Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Automobilový průmysl čeká ostrý test v podobě elektromobility, jak se podepíše na Česku?

Ondřej Mára
Diskuze (9)

Automobilky, které dodávají vozy na trhy EU, čeká již v tomto roce ostrý test, jehož výsledky se mohou výrazně podepsat na jednotlivých značkách, zákaznících i světové ekonomice.

Nejlepší výsledek od roku 2007

Pojďme se ale nejdřív podívat do minulosti. Evropský automobilový trh si navzdory různým zprávám nevedl vůbec špatně, což je patrné i na meziročním růstu registrací osobních automobilů o 1,2 %. Jinak řečeno – za rok 2019 bylo v EU registrováno 15,3 milionu osobních automobilů, což znamená nejlepší výsledek od roku 2007 (po kterém přišla krize a s ní pokles).

V příštích letech se však očekává příchod velkého zemětřesení, za kterým bude stát EU se svými požadavky na regulaci emisí CO2. Ty se sice automobilovému průmyslu dařilo od roku 2000 dlouhodobě snižovat, jenže v minulých letech došlo ke stagnaci a dokonce i lehkému stoupání.

Po letech snižování emise CO2… rostou

Zatímco v roce 2000 se průměrné emise pohybovaly pod hranicí 180 g CO2/km, do roku 2015 se podařilo splnit evropský cíl a stlačit průměrné emise pod 130 g CO2/km – a to se slušnou rezervou. Jenže poté se tempo snižování emisí zpomalilo a v minulém roce došlo dokonce k nárůstu na průměrných 120,4 g CO2/km.

Důvody se přitom nabízejí hned dva. Tím prvním je hysterie kolem kauzy dieselgate, která řadu potencionálních kupců odradila od vozů s naftovými motory – ty přitom emitují nižší emise CO2 než motory benzínové. Druhým problémem je popularita velkých, těžkých a často výkonných vozů z kategorie SUV, které rovněž emitují vyšší množství CO2.

Již letos ale vstupuje v platnost nařízení EU 2019/631, podle kterého by měly být na evropský trh dodávány osobní vozy, jejichž průměrné emise CO2 nepřekročí hodnotu 95 g CO2/km (pro užitková vozidla platí limit 147 g CO2/km). Jenže nic v podání EU není tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Měření, výjimky, bonusy, přezkoumání

V tomto roce se totiž do limitu 95 g CO2/km bude muset vejít 95 % prodaných vozidel. Každá automobilka tak má zatím k dobru 5 % pro vyložené „smraďochy“. Od roku 2021 už se ale bude měření vztahovat na celou prodanou flotilu. Respektive na průměr. Oněch často zmiňovaných 95 g CO2/km však není pevně stanovená hranice.

Jedná se totiž o hodnotu, která platí pro automobil s hmotností 1.380 kilogramů. Jinak řečeno – pro každý automobil se budou v závislosti na jeho váze vypočítávat jiné normy. Ve výsledku si tak každá automobilka bude muset stanovit vlastní cíl.

Do výpočtu však zasáhnout ještě různé úlevy za ekologické inovace, do kterých by měl spadat například systém stop-start a podobní (údajně) eko-prospěšní asistenti. S průměrem však výrazně zamávají i vozy, jejichž emise se budou pohybovat pod hranicí 50 g CO2/km (tedy obvykle elektromobily a plug-in hybridy). Každý takový vůz se totiž v roce 2020 započítává jako 2 prodané vozy. V roce 2021 pak jako 1.66 prodaného vozu a v roce 2022 jako 1,33 prodaného vozu.

V roce 2023 by pak mělo dojít k přezkumu plnění emisních limitů a upřesnění cílů na další roky. V současnosti se přitom počítá s cílem 80,8 g CO2/km do roku 2025 a následně s cílem 59,4 g CO2/km do roku 2030. Zda na tyto cíle dojde, případně jak se změní, nejspíš uvidíme až v budoucnu. Dá se však očekávat, že pokud se něco změní, pak to bude nátlak úřadů na dodržování limitů, případně úprava výše pokut.

Zpátky na zem

Jenže to se bavíme o budoucnosti. Jak si ale stojíme v Evropě nyní? Podle dat ACEA (Evropská agentura pro životní prostředí) se v roce 2018 neplnily emisní limity v žádném státě EU. Nejlépe si vedlo Nizozemí (105,5 g CO2/km), nejhůř naopak Estonsko (132,3 g CO2/km). Česko se s výsledkem 125,6 g CO2/km umístilo v druhé polovině tabulky, stejně jako Německo (129,9 g CO2/km).

Pohled na statistiky jednotlivých automobilek pak prozrazuje, že polepšit se bude muset každý - tedy s výjimkou Tesly. Nejlépe si přitom stojí Toyota, jejíž průměrné emise CO2 na km se pro rok 2018 pohybovaly okolo 102,4 g. Na druhé straně spektra najdeme s výsledkem 182,0 g CO2/km značku Porsche.

