10 nejvíce nadčasových vozů poslední doby
Mnoho automobilů bylo navrženo s designem, který zdatně odolává stárnutí a neohrozí jej ani příchod vozidla nové generace. V některých případech je tomu tak kvůli pečlivé práci s takovými tvary, které se opírají o osvědčené hodnoty a neexperimentují – namísto toho citlivě dekorují uhlazené plochy a pečlivě tvarovanou hmotu karoserie. Jindy je příčinou nadčasovosti nějaké osobité řešení, jež ani v době generační obměny té které modelové řady nestihlo zevšednět. V obou případech jde o potvrzení kvality práce týmu designérů.
Protože jde o neobyčejně široké téma, zaměřme se na automobily nedávné doby, s nimiž se běžně setkáváme. Vzhledem k jejich masovosti se nad nimi málokdo pozastaví a zamyslí se nad umem jejich tvůrců, jenž vedl k navržení trvanlivého a i po letech aktuálního designu.
BMW 7 E38 (1994) – Konec jedné etapy
Řada 7 s kódem E38 bývá považována za jeden z posledních klasických sedanů BMW. Základem vozu je štíhlý, dlouhý a nesmírně dynamický profil, jehož sportovní vzhled umocňuje krátký přední převis a citlivě dekorované karosářské panely, které z dnešního úhlu pohledu kontrastují s masivními vlysy a záhyby na exteriérech bavorských modelů z doby, kdy v čele designu BMW působil Chris Bangle.
Sportovnost zde dotváří také tradiční Hofmeisterova křivka, která spolu s ledvinami na přídi zastupuje ikonické znaky designu BMW – až na uskupení zadních svítilen ve tvaru písmene L, které zde nenajdeme. Třetí generace řady 7 měla úhledně zaoblené lampy, které byly elegantně začleněny do klasicky stavěného třetího karosářského prostoru. Takto navržený design – konzervativní, avšak zároveň dynamický a s decentními sportovními doplňky – byl zejména po uvedení modelu E65 zmiňován jako ukázkový příklad sportovně-elegantní limuzíny, jejíž tvary zdatně odolávají stárnutí.
Ford Ka (1996) – New Age, New Edge
Městský model Ka, průkopník experimentálního designového jazyka New Edge, byl navržen jako model s nulovými vazbami na minulost – cílem designérů bylo ztvárnit hatchback svěžího vzhledu, který by nepřipomínal nic, co bylo do té doby viděno. Stěžejní rysy designu byly představeny již v roce 1994 prostřednictvím stejnojmenné studie, v porovnání s ní měl však sériový model dotaženější tvary a harmonicky propojené křivky, jichž bylo na karoserii užito velmi mnoho.
Křivka je zároveň charakteristickým rysem designu New Edge, na jehož přípravě a následném rozvíjení má zásadní podíl designér Claude Lobo. V případě Fordu Ka tvoří několik os, které jsou hranicí mezi jednotlivými díly. Zvláštní pozornost zasluhuje originální pojetí nárazníků, jež zahrnují lemy blatníků a ovlivňují vzhled boční části automobilu.
Volkswagen Passat B5 (1996) – Reforma sedanu střední třídy
Pátá generace středně velkého Volkswagenu, která byla představena v roce 1996 na autosalonu v Paříži, představuje v rámci modelové řady Passat zlomový model. Podíváme-li se na vůz v kontextu mezigeneračního vývoje této modelové řady, zjistíme, že jde o automobil s tvary, jež na řadu dalších let nastolily nová pravidla. Mezi obzvláště pozoruhodné prvky pátého generačního vydání Passatu patří plynulý přechod z A-sloupku na linii střechy a její pozvolné klesání, což působilo v porovnání s předchozím modelem moderně a elegantně. Pokrokové řešení, které mělo vliv na dobový design vozidel střední třídy, dodnes nezestárlo a stále dokáže zaujmout.
Nejde však jen o oblou linii střechy, s níž Volkswagen experimentoval již v roce 1994, a sice prostřednictvím tokijského konceptu Concept One. Passat B5 zaujme proporcemi s přiměřenými objemy prvního a třetího karosářského prostoru, které dohromady tvoří vyvážený profil s uhlazenými povrchovými panely a výraznými lemy blatníků, které vytvářejí pocit mohutnosti a stability.
Audi TT (1998) – Po stopách meziválečné avantgardy
Kruh je jedním z nejpřirozenějších a nejvíce nadčasových útvarů. Kromě toho, že jej lze zpracovat na mnoho způsobů, je opticky dotažený a vytváří pocit harmonie. V případě Audi TT představuje jeden z klíčových prvků, jež byly použity při navrhování tohoto tvarově zcela unikátního kupé. Tvary automobilu evokují estetiku německé umělecké školy Bauhaus – zejména díky své puristické čistotě, důrazu na účel a absenci jakýchkoliv dekorací. Pro TT je zásadní forma, jež tvoří základ pro celkový design a jeho jednotlivé aspekty – například proporční rozvržení a zpracování dílčích částí zevnějšku, zejména výrazných lemů blatníků, které se staly charakteristickým, dodnes aktuálním znakem modelové řady TT.
Kupé TT patří mezi automobily, které si nelze s ničím jiným splést. Originálně tvarovaná karoserie byla veřejnosti představena již v roce 1995, kdy byl na autosalonu ve Frankfurtu představen koncept. Téhož roku byl v Tokiu uveden projekt otevřeného modelu s označením TTS Roadster.
Peugeot 206 (1998) – Budoucí symbol segmentu B?
Hatchback 206je v rámci tvarového směru vrcholícího na konci devadesátých let špičkovou realizací – je esencí všeho, čím se design tehdejších Peugeotů vyznačoval. Šlo zejména o sportovně laděné tvary a spíše jemné přechody mezi plochami, doplněné zaoblenými díly a absencí čehokoli extravagantního.
Lví podíl na nadčasovosti modelu 206, která vyniká zejména při jeho mezigeneračními porovnání s nástupci, mají vyvážené proporce a líbivé tvary, což vyústilo v četné příklady lidové tvořivosti. Vozidlo 207 tak bylo postaveno před nesnadný úkol – navázat na opravdový bestseller, jehož zevnějšek neztrácí na oblibě a připomíná nám dobu sportovně-elegantních Peugeotů, bez pokusů o jejich ozvláštnění (například formou mohutné masky, od níž dnes francouzská značka upouští).
Renault Laguna (2001) – Futurista
Druhá generace Laguny dokazuje, že kromě klasicky stavěných a nekonfliktních tvarů lze dosáhnout nadčasovosti také unikátními a neotřelými řešeními. Renault střední třídy dodnes upoutá pozornost, což je dáno nízkou, širokou a proporčně zcela nezaměnitelnou karoserií, mezi jejíž dominanty patří relativně objemná a plasticky ztvárněná záď s horizontálními koncovými světly. Specifikem přídě je snížený střed kapoty, kterou tvoří tři plochy, jejichž prostorové uspořádání vychází z tvaru dekorační lišty mezi reflektory.
Dekor má v tomto případě nemalý vliv na vzhled předních partií jako celku – shora ohraničuje poměrně malou masku chladiče a zároveň tvoří spojnici mezi kryty světlometů. Styl karoserie vychází z kreace Initiale (1995), což je patrné zejména z 3/4 zadopohledu – sériový vůz z konceptu přebírá přechod mezi pontonem a zadním sloupkem, který v obou případech volně přechází do plochy zádě.
Volvo S60 (2000) – Severský přístup ke skulpturálnosti karoserie
Volvo S60 znamenalo oproti předchozímu modelu S70 značný estetický pokrok. Opustilo krabicovité tvary sedanů z poloviny devadesátých let a přišlo s uhlazenou karoserií, jejíž součástí byly atraktivně prostorově tvarované proporce – zejména záď s poutavými koncovými světly, jejichž horní linka kopírovala plasticitu bočních partií.
S60 je navrženo ve stylu, s nímž jako první přišel koncept ECC (1992). Studie sněhobílé barvy – která byla zároveň předvojem sériové limuzíny S80 – odstartovala novou etapu designu švédské značky, vyznačující se propracovanějšími tvary, menší maskou a nápaditě členěnou hmotou zádě, jež se směrem nahoru zužuje.
Mazda 6 (2002) – Jeden ze symbolů Zoom-Zoom
Aniž by Mazda 626 postrádala sportovní náboj, šlo o automobil relativně všedního zevnějšku. O to více překvapil design sedanu s označením 6, který upoutal pozornost štíhlými světlomety, ostře řezanou maskou s výraznou lištou a zajímavým provedením zadních sdružených svítilen s důrazem na estetické vyznění a barevnou odlišnost jednotlivých světelných segmentů. Klasické proporce tak byly oživeny svěžími prvky, typickými pro dobový trend Mazdy s označením Zoom-Zoom.
Moderní styl našel uplatnění také při přípravě městského modelu 2 a kompaktního hatchbacku 3. Zároveň také započal směr, který byl postupně rozvíjen. Z dnešního pohledu je první generace Mazdy 6 reflexí karosářské praxe doby svého vzniku a dodnes respektovaným příkladem designu pro sportovně laděný vůz střední třídy.
Škoda Octavia (2004) – Stálice
Druhá generace modelu Octavia důkladně rozvinula svého předchůdce a představila design, při jehož navrhování byla pečlivě zvážena každá linka. Výsledkem je automobil s brilantní proporčností, který má oproti své předchůdkyni mohutnější – avšak pečlivě vytvarované – boční partie. Na karoserii nenajdeme prvek, jenž by byl samoúčelný. Všechny linky, ohyby a dekorační doplňky – včetně chromového orámování masky, díky němuž má vůz reprezentativní přední partie – mají svůj smysl a dohromady tvoří celek, který je z tvarového hlediska stále aktuální.
Octavia je ukázkovým příkladem vozidla, které před okázalou – a leckdy ukvapenou – extravagancí upřednostňuje vzhled založený na osvědčených hodnotách, které nestárnou. I nejnovější generace je tedy moderní interpretací klasického a důkladně prověřeného stylu, jenž nepodléhá módním trendům.
Fiat Grande Punto (2006) – Návrat na počátek
V některých případech se nadčasovost návrhu potvrdí tím, že se designéři po provedení první modernizace vrátí k jeho původní podobě. S tímto postupem se můžeme setkat v současné generaci modelové řady Punto. První provedení (Grande Punto) představilo sportovní karoserii s dynamickým profilem a vizuálně čistou a nekomplikovanou přídí. V roce 2009 ale došlo k první velké modernizaci s označením Evo, která odrážela styl městského mini 500 – šlo zejména o absenci klasické masky, na jejíž místo byla umístěna chromová lišta, pod kterou se nacházel velký ochranný pás.
Druhý facelift takto členitý celek minimalizoval a vrátil se k původní kompozici, byť s jinak formovaným, opticky širším nárazníkem. Provedené úpravy potvrdily nadčasovost původního Grande Punta, které je dodnes jedním z pozoruhodných hatchbacků segmentu B.
