TEST BMW 760Li - Dvanáct cest k vrcholu

Lidské prožitky bývají všední, zvláštní, nebo zcela výjimečné. Kromě cestování exotickými místy, setkání se slavnými osobnostmi či shlédnutí světoznámých divadelních představení k těm druhým dvěma patří i důvěrné seznamování se zástupci špičkových automobilových tříd. Nezapomenutelnými se pro naprostou většinu populace stane pár koleček po okruhu s ostrým supersportem, test schopností vysoce průchodivého terénního speciálu či romantická podvečerní projížďka s extravagantním kabrioletem.

Ne každý ovšem hledá výhradně vzrušení, většina zámožných vyžaduje především luxus pro každý den. Nejbohatší z bohatých v dnešní době mohou buď šetřit svůj drahocenný čas a cestovat vzduchem, případně o nějakou tu desítku milionů obšťastnit bezedná konta značek typu Rolls-Royce, Bentley či Maybach. Ovšem i majetní dnes uvažují racionálně, takže mnozí zjišťují, že adekvátní vlastnosti jen s nevelkým úbytkem prestiže za zlomek ceny mohou získat i s high-endovými produkty německé Velké trojky a Jaguaru, příp. Lexusu, či celé škály malých exkluzivních výrobců.

Současná sedmičková řada BMW se představila v roce 2002 a dodnes šokuje nezvyklou mírou originality, dosahující až téměř ke kontroverzi. Všichni se však shodují, že nynější Sedmička představuje skvěle vyvážený koncentrát té nejlepší techniky. Ostatně největší třecí plochy v designu by měl odstranit facelift, s jehož podobou se seznámíme již během několika týdnů.

Ke kompaktnímu testu jsme získali špičkové provedení 760Li, které k již tak skvělým vlastnostem přidalo ještě dvanáctiválcovou noblesu a také 14 centimetrů přidané délky, bezezbytku využité pro pohodlí cestujících. Šestilitrový dvanáctiválec je vybaven celou paletou moderních technologií, počínaje precizní konstrukcí z lehkých slitin a konče Valvetronicem a přímým vstřikováním paliva. Přenos impozantních 327 kW a 600 Nm na 19“ kola zprostředkovává šestistupňový Steptronic, podpořený všemi dostupnými elektronickými asistenty.

Při prvním kontaktu s více než pětimetrovým autem nás napadá, že díky citlivě vyváženým křivkám Sedmička i v prodloužené verzi působí poměrně kompaktně. Přes nespornou majestátnost působí ve srovnání např. s Audi A8 mnohem méně okázale a nevytrubuje do světa, že jeho sedmimístná pořizovací cena začíná čtyřkou… bmw testy luxusni Příď s originálně zakrojenými světlomety působí znepokojivě, relativně krátká záď zase evokuje sportovní kupé, zejména po otevření víka kufru, připomínajícího stylizovaný spoiler. Najít zalíbení trvá trochu déle, potom Vám ovšem začnou konkurenční vozy rázem připadat obyčejné. V našem případě se o vítězství zasloužila i lehce načrtnutá devatenáctipalcová kola a elegantní temně modrá metalíza.

Interiér nás přímo zahltil dojmy – jeho béžové ladění se zalíbilo na první pohled, naopak smíšené pocity vzbudila značná členitost. Vnitřek je totiž doslova přeplněn nejrůznějšími detaily, až je zpočátku obtížné vnímat celkový styl. bmw testy luxusni Kombinace intarzovaných dřevěných lišt, několika druhů kůže a kvalitních plastů tvoří velice útulný a hodnotný celek. Z konfigurace čiší jednoznačná preference cestujících na zadních sedačkách - jejich dveře jsou podstatně větší a umožňují skutečně elegantní a pohodlné nastupování i přes nevelký úhel otevírání a relativně nízkou horní hranu, a mají k dispozici podstatně více prostoru. Zavazadelník s žádným velkým stěhování nepočítá, přesto poskytuje výborný přístup a sadu luxusních cestovních zavazadel i s plnohodnotným litým náhradním kolem pojme bez problémů. Jeho motorizované otevírání (viz video) se aktivuje celkem na třech místech – klasicky na víku, ale také dálkovým ovladačem nebo tlačítkem na palubní desce. Zavřít lze z bezpečnostních důvodů pouze ovladačem na spodní hraně víka, přičemž mohutné panty okamžitě přeruší práci při kontaktu s překážkou. Pod rozlehlou kapotou čekají učiněné orgie technokratické krásy – dvanáct sacích trubek s elegantním krytem spoluvytváří pohled nad jiné utěšený.

