TEST Závěr dlouhodobého testu Citroënu Berlingo 1.5 BlueHDi EAT8 – Hodně radosti kazí pár starostí
V březnu jsme na dlouhodobý test převzali klíčky od oblíbeného Berlinga. Po šesti měsících se s ním loučíme a přinášíme finální hodnocení.
Třetí generace Berlinga je nejfrekventovanějším novým autem francouzské značky na tuzemských cestách. A neplatí to jen pro Českou republiku, ale i zbytek Evropy. Nenapadá mě jiná automobilka, jejíž prodeje by stály a padaly na užitkovém modelu, v tomto jsou Francouzi skutečným unikátem. První generace se objevila v roce 1996 a za ta léta se prodalo 1,7 milionu kusů v sedmnácti zemích světa.
A zatímco nové C4 Cactusy byste za poslední měsíce napočítali na prstech jedné ruky, Berlingo začalo brázdit české cesty už krátce po uvedení na trh. Není se co divit, je to jednoznačně nejextravagantnější vůz v daném segmentu. Jde sice stále o zosobněnou dodávku, přesto má více než kdy dříve blízko k vymírajícím rodinným MPV. Připočtěme k tomu moderní naftový pohon, velmi solidní praktičnost a rázem se nemůžete divit, že se prakticky založení zákazníci ve velkém hrnou do dealerství Citroënu.
Nebojte se odvázat
Kdo říká, že užitkáč (případně rodinná dodávka) musí být nuda? Pokud chcete auto praktické, ale ne tak všední, je právě Berlingo ideální volbou. Pro ty ostatní jsou tu Peugeot a Opel, kteří pod střízlivějším kabátkem nabízejí shodnou techniku. Berlingo zaručeně poznáte díky rozděleným předním světlometům s úzkou linkou denního svícení navazující na masku s logem. Ideálně tak zapadá do současného modelového portfolia. Francouzi se nevzdali ani airbumpů, ochranných plastíků na bocích karoserie. Sami ale přiznávají, že teď už jde spíše o designovku. Naše auto obouvalo šestnáctipalcová kola, připlatit si však můžete i za sedmnáctky.
Z kategorie MPV se pomalu stává mrtvý segment, tudíž se nejlepší vlastnosti víceúčelových vozidel přesouvají právě do osobních dodávek. A nemluvíme jen o prostornosti uvnitř, ale i drobných detailech, jakým jsou například posuvné dveře. Dojezdy fungují tiše a při úplném otevření vzniká obrovský prostor pro nástup či manipulaci kolem dětské sedačky. Nejsou ale úplně bezchybné. Když je otevřete úplně na doraz, potřebujete trochu více síly, abyste je znovu dostali do pohybu. Tohle na maminkách nenechávejte.
Fenomenální je rovněž využitelnost zavazadlového prostoru. Metodika VDA uvádí 597 litrů pod platem, ke stropu se vejde 983 l zavazadel. Sklopením zadní lavice pak navýšíme objem na luxusních 2126 litrů, a když na to přijde, může berlingo posloužit jako stěhovák. Pomáhá tomu nejen velká porce prostoru, ale i nízká nakládací hrana a díky velkému víku snadný přístup dovnitř. Rozměrné víko se otevírá snadno, avšak v jednom kuse. Myslete na to, až budete parkovat blízko jiného vozu a uvnitř bude schovaný nákup.
Praktické vychytávky najdeme rovněž v kabině. V testované výbavě Shine dostáváme tzv. modutop, tedy balíček obsahující panoramatické okno s clonou, hlavně je ale součástí odkládací podélný středový panel s osvětlením (14 l) a objemná stropní schránka s kapacitou 60 litrů, do které se dostanete z druhé řady i zavazadelníku. Poslední položka je jediný důvod, proč bych tento balík v autě chtěl. Nic proti panoramatickému oknu, ale odkládací panel uprostřed podle mého názoru postrádá smysl. Drobné předměty tu při jízdě cestují, u těch velkých bych se zase bál, že mi přistanou na hlavě. Intenzita osvětlení je navíc hodně nešikovně schována v menu infotainmentu, dokonce jsem musel googlit.
