Alko kalkulačka
Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Znáte sovětskou automobilku LAZ? Zapomenutý výrobce se proslavil dlouholetým autobusem

David Bureš David Bureš 22. 6. 2020 • 03:58
255
10
Zobrazit náhledy (255)
LAZ-695 Lvov (1956) LAZ-695 Lvov (1956) LAZ-695 Lvov (1957) LAZ-695 Lvov (1957) LAZ-695 Lvov (1958) LAZ-695 Lvov (1958) LAZ-695 Lvov (1958) LAZ-695 Lvov (1969) LAZ-695 Lvov (1969) LAZ-695 Lvov (1969) LAZ-695 Lvov (1969) LAZ-695 Lvov (1969) LAZ-695 Lvov (1969) LAZ-695 Lvov (1969) LAZ-695 Lvov (1969) LAZ-695 Lvov (1969) LAZ-695 Lvov (1971) LAZ-695 Lvov (1971) LAZ-695 Lvov (1971) LAZ-695 Lvov (1971) LAZ-695 Lvov (1980) LAZ-695 Lvov (1991) LAZ-695 Lvov (1991) LAZ-695 Lvov (2000) LAZ-695 Lvov (2012) LAZ-695 Lvov (2012) LAZ-695 Lvov (2012) LAZ-695 Lvov (2012) LAZ-695 Lvov (2012) LAZ-695 Lvov (2012) LAZ-695 Lvov (2012) LAZ-695 Lvov (2012) LAZ-695 Lvov (2012) LAZ-695 Lvov (2012) LAZ-695 Lvov (2012) LAZ-695 Lvov (2012) LAZ-695 Lvov (2012) LAZ-695 Lvov (2012) LAZ-690 (1957) LAZ-690 (1957) LAZ-690 (1957) LAZ-690 (1957) LAZ-697 Turista (1958) LAZ-697 Turista (1959) LAZ-697 Turista (1961) LAZ-697 Turista (1961) LAZ-697 Turista (1969) LAZ-697 Turista (1969) LAZ-697 Turista (1970) LAZ-697 Turista (1970) LAZ-697 Turista (1970) LAZ-697 Turista (1971) LAZ-697 Turista (1971) LAZ-697 Turista (1974) LAZ-697 Turista (1974) LAZ-697 Turista (1974) LAZ-697 Turista (1974) LAZ-697 Turista (1974) LAZ-697 Turista (1974) LAZ-697 Turista (1974) LAZ-697 Turista (1974) LAZ-697 Turista (1978) LAZ-697 Turista (1978) LAZ-697 Turista (1978) LAZ-697 Turista (1978) LAZ-696 Lvov-2 (1959) LAZ-696 Lvov-2 (1960) LAZ-696 Lvov-2 (1960) LAZ-696 Lvov-2 (1964) LAZ-696 Lvov-2 (1964) LAZ-696 Lvov-2 (1965) LAZ-696 Lvov-2 (1965) LAZ-698 (1960) LAZ-698 (1960) LAZ-698 (1966) LAZ-698 (1971) LAZ-698 (1971) LAZ-698 (1971) LAZ-698 (1971) LAZ-698 (1972) LAZ-699 (1960) LAZ-699 (1960) LAZ-699 (1960) LAZ-699 (1960) LAZ-699 (1960) LAZ-699 (1962) LAZ-699 (1962) LAZ-699 (1964) LAZ-699 (1964) LAZ-699 (1967) LAZ-699 (1967) LAZ-699 (1969) LAZ-699 (1969) LAZ-699 (1969) LAZ-699 (1972) LAZ-699 (1972) LAZ-699 (1972) LAZ-699 (1972) LAZ-699 (1974) LAZ-699 (1974) LAZ-699 (1974) LAZ-699 (1974) LAZ-699 (1974) LAZ-699 (1974) LAZ-699 (1974) LAZ-699 (1975) LAZ-699 (1978) LAZ-699 (1978) LAZ-699 (1978) LAZ-699 (1978) LAZ-699 (1978) LAZ-699 (1978) LAZ-699 (1978) LAZ-699 (1978) LAZ-699 (1978) LAZ-699 (1978) LAZ-699 (1989) LAZ Ukrajina (1961) LAZ Ukrajina (1961) LAZ Ukrajina (1961) LAZ Ukrajina (1961) LAZ Ukrajina (1961) LAZ Ukrajina (1961) LAZ Ukrajina (1961) LAZ Ukrajina (1961) LAZ Ukrajina (1961) LAZ Ukrajina (1961) LAZ Ukrajina (1961) LAZ Ukrajina (1961) LAZ Ukrajina (1961) LAZ Ukrajina (1966) LAZ Ukrajina (1966) LAZ Ukrajina (1966) LAZ Ukrajina (1966) LAZ Ukrajina (1966) LAZ Ukrajina (1966) LAZ Ukrajina (1966) LAZ Ukrajina (1969) LAZ Ukrajina (1969) LAZ Ukrajina (1969) LAZ Ukrajina (1971) LAZ Ukrajina (1971) LAZ Ukrajina (1971) LAZ Ukrajina (1971) LAZ Ukrajina (1971) LAZ Ukrajina (1972) LAZ Ukrajina (1972) LAZ Ukrajina (1972) LAZ Ukrajina (1972) LAZ Ukrajina (1972) LAZ Ukrajina (1973) LAZ Ukrajina (1973) LAZ Ukrajina (1973) LAZ Ukrajina (1973) LAZ Ukrajina (1975) LAZ-4202 (1976) LAZ-4202 (1978) LAZ-4202 (1982) LAZ-4202 (1984) LAZ-4202 (1984) LAZ-4202 (1984) LAZ-4202 (1984) LAZ-4202 (1985) LAZ-4202 (1985) LAZ-4202 (1988) LAZ-5255 Karpaty (1977) LAZ-5255 Karpaty (1977) LAZ-5255 Karpaty (1978) LAZ-5255 Karpaty (1978) LAZ-5255 Karpaty (1980) LAZ-5255 Karpaty (1980) LAZ-5255 Karpaty (1980) LAZ-5255 Karpaty (1984) LAZ-5255 Karpaty (1984) LAZ-5255 Karpaty (1984) LAZ-5255 Karpaty (1985) LAZ-5255 Karpaty LAZ-5255 Karpaty LAZ-5252 (1980) LAZ-5252 (1993) LAZ-5252 (1993) LAZ-5252 (1993) LAZ-5252 (1994) LAZ-5252 (2002) LAZ-4207 (1990) LAZ-4207 (1990) LAZ-4207 (1997) LAZ-4207 (2001) LAZ-4207 (2001) LAZ-4207 (2001) LAZ-4207 (2001) LAZ-4207 LAZ-4207 LAZ-4207 LAZ-5207 (1994) LAZ-5207 (1994) LAZ-5207 (2002) LAZ-5207 (2002) LAZ-6205 (1995) LAZ-6205 (1995) LAZ A073 (1998) LAZ A073 (1998) LAZ NeoLAZ (2001) LAZ NeoLAZ (2001) LAZ NeoLAZ (2001) LAZ NeoLAZ (2001) LAZ NeoLAZ (2001) LAZ NeoLAZ (2001) LAZ NeoLAZ (2001) LAZ NeoLAZ (2001) LAZ NeoLAZ (2001) LAZ NeoLAZ (2001) LAZ NeoLAZ (2001) LAZ NeoLAZ (2001) LAZ NeoLAZ (2004) LAZ NeoLAZ (2004) LAZ NeoLAZ (2004) LAZ NeoLAZ (2004) LAZ NeoLAZ (2004) LAZ NeoLAZ (2004) LAZ NeoLAZ (2004) LAZ NeoLAZ (2005) LAZ NeoLAZ (2005) LAZ NeoLAZ (2005) LAZ NeoLAZ (2005) LAZ NeoLAZ (2005) LAZ NeoLAZ (2005) LAZ NeoLAZ (2005) LAZ NeoLAZ (2005) LAZ NeoLAZ (2005) LAZ NeoLAZ (2005) LAZ NeoLAZ (2005) LAZ NeoLAZ (2006) LAZ NeoLAZ (2007) LAZ NeoLAZ (2007) LAZ NeoLAZ (2007) LAZ NeoLAZ (2007) LAZ NeoLAZ (2007) LAZ NeoLAZ (2007) LAZ NeoLAZ (2007) LAZ NeoLAZ (2007) LAZ NeoLAZ (2007) LAZ NeoLAZ (2007) LAZ NeoLAZ (2012) LAZ NeoLAZ (2012) LAZ NeoLAZ (2012) LAZ NeoLAZ (2012) LAZ NeoLAZ (2012) LAZ NeoLAZ (2012) LAZ NeoLAZ (2012)

LAZ, neboli Lvovský autobusový závod, se nejvíce proslavil modelem 695. Patří totiž mezi nejdéle vyráběné autobusy na světě.

