Ženy, které změnily automobilový průmysl. Třeba vynálezem stěračů

Na počest žen po celém světě připomeneme skutečně výjimečné dámy uvažující nad budoucností automobilového průmyslu.

Ženy zvolily auto roku. Co říkáte na jejich výběr?

Vůbec nebylo třeba letitých zkušeností s technikou, nevadila ani absence inženýrského vzdělání, stačilo použití zdravého rozumu k nalezení řešení některých problémů. Ženy vytvořily zařízení, která se používají dodnes, tudíž vynálezy – a především níže uvedené vynálezkyně, můžeme oslavovat.

Bertha Benz

Pokud v automobilovém světě někdy existovala vysoce odhodlaná iniciativní žena, byla to právě Bertha Benz, které všichni dlužíme čestné uznání. Moderní automobilový průmysl by nebyl bez společnosti Mercedes-Benz, ačkoliv manžel Karl Benz nedokázal vozy správně prodávat. V roce 1888 podnikla Bertha se svými dvěma syny vůbec první delší soukromou cestu autem, vydala se na 160 kilometrů dlouhou cestu z obce Mannheim do rodného Pforzheimu. Její bezprecedentní výkon byl tou nejlepší možnou reklamou pro firmu i celý automobilový průmysl.

Všeobecně uznávaná průkopnice chtěla osobně vyzkoušet motorový vůz na silnici pod dohledem mediálního zájmu. Dostatek publicity zajistil samotný nápad zkušebního testování v praxi, ještě více zájmu lidu přinesly drobné poruchy, které si dokázala sama opravit. Jízda i přes kopcovité silnice prokázala faktický přínos a spolehlivost kolového stroje podstatně doladěného právě díky postřehům neohrožené dámy.

Bertha Benz

Margaret Wilcox

Tentokrát titulovaná strojní inženýrka Margaret A. Wilcox zůstane navždy oslavována za vymyšlení automobilového topení. Rodačka z amerického Chicaga vynalezla první ohřívací mechanismus interiéru aut patentovaný 28. listopadu 1893. Zásadní objev trefil dvojité řešení jednou ranou, když se cíleným oteplením kabiny dalo konečně vidět ven přes odmlžená okna a zároveň řidič netrpěl zimou – obojí znamenalo přínos silniční bezpečnosti.

Automobilová prvenství: Kdo měl první airbag? Kdy se objevilo ABS? Nebo xenony?

Mary Anderson

Americká farmářka, majitelka vinic, realitní makléřka a vynálezkyně stěračů si 10. listopadu 1903 nechala papírově potvrdit patent na mytí oken vozu. Po sledování marného řidiče během sněžení se rozhodla zajistit navždy čistý výhled vpřed. Systém ovládaný ručně z kokpitu předcházel dnešním stěračům. Mary zhotovila první použitelné řešení stírání gumovou lištou pomocí páky, která aktivovala pružinové rameno pro pohyb tam a zpět přes čelní sklo prostřednictvím soustavy protizávaží.

Žena izraelského premiéra bude jezdit v opancéřované Škodě Superb

Mary Anderson

Charlotte Bridgwood 

Ruční stěrače již byly několik let v provozu, ale nikoho nenapadlo povýšit výhled na novou úroveň. Opět se angažovala chytrá žena, tentokrát jménem Charlotte Bridgwood. Podnikatelka z New Yorku požila myšlenky Mary Anderson a přidala elektrický pohon včetně válečků namísto ostřejších čepelí její předchůdkyně. Automatické stírání bylo patentováno v roce 1917, po pár letech zrání nápadu se technologie začala montovat do nových automobilů.

Automobilové stěrače: Kde se vzaly? A co stálo za jejich vznikem?

Dorothy Levitt 

Dorothy Levitt byla výjimečnou osobností přelomu 19. a 20. století. Stala se první britskou závodnicí, držitelkou prvního světového rychlostního rekordu na vodě a také držitelkou ženského světového rychlostního rekordu za volantem De Dion-Boutonu excelentně kočírovaného z Londýna do Liverpoolu a zpět. Tvář dámské emancipace v motorismu učila řídit britskou královnu Alexandru a královské princezny. Dorothy se věnovala i psaní, v knize „The Woman and the Car“ doporučila ženám kromě zbraně v kabině „při řízení vozit malé zrcátko na vhodném místě“ – nikoliv pro estetické účely, ale z důvodu lepšího rozhledu do provozu. Všímavá rada předcházela sériovému uvedení zpětného zrcátka v roce 1914.

