Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Design po generacích: Volkswagen Passat

Jakub Sochor
Diskuze (36)
Říká se, že dosavadních osm generací VW Passat tvoří plynulou řadu, ve které každý nový model rozvíjí svého předchůdce. Ve skutečnosti však nejde o evoluci, nýbrž o dynamický a pestrý vývoj protkaný průkopnickými nápady.


Úvod


Vždy během příchodu nového generačního vydání středně velkého vozu se setkáváme s argumenty, jež vnímají tento německý automobil jako pokračovatele osvědčených řešení, který je pouze cizelováním již známých tvarových hodnot. Podíváme-li se však na modelovou linii Passat z pozice mezigeneračního přehledu, zjistíme, že zdaleka nejde o řadu rozvíjenou formou plynulé tvarové evoluce. Taková situace nastala zatím pouze dvakrát, a sice v případě čtvrté a sedmé generace – oba modely jsou důkladně modernizovanými předchozími Passaty, konkrétně řadami B3 a B6.

Namítá-li však někdo, že stylové vazby lze vysledovat i mezi nejstarším modelem a jeho nástupcem, nutno poukázat na preciznost přepracování původního Giugiarova návrhu, který ztratil na rustikálnosti a působí dojmem mohutnějšího, opticky těžšího a tvarově složitějšího celku – tedy tak, jak diktovala móda osmdesátých let, se kterou se váží četné aplikace plastových materiálů a eliminace chromových doplňků.

Pokusme se podívat na tento vůz jinou optikou, která není obtěžkána nesčetněkrát omílanými frázemi a argumenty, z nichž se postupem času stalo neměnné dogma. Dogma, které se snaží vnímat Volkswagen Passat jako výhradně manažerský sedan s klasickými a kultivovanými tvary, jež následují své historické předky a neexperimentují. Opustíme-li tento pohled, možná budeme překvapeni, jak byly některé generace modelu ve svém dobovém kontextu výrazné, smělé a moderní. Byl to právě Passat, který rozvíjel progresivní tvarová řešení, poprvé představená formou výstavních kreací, a přispíval tak vývoji designu nejen v rámci své značky, ale i v obecném měřítku. Jedině svobodný a od všech zažitých argumentů oproštěný pohled na věc odhalí skutečně pozoruhodné a zajímavé rysy, jimiž tato modelová řada obohatila automobilový design.

1. generace (1973–1980)


1. generace (1973–1980)

Historie modelové řady Passat pramení v roce 1973, kdy byl představen automobil, postavený na technickém základě o rok staršího Audi 80 a navržený italským návrhářem Giorgettem Giugiarem. Design, ač jej dnes můžeme vnímat jako konzervativní či střízlivý, působil v době svého uvedení vysoce moderním dojmem. Bylo tomu tak kvůli vyváženým a čistým objemům karoserie – výrazové prostředky designu jsou v tomto případě redukovány na minimum, což dává vyniknout sportovní a dynamické proporčnosti vozu.

Plochy s ostrými úhly a plynulými linkami tvoří masku, jejíž chromový lem obepíná nasávací mřížku a obdélníkové kryty reflektorů. Dobovým zvyklostem odpovídaly štíhlé nárazníky opatřené směrovkami. První výrazné přepracování tvarů, v jehož rámci byly použity plastové nárazníky, nové směrovky a modernější kapota, provedli konstruktéři v roce 1977. O dva roky dříve byl vůz opatřen rozměrnějšími zadními dveřmi, došlo také k odstranění větracích otvorů ze zadních sloupků.

Podobně jako v případě vozidel Audi 50 a zmíněného modelu 80, také maska středně velkého Volkswagenu je po stranách zdynamičtěna drobným odštěpením do bočních stran. Vlivem tohoto řešení opouštějí čelní partie vozu trivialitu obdélníku – známou například z první generace o rok mladšího kompaktního hatchbacku Golf – a díky optickému rozšíření přídě působí sportovním dojmem.

