TEST Volkswagen Passat Variant R-Line 2.0 TSI (200 kW) – Šťavnatější pašík

Design, interiér

Možná si vybavujete, že jsme v posledních měsících vyzkoušeli kombi se 140kW dieselem, dobrodružně zaměřený Alltrack BiTDI s nejvýkonnějším vznětovým motorem v nabídce (ten jsme srovnali s Audi A4 Allroad) a také plug-in hybrid - dokonce jako sedan i praktičtější Variant. A ještě předtím tu byly i první jízdní dojmy.

Celkově jsme omlazenému Passatu věnovali už více než 9.200 slov - a to se bavíme jen o textech souvisejících s vlastními zkušenostmi, s krátkým soužitím s vozem a jízdou. A ano, opravdu jsem takovou hloupost spočítal...

Vytvořil jsem si tím totiž tak trošku alibi. Kdybyste při čtení testu měli pocit, že už jste některé postřehy a dojmy někde četli, tak mi to prosím odpusťte. Občas se bohužel opakování už jednou napsaného nevyhnu.

Třeba u popisu designových změn, které facelift přinesl. Všimnout si můžete přepracovaných nárazníků vpředu i vzadu, jiná je maska chladiče a novinku představuje rovněž nápis Passat na víku pátých dveří. Přepracovány jsou rovněž přední i zadní světlomety, které mají výhradně diodovou technologii.

Testovaný kombík s nejvýkonnějším motorem v nabídce dorazil ve sportovně vyhlížejícím provedení R-Line, takže si můžete všimnout odlišných nárazníků, rozšířených prahů a samozřejmě nesmí chybět ani malé logo R-Line v masce chladiče.

TEST Volkswagen Passat GTE Variant – Dokonalý kombík?

Bílému pašíkovi vyloženě sluší tmavá příplatková kola Pretoria za 14.800 korun. Mají průměr 19 palců a obouvají pneumatiky o rozměru 235/45. Větší kola Volkswagen mimochodem nenabízí.

Hezkým a hlavně užitečným prvkem jsou přední světlomety LED Matrix (za příplatek 58.800 Kč), které se kromě skvělého výkonu chlubí i chytrými funkcemi (přísvit do zatáčky, automatická dálková, zvýšení výkonu na dálnici) a bezvadně fungující schopností stínování okolního provozu. Jinými slovy, světla můžete bez obav hodit do automatického režimu a o nic víc se nestarat. Když jste v noci na silnici sami, objasní skutečně výrazný úsek světa před vámi. Pokud ale dojedete auto, nebo narazíte na nějaké v protisměru, světla druhý vůz uvrhnou do tmy a svítí jen okolo něj, takže neoslní řidiče či řidičku. Decentněji pak světlomety samozřejmě svítí také v nočním městě.

Moderní klasika

Provedení R-Line přináší také několik specifických prvků v interiéru. Asi nejviditelnější jsou kůží čalouněná a sportovně tvarovaná sedadla. Sedí se v nich moc hezky. V našem autě navíc byla sedačka řidiče vybavena masážní funkcí. Sice jen jednoduchou, neumožňující měnit intenzitu a oblast masáže, přesto velice příjemnou.

R-Line zahrnuje ještě pedály v designu kartáčované oceli, ocelové nástupní lišty vpředu i vzadu (vpředu s logem R-Line), hliníkové doplňky palubní desky i dveří, černou stropnici nebo volant v kůži s hliníkovým dekorem.

Jinak vnitřek zůstává přesně takový, jaký od Volkswagenu čekám - tedy spíš strohý, nepříliš zdobný, zato kvalitně a solidně působící. A také je tu všechno tak nějak po ruce.

V případě vozů z koncernu VW tuhle větu píšeme velice často (nebo spíš psali…), někdo by řekl až nezdravě často, ale věřte, že nejde o bezobsažnou frázi. V Passatu se prostě rychle rozkoukáte a ovládání většiny funkcí si za chvíli osvojíte.

TEST VW Passat Variant R-Line 2.0 TDI 140 kW 4Motion – Pašák v nejlepší formě?

Jsou tu ale i drobné přešlapy, nebo spíš věci, které mě osobně trochu štvou. Například pořád tak úplně nerozumím tomu, proč Volkswagen z palubní desky odstranil tradiční analogové hodiny a místo nich umístil štítek s podsvíceným nápisem Passat - který mi připadá absolutně zbytečný. Ale budiž.

Víc jsem postrádal jednoduchý otočný ovladač hlasitosti audio systému, místo něj jsou v případě nevyspělejší verze infotainmentu s 9,2“ displejem okolo obrazovky jen dotykové plochy. Nejjednodušší je nakonec ovládání hlasitosti pomocí tlačítek na volantu.

Volkswagen Passat Variant R-Line 2.0 TSI

Jinak si ale Passat i po modernizaci ponechal tradiční fyzické ovladače, i když v podstatě jen pro klimatizaci a příbuzné funkce - jako vyhřívání sedadel nebo ofuk čelního okna.

