Víte, že Ferrari postavilo tříválec? Byl dvoudobý a měl kompresor!

Ferrari si obvykle spojíme s dvanáctiválcovým nebo osmiválcovým motorem, žádný jiný motor už desítky let nenabízí. Šestiválec mělo naposledy „Ferrari“ Dino ze sedmdesátých let, čtyřválec se v Maranellu dokonce používal naposledy v padesátých letech, u závodního 500 TR. Byla ale i doba, kdy Ferrari postavilo tříválcový motor!

Netradiční projekt se datuje do roku 1994, kdy vznikl motor zvláštní nejen počtem válců, ale také svojí koncepcí. Agregát Tipo F134 o objemu 1347 cm³ byl totiž přeplňovaný kompresorem a navíc nebyl čtyřdobý, ale dvoudobý!

To už je dnes v automobilovém průmyslu zavržená koncepce, kvůli nízké účinnosti, vysokým emisím oxidů dusíku nebo nízkému točivému momentu, Ferrari ale věřilo, že taková koncepce může mít smysl. Je totiž jednodušší než čtyřtakty, a díky tomu i lehčí a kompaktnější.

Motor na rozdíl od běžných dvoutaktů nevyužíval karburátor, ale dvojportové vstřikování paliva. Specialitou bylo rovněž použití výfukových ventilů ovládaných vačkovým hřídelem nebo speciálního mazání, které neprobíhalo směsí oleje a benzinu jako u běžného dvoutaktu.

Doba, kdy Ferrari a Lamborghini musely nabízet maličké motory

Použití kompresoru pak mělo zajišťovat pumpování většího objemu vzduchu do válce a pomoci s výfukem výfukových plynů, což mělo zvýšit účinnost tohoto druhu agregátu.

Ferrari nicméně nemělo v plánu motor vyrábět v této podobě. Tříválec o objemu 1,3 litru byl totiž jen testovací mulou pro vidlicový šestiválec stejné koncepce – ten měly vytvořit dva tyto tříválce spojením do jednoho.

Jak se ale nakonec ukázalo, nevýhody jednotky nejspíše převážily nad výhodami, a tak se dvoudobý vidlicový šestiválec v nabídce Ferrari nikdy neukázal. Dokonce už ani dnes nevíme, jaký model ho měl potenciálně využít.

Myšlenka Ferrari SUV není nová! Spářením Ferrari s Jeepem vzniklo tohle, Jerrari

Už tříválec se projevil nízkým výkonem, který činil jen 97 kW, což na poměry výrobce superaut bylo zkrátka málo. A to přestože vzhledem k době a koncepci agregátu určitě nejde o špatné číslo, zvlášť když by takový šestiválec mohl poskytnout nějakých 191 kW.

Zvažovalo se tak údajně použití turbodmychadla, které výkon tříválce mělo zvednout dokonce až na 161 kW, což už by bylo požadavkům značky bližší. Ani to však nedopadlo, a tak tříválec Tipo F134 zůstal jen zajímavým obohacením muzea Ferrari, kde ho dnes můžete spatřit.