Ztvárnění zadních partií je dáno zejména splývající linií, jejíž průběh kopírují tři postranní větrací otvory ve sloupcích. Plně v souladu s designérskými zvyklostmi doby je zadní okno zapuštěno mezi bočními panely, oproti nimž je ve výrazně sníženém reliéfu. Zadní čelo (bavíme-li se o dvoudveřové a čtyřdveřové verzi), doplněné obdélníkovými koncovými světly, je ostře zkosené, což odpovídá pojetí přídě a spoluutváří kompozičně vyváženou karoserii s jednoduchým uspořádáním ploch. Tomu odpovídá kabina s důsledně horizontálním členěním, jemuž dominují ukazatele přístrojů (které byly sdruženy do jednoho štítu) a dvouramenný volant.

Design automobilu vychází z typologického rámce, v němž byly navrženy další modely, ať už koncepční, či sériové. Mezi studiemi tohoto založení vyniká zejména projekt EA 272 (1972) a o tři roky mladší městská vize Chicco, z produkčních vozidel poukažme na Scirocco (1973), Golf (1975) a Polo (1976).

Tvary těchto vozidel jsou plně odvislé od funkce automobilu – karoserie spočívá ve dvou jasně definovaných objemech, jež se navzájem doplňují a tvoří základ, který nebylo třeba nijak dekorovat. Vůz tak plně odpovídá trendu sedmdesátých let, kdy byl hojně prosazován styl karoserie, jejíž forma tvořila veškerou estetiku vozidla. Z tvarového hlediska je takto „funkcionalistický“ design nadčasový, protože pracuje se základními geometrickými útvary, jež jsou lidskému oku bezproblémově srozumitelné.


2. generace (1980–1988)


2. generace (1980–1988)

Jak již bylo řečeno úvodem, druhá generace vozu je sice pečlivou modernizací návrhu z roku 1973, z hlediska celkového vyznění jde však o osobitý vůz s jasně identifikovatelnými tvary. Zatímco na prvním modelu byly zcela zřejmé vazby na Audi 80, druhá generace představila zcela nezaměnitelnou modelovou řadu, s moderními čtyřúhelníkovými kryty reflektorů a plastovým nárazníkem. Podzimem roku 1980, kdy byl automobil představen, tedy začíná éra svébytného Volkswagenu střední třídy – bez vazeb na jiné automobily – který byl nabízen v dvoudveřové a pětidveřové verzi, dále jako kombi a od roku 1981 také v podobě sedanu s označením Santana (v USA nabízeného pod názvem Quantum).

V roce 1985 proběhla modernizace tvarů, která přinesla rozměrnější černou masku (mající za následek opticky ucelenější a progresivnější vzhled) a horizontální zadní světla, jež nahradila původní svislé lampy vsazené do rohů zadních partií. V rámci omlazení vzhledu byly aplikovány nové nárazníky, které oproti těm původním zasahovaly až ke spodní části přídě a zádě, či plastové obložení lemů blatníků a ochranné lišty na bočních dveřích, jejichž poloha odpovídá horní hraně předního i zadního nárazníku. Dochází tak k harmonizaci a výrazné modernizaci vzhledu, který reagoval na dobové trendy, jež byly výrazně poznamenány četným užíváním plastových dílů a všeobecně rozšířeným odklonem od chromových detailů.

Zmíněná nová koncová světla plně odrážejí módu osmdesátých let. Jsou větší, mají přehledně členěné světelné segmenty a svým napojením na prohlubeň pro registrační značku utvářejí elegantní pás, díky němuž je posílena horizontální orientace tvarů zádě. Nejvýraznější mezigenerační změny se odehrály v interiéru, jemuž dominuje nová přístrojová deska, pracující se zcela jinou, modernější architekturou.


3. generace (1988–1993)


3. generace (1988–1993)

Společně s příchodem třetí generace, jež byla představena na jaře roku 1988, dochází ke karosářské redukci nabídky na sedan a kombi – proto se nyní zaměříme primárně na tříprostorovou verzi automobilu. Design modelu je zcela nový. Vychází z procesu tvarové obrody, jejíž kořeny je možné vysledovat již na počátku osmdesátých let, kdy byl představen experimentální vůz Auto 2000, studie budoucnosti s – na poměry tehdejších zvyklostí – nebývale moderní karoserií a absencí klasické masky chladiče. Postrádala-li dobová příď tento tradiční znak čelních partií, nabývala uhlazeného a svěžího vzhledu, čehož jsme svědky také v případě frankfurtského konceptu Student (1982), tříkolové vize Scooter (1986) či například městského hatchbacku Chico, uvedeného roku 1991 na autosalonu ve Frankfurtu.