V autě se sedí výš, snáz se nastupuje a díky obrovským proskleným plochám máte ideální rozhled všemi směry. Sedačky nedisponují výrazným bočním vedení, ale mají měkčí charakter a sedí se v nich pohodlně, ani na dlouhých cestách vás nebudou bolet záda. Také vzadu je místa dostatek, byť pravda, že tři urostlí muži už se sem skládají tělo na tělo. Druhou řadu tedy ocení spíše dva lidé, kterým s výškou okolo 180 cm zůstane dostatečná rezerva nad hlavou i před koleny.
Při fiktivní konfiguraci jsme si připlatili 7.000 Kč za vyhřívaná přední sedadla, jejich ovládání je ale nesmyslně umístěné z boku sedačky, navíc někdy na stisknutí ani nereaguje. Ruku v ruce s tím jde i multimediální systém berlinga. Chápu, že u rodinné dodávky tohle asi nemá být úplně highlight, přesto bych ocenil svižnější a propracovanější infotainment. Osmipalcová obrazovka je sice dobře na očích a neodvádí pozornost, má ale několik záporů. Na dotykové plošky po stranách se zejména za jízdy špatně trefuje, systém navíc není zrovna svižný a načítání někdy probíhá dost dlouho. O tom, že se nám za několik měsíců nepodařilo vůz propojit s oficiální aplikací, raději ani nemluvím. Respektive podařilo, na pár jízd, posléze komunikace opět přestala fungovat. Stihli jsme si všimnout alespoň toho, že údaj o spotřebě paliva z palubního počítače nesedí s aplikací. Inu, stále je na čem pracovat.
Očištěná nafta
Dlouhodobě testované berlingo bylo osazeno čtyřválcovým turbodieselem o objemu 1,5 litru. Asi už tušíte, že nejde o nějakou horkou novinku, vždyť tento motor nám dělal společnost v několika modelech skupiny PSA, včetně dlouhodobě zkoušeného Peugeotu 308. V případě našeho „šeďáka“ hovoříme o nejsilnější verzi s výkonem 96 kW při 3750 otáčkách a 300 newtonmetrech točivého momentu od 1750 otáček. Akcelerace na stovku trvá 10,5 sekundy a pokračovat může na maximální rychlost 184 km/h. Už z těchto parametrů je vám jasné, že jsme auto museli vzít na rychlé kolečko do Mostu. Pauza pro smích... Popojedeme.
Inovovaná jedna-pětka vychází z motoru 1.6 BlueHDi, objem byl snížen zkrácením zdvihu z 88,3 na 84,8 mm. Nově dostává šestnáctiventilovou hlavu, jiné turbodmychadlo, sání, písty či vstřikování. Nechybí samozřejmě filtr pevných částic a vstřikování AdBlue. Právě celý systém snižující emise je nový. Oxidační katalyzátor a filtr pevných částic již nejsou rozděleny, ale umístěny v celistvém obalu a součástí jsou hned tři katalyzátory. Důvodem změn je samozřejmě „očištění“ motoru v reakci na zpřísňující se emisní normy.
Jednotka má za studena hrubší naftový projev, ale po zahřátí už se nijak negativně neprojevuje a posádku neruší. Spíše si ale libuje ve vyšších otáčkách, z těch nízkých se motor nezvedá zrovna svižně a rovněž reakce na sešlápnutí plynového pedálu by mohly být bezprostřednější. Dostat se do tempa tedy chvilku trvá, ale když už se to povede, na německé dálnici nebudou problémem ani rychlosti okolo 160 km/h. Myslete ale na celkovou stavbu karoserie a nepříjemný boční vítr, stejně jako zvyšující se úroveň valivého hluku od kol a aerodynamického svistu.
Pochvalu si zaslouží kooperace s osmistupňovou samočinnou převodovkou s hydrodynamickým měničem. Ústrojí jednotlivé kvalty sází čitelně a s rozvahou a rozjezdy probíhají sametově hladce. Pokud byste přesto z nějakého důvodu chtěli řadit sami, nevadí. Citroën v nabídce i pro nejvýkonnější verzi dieselu drží manuální šestikvalt. Lepší varianta je to také pro ty, kterým nevyhovuje otočný volič automatu. Při výjezdu z parkovacího místa je práce s ním otravnější než s klasickou pákou.
Na pohodové vlně se slušnou spotřebou
Berlingu jsem z počátku vyčítal, že na rozbitých úsecích je dosti uskákané a nervózní. Je to sice pravda, to jsem ale v autě jezdil zcela sám bez jakékoliv bagáže. Zosobněnou dodávku si ale nekoupí lidé, kteří chtějí v autě jezdit sami, což se ukazuje vzápětí. Auto naložené zavazadly a čtyřmi dospělými je najednou při vymetání okresek jistější a na silnici skvěle sedí. Užitkový původ jednoduše nezapře.