Usedáme a dveře bzučivě dovírá elektromotor (viz video). Nejdříve se uvelebujeme v sedačkách, zvících domácích křesel, a konstatujeme, že se sedí velice komfortně a naše pocity jsou mj. díky alcantarovému stropu nadmíru příjemné, nicméně subjektivně je uvnitř méně místa, než by se podle mamutích vnějších rozměrů dalo usuzovat. Zasouváme modul nahrazující klíček a všude se začnou rozsvěcovat kontrolky a různá světélka. Důvěrné seznámení s palubní elektronikou by samo o sobě zabralo několik dní; Sedmička je vůz šitý na míru hračičkům, kteří mohou trávit šťastné hodiny s desítkami různých tlačítek, koleček a motorků a s detailním nastavením prakticky všech systémů. Naopak racionalistům zabere nalezení kýžené funkce často až příliš mnoho času, ovládání by totiž označil za přehledné jen ryzí technologický nadšenec. Situaci příliš nevyjasňuje ani multimediální systém iDrive, který sice dostal zjednodušené ovládání, ovšem stále se podobá spíše džungli funkcí než přehlednému lánu logických algoritmů.

U všech čtyř sedaček lze přizpůsobit individuálně sklon horní a dolní části opěradla, posouvat, sklápět a zvedat sedák, čtyřsměrně polohovat bederní opěrku, aktivovat vyhřívání a/nebo odvětrávání skrz perforované čalounění a libovolně nastavit krční opěrku. VIP vzadu se navíc mohou bránit před sluníčkem a zvědavci elektrifikovanými clonkami na všech oknech (viz video), nechat se ofukovat individuálními stropními ventilačními moduly, pohovět si na nožní opěrce, dát si šampaňské z příruční chladničky, telefonovat bezdrátovým přístrojem v loketní opěrce či sledovat nezávisle na přední řadě DVD či televizi na sklopném displeji, případně situaci za vozidlem individuálním výklopným zrcátkem. Cestující vpravo vzadu může navíc manipulovat i předním sedadlem. Chyběl stolek na notebook, ten je však možné objednat. Řidič se spolujezdcem mohou předcházet ztuhlé páteři integrovanou masážní funkcí a podepřít stehna výsuvnou opěrkou. I oni mají k dispozici svůj barevný displej iDrive, takže až na výjimky (3D navigaci nelze spustit na dvou displejích naráz a za jízdy pochopitelně není možné vpředu sledovat video) se jedná o dva nezávislé terminály. Přední řada sedadel má také svůj vlastní GSM telefon s bezdrátovým sluchátkem a výsuvnou klávesnicí pro rychlou volbu. bmw testy luxusni

Řidič, zvyklý na klasické ovládání, si musí v tomto přetechnizovaném autě zvyknout na několik změn. Především na absenci voliče převodovky na jeho obvyklém místě a páky ruční brzdy absolutně. Jízdní režimy se vybírají po americku nenápadnou páčkou pod volantem (ovládání viz video), přičemž z šesti rychlostních stupňů je možné volit čtyřmi tlačítky přímo ve věnci volantu po navolení manuálního módu přímo na středu volantu. Klasický klíček upadl téměř v zapomnění, jeho jedinou funkcí je nouzově odjistit řidičovy dveře, jinak ho k ovládání vozu již není zapotřebí. K oživení slouží zástrčka pro dálkový ovladač na palubní desce a ke startování tlačítko hned vedle. Téměř všechny ovladače jsou jinak než ve starších BMW a některé změny působí vyloženě samoúčelně. Trochu dumání vyvolá volant, doslova obsypaný tlačítky, naopak na středové konzoli zůstalo pouze ovládání hlasitosti audia a chlíveček na DVD, ventilace a zbytek audiofunkcí jsou dostupné skrz volič iDrive. Nápadně to připomíná filozofii centralizovaného ovládání počítačového systému Windows a spousta řidičů by pro banální změnu teploty vzduchu či přidání basů do reproduktorů jistě dala přednost příslušným ovládacím kolečkům před blouděním v barevných menu a podmenu. Příjemná je totální elektrifikace snad všeho pohyblivého, včetně možnosti uložení polohy do paměti, přístupné jediným tlačítkem u loketní opěrky, a to včetně momentálního nastavení iDrive.

Ťuknutím do tlačítka startujeme a hned zpočátku nás překvapuje absence charakteristického štěkavého zvuku startéru – ušlechtilý dvanáctiválec ožívá za pouhého sílícího šumění, které přirozeně přejde do ševelivého zvuku dokonale klidně běžícího motoru. Při prvním protúrování pochopíme, proč jsou někteří entuziasté ochotni připlácet za dvanáctiválce, i když z toho objektivně nemají nic kromě decentních symbolů V12 (v případě BMW na prahových lištách), podstatně zvýšených provozních nákladů a prodejní ceny. Je to patrně v nenapodobitelném zvuku a suverenitě, šířících se zpod kapoty do okolního světa. Motor letí do otáček s vyloženou chutí a vyluzuje tóny, vzdáleně podobné šestiválci, ovšem jakoby ještě více vyhlazené. Nenapadá nás výstižnější přirovnání, než technická symfonie. Při prudkém nárůstu otáček motor s obrovskými setrvačnými hmotami nakloní celé auto, jinak je jeho projev prostý jakýchkoliv rušivých vlivů a doslova hladí smysly.

