TEST Renault Twingo TCe 110 GT – Vypadá sportovně, ale co jízda?
Design, interiér
Od roku 1992 vyráběné Twingo zažilo v průběhu třech generací tak velké změny jako málokterý jiný vůz. Od revolučního mini MPV, přes konvenční třídveřový hatchback se skvělou ostrou verzí RS, až po dnešní třetí vydání. To udělalo zdaleka nejradikálnější řez, když kromě pětidveřové karoserie přineslo zcela odlišnou koncepci pohonu. Namísto motoru vpředu napříč je hnací jednotka umístěna vzadu za zadní poháněnou nápravou. Důvodem je technická spřízněnost se současným Smartem ForTwo a ForFour. Technicky tak Twingo vlastně ani není tak moc Renaultem. Že je také elektronika ze Smartu, prozradí zasvěceným absence elektronické karty, kterou renaulty používají už od dob Laguny II z roku 2001. I ve vrcholné verzi se tak Twingo musí spokojit s klíčem. Pokud však do něj přesednete z druhé generace modelu, patrně vám to divné nepřijde, neboť ani ta kartu nikdy nedostala. V jejím případě byla příčinou starší technika z Clia II.
Hraje na city
Renault s Twingem útočí zejména na ženskou část klientely, což jasně demonstruje jeho vzhled. To platí dvojnásob v nejvyšší testované verzi GT. Ta k přátelskému vzezření navíc přidává i trochu toho testosteronu. Třeba standardními 17palcovými koly z lehké slitiny twin´run (pojmenované podle studie, z níž Twingo III vzešlo). Nižší verze Intense má standardně „jen“ patnáctky. Nebo dvojitým vyústěním výfukového potrubí, které dává vozu při pohledu zezadu vzhled mnohem výkonnějšího a sportovnějšího auta, než jakým ve skutečnosti je. V našem případě k tomu dále přispěl speciální oranžový lak Piment .
Twingo GT je nabízeno pouze s výkonnější verzí motoru 0,9 TCe s 80 kW. Zvolit můžete buď manuální pětistupňovou převodovku, nebo za příplatek 33.000 korun samočinnou dvouspojkovou EDC se šesti převody. Motor TCe existuje také ve slabší variantě s 66 kW, která je ovšem vyhrazena nižší výbavě Intens. Základ tvoří nepřeplňovaný litrový tříválec SCe 70 s 52 kW. Mezi motory SCe a TCe je však rozdíl větší, než se na první pohled zdá. Zatímco SCe je technika původem od Smartu, motor 0.9 TCe je výhradně produktem Renaultu.
Že šlo návrhářům především o vzhled a technika byla trochu podřadná, dokazují detaily karoserie. Přední svítilny jsou tudíž ty nejobyčejnější možné, v principu stejné, jaké používala třeba Škoda Favorit. Používají stařičkou žárovku H4, takže přepínání z potkávacích na dálková světla je doprovázeno typickým krátkodobým ztmavnutím, jak jedno z vláken žárovky zhasíná a druhé se rozžhavuje. Dnes běžná možnost připlatit si za lepší osvětlení, třeba v podobě diodových svítilen, u Twinga neplatí. LED je tak vyhrazeno pouze dennímu svícení.
Zkoušený vůz vyšel na 385.900 korun, neboť k základní výbavě přidával příplatkové položky. Z nich zmíníme paket Komfort za 5.000 korun zahrnující vyhřívané přední sedačky a dále úchyty ISOFIX na předním sedadle spolujezdce. Vyhřívání je ale jen jednostupňové, navíc umístění tlačítka na vnější straně sedáku znamená, že pokud jej spolujezdec zapomene vypnout, řidič nemá ani potuchy, že pravé sedadlo „topí“.
V přídi kufr nehledejte
Motor uložený za zadní nápravou napříč je u Twinga skloněný o 49 stupňů vzad, takže víko ventilů se vlastně nachází pod nárazníkem. Jen tímto způsobem bylo možné vytvořit nad motorem zavazadlový prostor, navíc s obvyklou variabilitou. Přítomnost motoru vzadu ale znamená, že je kufr nezvykle mělký, podobně jako u vozů SUV se složitými a zároveň i poháněnými zadními nápravami. Navíc rezervní kolo - a to ani dojezdové, už nebylo kam umístit, takže v Twingu máte vždy lepící sadu na opravu pneumatik bez možnosti výběru.