Pro český automobilový průmysl jsou však nejdůležitější dvě značky: Škoda Auto se pohybuje okolo 118,3 g CO2/km a Hyundai okolo 124,3 g CO2/km. Průměr VW Group se pak pohyboval okolo 122,9 g CO2/km, zatímco Hyundai-Kia okolo 122,8 g CO2/km. Ani v jednom případě by se tak těmto značkám nevyplatilo vykazovat průměrné emise za celý koncern/skupinu, což by údajně také mohla být do budoucna možnost pro některé automobilky.

Nesplníš, zaplatíš. Ale kdo a kolik?

Konečně se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu. Pokud by automobilka nesplnila limit 95 g CO2/km, pak ji čeká pokuta ve výši 95 Euro za každý gram nad limit u každého prodaného auta v daném roce. Jinak řečeno: překročení emisí (v gramech) x 95 (Eur) x počet nově registrovaných vozidel. A jak si nejspíš umíte domyslet, pokuty by rostly do milionů Euro.

Pro představu sestavili analytici České spořitelny tabulku, která by měla naznačit výši pokut ve srovnání s celosvětovým ziskem společností v roce 2018. Musíme však zdůraznit, že tabulka započítává hrubé emise, nezohledňuje úlevy za ekologické inovace, nezohledňuje váhu automobilu ani úlevy za vozy s emisemi pod 50 g CO2/km.

Výsledkem je tabulka, která udává výši pokuty za nesplnění emisního limitu CO2 v procentech z ročního celosvětového zisku. A zatímco u Toyoty by pokuta tvořila cca 4 %, rekordmanem se stal Opel, u kterého při výpočtu z provozního zisku došli analytici k hodnotě 906 %. Například Porsche, které patřilo k rekordmanům v emisích CO2, by však přišlo jen o 15 % ročního zisku. A to především díky vysokým maržím, ve kterých by se daly další náklady utopit.

Pro nás je však opět nejzajímavější pohled na Škodu a Hyundai. V případě automobilky Škoda Auto by pokuty tvořily cca 110 % z provozního zisku, zatímco u Hyundai by se jednalo o 117 % z celosvětového ročního zisku. Obě značky by se tak na pokutách dostaly do mínusu. V případě celého koncernu se pak bavíme o 77 % celosvětového ročního zisku, zatímco u Hyundai-Kia dokonce o 123 %.

Kolik nás to bude stát?

Znovu připomínáme, že se bavíme o hypotetických číslech vycházejících z výsledků za rok 2018. Pokud už jsme ale nakousli přepočet pokut do zisků automobilek, pak bychom měli zmínit, jak by se to mohlo dotknout koncových zákazníků. Respektive o kolik by vozy zdražily.

Hypotetická pokuta na jedno auto pro cíl 95 g CO2 by se v průměru mohla pohybovat okolo 70.545 Kč. Modely Škoda Auto by v průměru zdražily o 55.699 Kč, zatímco modely Hyundai v průměru o 70.238 Kč. Růst cen v koncernech by však byl vyrovnaný. U VW by se připlácelo v průměru 66.687 Kč na auto, zatímco u Hyundai 66.634 Kč.

Elektrická opatření

Dosud jsme se bavili čistě hypoteticky, přičemž jsme vycházeli z čísel let minulých. Nyní se ale pojďme vrátit do současnosti a nakoukněme i zlehka do budoucnosti.

Automobilky samozřejmě žádné pokuty platit nechtějí, což se promítá do stále širší nabídky čistě elektrických či elektrifikovaných modelů (hybridy, mild-hybridy, elektromobily). Automobilky do technologie elektrifikace investují ohromné sumy, které by měly zajistit, že emisní normy splní.

Jenže společně s přechodem na elektromobilitu vyvstává otázka, jak moc se tento urychlený přechod dotkne celého automobilového průmyslu. A ještě konkrétněji – jak moc se dotkne České republiky, která je často označována za automobilovou velmoc?

Drtivý dopad na českou ekonomiku?

Nejspíš se budete divit, ale dopady nemusí být zase tak zásadní. Ačkoliv se v Česku za minulý rok vyrobilo cca 1.433.750 automobilů, podíl vývozu motorových vozidel, dílů a příslušenství na celkovém vývozu ČR tvoří 19,6 % (data zpracovaná Českou spořitelnou, vycházejí z údajů MPO a ČSÚ).

Za rok 2018 pak podíl tržeb automotive a celého zpracovatelského průmyslu tvořil 26,8 procenta. Podíl přidané hodnoty automotive na přidané hodnotě zpracovatelského průmyslu v roce 2018 činil 21,4 % a podíl přidané hodnoty automotive na hrubé přidané hodnotě ČR byl 4,5 % (včetně zpracovatelského průmyslu pak max. 7 %).