Sovětský automobilový průmysl býval možná až nečekaně bohatý. Vedle dodnes známých automobilek jako AZLK (výrobce vozů Moskvič) nebo VAZ (Lada) existovaly i dnes méně proslavení výrobci, z nichž některé jsme si v minulosti už představili. Řeč je třeba o běloruské továrně nákladních vozidel MAZ, automobilce PAZ z Pavlova zaměřené na autobusy nebo ukrajinském výrobci LuAZ. Dnes si představíme další takovou zapomenutou automobilku. Znáte továrnu LAZ, alias Lvovský autobusový závod? I přes krátkou pauzu existuje dodnes.

Automobilka sídlící ve městě Lvov na západě Ukrajiny byla založena v květnu 1945, kdy dostala na starosti výrobu autobusů značky ZIS (později ZiL). Výstavba závodu nějakou dobu trvala, a tak první komponenty tu byly zhotoveny až o dva roky později. Zpočátku se zabývala i produkcí návěsů, dokonce tu vznikly i experimentální elektromobily.

Továrna se navíc rychle postupně přeorientovala na výrobu vlastních produktů. V padesátých letech vyvinula autobus nazvaný LAZ 695. Moskevské ministerstvo dopravy projekt schválilo, a tak se tento bus mohl v roce 1956 začít vyrábět.

LAZ 695 debutoval jako dvounápravový autobus s délkou devíti metrů, který byl určen pro městskou hromadnou dopravu. Pohon zajišťovaly agregáty ZiL, část komponentů pak bylo sdíleno s autobusem ZiL/LiAZ 158. Zajímavostí pak byla možnost snadné proměny do sanitky, díky odstranění sedadel. Poválečná doba zkrátka takovým řešením nahrávala.

Později samozřejmě následovaly i další modifikace. Dorazila verze 697E pro dálkové trasy, s nastavitelnými sedačkami, ledničkou ve výbavě nebo nejvyšší rychlostí zvýšenou na 75 km/h, v roce 1962 se pak v Baku začal vyrábět trolejbus na bázi LAZu 695B.

Přestože v českém prostředí LAZ 695 není prakticky známý, byl to velice úspěšný autobus, jehož výroba trvala až do třetího tisíciletí! Autobus během let samozřejmě prošel mnoha inovacemi, původní oblou příď tak postupně nahradil hranatý tvar, základní struktura nicméně byla pořád stejná. Díky tomu tak patří mezi nejdéle vyráběné autobusy na světě, když překonal třeba i u nás dobře známý Ikarus 280, vyráběný 29 let, mezi lety 1973 a 2002.

Lvovský autobusový závod ale nevyráběl jen model 695, jeho portfolio postupně expandovalo. V roce 1964 dokonce postavil ve spolupráci s institutem NAMI nízkopodlažní autobus LAZ 360. V sedmdesátých letech pak následovaly dálkové modely 697 a 699.

Výroba tak postupně narůstala, v roce 1974 tak továrna překonala hranici 100.000 vyrobených autobusů. V roce 1981 byla firma na dvojnásobku. Nejúspěšnějším rokem se pak stal rok 1988, kdy bylo v závodě postaveno 14.646 strojů. Tehdejší roky byly primárně ve znamení modelu LAZ 4202, vyvíjeného na konci sedmdesátých let. Kvůli technickým potížím však skončil na začátku devadesátých let.

Rozpad Sovětského svazu firma i přes problémy s odbytem přežila, na nové poměry reagovala novými stroji, městským autobusem LAZ 5252 (nástupce 4202) nebo od něj odvozeným trolejbusem LAZ 52522. Postupně byla privatizována, výroba se modernizovala a firma se snažila o expanzi. Vedle továrny ve Lvově je součástí podniku i závod v městě Kamjanske (dříve Dněprodzeržinsk, proto tzv. DAZ).