Proč neumístili konstruktéři dojezdové rezervní kolo do přídě? Vždyť auta z 60. let, která měla motory vzadu (třeba Renault 8 či Simca 1000) to takto měla. Tady je však přední část extrémně krátká. Její kapota je plastová a klasicky otevřít nelze. Po odjištění dvou bajonetových uzávěrů v liště předního nárazníku ji můžete pouze mírně stáhnout dopředu. Tím se odkryjí pod čelním sklem umístěné nádobky na chladicí kapalinu, ostřikovače a dále akumulátor, který je v místě před spolujezdcem. A zatímco kapaliny dolijete, baterku takto nevyndáte. K tomu je potřeba kapotu sejmout celou, což znamená odšroubovat její úchyty v podobě jakýchsi popruhů, jaké máte třeba na batohu. V návodu k obsluze k tomu lakonicky říkají, „že máte navštívit servis“.
Přístup k motoru je možný z kufru, po demontáži čtyř křídlových matek a sejmutí plechového krytu. Jen tak můžete zkontrolovat množství oleje na měrce v motoru, případně jej dolít. Že je motor pod podlahou zavazadelníku, je znát z její vyšší teploty.
Motor, jízdní vlastnosti
Kolik ten motor točí
Že je Twingo GT pouze polovičatou sportovní verzí, dokazuje rovněž kabina. Na anatomická sedadla tudíž zapomeňte. Stačit musejí obyčejná, bez výrazného bočního vedení. Výrobce se přesto snažil navodit lehce sportovní atmosféru v kabině, a sice volbou výrazných barev na čalounění. Rozměry sedadel budou ženám vyhovovat a i muži menšího vzrůstu nebudou mít výhrady, tedy pokud hodlají s autem jezdit spíše kratší cesty, k nimž je primárně určeno.
Verze GT má jako jediná standardně samočinnou klimatizaci, za níž se u Intense připlácí 10.000 korun. Co bychom ale u GT očekávali, je lépe vybavený přístrojový štít. Chybí nejen teploměr chladicí kapaliny, který ani ve verzi GT nesupluje kontrolka ohřívání motoru, ale dokonce i otáčkoměr. A není dostupný ani v rámci originálního příslušenství, jako tomu bylo třeba u Citroënu Xsara Picasso. Ani v rozhraní R-Link Evolution, který je součástí paketu Techno za 20.000 korun, jsme jej nenašli.
Pozice za volantem je rovněž ovlivněna koncepcí pohonu. Podběhy kol jsou tak posunuty více do kabiny, takže opření si levé nohy o opěrku vedle pedálu spojky znamená, že vám sedák nepodpírá levou nohu v celé délce stehna. Nebo sice podepírá, ale pak si při sešlápnutí spojky nohu dost natahujete. Volant je stavitelný pouze výškově, což ale v praxi příliš nevadí.
Otočí se na pětníku
Motor vzadu má ale i své klady. Tím největším je až neuvěřitelně malý průměr otáčení 8,65 metru. Přitom u osobních aut (i těch malých) je běžných kolem deseti metrů, u větších i jedenáct. Přední kola se tak vychýlí skoro jako u traktoru.
Hlavním rozdílem v otázce techniky verze GT oproti zbytku je řízení s proměnným převodem. Převod se tedy zmenšuje směrem k dorazům, naopak v přímém směru je převod řízení větší, a tudíž auto nereaguje na pokyny volantu kolem střední polohy tak agilně. Ve skutečnosti je reakce na otočení volantem v dnešních měřítkách nezvykle pomalá. A to i ve srovnání s běžnými auty, nikoliv těmi sportovními. Po přesednutí do obyčejné fabie máte pocit, že má řízení ostré jak auto s motorem uprostřed. Pravdou nicméně je, že zejména v zatáčkách o malém poloměru je proměnný převod řízení cítit a auto se tak chová lép, než ostatní verze Twinga.