Když už jsem naťukl infotainment, měl bych několik slov věnovat i jemu. Líbí se mi prostředí, které je přehledné a docela svižné. Díky neustálému připojení k internetu také systém nabízí řadu pokročilých funkcí (například v souvislosti s navigací). Snad jen startovat by mohl rychleji, zvlášť po delším odstavení auta systém najíždí docela dlouho.

Dojem hi-tech interiéru doplňuje příplatkový digitální přístrojový štít o úhlopříčce 10,25“ nabízející jemnou grafiku, svižnost a možnost měnit zobrazení podle vlastního vkusu.

Vnitřní prostor je jednou z tradičně silných stránek Passatu, na čemž se s modernizací samozřejmě nic nezměnilo. O prostoru pro posádku tak snad nemá smysl více hovořit – ve všech směrech je ho zkrátka víc než dost. A totéž platí i pro zavazadlový prostor, jehož standardní objem 650 litrů patří k tomu nejlepšímu v segmentu. Po sklopení zadních opěradel (což lze učinit snadno z kufru) sice nevznikne úplná rovina, ale díky absenci "schodu" je to skoro rovina. Výslednému objemu 1780 litrů také není příliš co vytknout. Nechybí háčky na tašky a poměrně velké "kapsy" po stranách. Prostorných odkládacích schránek ostatně Passat nabízí dostatek i v kabině.

Nový Volkswagen Passat přichází na trh s pořádnou porcí technologických inovací

S interiérem  - a částečně s jízdou - souvisí nálož moderních jízdních asistentů, které Volkswagen ukrývá pod jednotným označením IQ.DRIVE a které z Passatu mohou učinit částečně autonomní vozidlo. Těmto systémům se už důkladně věnoval v jednom z dřívějších testů Ondra, já si dovolím jediný postřeh.

Souvisí s asistentem, který udržuje vozidlo v jízdním pruhu. Vyloženě mě štve, že se automaticky zapínal po každém nastartování. Problém je v tom, že udržování auta v pruhu funguje nejlépe na přehledných, "velkých" silnicích a dálnicích. Jenže já nebydlím na odpočívadle u dálnice, většina mých každodenních kilometrů se odehrává ve městě. A tam tenhle systém často zmatkuje, nechává se svést nedůležitými pruhy na silnici a zbytečně zasahuje do řízení.

Proto bych byl radši, kdybych si sám mohl vybrat, kdy asistent zapnout - tedy až v situaci, v níž funguje nejlépe a kdy bude užitečný. Volkswagen ovšem není jediným podobně horlivým výrobcem, stejnou zkušenost mám i s Mercedesy.

Motor, jízdní vlastnosti

Klidná síla

Volkswagen Passat je automobil, jehož prodeje z velké části tvoří odběry firem a různých institucí. S tím jde současně ruku v ruce vysoký podíl prodaných exemplářů s úsporným vznětovým motorem. Ale německá automobilka samozřejmě myslí i na zákazníky, kteří by raději pašíka poněkud tučnějšího a šťavnatějšího.

Takovým Passatem s nefleetovým motorem je právě testované provedení s nejvýkonnější pohonnou jednotkou v nabídce - tedy 272koňovým(200 kW) dvoulitrovým té-es-íčkem. Pro úplnost dodávám, že Volkswagen nabízí ještě 2.0 TSI s výkonem 140 kW.

Možná si pamatujete, že nejsilnější dvoulitr kdysi míval dokonce 206 kW, nutnost reagovat na přísnější emisní normy ovšem vyústila v několik změn. Koní je teď nepatrně méně, dále přibyl filtr pevných částic. A dvouspojková převodovka, jediná možná volba, má sedm kvaltů. Vrcholný agregát je spojen ještě výhradně s pohonem všech kol.

Modernizovaný VW Passat vstupuje na český trh. Jeho ceny jsme srovnali s největšími rivaly

Turbodmychadlem přeplňovaný čtyřválec poskytuje nejvyšší výkon od 5500 do 6200 otáček za minutu, maximum točivého momentu - 350 N.m - dává v rozmezí od 2000 do 5400 otáček.

Síly má motor vždycky dost a je hezky pružný. Je skoro jedno, jak rychle jedete, ale pokud potřebujete okamžitě přidat, můžete se spolehnout, že TSI dovede zabrat. Zátah je přitom plynulý a s rostoucími otáčkami ještě sílí. Passat s vrcholným motorem je jednoznačně velice rychlé auto. Něco málo ostatně naznačuje i údaj o zrychlení - kombík z klidu na stovku akceleruje za 5,8 sekundy.

Volkswagen Passat Variant R-Line 2.0 TSI

Jenže současně se nemohu zbavit dojmu, že nutnost plnit přísné emisní normy tenhle motor nějak přidusila. Nebo lépe řečeno, otupila celé pohonné ústrojí, které občas na pohyb pravé nohy reaguje trochu letargicky. Šlapete na plyn (který také působí trošičku otupěle) a auto jako by se vás ptalo, jestli to skutečně myslíte vážně a opravdu po něm chcete, aby se pohnulo rychleji a do okolí vypustilo víc oxidu uhličitého. Až po chvíli převodovka, která se samozřejmě v honbě za co nejmenší emise snaží držet co nejvyšší kvalt (a nejnižší otáčky), podřadí a auto konečně zrychlí. Hezky plynule, sluší se dodat.