Společnost se totiž chlubí velice nízkou cenou a flexibilní výrobou. Tu mimo jiné zajišťuje speciální montážní linka, na níž lze vyrábět různorodé stroje. Výroba totiž z velké části probíhá ručně, což umožňuje postavit autobus přesně podle potřeb zákazníka.

Na začátku třetího tisíciletí se navíc LAZ dočkal zajímavého kontraktu, když měl dodat autobusy pro fotbalové Mistrovství Evropy 2012, které se konalo v Polsku a na Ukrajině. Objednávka počítala s 2.500 autobusy CityLAZ, které po skončení mistrovství měly sloužit v městské hromadné dopravě daných měst. Společnost však bohužel nesplnila kontrakt, když třeba Doněcku včas dodala jen devět z 30 objednaných autobusů.

Firma vedená tehdy ruským podnikatelem Igorem Churkinem se postupně dostala do problémů. Pracovníci si po Euru stěžovali na propouštění a pozdě vyplácené výplaty. Výroba autobusů se navíc přesouvala do závodu DAZ, zatímco ve lvově měla zůstat jen produkce dálkových autobusů a trolejbusů. Změny ale nepomohly, a tak v roce 2014 byl majetek rozprodáván na vyřešení dluhů, což ve výsledku znamenalo zastavení výroby.

Nakonec se ji však povedlo v roce 2018 obnovit, jen pár postavených kusů ale nejsou nějakými nadějnými vyhlídkami. V současnosti pak webové stránky firmy nefungují, a tak se zdá, že LAZ definitivně skončil. Nadále nepříliš stabilní politická situace na Ukrajině navíc rozvoj společnosti ani příliš neumožňuje.

Související články

Témata
24. 6. 2020 17:29
Re: Nemaj šanci
Chtěj nechtěj, Ukrajina je samostatný stát a Rusko mu garantovalo nedotknutelnost území výměnou za jeho jaderné odzbrojení. Ale pro Rusáky jakékoliv dohody vždy byly jen cárem papíru, když se jim přestaly hodit do jejich krámu. :-(
P.S. Čeští Suděťáci taky nechtěli mít nic společného s ČSR a tak je "zachraňoval" Hitler, tvé argumenty jsou fakt nechutné! Podle tvé zvrácené "logiky" by se tedy mohly chtít odtrhnout i části pobalstských republik, tam bohužel taky mají rozsáhlé ruské menšiny, kterými SSSR tyto nebohé země násilně rusifikoval! :-( :no:
Avatar - Barrichello
23. 6. 2020 13:35
Re: Nemaj šanci
Asi proto, že nechtěj mít základnu NATO 20 km za svojí hranicí :-)

Asi proto, že tam žije hodně rusů na té Ukrajině.

A na Krymu, který Ukrajině daroval právě Nikita Chruščov, jich žila většina a nechtěla být součastí majdanové Ukrajiny s výrobcem čokolády Porošenkem včele.
22. 6. 2020 23:16
Re: Nemaj šanci
Když Rusko Ukrajinu "nepotřebuje", tak proč se do této země tak s.e.r.e. a maximálně ji škodí a proč jim okupuje východní oblasti? A proč jim ukradlo Krym? :-[] :-[] :-[]
Trochu napovím - všechny země, které nenapravitelně roztahovačným Rusákům oddaně neslouží, jsou jimi považovány za nepřátelské, popřípadě "fašistické". Přitom jestli má nějaký současný režim všechny atributy fašismu (pronásledování veškeré relevantní opozice, vypjatý nacionalismus, obludný militarismus, agresivní zahraniční politika) je to bezesporu Putinostán. ;-)
Avatar - Barrichello
22. 6. 2020 13:21
Re: Nemaj šanci
Rusko všechno co dělalo ve spolupráci s Ukrajinou nebo od ní kupovalo nahrazuje svojí technikou, vč. Raket zenit (náhradou budou chystané rakety Irtyš), Antonovy budou nahrazovat taky ruské Tupolevy a Iljušiny. Atd atd.

For je v tom, že Rusko Ukrajinu nepotřebuje :-)

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerát Zobrazit nabídku