Ač se na ladění podvozku údajně podílel Renault sport, přesto můžeme jízdní vlastnosti označit za nejvýš průměrné. Motor vzadu a tedy specifické rozložení hmotnosti v tomto případě 45 procent na přední nápravu, zbytek na zadní, vyžaduje poněkud jiné naladění rozdělení brzdného účinku, takže více brzdí zadní kola. Na malé sešlápnutí pedálu brzdy tak auto reaguje spíše pomaleji, čímž trochu připomíná auta staršího data výroby. Nakonec ale oceníte solidní dávkovatelnost brzdného účinku, jelikož se auto při dotyku pedálu brzdy nestaví na přední...
Odpružení podvozku je spíše tužší. Co trochu vadí, je pocitové občasné jakoby nakopávání náprav při přejezdu příčných nerovností. Toto má původ mimo jiné i ve specificky řešeném podvozku. Vzadu vůz používá takzvanou parabolickou nápravu, podobně jako třeba první dvě generace Mercedesu třídy A. Na rozdíl od něj ji v tomto případě příčně nevede Wattův přímovod, ale dvojice ramen, uspořádaných proti sobě. Průvodním jevem sportovnějšího podvozku verze GT je snížený komfort odpružení. Stabilitě jízdy v přímém směru by také prospěl o něco větší záklon rejdové osy přední nápravy. Dalším specifikem je rozdílná šíře pneumatik. Vpředu jsou použity 185/45 R17, vzadu 205/40 R17.
Nejlepší je… Motor!
Výkon motoru 80 kW při 5750 otáčkách za minutu nevypadá zrovna sportovně, jenže Twingo GT vykazuje pohotovostní hmotnost pouhých 1001 kg. Navíc se tříválec chlubí maximem točivého momentu 170 N.m při 2000 otáčkách za minutu, což je slušná síla. Také zásluhou velmi dobře poskládaných převodů pětistupňové skříně nepostrádá jízda jiskru. Úplně od nejnižších otáček sice motor moc nespolupracuje, ale pokud řadíte normálně, patrně si toho všimnete jen ve výjimečných případech. Naopak, pružnost ve středním pásmu otáček velmi připomíná stará dobré dvouventilové zážehové motory, řekněme z 90. let. Jde o ten pocit, že motor umí „zabrat šponu“. Zásluhou toho zdoláte i příkrá stoupání na trochu plynu.
Kratší převody ale zvyšují spotřebu paliva, takže my jsme při svižných jízdách ve smíšeném provozu jezdili za 6,8 litru při průměrné rychlosti 42,8 km/h. Motor GT navíc vyluzuje z výfuku sonorní zvuk, což částečně přidává na atraktivitě tohoto neobvyklého mini autíčka.
Závěr
Závěr
První generace Twinga se prodávala jakou housky na krámě. Druhé vydání již bylo v prodejích citelně slabší, když dávalo ve skutečnosti jen málo důvodů pro jeho pořízení. Nabízelo však skvělou verzi GT a ještě lepší RS. Navíc i základní Twingo II je zábava řídit, neboť jeho podvozek poskytuje i náročnějšímu jezdci vše potřebné. Současné Twingo však u nás skoro nepotkáte. Je prostě tolik jiné, že i kupující aut této třídy si raději přivezou domů něco konvenčnějšího.
Racionálních důvodů k pořízení Twinga je skutečně málo. Kromě vzhledu je to bezpříkladná manévrovatelnost. Ani cena není vysoká, když za základ Life s motorem SCe 70 zaplatíte 215.900 korun. Ano, verze GT vypadá ještě lépe a nabízí více radosti z jízdy. Bohužel ale ne tolik, aby stála 342.900 korun.
Nejlevnější verze modelu | 215.900 Kč (SCe 70/52 kW Life) |
Základ s testovaným motorem | 342.900 Kč (TCe 110/80 kW GT) |
Testovaný vůz bez příplatků | 342.900 Kč (TCe 110/80 kW GT) |
Testovaný vůz s výbavou | 385.900 Kč (TCe 110/80 kW GT) |
Plusy
- Bezpříkladně malý průměr otáčení (manévrovatelnost)
- Vzhled
- Trakce při jízdě na sněhu (jako u starých škodovek)
- Nízká hmotnost
- Dobře dávkovatelné brzdy
Minusy
- Málo strmé řízení kolem střední polohy
- Jen jednoduché přední svítilny
- Mělký a malý zavazadelník
- Pouze opravná sada kol
- Zvýšená citlivost na boční vítr
- Chování na některých nerovnostech
- Malá palivová nádrž
Foto: Petr Homolka, Ondřej Kroutil