Zjednodušeně řečeno – Česká republika není na automobilovém průmyslu zas tak moc závislá, jak se často obáváme. Česká ekonomika se totiž může pochlubit skvělou diverzifikací průmyslu, se kterou se ve světových žebříčcích umístila na 6., respektive 9. místě.

Oběti elektrické revoluce

Podle odhadů analytiků České spořitelny by se přechod na elektromobilitu mohl dotknout především výrobců či zpracovatelů dílů pro motory a pohonná ústrojí, kteří tvoří cca 19 % ze struktury dodavatelů automobilového průmyslu v Česku (pro rok 2018 cca 169 firem se souhrnným obratem cca 237 miliard). Podle agentury Czechinvest je však v Česku celkem registrováno okolo 870 dodavatelů automobilového průmyslu, jejichž celkový obrat v roce 2018 činil 1,358 miliardy Kč.

V celkovém měřítku se tak jedná o celkem malý podíl. Navíc je potřeba dodat, že se portfolio většiny dodavatelských firem skládá i ž jiných komponent komponent pro výrobu automobilů. Výrobní programy firem jsou navíc často flexibilní, díky čemuž umožňují rychlou a snadnou změnu výroby. A v neposlední řadě - část produkce těchto společností míří i mimo automobilový průmysl.

Ovšem zatímco výrobci dílů pro motory a pohonná ústrojí by mohli krvácet, výrobci elektroniky by si mohli výrazně přilepšit. V dalších odvětvích, která se věnují například karoseriím, sklům, světlům, plastům, textilu, atd., se neočekávají žádné výraznější změny. Jedná se totiž o komponenty, které bude automobilový průmysl potřebovat i nadále.

Co se stane, když opadne poptávka v Evropě?

Probrali jsme emise, pokuty i dopad na český průmysl. Přesto zbývá ještě jedno téma. Elektromobilita je spojená s nárůstem cen, což je zase spojeno s poklesem poptávky. Jak by se ale podepsal 10% pokles zájmu o nové automobily v EU na české ekonomice?

Podle analýz odborníků České spořitelny by česká ekonomika přišla o cca 43 miliard, což by znamenalo pokles HDP o 0,8 %. Od těchto 0.8 % je však ještě potřeba odečíst dalších 0,2 procent, protože část exportu automobilového průmyslu se vrací do zpět do Česka (díly v nových automobilech, atd.). Ve výsledku by se tak 10% pokles zájmu o nová auta v EU podepsal na české ekonomice poklesem o cca 0,6 % HDP. A to nezní zas tak dramaticky, nemyslíte?

Ondřej Mára
Diskuze (9)

Doporučujeme

Avatar - Barrichello
27. 2. 2020 20:41
Letos žádný ostrý test nebude
až zavře Korea továrny, nebudou mít ani baterky, ani čipy, paměti, procáky, infotaimenty,, řadu dílů podvozků a převodovek atd

takže smůla, navíc prodeje těžce padaj dolů...
27. 2. 2020 13:48
Re: Podvod ze zákona horší než dieselgate
Tady to popsal A, Prost.
https://f1sport.auto.cz/…ti-elektromobily
27. 2. 2020 13:46
Re: Za zdražování nemohou pouze emise,
O tom, že auta musí kvůli novým normám a vynucenému nástupu aektroaut citelně zdražit, tady psal představitel nějaké automobilky. A je to celkem logické.
Avatar - mariov8
27. 2. 2020 13:14
Tohle není tak úplně test automobilek
... ale celé Evropy. Hlavně její ekonomiky. Automobilky to vyrobí, ale zatím se neukazuje, že by jejich kapacita byla limitující. Limitující je naprostý nezájem veřejnosti o takto přirozeně omezený produkt (drahé na pořízení s nulovou zůstatkovou hodnotou, svým způsobem nebezpečné, těžké, s omezeným a jenom pomalu se obnovujícím dojezdem, to totiž bude z principu závislosti na bateriích) a ve velké části Evropy naprosto zoufalá infrastruktura (a to píši s vědomým, že se zatím bavíme stále o cíleném podílu elektromobilů v řádu "malých" procent). Většina lidí nechce být otrokem auta, ale chce, aby auto sloužilo jim. A auto-mobil = latinsky samo-hyb. Elektromobil měl hystoricky a má i dnes příliš moc omezení ve srovnání s vozidlem vybaveným spalovacím motorem na tekutá (a nakonec i plynná) uhlovodíková paliva.
Avatar - KANKUNEN
27. 2. 2020 11:46
Re: Otřesné !!!!!!!!!!!!!!
Dokonale jsi trefil tu sprostou absurditu. Win se zastal Toyoty.