Po vteřince zamyšlení, jak se s voličem vlastně zachází, zadáváme polohu „D“, tlačítkem odjišťujeme elektrickou parkovací brzdu a konečně se opíráme o pedál plynu. Hluk motoru vzroste ze slabounkého ševelení do tlumeného elektrizujícího zurčení a půltřetí tuny se dává do hbitého pohybu. Při testování všech zážehových BMW z poslední doby jsme zaznamenali značnou linearitu jejich motorů, v případě atmosférického dvanáctiválce je pocit elektromotoru takřka absolutní. Neexistuje zaznamenatelné slabé místo ve výkonové křivce a vzhledem k 445 koním pod kapotou je lhostejné, jaký rychlostní stupeň či režim je právě aktivní. Tak jsme se při pevném startu nedočkali brutálního zatlačení do sedaček a ačkoliv stovku umí tento mamut stejně rychle, jako Impreza WRX STi, vše se děje hladce a přirozeně. Dokonale kultivovaný projev hnacího agregátu vedl až k subjektivnímu pocitu nedostatečného výkonu; stačilo se ovšem podívat na ručku rychloměru, doslova pádící vpravo, a rázem bylo jasno. I bez přeplňování je ochota k pružné akceleraci v jakékoliv rychlosti ohromující. I když každý manévr zvládá nejdražší BMW s příjemnou rezervou a s chutí si zkusí i velice jiskrnou jízdu, přesto dává nenápadně najevo, že bylo stvořeno spíše k plynulému vození VIP zadnic, než ukájení sportovních choutek (viz video).

Jízdní vlastnosti jsou jedním slovem překvapující – podvozek z lehkých slitin i přes obří kola s extrémně nízkoprofilovými pneumatikami takřka dokonale filtruje nerovnosti; nelze je zaznamenat dokonce ani akusticky a jízda i po hodně špatné silnici je podobná plavbě. Naopak dokáže zatočit s dvaapůltunovou karoserií v neuvěřitelných rychlostech a díky děleným stabilizátorům Dynamic drive dokáže protahovat vlásenky se silným sportovním feelingem a hlavně neuvěřitelnou agilitou – jako by Bavor ani neměl hodně přes pět metrů. Při přímé jízdě se zase o takřka bezkonkurenční směrovou stabilitu stará kromě obřích kol i 313 cm rozvoru a automaticky scelené stabilizátory. Brzdy patří mezi to největší, co jsme na cestovním autě viděli, a jejich účinky dalece překrývají cokoliv, co si člověk se zdravým rozumem troufne. Pokusy uvést Sedmičku do úzkých se podobaly spíše boji s vlastním pudem sebezáchovy a zkonstatovali jsme, že stabilizační systém na suché vozovce příliš práce nemá. bmw testy luxusni Velmi silný dojem v nás zanechala tepelná i akustická pohoda – dvojité zasklení a důkladná izolace vytváří uvnitř doslova mikrokosmos.

BMW 760iL je novým pojmem v nomenklatuře bavorských stavitelů Aut. Spojuje vynikající vlastnosti současné Sedmičky s nedostižnou noblesou moderního dvanáctiválce a ultimativním luxusem. Je jen málo způsobů, jak cestovat ještě pohodlněji a jako každé BMW, i Sedmička přidává k totálnímu komfortu ještě nepřehlédnutelný sportovní náboj. Takřka čtyři miliony základní ceny je zdrcující číslo, ovšem za prestiž se prostě platí a zmíněná suma tradičně obsahuje podstatně prodloužený seznam standardní výbavy oproti levnějším verzím. Přesto lze podstatně ušetřit volbou skromnějšího osmiválce 4,4 l, poskytujícího při dvoutřetinových provozních nákladech srovnatelné výkony a oželením oněch jistě nikoliv nezbytných 14 cm délky navíc pro provedení „L“ srazit téměř 190 tisíc. I přes mamutí parametry nás špičková Sedmička potěšila svou střídmostí – při skutečně dynamickém svezení ukázal palubní počítač díky přímému vstřikování benzínu na konci testu vynikajících 16 l na 100 km, které dodnes dosahují někteří sokové s polovičním počtem válců i výkonem.

Srovnání s konkurencí v těchto sférách už tak trochu postrádá smysl, protože přímých soupeřů je nemnoho, vlastně v současné době pouze dva – Audi A8 6.0 L Quattro a Mercedes S600 long. Audi nabízí nepatrně vyšší výkon a lepší akceleraci plus pohon všech kol, Mercedes zase noblesnější image a tradici. Všichni dvanáctiválcoví zástupci luxusní třídy navíc disponují tak odlišných charakterem, že si vlastně ani nekonkurují. A tak je jen otázka vašich sympatií, ke komu odnesete svoje miliony.