Vánoční minisetkání se čtenáři Auto.cz: Toyota Yaris 3x jinak a jeden trapas k tomu
Současná doba hromadnému potkávání vůbec nepřeje. Když se ale ozval Mikesus, že má v jeden den k dispozici Yaris druhé, třetí a čtvrté generace na jednom místě, upekli jsme alespoň krátké předvánoční dostaveníčko.
O takovém malém yarisobraní jsem se dozvěděl od Machiho. Ozval se mu Mikesus, který měl v jeden den v Praze k dispozici japonského prcka třetí a čtvrté (tedy té nejnovější) generace. A aby to bylo ještě pestřejší, Ozzman prý přihodí generaci číslo dvě. No a minisetkání se čtenáři Auto.cz bylo na světě. Machi však kvůli pracovním povinnostem musel zůstat v kanceláři a tak delegoval mě. Prý se není čeho bát, diskutéři Mikesus a Ozzman jsou slušní chlapíci, kteří nevypadají, že by mi při osobním setkání chtěli hned jednu vrazit (zdravím fosteka).
Setkání jsem komunikoval s Mikem, který hlásil nepatrné zpoždění, protože má ještě v plánu tankovat. Když jsem se na domluvené místo blížil, po výjezdu z pražských tunelů se přede mnou najednou vynořil nový červený yaris. To asi nebude náhoda, říkal jsem si a držel se ho jako klíště. Zanedlouho auto odbočilo na pumpu a zakotvilo na parkovišti. Když jsem zastavil vedle a kývnutím řidiče pozdravil, zůstal na mě koukat s ledovou tváří říkající něco ve smyslu „Co po mně sakra chceš?!“. Oba stahujeme okénko a řidič se mě ptá, jestli mám nějaký problém. Možná to s tím novým červeným yarisem nebude zas až taková náhoda, problesklo mi hlavou a už jsem se připravoval, jak se z tohohle trapasu vykecám. V tom se k autům přiřítil další chlapík, tentokrát to byl opravdu Mike. A to za volantem je jistě Ozzman, došlo mi vzápětí. Tak super, jsem tu správně, ulevilo se mi.
Bez mučení přiznávám, že na nějaké hluboké poznávání aut nebyl čas a prostor. Přesto jsem mohl všechny exempláře alespoň krátce vyzkoušet a posbírat hrstku dojmů. Začal jsem nejnovějším yarisem s hybridní patnáctistovkou. Až následné přesednutí do předchůdce ukázalo, že tohle auto udělalo mezigeneračně obrovský skok kupředu. Co do řízení a podvozku je jistější a jednoznačně dospělejší. Mikesus však ke svým autům dokáže být kritický, upozorňuje především na nedostatek v podobě horšího výhledu ven. Po usednutí do o generaci staršího vozu mu musím dát za pravdu.
Stejně tak se při porovnávání staršího a novějšího hybridu shodujeme, že čerstvější kousek je při akceleraci na elektřinu nepatrně línější. Mike vysvětluje, že je to softwarovým naladěním, respektive jakýmsi „zámkem“, který se odemkne až po důkladném zajetí vozu, jenž má teď na kontě jen pár stovek kilometrů. Majitel už si ho stihl spárovat s chytrou aplikací v mobilním telefonu, a tak můžeme studovat mou jízdu ze Zličína k naší holešovické redakci (kde jsme fotili) a zpět. Do Holešovic nám hrají karty, většina trasy je z kopce. Přesto mě výsledná čísla překvapují. Rovných 74 %(!) patnáctikilometrové vzdálenosti jsem totiž absolvoval na elektřinu, výsledkem čehož byla spotřeba 2,4 litru. Nazpět (v obou případech se středním provozem) už se spalovací motor připojoval častěji a aplikace ukazuje 53 % cesty na elektřinu a spotřebu 4,6 litru.
Mikovi i Ozzmanovi děkuji za příležitost auťáky vyzkoušet a společně nafotit, i když to celé kvůli současné situaci proběhlo v hodně provizorních podmínkách. A nebojte, až se v redakci zastaví GR Yaris, počítám s vámi! Zároveň bych chtěl za celou redakci Auto.cz poděkovat všem čtenářům a diskutérům za přízeň v tomto nelehkém roce. Paradoxně jsem vás letos osobně poznal nejvíc, kromě Mikesuse a Ozzmana tak na dálku zdravím ještě stealtha a jeho projekt Akcelerace, se kterým jsem strávil parádní den za volanty staršího a novějšího plug-in hybridu BMW 330e. A v neposlední řadě také Webpaju a Dinara, jímž jsem letos párkrát nahlížel pod ruce při jejich okruhovém dovádění s Radicalteamem v Mostě. Snad toho v roce 2021 zažijeme ještě víc! Užijte si dnešní Štědrý den, celé svátky i oslavu Nového roku. A já už teď opravdu předávám slovo:
Ozzman
Yaris 2 se koupil jako auto na krátké trasy. Původně jsme sháněli Clio 3, ale do cesty se nám připletl tento kousek ve velmi dobrém stavu. Jak je ošklivý, tak je dobrý. Interiér je pekelný, plný tvrdých plastů a ovladačů z devadesátek (ty ale Toyota používá i dnes :D). Kaplička přístrojů na středu je pro mne neskousnutelná, neergonomická a pokaždé hledám tachometr.