Z minulé generace si vůz ponechal ochranné boční lišty, jimiž byl – kromě primární funkce tohoto prvku – vyrovnán barevný rozdíl mezi lakovanými bočními partiemi a černými plastovými nárazníky. Čelo vozu, jež svíraly obdélníkové kryty reflektorů s přičleněnými směrovkami, bylo vyhrazeno pro nezvykle velké logo výrobce – podobně jako v případě výše uvedených studií. Hladké vnější panely byly lokálně oživeny plastickými zásahy, mezi něž patří osobité provedení linie tornado.

Podíváme-li se ale na vůz z dnešního úhlu pohledu, můžeme poukázat na určitou proporční disharmonii, která spočívá v disproporci mezi opticky velmi lehkou přídí a objemným třetím karosářským prostorem, jehož výraz je navíc umocněn rozměrnými koncovými světly – opět vsazenými do horizontálního pásu, jak tomu bylo u předchůdce. Otázkou rovněž zůstává, zda jednolité čelo vozu nepůsobí na karoserii tradičního sedanu nepatřičně – zejména tehdy, porovnáme-li jej s poměrně členitými bočními partiemi.

Přístrojová deska opouští horizontální členění, nově je dělena na dvě hlavní části – středový panel (s plynulým napojením na ukazatele přístrojů a levý výdech ventilace) a subtilní druhou polovinu s rozměrným víkem přihrádky před spolujezdcem. Zajímavý je také nový volant se dvěma dvojicemi ramen a reliéfním provedením loga výrobce, umístěným v pravém dolním rohu čtvercového středu volantu.


4. generace (1993–1997)


4. generace (1993–1997)

Myšlenka jednoduché přídě bez centrované mřížky se neujala, proto s příchodem Passatu s označením B4 byl obnoven nasávací vstup uprostřed přídě, byť v mnohem menším provedení, než jak tomu bylo u předminulé generace. Z hlediska karoserie jde o omlazený předchozí model, postavený na tomtéž skeletu, avšak s novým pojetím tvarů, které odpovídají trendům devadesátých let. Podobně jako v případě ostatních dobovým Volkswagenů, také automobil střední třídy byl osazen maskou s úhledným zaoblením spodních rohů, jež dosedá na hranu kapoty. Bylo tak definováno nové pojetí mřížky, které je aktuální i dnes.

Členitost boků u modelu B3 byla opuštěna ve prospěch měkce klenutých panelů, vůz si však ponechal boční ochranné lišty a základní tvar zadních sdružených svítilen. Ty ale na zádi figurují samostatně, již nejsou vsazeny do plastového černého dílu, jak tomu bylo dříve. Také víko zavazadlového prostoru je plastičtější, a to díky ostrému vytvarování jeho odtrhové hrany. Jde však o kosmetické zásahy. Změn se dočkal také interiér, v němž upoutá pozornost zejména nový (stále však čtyřramenný) volant s (opět) asymetricky umístěným logem značky ve svém středu.

Čtvrtá generace tvoří v rámci modelové linie Passat jakési přechodné období, které je na pomezí historie a očekávání zcela nového modelu. Svým pojetím odráží dobu, čemuž odpovídají plně lakované nárazníky a kulacení hran. Obojí však probíhá na karosářském základě z konce osmdesátých let, jenž působil v polovině poslední dekády minulého století archaicky – bylo tomu tak zejména kvůli ostrému přechodu mezi sloupky a plochou střechy.


5. generace (1996–2005)


5. generace (1996–2005)

V roce 1996 byl na pařížském autosalonu uveden nový model, který je důkazem toho, že modelová řada Passat nemá s pozvolnou tvarovou evolucí nic společného. V případě páté generace vozu totiž došlo k radikálnímu přepracování objemů, které nastolily zcela nová měřítka proporční vyváženosti a elegance. Krabicové tvary druhého karosářského prostoru předchůdce byly nahrazeny elegantní křivkovou linií střechy, s níž Volkswagen experimentoval již v roce 1994, v souvislosti s vizí retrospektivního vozu s názvem Concept One.

Jediné, v čem automobil navazuje na svého předchůdce, je provedení masky se zaoblenými spodními rohy. Horní hrana zavazadlového prostoru je situována v téže rovině jako kapota, čímž je překonána disharmonie předchozího modelu, pramenící z objemné zádě a poměrně lehké přídě. Plavné linky profilu, uhlazené vnější panely a propracovanost mají za následek vynikající aerodynamické kvality, jež potvrzuje součinitel odporu vzduchu 0,27.