Aston Martin představuje unikátní zpětné zrcátko se třemi displeji

Dorothy Levitt

Florence Lawrence

Kromě filmového plátna zářila Lawrence i mezi vynálezci, kde panovalo uznání i její matky. Populární hollywoodská hvězda Florence přispěla motoristické komunitě dobovými směrovkami. Předchůdce současných blinkrů fungoval na bázi mechanického signalizačního ramena, které stisknutím tlačítka zvedlo nebo spustilo barevný ukazatel. Pohybující se zařízení upozorňovalo ostatní účastníky provozu na záměr změny směru jízdy. Podobným principem fungovala napodobenina brzdového světla, když po sešlápnutí brzdy vyskočila tabulka s nápisem „STOP“. 

Florence Lawrence

June McCarroll

Další z rodu aktivních hybatelek neovlivnila přímo vývoj automobilů, ale citelně zasáhla do organizace dopravy. June McCarrol totiž může za barevné čáry na silnicích. Oddělení pruhů se nabídlo po nepříjemné autonehodě, kdy June uhýbala rozevlátému řidičskému stylu šoféra náklaďáku a sama skončila s Fordem T v příkopu. Vedení města nesdílelo nadšení pro bílé hranice, proto se řidička vlastnoručně projevila v roce 1917 namalováním linií na frekventovaný Indio Boulevard. Od roku 1924 byla Kalifornie první zemí s povinnou středovou čárou mezi jízdními pruhy.

June McCarroll

Helene Rother

Helene zažila navrhování šperků pro pařížskou smetánku, ale teprve v Americe naplnila svůj skutečný potenciál. Rychle se stala první dámskou návrhářkou automobilů, když v Detroitu skvěle zapadla do týmu designérů interiérů společnosti General Motors. Po zkušenostech s masovou produkcí si otevřela vlastní designové studio Helene Rother Associates, než se o rok později (1948) připojila k Nash Motors. Rother otevřela dveře mnoha dalším ženám, které následovaly její kroky a změnily historii automobilu. Inspirovaly se například Jane Van Alstyne, Dagmar Arnold, Gere Cavanaugh, Marjorie Ford, Ruth Glennie, Jeanette Krebs, Jeanette Linder, Sandra Longyear, Helene Pollins nebo Peggy Sauer.

Helene Rother

Mimi Vandermolen

Mimi Vandermolen nastoupila do designového studia Ford Motor Company v roce 1970 a přispěla konečné podobě Fordu Mustang II. V roce 1979 byla povýšena na designovou specialistku vedoucí vzhled interiéru modelu Taurus. Vandermolen se rozhodla nahradit nepraktickou palubní desku ovládacími prvky co nejblíže na dosah řidiče. Představila také otočné číselníky, ergonomická sedadla a volitelný digitální přístrojový panel.

Mimi Vandermolen

Courtney Caldwell

Caldwell celý život pracovala na snaze přesvědčení mužského protějšku o tom, že něžný pohled na věc je nedílnou součástí přežití a vývoje automobilového odvětví. V roce 1989 založila ženskou automobilovou publikaci „Road & Travel Magazine“ plnou informací o nakupování, prodeji a dokonce i řízení aut. Časopis stále existuje a je ve skutečnosti nejstarším plátkem zaměřeným na ženský automobilový trh. Možná feministický přístup zaujal automobilku Ford, která Courtney zaměstnala v oddělení marketingu zaměřeného jak jinak než na ženy.

Courtney Caldwell

Michelle Christensen

Seznam by nebyl kompletní bez spojení americké designérky s druhou generací japonské legendy. Michelle Christensen byla první ženskou návrhářkou společnosti Acura, ale hlavně od roku 2005 pracovala jako vedoucí týmu tvarujícího linky modelu NSX. Supersportovní hybrid byl prozatímním vrcholem kariéry, ačkoliv se Michelle podílela i na vzhledu pro Hondy ve verzích Type R.

Srovnání Hondy NSX se Civicem Type R na okruhu ukazuje, jaký pokrok auta udělala

Michelle Christensen

Mary Barra

V lednu 2014 se Mary Barra zapsala do historie, když se stala první ženou v historii, která se stala generální ředitelkou významné automobilové společnosti - General Motors Company. Nemohl nastat jiný postup pracovní pozice, protože Mary začala pracovat pro GM už v roce 1980 po dovršení 18 let. Mnohaleté zkušenosti chce zúročit v posunu firmy vpřed navzdory sílící kritice za globální svolávací akce.

Mary Barra

Gladys West

Jednadevadesátiletá Gladys Mae West je americká matematička proslulá díky matematickému modelování tvaru planety a vývoji modelů satelitní geodézie. Oddanost výpočtům ovlivnila automobilový průmysl prostřednictvím satelitního navigování, závěry West byly začleněny do systémů určování polohy vozidel přes GPS.

Automobilová navigace před GPS: Válečky s mapou nebo kazety

Gladys West