Nemá žádný kufr, to doslova, vejdou se tak dvě až tři igelitky s nákupem, ale jeho zaměření je jinde. Je postaven primárně pro město, a jak se říká, účel světí prostředky. Uvnitř je docela prostorný, vyšší posez za volantem je skvělý při parkování, má úžasný rejd, takže parkování je hračka.
Potenciálním zájemcům bych toto auto do města a okolí doporučil, Fabii, Clio a podobné evropské „béčka“ asi nenahradí v takové té u nás kýžené víceúčelovosti, do které dorostla i 4. generace Yarisu. Ale co se týká servisních nákladů, motor má rozvody hnané řetězem, karoserie zde již nepodléhá korozi a proto se jedná o sice ošklivé, ale jinak nenáročné auto na provoz, které tímto potěší majitele.
Mikesus
Yaris 3 hybrid se kupoval na jaře 2016, konkrétně se jednalo o model Yaris 1.5 HSD Bi-tone SensoSmart Safety (73 kW) v bílé perleti. Tehdy byl požadavek na auto, které bude jezdit krátké trasy a nebudou se s ním bát jezdit ani řidičky, které mají jinak obavy z řízení. Tedy malé auto s dobrým výhledem, automatem, jednoduchým ovládáním a hlavně spolehlivostí při častých studených startech a krátkých trasách. Tento Yaris je z doby “oldschool” Toyoty, tedy tlačítka využívaná snad několik desetiletí, plasty s tvrdostí kamenů (poměrně brzy se ozývalo vrzání interiéru) a minimum digitalizace. Pro jednoho až dva, výjimečně 3 lidi naprosto dostačující.
Podvozek je dost tvrdý, řízení na malé auto poměrně tuhé, naopak brzdový pedál, jako v ostatních hybridech Toyoty, hodně měkký s minimálním odporem a i drobná řidička nemá problém s plným sešlápnutím. Sedačky jsou takové židle, sedíte o něco výše, nejsou skoro tvarované a dost tvrdé. Na krátké cesty dostačující, dlouhé trasy jsem s tím nikdy nechtěl. Vzadu je místa hodně, v rámci kategorie. Bez problému se za sebe usadím se svými 186 cm. Kufr je malý v porovnání s kombíky C segmentu, ale naprosto dostačující na běžné ježdění. Oproti Ozzmanovo Yarisu 2 rozhodně větší. Dlouhodobá spotřeba se pohybovala kolem 4,7 litru. Na jeden přední stěrač jsem si nikdy nezvykl a obrovskou nevýhodu byl rejd, který měl tento model velice malý. Bylo to údajně z důvodu standardních 16” kol. V porovnání s 2. nebo 4. generací je to obrovský rozdíl.
Okamžitě po usednutí člověk přemýšlí, zda to je opravdu posun jen o jednu generaci. Tvrdých plastů není tolik, lepší ergonomie, více digitalizace, lepší materiály. Sedačky jsou pohodlné, přijdou mi stejné jako ty základní z Corolly. Ovšem výhled již není takový, který nabízela předchozí generace. Bohužel Toyota u nás nenabízí parkovací senzory v žádné výbavě (ačkoliv prezentační auto je mělo plně integrované, stejně jako sledování mrtvého úhlu, které taktéž není v nabídce). Nechali jsme je tedy Toyotou dodělat. Tato výbava je pouze v červené barvě s černou střechou, proto ani nevadilo, že senzory nejsou standardně lakované.
Spotřeba se aktuálně pohybuje kolem 4,5 litru, ale měla by ještě klesnout jako u ostatních hybridů kolem 10 tisíc kilometrů. Když jsme se Standou Kolmanem jezdili po Praze, s tímto Yarisem jsme se v kombinované spotřebě nedostali nad 3,5 litru, minulá generace skončila na 4,5 l. Poté jsme ještě auta odváželi kousek za Plzeň, takže na Zličíně se dal na novém Yarisovi tempomat na 135km/h (dle GPS 131 km/h) a bílý Yaris se v rámci možnosti držel v závěsu. Zde již bylo poznat, že starému hybridu na dálnici dochází dech poměrně brzy. Trasa byla z 90 % po dálnici, v tomto tempu oba vozy dojely se spotřebou 5,7 l. Poté jsme s červeným kouskem jeli ještě do Karlových Varů a s řidičem bez větších „hybridních“ zkušeností (Ozzman) to bylo za 4,2 litru. To vše při teplotách kolem 3 stupňů. Nový Yaris je v porovnání s předchozím o mílové kroky vpřed, utlumením okolního hluku mi přijde subjektivně lepší než Corolla. Ovšem to by nebyla Toyota, kdyby nepoužila alespoň jedno tlačítko, které ji na skladě zbylo ještě z doby druhé generace.
