojení jednotky se šestistupňovým automatem se dá nazvat jako harmonické, přičemž změna jednotlivých rychlostí probíhá vždy velmi hladce. Řazení převodovky je přitom inteligentní a při rozjezdu máte okamžitě k dispozici sílu pro hbité opuštění křižovatky. Zpřevodování se zdá být vhodné vzhledem k síle motoru a velikosti vozu, na dálnici při 130 km/h počítejte s hodnotou okolo 2300 ot/min.
Nastavením jízdních režimů si dále můžete měnit odezvu plynu a řazení převodovky. Ve Sportu počítejte s udržováním vyšších otáček, režim Eco se zase snaží o co nejnižší spotřebu. My však nejčastěji jezdili v nastavení Normal, které se nám jevilo jako optimální a sedělo ke spíše pohodovému charakteru vozu.
Co se týče spotřeby, tak s pouze lehce zajetým vozem jsme v týdenním testu jezdili v průměru za devět litrů na sto kilometrů. Ve městě počítejte s hodnotou 9,5 l na 100 km, na dálnici je to při 130 km/h o litr méně, mimo město se dostanete mezi 7 až 8 litrů, při obzvlášť úsporné jízdě až 6 litrů.
Bez řidičských ambic
Mohli byste nabýt dojmu, že tohle je vlastně komfortní kultivované cestovní auto. A v podstatě máte naprostou pravdu, jedinou vadou na kráse je zvýšený hluk od valících se pneumatik. Jak se inženýři Kie snažili snížit aerodynamický hluk, tak na podběhy trochu zapomněli.
Na druhou stranu při ladění podvozku již byli v plném střehu a Sorento tak jezdí na šasi s velmi dobrým kompromisem mezi jistotou a cestovním komfortem. Vůz bez žádného zbytečného houpání kopíruje povrch vozovky, zároveň však jemně tlumí nerovnosti. To všechno navíc zvládá v relativní tichosti, od kol se na výmolech neozývají nepříjemné rázy ani jiné pazvuky.
Náklony auta jsou na takto zaměřené SUV slušně potlačené, přesto se člověk v zatáčkách zpočátku necítí úplně jistě. Samozřejmě je nesmysl stěžovat si u podobně stavěného rodinného dostavníku, že neposkytuje přímé spojení řidiče s vozovkou, v tomto případě jsou však ovládací prvky vyloženě necitlivé a nelíbil se ani umělý odpor v řízení. Nejde o žádné sportovní chování, ale o bezpečí. Na kluzkém povrchu automobil nenabídne jedinou informaci o úrovni adheze, jste totiž natolik izolováni, že signály nepocítí ani vaše prsty, ani pozadí skrz sedačku. Odhadovat tak vlastnosti povrchu je téměř nemožné, musíte se spoléhat na své oči, což je často trochu málo.
Lehce se pak může stát, že rázem jedete na limitu přilnavosti a ani o tom v tak velkém a těžkém voze nevíte, přičemž pokročilá elektronika není samospásná. Pokud však k tomuto automobilu přistupujete jako ke komfortnímu, prostornému a kvalitnímu přepravníku, budete s jeho chováním na silnici s velkou pravděpodobností spokojeni.
Co se týče pohonu všech kol, tak v běžném režimu proudí síla hlavně na přední nápravu, v případě prokluzu pošle elektronika až 50 % síly dozadu. Případně je na středovém tunelu tlačítko pro zamknutí spojky, přičemž po zmáčknutí bude točivý moment rozdělen napůl mezi přední a zadní kola neustále. Světlá výška vozu činí 185 milimetrů.
Závěr
Nenechte se zmást usedlejším vzhledem, Kia udělala s modelem Sorento velký skok vpřed. Vůz nabízí špičkovou kabinu, opravdu přebohatou výbavu a je i na poměry této třídy prostorný, kultivovaný a komfortní. Není však „nestydatě perfektní“, jak hlásá reklama – mezi chybky se řadí kupříkladu větší hluk od odvalujících pneumatik a v zatáčkách se řidič kvůli uměle působícím ovládacím prvkům necítí jako ten, kdo má všechno pod kontrolou - zejména na jiném než suchém povrchu. Tohle jsou však poměrně snesitelné zápory.
Otázkou tak zůstává, zda se najdou zákazníci ochotní dát okolo milionu korun za Kiu. Vzhledem k rostoucí prestiži a kvalitě značky si však troufáme tvrdit, že Sorento bude mít v Česku úspěch. Ostatně pokud se pro něj rozhodnete a jste spíše klidnější povahy, téměř jistě budete spokojeni.
| Nejlevnější verze modelu | 909.980 Kč (2.2 CRDi 4x4 Comfort/147 kW) |
| Základ s testovaným motorem | 909.980 Kč (2.2 CRDi 4x4 Comfort/147 kW) |
| Testovaný vůz s výbavou | 1.264.980 Kč (2.2 CRDi 4x4 AT Premium/147 kW) |
Plusy
- Kvalitně zpracovaný interiér
- Široké možnosti výbavy
- Souhra kultivovaného motoru a převodovky
- Vnitřní prostornost
Minusy
- Usedlejší vnější vzhled
- Hlučnost od odvalujících se pneumatik
- Necitlivé ovládací prvky
Foto: Petr Homolka