Popsané chování ale není pravidlem. Především v nízké rychlosti se mi občas stal opak a Passat na důraznější dupnutí reagoval skoro až skokem.

Každopádně se na chování pohonného ústrojí můžeme dívat dvěma pohledy. Někomu bude určitě vyhovovat, že se auto chová klidněji a po většinu času nepůsobí splašeně, že to není pašík-divočák. Jinému zase může chybět ona jadrnost, o níž dvoulitr částečně přišel. Já osobně jsem někde uprostřed, u kombíku střední třídy mi asi vyhovuje spíš plynulejší projev a možnost využít sílu motoru hlavně ve chvíli, kdy je to třeba. A to testované auto splňuje.

Navíc samozřejmě existuje sportovní jízdní režim, během něhož převodovka nechává déle zařazené nižší stupně - takže motoru dopřává trochu vyšší otáčky, čímž zrychluje odezvu na plyn.

A spotřeba? Výkonný benzinový motor samozřejmě potřebuje svoje, takže obecně počítejte s průměrem nad 9 l/100 km. V novinářském autě palubní počítač po ujetí 1224 km ukazoval 9,4 l/100 km.

Já jsem během testu najezdil 595 km s průměrem 9,8 l/100 km. Po Praze jsem se pohyboval za 13,3 l/100 km a nejnižší spotřeby jsem dosáhl během zhruba 80 kilometrů dlouhého přesunu mezi dvěma městy mimo dálnici. Zkusil jsem si během něj také ekonomický jízdní režim, při němž převodovka vyřazuje na neutrál a nechává vůz plachtit. Úsek jsem urazil s průměrem 6,9 l/100 km.

Prostě klasik

Jízdní vlastnosti Passatu se už tradičně dají označit jedním slovem za vyvážené. Univerzálnost našeho exempláře umocňuje adaptivní podvozek s možností individuálního nastavení tuhosti. Pomocí posuvného voliče tak můžete plynule upravovat tuhost podvozku podle svého vkusu nebo aktuálních potřeb, rozsah nastavení přitom sahá ještě za předdefinované režimy Comfort až Sport, díky čemuž může být podvozek ještě měkčí, nebo naopak potlačí většinu pohybů karoserie a zprostředkuje tak ještě rychlejší odezvu na změny směru.

Mně osobně nejvíc vyhovovalo komfortní nastavení. Přitom ale i v tom nejkomfortnějším není Passat, stojící na 19“ kolech s pneumatikami 235/45, vyloženě plavným kombíkem. Pohodlný je, ale pořád je z něj cítit německý charakter. Většinu silničních nedokonolastí podvozek přežehlí hezky, ale není to tak, že by se přes ně auto jen elegantně přehouplo. A o některých nerovnostech vám dá vůz vyloženě vědět postřehnutelnými rázy od kol a vibracemi přenesenými do interiéru. Celkově bych za pohodlí udělil chvalitebnou.

A stejné hodnocení mám pro chování v zatáčkách. Pokud o to budete stát, kombík se silným motorem a pohonem všech kol si užijete i na zakroucených horských okreskách. Passat ochotně zatáčí, mění směr, drží se odhodlaně zvolené stopy, přehnaně se nenaklání a celkově působí sebejistě.

Ale že byste v něm zažívali chvíle, o kterých byste museli nadšeně hned volat rodičům nebo manželce/manželovi, to zrovna ne.

Nejlepší dojem dělá při obyčejných přesunech, které mohou být i velice svižné. Pak oceníte stabilitu a dobře odhlučněnou kabinu.

Volkswagen Passat Variant R-Line 2.0 TSI

Závěr

Závěr

Volkswagen Passat Variant je obecně auto, v němž byste měli jezdit rádi. Je to navíc typ vozu, na který se velice snadno zvyká. I když jízda nepřináší záplavy emocí, všechno ostatní dělá velmi dobře. Hezky podstatu Passatu ve starším testu vystihl kolega Ondra - praktičnost, technická vybavenost, jízdní jistota a komfort jsou silnými argumenty proti absenci charakteru a hlubšího požitku z jízdy. Já osobně naprosto chápu, že někdo dá při výběru kombíku střední třídy přednost právě těm racionálně-užitečným a "neemotivním" vlastnostem.

A k tomu také tak nějak automaticky nejlépe zapadá úsporný vznětový motor.

Jestli ve vás ale pořád zůstává kousek nadšeného řidiče, verze 2.0 TSI 4Motion by se vám mohla líbit. Silný a sympatický přeplňovaný dvoulitr totiž chladné německé stálici přidává šmrnc. Samozřejmě si za něj ale musíte připlatit - kombík s testovaným motorem stojí minimálně 1,3 milionu korun.

Plusy

• Silný motor
• Vnitřní prostor
• Komfortní sedadla
• Technologická výbava
• Vyvážený jízdní projev

Minusy

• Vyšší spotřeba
• Vyšší pořizovací cena
• Prkennější projev na některých nerovnostech