Rychle vám ale dojde, že pokud vyloženě nespěcháte, je lepší zvolit pohodovější tempo. Odpovídá tomu i naladění řízení – jednoduché, přesně, ale s minimální zpětnou vazbou. Nemyslete si, Berlingo zvládne jet svižněji, ale ne ostře. S takovou začne být nedotáčivé a opět se vrátí ona nervozita, i když máte kufr naložený. Raději tedy klidně a pohodlně, což se pozitivně odrazí i ve spotřebě paliva.
Berlingo si pod plnou parou umí říct o devět litrů, avšak pouze pokud v autě jede pět lidí a kufr je plně naložený. Spíše počítejte s apetitem okolo šesti, okresky s lehkou nohou se klidně dají jezdit za pět.
Závěr
S autem jsem najezdil velkou porci kilometrů, nejsem ale úplně cílovka. O závěrečné slovo jsem tedy poprosil kolegu Petra Slováčka z časopisu Svět motorů, který si od nás dlouhodobé berlingo pravidelně půjčoval a jeho rodinný potenciál na rozdíl ode mě využíval naplno.
Současné Berlingo ukazuje, jak moc se zosobněné dodávky zlepšily. Sice pořád narazíte na tvrdé plasty, ale zdaleka už z nich nemáte prvotní dojem lacinosti. Uvnitř nic nedrnčí, nadměrně neotravuje a připadáte si jako v každém jiném MPV. Nejvíc je to poznat na odhlučnění motoru a aerodynamického hluku. A pak na ovládání posuvných bočních dveří - pořád je sice zapotřebí trochu víc síly, ale už nemáte při zabouchnutí dojem z rány kusu plechu. Vždycky jsem měl k zlidštěným dodávkám výhrady, ale současné berlingo bych si domů klidně koupil. Nabízí ohromnou porci místa, skvěle jezdí. A děti byly nadšené z konečně důstojných výklopných stolečků nebo prosklené střechy, která nedrnčí.
A pár slov na závěr přidal ještě můj kolega David Bureš, který s autem také najel pořádnou porci kilometrů:
Segment MPV je pomalu na ústupu, nabídka takových aut klesá, zákazníkům se však nabízí zajímavá alternativa v podobě osobních dodávek. A díky několika měsíční zkušenosti s aktuálním Citroënem Berlingo se ani nedivím, že tolik zákazníků přechází do tohoto segmentu a že Berlingo je právě nejžádanějším Citroënem u nás.
Osobní dodávky totiž nabídnou možná ještě účelnější karoserii než tradiční MPV, navíc za přijatelnější cenu. A co víc, v dnešní době už se natolik přiblížily osobním automobilům, že se v nich už necítíte jak v užitkovém vozidle jako kdysi.
Právě to bylo pro mě asi největší překvapení v případě nového Berlinga. Díky tichým dojezdům posuvných dveří, slušnému odhlučnění nebo bohaté výbavě byste vůbec nehádali jeho dodávkový původ. U dlouhodobě testovaného Berlinga mně navíc nadchla i kombinace úsporného (a pořád slušně silného) turbodieselu 1.5 BlueHDi se skvěle řadicím automatem.
Jestli tedy hledáte rodinné MPV a pláčete nad stále užší nabídkou, nezoufejte. Citroën má pro vás lákavou alternativu.
Základ s testovaným motorem | 449.900 Kč (1.5 BlueHDi/96 kW Feel) |
Testovaný vůz bez příplatků | 554.900 Kč (1.5 BlueHDi/96 kW Feel) |
Testovaný vůz s výbavou | 610.900 Kč (1.5 BlueHDi/96 kW Feel) |
Nejlevnější verze modelu | 359.900 Kč (1.2 PureTech/81 kW Live) |
Plusy
- Atraktivní design
- Mimořádně prostorný interiér
- Chytrá odkládací místa
- Živý motor
- Při zatížení dobře fungující podvozek
- Slušná spotřeba paliva
Minusy
- Celkový jízdní komfort na MPV stále ztrácí
- Ovládání vyhřívání sedaček
- Párování vozu s mobilní aplikací