Do nového milénia nastoupila pátá generace v modernizované podobě, jejíž design odpovídá drobné modifikaci tvarového směru, odstartované na konci devadesátých let a poprvé představené prostřednictvím frankfurtské studie Concept D (1999). Změny postihly zejména optiku vnějšího osvětlení vozu, která byla modernější a podstatně členitější – zejména koncová světla kladla důraz na samostatnost světelných segmentů, které ve výsledku rozehrály poutavou hru geometrických útvarů – kruhů, čtyřúhelníků a trojúhelníků. Nutno říci, že šlo o velmi důkladný facelift, ačkoliv základní tvar karoserie – včetně interiéru s horizontálně dělenou a velmi nadčasovou přístrojovou deskou – zůstal prakticky zachován.


6. a 7. generace (2005–2010


6. a 7. generace (2005–2010; 2010–2014)

Kreace Concept D, o níž je řeč v předchozí části, je určitým zlomem, který zahájil velmi významnou etapu designu vozidel Volkswagen. Prezentoval totiž zásady a estetické principy, jež rozvinula o rok mladší studie AAC a které byly uplatněny při práci na konceptu Magellan (2002). V roce 2003 však dochází k dalšímu posunu, který má ale spíše dekorativní charakter – otevřená studie Concept R, uvedená na autosalonu ve Frankfurtu, poutá pozornost originálním chromovým obložením čela vozu, které rozčleňuje příď. Modelu je tak propůjčen atraktivnější vzhled, s nímž jsme se mohli setkat o rok později v Ženevě, kde byl vystaven Concept C, koncepční předobraz sériového kabrioletu Eos.

Prvním produkčním Volkswagenem, na jehož exteriéru byl použit lesklý díl na oživení přídě, byl právě Passat B6, jedna z nejdůležitějších ženevských premiér roku 2005. V porovnání s předchozí generací jde o tvarově složitější dílo – zatímco model B5 působil dojmem klidného a opticky velmi vyváženého vozu, nový sedan přichází s několika specifiky. Předně jde o zmíněné přední partie, které jsou mnohem rozvolněnější – zvláště pak z hlediska barevnosti a plasticity dílů. Profil je oživen opačným sklonem zakončení zadní okenní křivky, která se tak stává analogií téhož provedení u BMW, pro nějž se vžilo označení Hofmeisterova křivka (dle jejího autora, designéra Wilhelma Hofmeistera).


Patrně největší pozornost upoutalo ztvárnění zádě, kde bylo použitou hned několik, pro dosavadní středně velké Volkswageny nevídaných, prvků. Zaměříme-li se na uspořádání a formování hmoty, poukažme na velmi ostrou odtrhovou hranu, po níž následuje elegantně klenuté zadní čelo, jehož vizuální čistotu nenarušuje (kromě loga výrobce) prohlubeň pro registrační značku. Oproti minulému provedení vozu se výrazně mění koncové lampy, jejichž vzhled je definován dvěma diodovými kruhy. Vnímáme-li toto řešení v dobovém kontextu, šlo o nesmírně progresivní pojetí zadního osvětlení, které má mnoho následovníků.

Na tento působivý návrh, který se ještě v roce svého uvedení (konkrétně na podzim) dočkal provedení Variant, navázal v roce 2010 Passat B7, který je z hlediska tvarů jeho plynulou modernizací. Ta zcela předvídatelně vychází z konceptů, které opustily motiv kruhu na světelné optice (přední i zadní) a nahradily jej geometrickými útvary s ostrými úhly. Příď Passatu sedmé generace, vybavená maskou se čtyřmi vodorovnými a po stranách zalomenými lištami, byla tedy osazena čtyřikrát zakřiveným diodovým pásem, zatímco koncová světla kombinovala štíhlé diodové linky s obdélníky.

Po objemové stránce se mnoho nezměnilo, vůz vyplňuje – podobně jako v případě čtvrté generace – jakési přechodné období, kdy je předchozí styl modernizován dle nových pravidel, která jsou naplno a bez kompromisů uplatněna až během příprav nejnovějšího modelu. Nejinak je tomu v kabině, kde je původní přístrojová deska opatřena díly z modelu CC. Mezigeneračně se velmi výrazně změnily výplně dveří – zatímco ty u Passatu B6 tvořily jistý nesoulad se ztvárněním přístrojové desky, u sedmého generačního vydání byl tento nedostatek vyřešen použitím propracovanějších výplní, s výrazným madlem a plnějšími tvary.


8. generace (od 2014)


8. generace (od 2014)

Exteriér nejnovější generace je přirozeným vyústěním vývoje v rámci designu VW, který pramení již v roce 2008. Tehdy dochází – formou studie SAR, jež předznamenala sériový model Amarok – k přepracování dosavadního kompozičního řešení přídě a transformaci masky, jejíž horizontální lamely zasahují do reflektorů, kde spoluutvářejí světelnou optiku. Tento osobitý rys byl rozvinut vizí Gross Coupé (2011), případně loni uvedenou šanghajskou kreací CrossBlue Coupé, a následně uplatněn při navrhování studie New Midsize Coupe, která byla představena na letošním autosalonu v Pekingu.

Tento červený koncept v nejednom ohledu předznamenal tvary aktuálního Passatu, zejména styl koncových světel a jejich vsazení do hmoty třetího karosářského prostoru. Na přídi probíhá totéž, s čím jsme se setkali u zmíněné studie – harmonické propojení linek pod kryty světlometů a dvou chromových lišt na lamelách masky, s čímž koresponduje provedení nasávací plochy v nárazníku. Čelní partie aktuálního Passatu tak nabývají stylové harmonie, jež snese srovnání s organickým napojením masky chladiče (ve formě kultovních ledvin) na světlomety u BMW řady 3.

Také v tomto případě sestávají koncová světla z dynamicky uskupených geometrických obrazců, které jsou vsazeny do nesmírně hladkého a čistého zadního čela. Vizuální klid je narušen (nikoli však necitlivě) zásahem v podobě ostré prohlubně, nacházející se mezi spodní hranou víka zavazadlového prostoru a nárazníkem. Negativní sklon linie zadního bočního okna byl použit i zde – svým vzhledem, jenž propůjčuje profilu sportovní náboj, spolupracuje s ostrou linií tornado, která byla v tomtéž provedení použita i na výše zmíněné studii New Midsize Coupe.

Horizontální orientace tvarů se promítá do kabiny. Provedení středového panelu, který se směrem nahoru rozšiřuje, odpovídá předchozímu řešení, zde však tato část mnohem ostřeji zasahuje do horní části desky s vodorovnými linkami, díky nimž jsou výdechy ventilační soustavy mnohem lépe sladěny s okolím a nepůsobí rušivým dojmem.


Zobrazit celý článek
Jakub Sochor
Diskuze (36)
Avatar - aproximus
29. 10. 2014 15:03
Re: Každej
ano, je to hnus :-|
Avatar - Emel
29. 10. 2014 12:34
Re: Každej
Když už tu bylo tolik stížností, tak jsem si dal tu práci a článek aspoň zběžně pročetl... a hele, není to špatný... když se prokoušeš přes sloh ve stylu "úrodně rozvodněné oči", který bohužel k většině článků o designu patří, tak to má docela hlavu a patu a je za tím evidentně dost práce.
29. 10. 2014 10:08
Re: Každej
Přidávám se též.
28. 10. 2014 23:01
Re: Každej
Jakub nebud vztahovacny, ja som tvoje texty nenazval PR ci prebratymi. Pisem vseobecne o auto.cz. Tych PR a prebratych sprav je tu v poslednej dobe vela.

A co skusate? Skusate na nas toto delenie celistveho clanku na kapitoly. Hovor si co chces, ale prislo sem do diskusie dost ludi, ktori pravidelne prispievaju do diskusii a vsetci do jedneho to odmietaju. A skusate to prave na passate, lebo viete, ze ten clanok bude atraktivny pre viacero uzivatelov. Ale prave kvoli tejto stupidite, ktoru sa tu snazis obhajovat, si tvoj clanok dost ludi neprecitalo. To by mna ako autora clanku trapilo urcite viac ako obhajoba hlupeho systemu v diskusii. Naviac, ked si tu sam..
28. 10. 2014 22:51
Re: Každej
to je tak debilni cleneni ze clovek nema ani chut se tu pohadat